Náboženství jako memplex

Náboženství je bezpochyby velice významný a pozoruhodný společenský i psychologický fenomén, a přemýšlivému člověku nemůže stačit pouhé konstatování, že náboženská víra z racionálního hlediska neobstojí. Jsou-li totiž předmětem víry religiozních lidí zjevné nesmysly, pak se přemýšlivému jedinci přímo nabízí otázky jako

* proč je náboženství tak univerzální fenomén? Snad každá lidská civilizace, včetně menších společností a kmenů má svoji religiozitu! Šamany, rituály, víru v přírodní božstva, atd.
* proč jsou zejména velká monoteistická náboženství pro své vyznavače tak uspokojující? Jak se může stát víra v imaginárního Boha smyslem něčího života? Jaktože je takových lidí navíc tolik?
* náboženské aktivity a rituály mohou být a také často jsou velmi nákladné. Co lidem tyto náklady kompenzuje? Kdykoliv se v přírodě najde nějaké “drahé” či nákladné jednání nebo tělesný rys, prakticky vždy pro něj existuje dobré vysvětlení. Neužitečné výstřelky spotřebovávající zdroje evoluce tvrdě penalizuje. Proto se nabízí otázka, co “platí” za náboženství? Proč se víra lidem vůbec vyplatí?

Při hledání odpovědí na tyto i další otázky je velmi užitečné uvážit náboženství jakožto memplex.

Memplexem rozumíme nějaký ucelený systém memů, tedy tvrzení nebo chování, které se mohou kopírovat z mozku do mozku, z textu do mozku apod. Memplexem je jistě každé náboženství, učení sekt, ideologie, různé konspirační teorie, hoaxy šířící se po internetu, atd. Jako memplex lze jistě chápat i vědu.

Memplexy jsou v pozoruhodně analogickém vztahu ke genomu živých organismů. Jejich členské memy v této analogii korespondují s geny daného organismu. Podobně jako biologické organismy se i memplexy množí. O rozmnožení memplexu můžeme hovořit, když ho přijme za svůj (nová) lidská mysl. Pokud memplex daného člověka zaujme, přijde mu z nejrůznějších důvodů atraktivní, je pravděpodobné že ho tento člověk bude šířit dál. Memplex může a také nemusí být dílem jediného člověka, a podléhá stejnému evolučnímu procesu jako genom druhu.

Jako na rozdílné memplexy můžeme pohlížet nejen na různá náboženství, ale jistě i na různé denominace v rámci jednoho náboženství (Římští katolíci, Protestanté, Pravoslavní, Kalvinisté, atd.). Tyto memplexy mezi sebou řadu memů sdílejí, a příjmáním či odmítáním jiných se liší.

Z tohoto hlediska není úplně správné mluvit o věřících jako věřících v Boha. Každý věřící spíš věří vyznává správnost a pravdivost svého memplexu…

Křesťanství představuje kulturně-evolučními procesy naprosto obdivuhodně vyladěný komplex myšlenek, memů, šitý na míru lidské mysli, aby jej tato cítila jako maximálně atraktivní (a s radostí a entuziasmem jej předávala dál). Při bližším pohledu zjistíme, že má důmyslnou kompozici, jejíž různé složky slouží různým účelům, a dohromady se vzájemně posilují, ospravedlňují, zatraktivňují, a tvoří tak cosi jako luxusní dezert, lákající k nakousnutí… (kdo viděl Matrix, jistě si v této souvislosti vzpomene na Merovingianův zákusek 🙂 )

S rychlým rozvojem lidského mozku se v průběhu evoluce zvětšoval i jeho objem. Zvětšená lebka však působila ženám značné obtíže při porodu, což způsobilo evoluční tlak na dřívější porod. Lidské děti se tak rodí mnohem bezbranější a méně vyvinuté, než potomci jiných srovnatelných savců, což klade zvýšené nároky na rodičovskou péči. Aby byla tato péče zabezpečena v kritickém období jednoho až dvou let dítěte oběma rodiči, byla evolučně vyselektována extrémně silná člověčí tendence k zamilovávání se. (nepřekvapivě, typická doba po kterou je člověk zamilovaný právě pokrývá dobu, po kterou je nejzranitelnější případný potomek)

Jako řada dalších evolučně vzniklých mechanismů se však i schopnost zamilovávat se může “minout účelem” – a tohoto právě zneužívá první mem z “motivační vrstvy” křesťanského ala Merovingianova zákusku – jeden z nejsilnějších a nejmocnějších křesťanských memů vůbec.

Myšlenka, že Bůh miluje nás, a touží po tom být milován je označována za jednu z centrálních myšlenek křesťanství, a má za následek, že pravděpodobně většina křesťanů cítí ke svému (imaginárnímu) Bohu opravdovou a nefalšovanou lásku. To má hned několik důsledků, které přispívají k atraktivitě celého memplexu a usnadňují jeho šíření. Za prvé, zamilovanost přináší příjemné pocity, nikoliv nepodobné stavu pod vlivem drog. Stav zamilovanosti (a to i náboženské!) není podobný stavu pod vlivem drog jen náhodou – zamilovaný člověk JE pod vlivem lidských hormonálních drog, zejména hormonů štěstí, endorfinů, a dalších.

Za druhé, zamilovanost způsobuje, že má člověk růžové brýle. Odmítá vidět a nevidí nedostatky své lásky, a naopak ji vidí v těch nejkrásnějších barvách. Naše láska je pro nás vždy ta nejdokonalejší a nejpřítažlivější na celém světě. A přesně toto platí i křesťana, zamilovaného do svého Boha.

Dalším memem, zvyšujícím atraktivitu celého memplexu je myšlenka, slibující posmrtný život. Umřít se nechce nikomu, a věčný život po boku své lásky – kdo by odolal. Stačí jediné – akceptovat celý memplex.

Nesmíme opomenout přítažlivý “mem modliteb”, slibující ve své původní podobě věřícímu člověku pomoc od milujícího Boha v případě potřeby.

Aby byla motivace dokonalá, je zkušenostmi dokonale prověřená metoda “cukru a biče”. Cukru už bylo dost, proto křesťanství obsahuje i mem biče v podobě hrozby peklem a věčným utrpením, v případě že danou variantu křesťanského memplexu člověk nepřijme. (všimněme si, že toto opravdu přinejmenším platilo pro varianty, pro jednotlivé memplexy – např. katolíci hlásali, že spasen může být jen pravověrný katolík, nikoliv už třeba protestant, a naopak)

Protože při podrobnějším přemýšlení o základních křesťanských memech začne člověk záhy narážet rozpory, nelogičnosti i absurdnosti, obsahuje dezert křesťanství jakýsi autoimunizující subkomplex memů. Patří sem zejména mem tvrdící, že zdánlivě absurdní a nelogické záležitosti v křesťanství se ani nemáme snažit pochopit, jde totiž o mystérium, nejvyšší tajemno, rozumem nepochopitelné.

Další mem z této kategorie říká, že víra je tím hodnotnější, a tím Bohu milejší, čím méně důkazů pro ni svědčí, a čím víc se ji rozum vzpírá zastávat. (Bohu tak lépe dokazujeme, jak bezmezně Mu důvěřujeme – a přesně toto po nás prý i chce)

Můžeme sem zařadit i mem “doxastické dělby práce”, totiž přesvědčení, že ačkoliv “mě tyto věci jasné nejsou”, existují profesionální teologové, a ti v tom jasno mají. Teologové se pak v těchto ožehavých záležitostech vyjadřují záměrně tak, že jejich vysvětlení vypadají velmi složitě a “učeně”, při pečlivém rozmyšlení ovšem člověk zjistí, že prostě nedávají smysl, jsou čirou slovní ekvilibristikou. Viz. např. vysvětlení trojjedinosti Boha, v KKC nebo kdekoliv jinde.

Připomeňme ještě princip NOMA, implicitně shazující argumenty vědy proti náboženství se stolu jako nepřípustné, mlžící memy na téma inspirovanosti Bible, memy na téma, že jisté záležitosti mohou pochopit jen ti, co jim už věří (přičemž tito lidé to “chápou” jen a pouze tak, že to prostě z výše popsaných důvodů neřeší), “mem pokory před Bohem” (kdo si myslíš že jsi, že se snažíš zkoumat/pochopit Boha?), atd.

Poslední skupinou memů, o které se chci zmínit, jsou memy říkající v podstatě, že “kdo věří, je dobrý člověk”. (Kdo by přece nechtěl být dobrým člověkem?)

Patří sem např. mem tvrdící, že víra v Boha je DOBRÁ sama o sobě, nebo mem říkající, že křesťanství je pramenem absolutní morálky, a mem, že bez křesťanství bychom nevěděli co je dobro a co je zlo.

Zajímavý je i mem, tvrdící že křesťanský Bůh je ultimátním VYSVĚTLENÍM základních tajemství všehomíra, a navíc jediným možným takovým vysvětlením – přičemž ve skutečnosti, jak každý člověk zvenku vidí, nevysvětluje vůbec nic (což je kryto imunizačními memy nepochopitelnosti, pokory, atd.)

Nesmíme zapomenout na z hlediska memplexu klíčový mem, říkající že křesťanství (Islám, popř jiná náboženství) je třeba šířit, “kázat evangelium” (což zejména křesťanští misionáři pojímají už stovky let velmi zodpovědně)

Za zmínku stojí ještě mem spirituálních zážitků. Říká, že kdo opravdu věří, dosáhne kontaktu s živým Kristem. Opravdová víra je ovšem nutnou podmínkou spasení – což může činit mnohé věřící náchylnější k tomu, aby si vykládali co mohlo být “kontaktem s živým Kristem” poněkud benevolentně, a se svými zážitky se pak neváhají svěřit svým bratrům a sestrám ve víře, což na ně činí zvýšený tlak v případě, že oni ještě spirituálních zážitků nedosáhli… Mechanismus těchto zpětných vazeb je asi zřejmý.

Zajímavé je, že vývoj křesťanských memplexů, jejich evoluci, lze sledovat takříkajíc online. Všechny ty diskuze o ekumenismu, o tom zda zavrhnout nebo jak modifikovat mem, říkající zda příslušníci jiných náboženství a nebo denominací mohou být spaseni, o tom jak formulovat mem o inspirovanosti Bible a množství jeho různých variant, od těch nejvolnějších až po mem “doslovné interpretace”, o svatosti panny Marie, a další a další – to vše svědčí o zjevném procesu pokračujícího vývoje, který je dalším kamínkem do mozaiky, dokládající relevantnost celého pohledu.

Výše nastíněné vysvětlení odpovídá na celou řadu otázek ohledně atraktivity náboženství pro člověka, a z toho plynoucího takřka univerzálního výskytu víry ve všech civilizacích na světě, přímo předpovídá značně diverzifikovanou strukturu náboženství, jejich velký počet i značnou vnitřní rozrůzněnost po celém světě, poskytuje jednoduché a sjednocující vysvětlení motivací mnohých tvrzení křesťanů (a zcela analogicky i příslušníků jiných náboženství), vysvětluje fakt, že ačkoliv křesťanská víra obsahuje vážné logické rozpory (viz. většina doposud uveřejněných článků) tak s vírou křesťanů to nepohne ani v nejmenším, a v jeho světle dává smysl řada dalších zajímavých postřehů, nejen ohledně křesťanství.

Pointa je, že alternativní vysvětlení, že totiž náboženství je důsledkem existence skutečného milujícího osobního (křesťanského) Boha nemá ani zdaleka takovouto vysvětlovací schopnost. Není schopno přenést se přes vnitřní nekoherentnost sama sebe a neumí ani vysvětlit náboženskou diverzitu ani uvnitř křesťanství, ani mimo něj, není schopno vysvětlit zřejmý vývoj příslušné víry během historie, změny názorů na ty které články víry, atd. atp.

870 thoughts on “Náboženství jako memplex

  1. Josef

    Colombo: Todle je přesně ten důvod, proč je Josef lhář, podvodník a hajzl.

    Josef: Colombo, proč je právě tohle typická atheistická reakce v případech, kdy se začne ukazovat, jak je atheismus iracionální? Zkoušel ses někdy zamyslet nad tímhle? To je myslím zajímavější než nějaké memy. Proč je to u Vás atheistů tak, že tak často od určitého momentu odmítáte racionálně přemýšlet a nahrazujete to vulgaritami?

    Colombo: To je přesně ten důvod, proč jsem vůči Josefovi hrubý.

    Josef: Na druhou stranu chci říci, Colombo, že si na Tobě cením toho, že co si myslíš, to také řekneš. To je nepochybně dobrá vlastnost a je to určitě mnohem lepší než neupřímné úsměvy. Chlapi mají mluvit otevřeně.

    Colombo: Tohle je jen jednoduchý mindtrick. Na první pohled to vypadá dobře, ale ve skutečnosti to je LOL. Tenhle “důkaz” nemá žádný smysl. Můžu ho jednoduše obrátit, abych ukázal jeho nesmyslnost.

    Josef: Tak se pojďme podívat na to, jak budeš argumentovat.

    Colombo: Bůh stvořil vesmír, implikace Bůh=>vesmír, oběmín implikaci nonvesmír=>nonbůh.
    A mám to, stejný nonsense jako v předchozím případé.

    Josef: Problém toho, co píšeš, je v tom, že z tvrzení, že existuje Bůh, nelze nijak dedukovat tvrzení, že by nutně existoval i vesmír. Tento Tvůj předpoklad je chybný. Proč by Bůh musel nějaký vesmír stvořit? Jistěže nemusel, nemáme jak doložit, že by musel.
    Naopak jestliže máme vesmír V definovaný jako množina taková, že entita E je elementem V právě tehdy, pokud v našem světě existuje, pak lze z existence vesmíru V zjevně dedukovat i existenci entity E. Myšlenka, že vesmír skládající se z deseti součástí celý existuje, a přitom jedna z těch deseti částí neexistuje, je logický nonsens. Proto platí i obrácená implikace, že neexistence entity E implikuje neexistenci vesmíru V, což znamená závislost existence vesmíru na existenci této entity. Závislá entita ale nemůže být podle definice Bohem. Vesmír tedy Bohem není, a jak můžeme i zobecnit, Bohem není žádná složená entita. Protože však Bůh nepochybně existuje, jak jsme si ukázali dříve, je jím nějaká jednoduchá entita. Tedy Bůh existuje a Bůh je něco jiného než vesmír.
    To, co jsi napsal, tedy není analogií toho, co jsem napsal já, protože Ty na podporu svého tvrzení obdobnou dedukci uvést nemůžeš.

    Colombo: Problém totiž je, že my empiricky víme, že nějaký vesmír existuje. Takže celý ten Josefův blábol můžete spláchnout do záchodu. Není to víc než jeden z typických důkazů boha, který vypadá dobře aby přesvědčil hlupáky, ponejvíce věřící hlupáky, ale při bližším pohledu se ukáže vždycky nějaká chyba.

    Josef: Jak vidíš, zatím se žádná chyba neukázala. Takže pokud použiji Tvé vyjádření, prozatím je hlupák spíše ten, kdo by to v tuto chvíli “spláchl do záchodu”.

    Jack: Vůbec se ti nedivím,že občas použiješ ostřejší výraz,když píšeš o Josefovi.
    Já se musím velmi ovládat, abych také nebyl hrubý ve svých výrazech.

    Josef: Jacku, věřte, že ani já se tomu od atheistů vůbec nedivím. Zkušeností, jak atheisté obvykle reagují na pokusy o otevřenou diskusi, mám za svůj život opravdu dost. A to, co uvádí Colombo, totiž věta “jsi hajzl” nebo něco podobného, je bohužel opravdu ta nejtypičtější atheistická reakce.

    Jack: Já myslím,že Josefovo tvrzení je natolik nesmyslné,že na ukázku jeho nelogičnosti
    stačí i jednoduchý “selský rozum”.
    Josef totiž potvrzuje existenci “Boha” vlastností jeho existence(nezávislá exis.)
    On ví jakou má existence “Boha” vlastnost,ještě předtím,než vůbec existenci “Boha”
    byla objevena.

    Josef: Chceme-li si o jakékoli věci říci, zda existuje nebo ne, tak si musíme nejprve definovat, co vlastně zkoumáme, definovat určující vlastnosti objektu, jehož existenci chceme určit. Chceme-li určit, zda existuje jednorožec, musíme si nejprve definovat jeho určující vlastnosti; teprve pak můžeme určit, zda existuje. Chceme-li zjistit, zda existuje krtek, musíme si definovat, jaké vlastnosti dělají z krtka krtka. Chceme-li prokázat, zda existuje trojúhelník s úhlovým součtem dvou set stupňů, musíme si nejprve definovat vlastnosti trojúhelníku. Takhle věda postupuje u jakéhokoli objektu, jehož existenci chce potvrdit nebo vyvrátit, a není žádný důvod, proč zrovna a jen u Boha bychom měli postupovat jinak. Proto definice zní takto: pojmem Bůh míníme entitu, jejíž existence není závislá na existenci nějaké jiné entity. A následně se ptáme, zda takový Bůh existuje nebo ne. Jak jsem ukázal, zjišťujeme, že nepochybně existuje něco, co definici Boha vyhovuje, tudíž Bůh nepochybně existuje. Nikdo tedy nemůže racionálně tvrdit, že Bůh (alespoň tedy Bůh v křesťanském slova smyslu) neexistuje. Jeho existence je prokázána.

    Jack: Nebudu to znovu rozebírat.Každému je jasné,že Josef vlastně tvrdí,že
    “Bůh” existuje,protože existuje. Opravdu vynikající důkaz.

    Josef: Ani já to nebudu znovu rozebírat, protože si myslím, že i Vy, když si to přečtete znovu, uznáte, že to takhle není. Uvedl jsem důkaz, který prokázal tvrzení, že Bůh existuje, aniž by to přitom zároveň potřeboval jako předpoklad.

  2. Colombo

    Slávek: to bude tím. V poslední době se zjistilo, tedy Flégr o tom napsal celkem dost, že pohlavní rozmnožování vlastně likviduje… všecko! Celou souhru genů, která se vytvoří!

    Zrelativizování pojmu gen, tedy jako fyzického konkrétního místa, nijak nenarušilo teorii evoluce, ačkoliv stejný problém, ale hned od začátku, zabraňuje spoustu vědcům přijmout teorii memů.

    On prostě chybí někdo, kdo by daný “mem” nějak přesněji určil, kdo by vysvětlil rozdíl mezi memem a jeho projevem (tedy to, co ověřoval ten váš experiment).

    On totiž ten váš experiment neukázal nic převratného… spíš celkem očekávanou věc. Že se nad tím nedokázali zamyslet?
    Stane se.:D

    Blíže vysvětlím:
    Měřím výšku, způsobují to stejné geny, tedy…. já vlastně ani nevím, jaké geny to způsobují… já vlastně jen vím, že se to nějak dědí… jak taky přesně nevím… sranda, jak mem, že?
    No tak měřím výšku. A? Dostávám taky široké spektrum hodnot.
    Všimněte si, že toto je naprosto analogické vašemu experimetu, ale přesto to nevyvrací geny a genetickou evoluci, právě naopak díky předpokladu jakýchsi genů můžu odhadnout, jakou varianci dostanu.

  3. Slávek Černý

    To selviskhed:

    Toto mi prijde zajimave: vy jste tu konfrontovan s myslenkami, ktere jsou v protikladu k vasim predstavam a evidentne je vam to neprijemne.( takovy z toho mam pocit) Pote co jste ztratil schopnost nejak logicky a konzistentne argumentovat, se snazite debatu zahrat do autu. Neni to podobna situace do ktere jsou staveni verici?

    Vubec mi prijde, ze vzdat se svych predstav je stejne problematicke pro verici jako ateisty.

    Ps: myslel jsem ze clanek byl o memplexu nabozenstvi, jak offtopic?

  4. Colombo

    “Neni to podobna situace do ktere jsou staveni verici?”
    Naprosto stejná. Ale zatímco věřícím je jejich memplex úhlavním středobodem života, pro mě a selviskhededa je mem memetické evoluce a pro vás mem nememetické evoluce jen nedůležitým parazitkem:P

  5. Slávek Černý

    To Colombo:

    to je fakt zajimave, o tom jsem nemel ani paru. Na druhou stranu se ale domnivam, ze rikate jen jednu cast pravdy. Existuji prece prumyslove produkovane GMO. Vedci vezmou nejakou sekvenci DNA a vlozi ji do jineho organismu a ti ziskaji pozadovane vlastnosti. Takze ta souvislost mi tam prijde dost prima. Vy jste uvedl ale kantitativni vlastnost ( plynule spektrum vysek jedincu), existuji ale prece i kvalitativni vlastnosti, ktere se memum podobaji vice.
    Oci mam cerne, modre, zelene.
    Verim v boha, budhu, alaha.

    Mozna se ale mylim, genetiku mam spis ze skoly a novin.

  6. selviskhed

    Slávek Černý:

    podívejte, každý člověk si může zvolit jestli má do diskuze s nějakou konkrétní osobou smysl nadále investovat. pokud jste ochotný obhajovat silné názory na memetiku na základě jednoho odstavce na wikipedii, který navíc není z drtivé většiny ozdrojovaný a pak se teprve ptát, co má vlastně být ten mem, tak to s vámi nevidím perspektivně.

    pokud vás memetika zajímá přečtěte si o ní v knížce. pokud vás nezajíma, nediskutujte o ní. nevidím důvod proč vám vysvětlovat základní věci jako třeba že variace memů není popřením ale NUTNOU PODMÍNKOU kulturní evoluce, nebo že nepotřebujeme znát “PRAVOU PODSTATU memu” aby se pro nás stal užitečným nástrojem.

  7. Colombo

    “Existuji prece prumyslove produkovane GMO. Vedci vezmou nejakou sekvenci DNA a vlozi ji do jineho organismu a ti ziskaji pozadovane vlastnosti. ”
    Jáj, když to takhle řeknete, tak to vypadá dost prima…
    Vtip je v tom, že tohle se dá provádět jen s konkrétní vlastností velkého účinku, tedy těmi mendelistickými….

    Já bych řekl, že se memům víc podobají kvantitativní vlastnosti. Vy to sice vyjádříte jako “věřit v boha, nevěřit v boha”, ale všimněte si na ty nejrůznější odnože atp. Právě novější průzkumy tuto otázku více reflektují, protože ona není striktně binární, ale… všeljaká… Různé míry věření v různě antropomorftní nadpřirozené síly…

  8. Colombo

    selviskhed: není nutný být tak přísný.

    Jak už jsem psal, memetika je vlastně podobenství genetické evoluce na kulturní. Kde se různou měrou promítají vlastnosti genů, aby se mohl vystihnout jiný způsob přenášení atp. memů.
    K jejímu pochopení je však nutné znát právě genetiku, jejiž metody aplikuje. Toto je nutný předpoklad.

  9. Arkande

    to Jack: Skvělé Jacku jsem rád že ti můžu tykat 🙂

    to Adéla:Skvělé Adélo,mohu používat nějaké zdrobněliny?Třeba…Adélko?Ady? 🙂
    Těmi Beatles jsem nemyslel nic špatného.Prostě jsem psal Liverpool…a najednou jsem si vzpomněl na jednu větu ze Simpsonů,ohledně jodlujících liverpoolanů(The Beatles).Což mi opět připomíná že podle Jezuitského badatele je Homer Simpson katolík. Když jsem četl jeho zdůvodnění, málem jsem umřel smíchy 🙂 Vidíš,takhle odbíhám od tématu,takže nemyslel jsem tím že jsi hloupá,to bych si ostatně nedovolil tvrdit takřka o nikom i když Ros(z)a s tím “dokumentem” Paranormal activity… 🙂

    Ale pojďme k tématu tvého příspěvku.Historie nám ukazuje že skutečně přijmáme kultůru USA.Např.Mc donnalds,Starbuck,Hollywoodské filmy,Internet,Silonky,Kabelová televize,Satelitní komunikace atd.Jistěže jde spíše o vynálezy ale přeci jen znamenají přínos/zkázu pro Evropskou kultůru.Američané jsou méně vzdělaní ,ale za to může jejich vzdělávací systém(jeden příklad za všechny…učí se pouze o USA) a víra v hrdiny.Což je částečná odpověd i na tvůj další příspěvek…Dle mého názoru jsou češi ateisté protože nevěří na národní hrdiny.V tomto bodě odvedl fantastickou práci ničitel nacionalismu a hrdinů Jára Cimrman…Myslím si to protože Polsko bylo dříve také komunistická a dělnická země,přesto je nyní nejvíce věřící zemí v Evropě.(Ta socha Krista na poli a se zlatou korunou…Bože,Bože,Bože). Poláci věří ve své hrdiny a největším je samosebou Vojta(Jan-Pavel-Tů).Rovněž Američané své hrdiny potřebují, aby jim řekli co mají dělat.Např.když byl zvolen Obama tak si většina američanů myslela že všechno spraví a vyřeší každý osobní problém který má každý,jednotlivý američan,že je to takový černý Ježíš.Během jednoho roku pak došlo amíkům že to tak nefunguje a jeho popularita okamžitě spadla.(tuším že byl méně oblíbený než Bush jr.zde si dovolím další odbočku…Máme George Bushe sr. George Bushe a George Bushe jr. nezdá se Vám že senior trpí komplexem méněcenosti a celkově je tak trochu mentálně degenerovaný?).Takže ve zkratce si myslím že náboženskou víru určuje skepse národa, kterou já osobně určuji skrze “víru v hrdiny”.

    to Colombo:Evropa je velmi zjednodušeně řečeno přitlačena ke zdi.Skrze své demokratické,humanistické a morální hodnoty nemá na výběr.Musí podporovat multikulturalismus a antirasismus.Proč?Protože pokud to dělat nebude,bude obviněna z toho že je čtvrtou říší.Hitler nám celkově neuvěřitelně zavařil.Paradoxně se děje vše čemu chtěl zabránit.Chtěl jednotnou Evropu-nevyšlo,jeden národ-nevyšlo,jedna kultůra-nevyšlo,vyvraždění tzv.méně cenných ras jako např.čechů-nevyšlo,jupí! Takže Evropa nemůže přijmout ždáné z “diskriminačních” zákonů či nařízení…Vemte si že nedávno se u nás měli zavést speciální třídy pro romské děti,kde by měli skutečně “dobré” učitele.To vše aby se pomohlo jejich asimilaci do společnosti…Co se nestalo?Ozval se takový povyk,tolik protestů a petic,že jsem se i já divil…Čili Evropa si upletla bič(multikulti) a ten se nyní obrací proti ní.

  10. Slávek Černý

    To Colombo:

    Flegr bomba. O kontextove podminenych projevech genu jsem fakt neslysel. Epistaze a pleiotropie: zasah 🙂

    Ono by bylo zajimave i prozkoumat prenos genu vertikalni ( generacni) a horizontalni ( virovy). Analogie: memy rodice-deti a memy mezi vrstevniky?

    To selviskhed:

    Asi jsme fakt na jine vlne. Ten odstavec na wikipedii cerpa z tohoto clanku:
    http://sitemaker.umich.edu/satran/files/human_nature_01.pdf

    Urcite zajimavy cteni i z jinych duvodu a ten odkaz myslim spise patri k tomu serioznejsimu na co se zde odkazuje.

    Ty vase argumenty: pokud by se gen zasadne menil pri kazde transmisi, tak je evoluce vpodstate vyloucena. A s tou podstatou: pokud bychom meli zasadni problem s identifikaci DNA, genu a jejich projevu, dale bychom meli problem s popisem konkretnich jedincu a natoz celych druhu, tak by pro nas evolucni teorie mela daleko mensi informacni hodnotu.

    Nicmene navrhuji spolecne prohlaseni pro tisk, ktete ukonci tuto pro vas neprijemnou diskusi 🙂 “otazka teorie memu neni doposud uzavrena a existuji na ni protichudne nazory ve vedecke komunite. Zaujali jsme v tomto castecne protichudna stanoviska, kta nelze vyresit na prostoru i ternetove diskuse” . Souhlasite?

  11. Colombo

    “Ty vase argumenty: pokud by se gen zasadne menil pri kazde transmisi, tak je evoluce vpodstate vyloucena. A s tou podstatou: pokud bychom meli zasadni problem s identifikaci DNA, genu a jejich projevu, dale bychom meli problem s popisem konkretnich jedincu a natoz celych druhu, tak by pro nas evolucni teorie mela daleko mensi informacni hodnotu.”
    Ty vole, ty jsi se totálně trefil:D tohle všecko se děje u genetické evoluce:D (teda snad krom toho prvního, ale tam bych řekl, že je opět zmatení “genu” a “vlastnosti”)

  12. Slávek Černý

    To colombo: Ok vzdavam to. Jabsi myslel, ze geny se predavaji, dedi a rekombinuji, semo tamo mutuji. Ty uzitecne prezivaji. Pokud je to jinak, tak jsem fakt mimo a muze za to skola. Sorry.

    K tem dalsim vecem: geny prece vedci mapuji, struktura DNA je pomerne znama. Existuji dokonce nejake komercni sluzby, ktere se mrknou na zoubek genum konkretniho jedince. Konkretni definec mi prijde jako dobre popsatelnej a identifikovatelnej. U druhu chapu, ze obcas nastavji komplikace, vyclenuji se poddruhy, ale zase jsme celkem dobre schopni popsat jak se lisi clovek od simpanze, gorila od kone a jit do vetsich detailu.

    Zacinqm se citit jako totalni imbecil, ktej vubec netusi, vo co go. Dobrou noc.

  13. Colombo

    ehm, tak mi skončil film, takže teď vážně:

    “A s tou podstatou: pokud bychom meli zasadni problem s identifikaci DNA, genu”
    S identifikaci DNA, stejně jako myšlenek, nemáme. Problém se ukázal, že gen je poměrně gumový, že to není jedna konkrétní část DNA a že se přepisuje… jak chce, podle okolních podmínek atp… Ale s jednoduchšímy příklady je to v pohodě.

    “dale bychom meli problem s popisem konkretnich jedincu a natoz celych druhu”
    Tohle je naprosto krásně popsaní problému středoškolského vyučování a vysokoškolského chápání věcí.
    Druh i jedinec jsou věci poměrně zjednodušující… pro nás… Ale jak je to v přírodě?
    Pěkně to bylo popsané na jedné přednášce o kytičkách:
    “Kolega z muzea to popsal následujícím způsobem: nesu takhle exponát starověké keramiky. Zakopl jsem, upustil jsem to a po zemi se tak válelo exponátů dvacet.”
    To reflektuje problém s kytičkama, kde máme značné obtíže identifikovat jedince. Takové borůvky vytvářejí značný systém podzemních kořenů a množí se tak. Vzhledem k propojení tohoto systému se jedná vlastně o jednoho jedince. Jo, ale vemeš rýč, párkrát s ním zaryješ do země, kořeny přerušíš a můžeš si udělat jedinců prakticky neomezeně.
    Problém je i u živočichů, u mnohobuněčného živočicha… rozmnožují se vlastně jen pohlavní buňky a všecko ostatní je jen k jejich přežití, že? A krvinka vlastně jedinec není. No jo, ale což takhle mravenci? Tam by se to dalo zrovna tak. Dělnice jsou vlastně buňky mnohobuněčného živočicha. A rozmnožuje se jen královna.

    No a co takhle motolice? Několik z celého chumlu larev v mlži se obětuje, přemění se, čímž znemožní svoje dospění v motolici, ale může ovládat mlže. Jedná se o altruismus nebo jedinec dedikoval některé své buňky k svému rozmnožení?
    A jak je to u hlenek, které se můžou prakticky neomezeně rozdělovat a spojovat?

    Ještě šílenější je to s druhem, kdy se můžeme dozvědět, že vlastně žádný druh neexistuje!

    A na tohle všechno jsme přišli právě pro to, že jsme zkoumali důsledně důsledky evoluční teorie. Snažili jsme se zpřesnit definice jedince a druhu, jakožto základní prvky. Načež jsme přišli na to, že evoluce probíhá na všech úrovních a jejich prudérní specifikace je celkem k ničemu.

  14. Slávek Černý

    Jo a gen vs. vlastnost: gen je nejaka usek dna. Odlisnosti te sekvence, treba v jedinem pismenu se mohou projevit ruznymi vlastnostmi. Ty odlisne varianty se zovou alely. Tak nas to ucili na skole.

  15. Colombo

    “Zacinqm se citit jako totalni imbecil, ktej vubec netusi, vo co go. Dobrou noc.”
    Kdyby to bylo jednoduché, tak bych to nemusel studovat na vysoké škole:P
    Já zas nerozumím hromadě dalších věcí. Tady jsem ale na svém písečku:P
    I když jsem taky žádný velký hrad nepostavil, narozdíl od pana Flegra, zatim jenom takové kočkování se vzteklinou^_^

    “To colombo: Ok vzdavam to. Jabsi myslel, ze geny se predavaji, dedi a rekombinuji, semo tamo mutuji. Ty uzitecne prezivaji. Pokud je to jinak, tak jsem fakt mimo a muze za to skola. Sorry.”
    Tohle nepozbývá platnost. Ale jakým způsobem se předávají, dědí a rekombinují… co je to gen atp. tady se přišlo na spoustu zajímavých věcí.
    No a ty užitečné, to taky není uplně pravda. Ono často přežívají i neužitečné či mírně škodlivé. Často se dokonce i v populaci šíří.

  16. Colombo

    “Jo a gen vs. vlastnost: gen je nejaka usek dna. Odlisnosti te sekvence, treba v jedinem pismenu se mohou projevit ruznymi vlastnostmi. Ty odlisne varianty se zovou alely. Tak nas to ucili na skole.”
    Jo, tohle furt platí, ale platí i další věci.

    Pamatujete si na introny a exony? Tímhle se na jednom úseku DNA může skrývat ne jeden, ale několik genů. Jednoduše a čistě jen vybráním různých exonů. Samotné geny se můžou překrývat atp. takže se to posunulo z genu jako fyzickou jednotku na DNA na informační jednotku.

  17. Colombo

    není zač, já jsem jen rád, když můžu říct ty (pro mne) úžasné věci ^_^ já strašně rád vypravím něco, z čeho jsem nadšený ^_^

    Hlavně proto, že si spoustu věcí jen domyslím, pak se juknu, jestli je to pravda a ona to pravda je, do puntíku ^_^

  18. Josef

    Pirx: Laskavě rozlišujte mezi komunismem a ateismem. Ateismus je odmítání víry v bohy. Komunismus je totalitní ideologie a v podstatě náboženství. Komunismus se označoval jako ateistický, aby se vymezil proti ostatním náboženstvím. Právě proto, že se jedná o náboženství, je komunismus přímým nepřítelem církve a naopak. Takže to není moje vykrucování, ale Vaše neinformované nebo zlomyslné kladení rovnítka mezi komunisty a ateisty.

    Josef: Já nekladu rovnítko mezi komunisty a atheisty, ale jedním z podstatných znaků hlavního proudu komunistického myšlení je právě atheismus.
    Ale máte pravdu v tom, že komunismus je určité pseudonáboženství. Celý atheismus je totiž pseudonáboženství, ale zatímco křesťan dává přednost čisté racionalitě, atheista dává před racionalitou přednost víře v iracionální předpoklady, např. že neexistuje Bůh.

    Pirx: Život Vašim předkům zničili komunisti, protože byli komunisti a ne proto, že byli ateisti. Ateistům, nezatíženým nějakou ideologií, by byli lhostejní. Nebo Vás dneska nějací ateisti ničí kvůli Vaší víře?

    Josef: Kdyby komunisté nebyli atheisté, ale byli by to komunisté věřící, tak by jistě nezničili život mému otci a dědovi kvůli tomu, že byli věřící. Jestliže někdo pronásleduje věřící kvůli víře, tak hlavním rozlišovacím předpokladem k takovému jednání je, že sám je nevěřící.
    Ale jak jste si mohl povšimnout, vůbec neviním za tuto svou rodinnou bolest kolektivně všechny atheisty nebo snad dokonce Vás osobně. Nicméně snažit se zakrýt, že i tohle byla v historii jedna z tváří atheismu, a to tak nedávná, že ji ještě velmi dobře pamatuji i já sám, to by bylo prostě směšné.

    Pirx: Na druhou stranu, katolíci po dlouhá staletí nenechali nikoho jiné víry na pokoji a neštítili se ničeho. A teď jim najednou vadí trocha náboženského útlaku? Inu, kdo seje vítr, sklízí bouři, jak se do lesa volá, tak dlouho se džbánem, atakdále. Je mi líto zničených životů, ale můžete si za to sami.

    Josef: Můj děd ani můj otec nikdy nikoho neutlačovali. Jakým způsobem si tedy oni mohou za útlak od atheistů? Žádným, a to je důvod proč já jako katolík budu vždy proti jakémukoliv útlaku, ať už útlaku katolíků, nebo útlaku atheistů. Ano, takový útlak mi nesmírně vadí, ať je namířen proti komukoliv. A stejný postoj žádám od Vás jako od atheisty. Neříkat obětem na žádné straně, že si za to mohou vlastně samy.

    Pirx: Tohle zkuste nějak rozvést. Proč myslíte, že ateista nedokáže poznat, co je dobré a co zlé?

    Josef: Protože moje tvrzení bylo negativní, spíše prosím Vy ukažte, jak byste jako důsledný atheista rozlišil dobro od zla. Myslím, že si pak důsledně atheisticky budeme moci ukázat, že to nejde.

    Pirx: Vaše náboženství skutečně vymezuje dobro a zlo, ale dělá to špatně, neboť rozděluje lidi na dobré a zlé podle toho čemu věří a ne co dělají.

    Josef: Tak tady Vás musím vyvést z omylu. Křesťanství neposuzuje morálku lidí podle konkrétního názorového obsahu jejich mozku. Pokud je někdo přesvědčen o správnosti atheismu, tak má povinnost být atheistou a podle nás křesťanů by jednal hříšně, kdyby se chtěl přesto stát křesťanem.

    Pirx: Proto jsem zmiňoval Ustašovce jako příklad toho, k čemu může náboženstvím vymezená morálka vést. Zlo bylo jasně určeno (jiná národnost či vyznání) a zlikvidováno. Já v tom ale nic dobrého nevidím. Asi jsem tenhleten nemorální ateista …

    Josef: Naopak. Pokud míníte páchání zločinů na jiných národnostech nebo vyznáních, pak takové jednání křesťanská morálka odsuzuje. Pokud v takovém jednání nic dobrého nevidíte, je to jen dobře a je to něco společného, na čem můžeme stavět.

    Pirx: Morálka je společenská dohoda. Měla a má ji každá společnost, aby přežila.

    Josef: Moje morálka nepochází z žádné společenské dohody, s nikým jsem se na žádné morálce nedohadoval. Moje morálka pochází z mého racionálního uvažování o tom, co je dobré a co je zlé.

    Pirx: Náboženství je častým zdrojem morálních norem, ale ne nutným. Váš postoj je omletá křesťanská mantra: “Bez boha nelze žít, bez boha je možné vše.” Nevšiml jsem si, že by s bohem bylo něco nemožné …

    Josef: Ano, každý se může zítra prohlásit za katolíka, třeba se nechat v nejbližším kostele i pokřtít, a pozítří jít pak spáchat nějaký hrůzný zločin. Tomu nemám jak zabránit. Ale když já naslouchám, co po mně chce Bůh, tak mě to mění k dobrému. A bude to měnit zrovna tak každého, kdo tomu bude chtít upřímně naslouchat.

    Pirx: Opravdu jsem si spletl dva Pie, svatému muži se omlouvám.
    Proč by nemělo? Protože na území ovládaném katolíky byla katolíky páchány ohavné zločiny a jejich katolický vůdce byl tedy zločinec. Tím, že jej papež přijal, poskytl těmto zločinům legitimitu. Zřejmě v tom neviděl problém. To je celé. Děkuji za odpovědi, nijak mě nepřekvapily.

    Josef: Ne, přijetí papeže neposkytuje legitimitu činům žádného člověka. Přečtěte si seznam lidí přijatých papežem teď za posledních pár let a uvidíte, že tam jsou lidé, u nichž ani Vy nebudete podezírat papeže z toho, že by svým přijetím snad chtěl legitimizovat všechny jejich činy. Církev nemůže a nesmí zavřít před žádným člověkem na světě své dveře, byť by třeba vyvraždil půlku světa.

    Pirx: Zkuste si tipnout co by se mnou bylo, kdybych se za ateistu prohlásil pár set let zpátky, Vy Lásko.

    Josef: Zkuste si tipnout, co se stávalo v našem atheisty ovládaném státě kněžím důsledně věrným své víře před padesáti lety. O čem se bavíme? O tom, jaké hodnoty zastáváme Vy a já, anebo o tom, jak tyto naše hodnoty zdeformovali jiní?

    Pirx: No v textech ano, ale co ta praxe? Pokud jste mohli, s každým jinověrcem, bezvěrcem a heretikem jste skoncovali. Nezabiješ se vztahuje pouze na souvěrce. Ostatní stojí mimo tento zákaz. Prokázáno dějinami.

    Josef: Já jsem s žádným jinověrcem, bezvěrcem nebo heretikem neskoncoval. Nezabiješ se vztahuje na všechny. Prokázáno mým životem. A hlavně životem jistého Krista, podle kterého se všichni křesťané jmenují a od kterého by se měli učit.

    Pirx: Jistě, čte se to pěkně … kde se pak za křesťanstvím vzaly ty haldy mrtvol?

    Josef: Vzaly se přesně tam, kde se vzaly i za atheismem: ve smrtelných hříších lidského srdce.

    Pirx: To vůbec není jasné. Hřích a zvláště dědičný hřích je jen nástroj na ovládání jiných lidí a nikdo se s ním nerodí.

    Josef: Hřích není nástroj na ovládání jiných lidí, naopak ovládání jiných lidí je hřích. A lidé se s hříchem rodí. Už jsem viděl člověka bez nosu, ale ještě jsem neviděl člověka bez hříchu.

    Pirx: Přijetí papežem je významná pocta. Proč by Paveliče přijímal, kdyby jej nechtěl poctít? Proč má někdo potřebu prokázat poctu masovému vrahovi?

    Josef: Papež žádné státníky do Vatikánu nikdy nezve, to je už po staletí neporušené pravidlo. O přijetí musí každý státník sám papeže výslovně požádat, a učiní-li tak, je obvykle přijat, ať je to kdokoli. Církev nemůže zavírat své dveře před nikým. Podporuje snad Církev třeba všechny činy Klause, jen proto, že ho papež přijal? Vůbec ne. Když tu já diskutuji s Vámi, také tím nelegitimizuji Vaše činy. A to ani v případě, že bych Vás pozval diskutovat ke mně domů.

    Pirx: Protože poskytuje legitimitu spoustě nemorálních činů. Třeba proto, že nebyl v Evropě fašoun, který by nebyl katolík a s kterým by si Vatikán nezadal. Právě pro to děsné pokrytectví, kdy je možné páchat zlo pod rouškou křesťanství a nejvyšší katolík, údajný boží náměstek, k tomu mlčí, jednak proto, že genocida probíhá na té správné straně a jednak proto, že je podělanej až za ušima.

    Josef: Je zdokumentováno, že Pius XII., papež v době 2. světové války, ukrýval 477 Židů jen v samotném Vatikánu a dalších 4238 Židů bylo zachráněno jejich ukrytím v dalších církevních objektech jen po městě Římě. Je tohle „zlo pod rouškou křesťanství“? Je tohle podpora „genocidy na správné straně“?
    Papež Pius XII., Encyklika Summi Pontificatus, rok 1939:
    The first of these pernicious errors, widespread today, is the forgetfulness of that law of human solidarity and charity which is dictated and imposed by our common origin and by the equality of rational nature in all men, to whatever people they belong.
    The nations, despite a difference of development due to diverse conditions of life and of culture, are not destined to break the unity of the human race, but rather to enrich and embellish it by the sharing of their own peculiar gifts and by that reciprocal interchange of goods.
    The idea which credits the State with unlimited authority is not simply an error harmful to the internal life of nations, to their prosperity, and to the larger and well-ordered increase in their well-being, but likewise it injures the relations between peoples, for it breaks the unity of supra-national society, robs the law of nations of its foundation and vigor, leads to violation of others’ rights and impedes agreement and peaceful intercourse.
    Will the future be really different; above all, will it be better? Will treaties of peace, will the new international order at the end of this war be animated by justice and by equity towards all, by that spirit which frees and pacifies? Or will there be a lamentable repetition of ancient and of recent errors?
    Nad tím se můžeme zamyslet všichni.

  19. Machi

    Josef: “Kdyby komunisté nebyli atheisté, ale byli by to komunisté věřící, tak by jistě nezničili život mému otci a dědovi kvůli tomu, že byli věřící. Jestliže někdo pronásleduje věřící kvůli víře, tak hlavním rozlišovacím předpokladem k takovému jednání je, že sám je nevěřící.
    Ale jak jste si mohl povšimnout, vůbec neviním za tuto svou rodinnou bolest kolektivně všechny atheisty nebo snad dokonce Vás osobně. Nicméně snažit se zakrýt, že i tohle byla v historii jedna z tváří atheismu, a to tak nedávná, že ji ještě velmi dobře pamatuji i já sám, to by bylo prostě směšné.”

    Máte pravdu (jako vždy). Oni Ustašovci vůbec nebyli věřící a vůbec neničili životy srbů, kteří také nebyli věřící. Popř. muslimové vraždící křesťany v Egyptě, také ani jedna z těchto skupin není věřící. Protestanté s katolíky v Severním Irsku se věřící nazývají jen z tradice. A to samozřejmě nezmiňuji odvěkou lásku mezi evangelíky a katolíky ve středověku.

Comments are closed.