Ve velmi obecné rovině snad všichni křesťané věří tomu, že bůh po nás něco žádá (např. abychom v něj věřili, abychom věřili v Ježíše Krista, abychom nehřešili atd.), jednou naše skutky (včetně např. pravosti naší víry) bude soudit, a podle toho nás buď potrestá (peklem) nebo odmění (životem věčným, nebem). Pojďme se nad touto představou zamyslet.
Předně si uvědomme, že pokud by Bůh opravdu chtěl, abychom se nějak chovali, pak by to mohl zařídit velmi snadno, podobně jako učinil nepřekročitelnými fyzikální zákony. Běžný křesťanský protiargument, že by to znemožnilo naši “svobodnou vůli” je zjevně chybný. Neznemožnilo by ji to zcela stejně, jako ji neznemožňují fyzikální zákony. Například gravitační síla nám zabraňuje, abychom “sami od sebe” létali – a omezuje to nějak naši svobodnou vůli? Analogicky, nejsme schopni procházet zdí – a omezuje to nějak naši svobodnou vůli?
Nejsme schopni (a nikdo se o to ani nesnaží) zastavit své srdce. A pokud bychom to udělali, pak bychom zemřeli. Omezuje tato naše neschopnost zastavit si srdce naši svobodnou vůli?
Každý z nás na tomto světě zemře – bez ohledu na to, zda chceme, nebo nechceme. Omezuje to nějak naši svobodnou vůli?
Jsme schopni zadržet dech jen po určitou dobu, a pak se začneme dusit. Dušení v nás vyvolává silný pud sebezáchovy, který nás donutí opět začít dýchat. Omezuje tento pud naši “svobodnou vůli nedýchat”?
Proč bychom zcela analogicky nemohli mít silné biologické pudy, abychom nevraždili, pokud by to bůh chtěl? Proč bychom nemohli mít silné biologické pudy být monogamní, pokud by toto bylo boží přání?
Proč má 96% populace silný odpor k sexu se stejným pohlavím (a není pro ně tedy nejmenší problém být heterosexuální, v souladu s údajným božím přáním), a zbylá 4 procenta homosexuální vztah naopak přitahuje, a odpor mají naopak k sexu s opačným pohlavím (a je pro ně tedy velmi obtížné údajné boží přání dodržet)? Proč nemají odpor k homosexuálním vztahům všichni lidé namísto 96%?
Zjevně tedy existují
1) omezení, které překročit nemůžeme jakkoliv bychom chtěli (omezení daná přírodními či biologickými zákony)
2) omezení, jejichž překročení má zá následek naši smrt
3) omezení, jejichž překračování v nás vyvolává pocit nechuti či odporu (a proto je lidé nepřekračují)
Křesťané věří, že kromě těchto omezení existují ještě další, daná božím přáním, která klidně překročit můžeme, avšak stihne nás za to trest až po smrti – kdy už to ale nemůžeme odčinit. Otázkou nyní je, proč Dobrý a Milující Bůh takto postupuje. Jsme přece přesně takoví, jaké nás stvořil! Máme přesně takové preference, které chtěl abychom měli, a nemáme žádnou, kterou nechtěl abychom měli.
Ještě tak nejpřijatelněji by mohlo znít, že Bůh se výše popsaným chováním potřebuje (chce!) ujišťovat, jak moc ho respektujeme, uznáváme a ctíme. Něco jako středověký, o sobě pochybující ješitný monarcha.
Pokud to takto je, myslím že by se mnozí moderní křesťané měli zamyslet nad tím, že nevěří popisu stvoření světa, (přesně!) tak jak je popsán v Bibli: Co když je i toto test? Co když nás Bůh záměrně vystavuje situaci, kdy (pouhá) lidská věda svědčí o něčem, zatímco JEHO Slovo říká něco jiného, a Bůh nás testuje čemu budeme věřit? A jen ti co se rozhodnou správně, mají naději na spásu…
Myslím že jsem celkem jasně ukázal, že samotná představa toho, že bůh úmyslně stanovil pravidla, která můžeme překračovat, dokonce pravidla která máme puzení překračovat, a On nás “pozoruje” jak si s tím poradíme, je docela zvláštní.
Dobrá, jak ale vůbec víme, že pravidla jsou takto nastavena? Jak víme, co po nás tedy bůh vlastně chce? Inu, odpověď je ještě zvláštnější: máme to vědět proto, že tato pravidla jsou popsána v tisíce let staré sbírce náboženských textů jednoho ze stovek až tisíců tehdy existujících starověkých kmenů, vedle prokazatelně chybných příběhů o stvoření světa, vedle příběhů o Potopě světa, která nikdy nenastala, vedle historek o tom, jak bůh velel tomuto kmeni vyvraždit jiné kmeny, včetně žen a dětí, atd. Některá z těchto pravidel máme brát vážně (třeba ta, týkající se manželské věrnosti, nebo homosexuality), jiná vážně brát údajně nemusíme (zákaz práce v sobotu), a u spousty dalších se různí křesťané mezi sebou nejsou schopni shodnout, zda je třeba je dodržovat, nebo ne.
Jak to, že když už připustíme, že bůh stanovil pravidla záměrně tak, abychom je mohli porušovat a abychom neměli přirozené zábrany tak činit, proč je tedy stanovil tak nejednoznačně a nevěrohodně? A jak lze věřit tomu, že porušování takto nevěrohodných pravidel trestá Dobrý a nás Milující Bůh věčnými pekelnými mukami?!
Myslím, že odpověď je zcela zřejmá: žádná taková pravidla bohem ustanovena nejsou, a existuje-li Bůh, pak po nás rozhodně nežádá dodržování nejrůznějších samoúčelných absurdit. Existuje-li Bůh, a chce-li po nás něco, pak to děláme naprosto automaticky a sami od sebe – tak jako dýcháme nebo jak nám bije srdce.
To protestant:
Jak už psal Michal, požehnání za to, že Abraham byl ochoten zabít svého syna dává přímo Bůh v Bibli. Navíc je to celé podstata příběhu: věřte bohu natolik, že i když Vám přikáže obětovat svého syna, nakonec se to celé v dobré obrátí. Bůh podroboval Abraháma zkoušce a testoval jeho víru. Pro mě je tam podstatná ta ochota Abraháma zabít svého syna a boží požehnání tomuto úmyslu. To jsem uvedl ve svém prvním příspěvku. To jaké to má další dopady a konsekvence je jistě důležité, ale ne podstatné. Klidně mohu akceptovat i to, že ten příběh ukazuje na to, proč v Izraeli neobětovali lidi.
Vaše přirovnání ke klekánici je absurdní a nesmyslné. Jen odvádí pozornost od podstaty příběhu. Ano, příběh o Abrahamovi je vyhrocený. Ano příběh o Klekánici je vyhrocený. Proto jsou biblické příběhy jen pohádky určené k postrašení lidí, že?
Ano Hitler byl zlý. Ano Stalin byl zlý. Proto byl Hitler komunista … vaše argumentace v kostce.
to Jack:
Samozřejmě. Skrze vzkříšeného Krista.
to protestant:Slávek mluví zřejmně o povinostech jenž vycházejí z Katolické církve…Nikoliv z protestantské-Holt lidé ještě stále těžko akceptují že některé křesťanské církve mají poněkud jiný výklad Bible než Katolíci.
Slávek Černý says:
Vaše přirovnání ke klekánici je absurdní a nesmyslné.
protestant:
proč?
To protestant:
Jak už psal Michal, požehnání za to, že Abraham byl ochoten zabít svého syna dává přímo Bůh v Bibli.
protestant:
Bůh Bibli nepsal, takže to tam musel napsat nějaký člověk
A to dokonce nějakých 1300 let po údajné existenci Abrahama.
Ten příběh tam není jako popis Abrahamova příběhu, ale jako ponaučení, které mělo něco říkat lidem které znal redaktor této knihy.
To poučení, které autor sděloval bylo asi takové:
všichni prvorození patří Hospodinu (a příběh Abrahama a Izáka ukazuje, že to platí už velmi dlouho) ale Hospodin nechce oběti člověka a proto máme (my Izraelci) zástupnou oběť.
to Jack:Už jsem se ptal Protestanta jak ví které pasáže Bible jsou pravdivé a které jen fylozofické…Odpověděl mi, že to ví přímo od Boha…Což tak vcelku vylučuje jakoukoliv racionální argumentaci.
Stejně tak jsme se nedávno nedobrali výsledku při citování Ježíšova kázání na hoře a jeho pokračování(modlete se v pokojíčku za zavřenými dveřmi atd.),kde Protestant zcela ignoroval jasně napsané pasáže.
to Adéla:Fylozofie je mnohdy velmi složitá a víceméně zbytečná,takže to že jsi ve svých méně než 20 letech dokázala pochopit, že determinismus neznamená osud je důkaz tvého budoucího obrovského intelektuálního potenciálu.
to Protestant:To poučení, které autor sděloval bylo asi takové:
všichni prvorození patří Hospodinu (a příběh Abrahama a Izáka ukazuje, že to platí už velmi dlouho) ale Hospodin nechce oběti člověka a proto máme (my Izraelci) zástupnou oběť.
Arkande:Jsem rád že jste si toho všimnul…(my Izraelci)…čili pro křesťany to neplatí:-)
Je to zajímavé, že ze všech těch lidí, co mají údajně osobní vztah s Ježíšem, tzv. vzkříšeným Kristem (křesťané), každému z nich povídá Ježíš něco jiného. Alespoň to tak vypadá, když se ani nedokážou shodnout na významu Bible. Jeden by si řek, že by jim to Ježíš už dávno pošeptal. Třeba aby se navzájem nepronásledovali.
To Arkande:
Osobní zkušenost mám hlavně s katolíky, pravda. (Navíc v naprosté většině maximálně pozitivní) Nechápu, ale jak to ovlivňuje podstatu toho co říkám? Bůh křesťanovi požehnal za to, že slepě plní jeho příkaz. Konkrétně upálení svého syna. V tomto konkrétním případu dokonce říkám: i kdyby takový bůh existoval, tak ho nechci poslouchat i následovat.
protestant:
Můžete uvést nějaký pramen, dokument či odkaz, kde je toto dáváno křesťany jako vzor?
Slávek: Těch pramenů jsem našel desítky, hned jeden z prvních. ( http://www.google.cz/search?sourceid=chrome&ie=UTF-8&q=abraham+folowed+god#hl=cs&pq=abraham%20folowed%20god&xhr=t&q=abraham+folowed+god+isaac&cp=25&pf=p&sclient=psy&source=hp&aq=f&aqi=&aql=&oq=abraham+folowed+god+isaac&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=6e4275eb8e10d4b1&biw=1108&bih=737)
Abraham in this example is a prototype of God the Father. He demonstrated absolute selflessness in his willingness to give up his son for the greater good. Giving up a child, an only child at that, would probably be the most difficult task asked of a parent. Yet, Abraham was willing to do this with no questions asked. Through Abraham’s example, God is giving us a glimpse of His love for each and every one of His creation.
http://www.ccg.org/english/c/cb011.html
to Arkande:
My křesťané skutečně žádné oběti neprovádíme. A prvorozené Hospodinu nezasvěcujeme. Neplatí to pro nás.
to Adela:
Nikdy jsem žádného křesťana a dokonce ani ateistu nepronásledoval. Možná s vyjímkou nějaké bojové hry v mládí. Ale to zase nevím, zda moji spoluhráči byli křesťané či ateisté. Tehdy jsme si hráli na indiány a kovboje a ne na katolíky, protestanty a ateisty… 🙂
Arkande says:
June 23, 2011 at 2:27 pm
to Jack:Už jsem se ptal Protestanta jak ví které pasáže Bible jsou pravdivé a které jen fylozofické…
protestant: Podle vás je filosofické totéž co nepravdivé?
to Protestant:No já měl spíše na mysli že celý Váš příspěvek/Vaše logika je chybná.Nemůžete z ní nic vyvovozovat protože je určena židům nikoliv křesťanům.To židé mají zástupnou obětinu,nikoliv křesťané.Což mne přivádí na další myšlenku a to tu že věříte v Ježíše Krista …takže jak můžete používat Starý zákon?
to Protestant:Podle mne nikdo neví co je v Bibli myšleno jako pravda(přikázání,zákon,nařízení atd.) a co pouze jako fylozofický příklad…Lidé mohou pouze hádat nebo brát celou Bibli jako příklad popřípadě jako nařízení a zákon.
to Arkande:
Pravděpodobně to pro vás nebude novinka, ale Ježíš a všichni jeho učedníci – apoštolové, tedy zakladatelé církve byli židé.
to Arkande:
Můžete nějak ozřejmit rozdíl mezi pravdou a filosofickým příkladem?
protestant:
Můžete uvést nějaký pramen, dokument či odkaz, kde je toto dáváno křesťany jako vzor?
Slávek:
Ano, mnoho křesťanů považuje Abrahámovo konání za vzor. Třeba zde: http://www.gotquestions.org/Abraham-Isaac.html , ale těch příkladů jsou fakt desítky. Sám jsem v byl v kostele, kde byl tento příběh uváděn jako protiklad k malověrnosti oveček. (Malověrnost špatná, víra abrahama dobrá, ááno?).
A interpretují tu bibli, tak jako já. Z toho plyne můj pocit nejistoty, pokud jednám s křesťanem. A ano, chápu, že to každý vykládáte jinak, takže najdeme i spoustu případů jiné interpretace. Třeba: Tato pasáž se vůbec netýká křesťanů. Nebo: Je to jen pohádka o tom, proč v Izraeli nepraktikovali lidské oběti. Můžete sem hodit ještě mnoho dalších interpretací tohoto příběhu, pochybuju, že něco změníte na mé argumentaci. Mlhu ale vytváříte úžasnou 🙂 Vždy se u toho skvěle bavím, děkuji.
Adela says:
Je to zajímavé, že ze všech těch lidí, co mají údajně osobní vztah s Ježíšem, tzv. vzkříšeným Kristem (křesťané), každému z nich povídá Ježíš něco jiného. Alespoň to tak vypadá, když se ani nedokážou shodnout na významu Bible.
protestant:
Myslím, že všichni křesťané se shodnou na tom, že význam Bible je velký.
Michale: Nějak mi to tu blokuje příspěvky, možná jsem poslal něco dvakrát, duplikoval…atd. Můžete to nějak opravit?