Náboženství je bezpochyby velice významný a pozoruhodný společenský i psychologický fenomén, a přemýšlivému člověku nemůže stačit pouhé konstatování, že náboženská víra z racionálního hlediska neobstojí. Jsou-li totiž předmětem víry religiozních lidí zjevné nesmysly, pak se přemýšlivému jedinci přímo nabízí otázky jako
* proč je náboženství tak univerzální fenomén? Snad každá lidská civilizace, včetně menších společností a kmenů má svoji religiozitu! Šamany, rituály, víru v přírodní božstva, atd.
* proč jsou zejména velká monoteistická náboženství pro své vyznavače tak uspokojující? Jak se může stát víra v imaginárního Boha smyslem něčího života? Jaktože je takových lidí navíc tolik?
* náboženské aktivity a rituály mohou být a také často jsou velmi nákladné. Co lidem tyto náklady kompenzuje? Kdykoliv se v přírodě najde nějaké “drahé” či nákladné jednání nebo tělesný rys, prakticky vždy pro něj existuje dobré vysvětlení. Neužitečné výstřelky spotřebovávající zdroje evoluce tvrdě penalizuje. Proto se nabízí otázka, co “platí” za náboženství? Proč se víra lidem vůbec vyplatí?
Při hledání odpovědí na tyto i další otázky je velmi užitečné uvážit náboženství jakožto memplex.
Memplexem rozumíme nějaký ucelený systém memů, tedy tvrzení nebo chování, které se mohou kopírovat z mozku do mozku, z textu do mozku apod. Memplexem je jistě každé náboženství, učení sekt, ideologie, různé konspirační teorie, hoaxy šířící se po internetu, atd. Jako memplex lze jistě chápat i vědu.
Memplexy jsou v pozoruhodně analogickém vztahu ke genomu živých organismů. Jejich členské memy v této analogii korespondují s geny daného organismu. Podobně jako biologické organismy se i memplexy množí. O rozmnožení memplexu můžeme hovořit, když ho přijme za svůj (nová) lidská mysl. Pokud memplex daného člověka zaujme, přijde mu z nejrůznějších důvodů atraktivní, je pravděpodobné že ho tento člověk bude šířit dál. Memplex může a také nemusí být dílem jediného člověka, a podléhá stejnému evolučnímu procesu jako genom druhu.
Jako na rozdílné memplexy můžeme pohlížet nejen na různá náboženství, ale jistě i na různé denominace v rámci jednoho náboženství (Římští katolíci, Protestanté, Pravoslavní, Kalvinisté, atd.). Tyto memplexy mezi sebou řadu memů sdílejí, a příjmáním či odmítáním jiných se liší.
Z tohoto hlediska není úplně správné mluvit o věřících jako věřících v Boha. Každý věřící spíš věří vyznává správnost a pravdivost svého memplexu…
Křesťanství představuje kulturně-evolučními procesy naprosto obdivuhodně vyladěný komplex myšlenek, memů, šitý na míru lidské mysli, aby jej tato cítila jako maximálně atraktivní (a s radostí a entuziasmem jej předávala dál). Při bližším pohledu zjistíme, že má důmyslnou kompozici, jejíž různé složky slouží různým účelům, a dohromady se vzájemně posilují, ospravedlňují, zatraktivňují, a tvoří tak cosi jako luxusní dezert, lákající k nakousnutí… (kdo viděl Matrix, jistě si v této souvislosti vzpomene na Merovingianův zákusek 🙂 )
S rychlým rozvojem lidského mozku se v průběhu evoluce zvětšoval i jeho objem. Zvětšená lebka však působila ženám značné obtíže při porodu, což způsobilo evoluční tlak na dřívější porod. Lidské děti se tak rodí mnohem bezbranější a méně vyvinuté, než potomci jiných srovnatelných savců, což klade zvýšené nároky na rodičovskou péči. Aby byla tato péče zabezpečena v kritickém období jednoho až dvou let dítěte oběma rodiči, byla evolučně vyselektována extrémně silná člověčí tendence k zamilovávání se. (nepřekvapivě, typická doba po kterou je člověk zamilovaný právě pokrývá dobu, po kterou je nejzranitelnější případný potomek)
Jako řada dalších evolučně vzniklých mechanismů se však i schopnost zamilovávat se může “minout účelem” – a tohoto právě zneužívá první mem z “motivační vrstvy” křesťanského ala Merovingianova zákusku – jeden z nejsilnějších a nejmocnějších křesťanských memů vůbec.
Myšlenka, že Bůh miluje nás, a touží po tom být milován je označována za jednu z centrálních myšlenek křesťanství, a má za následek, že pravděpodobně většina křesťanů cítí ke svému (imaginárnímu) Bohu opravdovou a nefalšovanou lásku. To má hned několik důsledků, které přispívají k atraktivitě celého memplexu a usnadňují jeho šíření. Za prvé, zamilovanost přináší příjemné pocity, nikoliv nepodobné stavu pod vlivem drog. Stav zamilovanosti (a to i náboženské!) není podobný stavu pod vlivem drog jen náhodou – zamilovaný člověk JE pod vlivem lidských hormonálních drog, zejména hormonů štěstí, endorfinů, a dalších.
Za druhé, zamilovanost způsobuje, že má člověk růžové brýle. Odmítá vidět a nevidí nedostatky své lásky, a naopak ji vidí v těch nejkrásnějších barvách. Naše láska je pro nás vždy ta nejdokonalejší a nejpřítažlivější na celém světě. A přesně toto platí i křesťana, zamilovaného do svého Boha.
Dalším memem, zvyšujícím atraktivitu celého memplexu je myšlenka, slibující posmrtný život. Umřít se nechce nikomu, a věčný život po boku své lásky – kdo by odolal. Stačí jediné – akceptovat celý memplex.
Nesmíme opomenout přítažlivý “mem modliteb”, slibující ve své původní podobě věřícímu člověku pomoc od milujícího Boha v případě potřeby.
Aby byla motivace dokonalá, je zkušenostmi dokonale prověřená metoda “cukru a biče”. Cukru už bylo dost, proto křesťanství obsahuje i mem biče v podobě hrozby peklem a věčným utrpením, v případě že danou variantu křesťanského memplexu člověk nepřijme. (všimněme si, že toto opravdu přinejmenším platilo pro varianty, pro jednotlivé memplexy – např. katolíci hlásali, že spasen může být jen pravověrný katolík, nikoliv už třeba protestant, a naopak)
Protože při podrobnějším přemýšlení o základních křesťanských memech začne člověk záhy narážet rozpory, nelogičnosti i absurdnosti, obsahuje dezert křesťanství jakýsi autoimunizující subkomplex memů. Patří sem zejména mem tvrdící, že zdánlivě absurdní a nelogické záležitosti v křesťanství se ani nemáme snažit pochopit, jde totiž o mystérium, nejvyšší tajemno, rozumem nepochopitelné.
Další mem z této kategorie říká, že víra je tím hodnotnější, a tím Bohu milejší, čím méně důkazů pro ni svědčí, a čím víc se ji rozum vzpírá zastávat. (Bohu tak lépe dokazujeme, jak bezmezně Mu důvěřujeme – a přesně toto po nás prý i chce)
Můžeme sem zařadit i mem “doxastické dělby práce”, totiž přesvědčení, že ačkoliv “mě tyto věci jasné nejsou”, existují profesionální teologové, a ti v tom jasno mají. Teologové se pak v těchto ožehavých záležitostech vyjadřují záměrně tak, že jejich vysvětlení vypadají velmi složitě a “učeně”, při pečlivém rozmyšlení ovšem člověk zjistí, že prostě nedávají smysl, jsou čirou slovní ekvilibristikou. Viz. např. vysvětlení trojjedinosti Boha, v KKC nebo kdekoliv jinde.
Připomeňme ještě princip NOMA, implicitně shazující argumenty vědy proti náboženství se stolu jako nepřípustné, mlžící memy na téma inspirovanosti Bible, memy na téma, že jisté záležitosti mohou pochopit jen ti, co jim už věří (přičemž tito lidé to “chápou” jen a pouze tak, že to prostě z výše popsaných důvodů neřeší), “mem pokory před Bohem” (kdo si myslíš že jsi, že se snažíš zkoumat/pochopit Boha?), atd.
Poslední skupinou memů, o které se chci zmínit, jsou memy říkající v podstatě, že “kdo věří, je dobrý člověk”. (Kdo by přece nechtěl být dobrým člověkem?)
Patří sem např. mem tvrdící, že víra v Boha je DOBRÁ sama o sobě, nebo mem říkající, že křesťanství je pramenem absolutní morálky, a mem, že bez křesťanství bychom nevěděli co je dobro a co je zlo.
Zajímavý je i mem, tvrdící že křesťanský Bůh je ultimátním VYSVĚTLENÍM základních tajemství všehomíra, a navíc jediným možným takovým vysvětlením – přičemž ve skutečnosti, jak každý člověk zvenku vidí, nevysvětluje vůbec nic (což je kryto imunizačními memy nepochopitelnosti, pokory, atd.)
Nesmíme zapomenout na z hlediska memplexu klíčový mem, říkající že křesťanství (Islám, popř jiná náboženství) je třeba šířit, “kázat evangelium” (což zejména křesťanští misionáři pojímají už stovky let velmi zodpovědně)
Za zmínku stojí ještě mem spirituálních zážitků. Říká, že kdo opravdu věří, dosáhne kontaktu s živým Kristem. Opravdová víra je ovšem nutnou podmínkou spasení – což může činit mnohé věřící náchylnější k tomu, aby si vykládali co mohlo být “kontaktem s živým Kristem” poněkud benevolentně, a se svými zážitky se pak neváhají svěřit svým bratrům a sestrám ve víře, což na ně činí zvýšený tlak v případě, že oni ještě spirituálních zážitků nedosáhli… Mechanismus těchto zpětných vazeb je asi zřejmý.
Zajímavé je, že vývoj křesťanských memplexů, jejich evoluci, lze sledovat takříkajíc online. Všechny ty diskuze o ekumenismu, o tom zda zavrhnout nebo jak modifikovat mem, říkající zda příslušníci jiných náboženství a nebo denominací mohou být spaseni, o tom jak formulovat mem o inspirovanosti Bible a množství jeho různých variant, od těch nejvolnějších až po mem “doslovné interpretace”, o svatosti panny Marie, a další a další – to vše svědčí o zjevném procesu pokračujícího vývoje, který je dalším kamínkem do mozaiky, dokládající relevantnost celého pohledu.
Výše nastíněné vysvětlení odpovídá na celou řadu otázek ohledně atraktivity náboženství pro člověka, a z toho plynoucího takřka univerzálního výskytu víry ve všech civilizacích na světě, přímo předpovídá značně diverzifikovanou strukturu náboženství, jejich velký počet i značnou vnitřní rozrůzněnost po celém světě, poskytuje jednoduché a sjednocující vysvětlení motivací mnohých tvrzení křesťanů (a zcela analogicky i příslušníků jiných náboženství), vysvětluje fakt, že ačkoliv křesťanská víra obsahuje vážné logické rozpory (viz. většina doposud uveřejněných článků) tak s vírou křesťanů to nepohne ani v nejmenším, a v jeho světle dává smysl řada dalších zajímavých postřehů, nejen ohledně křesťanství.
Pointa je, že alternativní vysvětlení, že totiž náboženství je důsledkem existence skutečného milujícího osobního (křesťanského) Boha nemá ani zdaleka takovouto vysvětlovací schopnost. Není schopno přenést se přes vnitřní nekoherentnost sama sebe a neumí ani vysvětlit náboženskou diverzitu ani uvnitř křesťanství, ani mimo něj, není schopno vysvětlit zřejmý vývoj příslušné víry během historie, změny názorů na ty které články víry, atd. atp.
Colombo: ty vole, josefe, tebe to baví?
Josef: Ano, to jak tento web iracionalitou své argumentace do naha odkrývá nesmyslnost atheismu, to mě jako křesťana samozřejmě velmi baví. 🙂
Colombo: Další wall of text plný nesmyslných žvástů o tom, jak je atheismus neiracionální a o tom, jak všichni musí přestoupit na víru v Boha. Naprosto ignorující veškeré současné poznání, jakoukoliv názorovou odchylku i tisíce let dlouhou historii náboženství, kdy žádné křesťanství nebylo. Ty trolluješ nebo to fakt myslíš vážně? Já když píšu takové nesmyslné příspěvky, tak většinou trolluju.
Josef: Atheisté jsou ti, kdo ke svému myšlení potřebují ignorovat poznání a vědu. Křesťanství bylo vždy, protože jeho hodnoty byly pravdivé vždy, už na počátku.
Všechny své zdejší příspěvky myslím vážně. To, že Ty mnoho zdejších svých výroků vážně myslet nemůžeš, to jsem už s dovolením pochopil sám, to mi nemusíš zdůrazňovat. 🙂
Colombo: Já si můžu vybrat téměř jakoukoliv část tvého textu a najít tam zjevný logický nesmysl.
třeba:
“Josef: Možná by také nebylo na škodu podívat se jako na “memplex” také na atheismus. Atheismus vznikl jako dobově omezený jev díky specifickým historickým podmínkám a dnes je zřetelně na ústupu (procento atheistů ve světové populaci dlouhodobě výrazně klesá). Iracionální jev, který je chybný, nelze nikdy dlouhodobě udržet, jak se právě na osudu atheismu ukazuje.
Dále si povšimněme tohoto Michalova výroku: ”
Což je zjevný nesmysl.
Vůbec nebudu debatovat nad “dobově omezený jev” (měl by jste si lépe prostudovat historii, formy atheismu, odmítání nadpřirozených jevů a odmítání věřit v boha, vznikly například v Číně (konfucius, npř) řecku…) a vrhnu se rovnou k jádru a to tvrzení: Iracionální jev, který je chybný, nelze nikdy dlouhodobě udržet, jak se právě na osudu atheismu ukazuje.
Které je nejen naprosto formálně špatně (prosim, neexistuje nic jako racionální nebo iracionální jev, to je jako racionální tráva nebo iracionální tráva, nesmysl), ale i samotná myšlenka je ničím neprokázaná. Naopak dobře vyvrácena. Memů, zakládající se na iracionální či jen špatné racionální interpretaci skutečnosti je celá řada a drží se velmi dobře ve společnosti. Házení soli za sebe, zaklepávání štěstí, to, že když se na nás zezadu někdo dívá, tak to poznáme, opravování věcí “po rusku”, kdy do nich mlátíme… Tyto memy založené na víře či špatném pochopení skutečnosti se v populaci drží, dokonce se i vyučují na školách (viz díky čemu léta létadlo…).
Josef: Atheistické zvyky jako házení soli, zaklepávání štěstí a další, které uvádíš (aspoň já tyto věci viděl dělat ve svém okolí vždy jen deklarované atheisty 🙂 ) jsou nezbytným produktem athestického myšlení, protože každé odmítnutí křesťanské racionality vede nutně ke vzniku pověr.
Co je ale důležité, že dnes, kdy už atheismus definitivně vyklízí pole, měli bychom si my křesťané ještě před úmrtím posledního atheisty rozhovorem s ním ověřit, které chyby vedly ke vzniku tohoto historicky omezeného iracionálního jevu a jak mu do budoucna účinněji předcházet. Děkuji, že mi zde k tomu poskytujete pěknou příležitost.
Colombo: Prostě josefe zas a znovu. Předlouhatánský příspěvek bez jediného racionálního argumentu či důkazu, jen hromada nepodložených tvrzení, které pokládáte za pravdivá a jejich pravdivost, opět bez důkazu, vnucujete nám všem okolo.
Josef: Bohužel, bylo nutno ukázat, že je to právě poslední Michalův článek, který neobsahuje ani jediný relevantní argument a je tedy Vašimi slovy “jen hromadou nepodložených tvrzení, které Michal pokládá za pravdivá a jejichž pravdivost, opět bez důkazu, Michal vnucuje nám všem okolo.”
Colombo: Kdyby debata s váma byla alspoň nějak přínosná, ale vy nejste schopen pochopit, že nejste schopen pochopit.
Josef: Nápodobně. 🙂
Colombo: Naprosto zjevné nesmysly (například nemožnost nic formálně dokázat ve fyzickém světě, definice kruhem atp., neschopnost pochopit smysl experimentu či i jen jít ve svých vlastních myšlenkách do jejich důsledků, místo toho se zastavíte napůl cesty) vám ucházejí. Takže jediné, čeho jste produktem, je Wall of text a trolling.
Josef: …říká ten, kdo ještě nedávno tvrdil, že matematické věty se dokazují experimentem… 🙂 🙂 🙂
Kolik argumentační lopoty stojí obhájit ateistické stanovisko.
Je to podobné jako Marxovo a Leninovo obhajování socialismu. Potřebovali na to desítky několikasetstránkových knih. A přitom stačila jediná věta – soukromé vlastnictví je přirozená potřeba člověka.
Podobně i v otázce náboženství stačí věta: rozšíření náboženství po celém světě, ve všech kulturách, ve všech epochách, na všech kontinentech je zapřičiněno existencí Boha. Jak prosté.
Adéla: Jinak pochvala Michalovi za skvělý článek. Náboženství a jeho neustálé přežívání je zajímavý fenomén. Viděla jsem video o studii, jak vlatsně “parazituje” na naší schopnosti vytvářet si v hlavě fiktivní scénáře a budoucí rozhovory. Věřícím se při čtení náboženských pouček zaktivovala ta část mozku, kterou používáme k promýšlení si sociálních interakcí. Bylo to tam sorvnáváno s podobnou chybou, jako když se někdo přistihne, že mluví se svojí zemřelou babičkou. Ale to video už asi nenajdu
Josef: Ještě by to chtělo studii o tom, proč se atheistům při přemýšlení o theologických otázkách vypíná racionalita… 🙂
Colombo: atheista tomu věřit nemusí. Atheista nemusí věřit vůbec ničemu.
Josef: Pokud Vy atheisté těm svým nesmyslům věřit nemusíte, tak mi vysvětli, proč jim tedy všichni tak iracionálně věříte? 🙂
Colombo: A proto jak ukázal Popper, může poznávat skutečný svět. Tohle všechno je výsledek poznání a stojí za tím zatraceně složitá teorie. Ale to vy ignorujete a nechápete. Proto se toho asi bojíte.
Josef: Skutečný svět poznává jen člověk bez předsudků. Atheismus je myšlení plné nepodložených předsudků a proto je tak vzdálené realitě světa. Bezpředsudečné poznávání světa vede ke křesťanství.
Colombo: Vypíchni z toho jedinou věc, čemu musí atheista věřit. Co víc, vypíchni jedinou věc, které MUSÍ atheista VĚŘIT.
Josef: Třeba že křesťanství nemá pravdu. 🙂
Slávek Černý: Tady asi někdo nepochopil, že ten článek byl určen ateistům a proto nemusí dokazovat každé slovo, a některé věci prostě předpokládá. Je to v zájmu zachování srozumitelnosti a přijatelné délky. Podobně jako vědecký článek nemusí opakovat a znovu dokazovat všechny předchozí objevy. Stejnou techniku přece používáte i vy, kdy farář neobhajuje v každém kázání existenci boha.
Josef: To chápu. Ale je racionální předpokládat něco, co bylo (třeba i pod bezprostředně předcházejícím článkem) bezpečně vyvráceno? Asi se nikdo nemůže divit, že když někdo řekne “jestliže 3+3=7, pak…”, tak že se najde někdo, kdo upozorní na to, že předpoklad je jaksi chybný.
Protestant: Podobně i v otázce náboženství stačí věta: rozšíření náboženství po celém světě, ve všech kulturách, ve všech epochách, na všech kontinentech je zapřičiněno existencí Boha. Jak prosté.
Josef: Ano, přesně na tohle atheisté nějak zapomínají aplikovat tím svým obvyklým poněkud naivním způsobem oblíbenou Occamovu břitvu… 🙂
Slávek Černý: Nevím jak vy, ale já jsem článek pochopil jako zajímavou hypotézu, takový model, jak se na náboženství můžeme dívat a dál ho zkoumat. Přestože je tam jasně vidět autorovo ateistické přesvědčení, hlavní myšlenka modelu náboženství jako memplexu mi přijde jako zajímavá i pro křesťany. Jak jinak si přece mohou vysvětlovat víru ostatních lidí v allaha, šivu apod?
Josef: Kdyby to autor pojal jako neutrální deskriptivní model, pak je tento přístup samozřejmě přínosný i pro nás křesťany. Bohužel, obvyklá atheistická myšlenková nekorektnost při povyšování deskriptivních tvrzení na normativní, která patří k podstatným sdělením článku, tento postoj neumožňuje.
Josefe, pokud se vám článek nelíbil a nemáte k němu co napsat, tak prosím ani nic nepište. Možná si myslíte, že tu myšlenkovou prázdnost se dá zakrýt rozsáhlostí příspěvků, opakováním se a velkým množstvím smajlíků. Nedá.
protestant says:
May 22, 2011 at 8:35 am
“Podobně i v otázce náboženství stačí věta: rozšíření náboženství po celém světě, ve všech kulturách, ve všech epochách, na všech kontinentech je zapřičiněno existencí Boha. Jak prosté.”
Zajisté. Zbývá jen dodat, že existencí velmi potměšilého a zlomyslného Boha, který se pečlivě postaral o to, aby “po celém světě, ve všech kulturách, ve všech epochách, na všech kontinentech” vznikala náboženství, která se budou co nejvíce odlišovat a rozcházet, jejichž přívrženci se budou kvůli tomu napadat či v horším případě si kroutit krky. Jak prosté.
963214785: Josefe, pokud se vám článek nelíbil a nemáte k němu co napsat, tak prosím ani nic nepište. Možná si myslíte, že tu myšlenkovou prázdnost se dá zakrýt rozsáhlostí příspěvků, opakováním se a velkým množstvím smajlíků. Nedá.
Josef: Milý kolego, pokud Vy nemáte co napsat k mé replice, proč něco píšete?
🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂
Michalův článek se mi velmi líbil v tom, že ukazuje myšlenkovou prázdnotu atheismu. Ovšem je naprosto na místě to v reakci na něj i explicitně vyslovit.
Josefe, fakt mi už dochází trpělivost. Tolik lží… Budu tedy hrubý.
“Josef: Atheisté jsou ti, kdo ke svému myšlení potřebují ignorovat poznání a vědu. Křesťanství bylo vždy, protože jeho hodnoty byly pravdivé vždy, už na počátku.”
Což takhle v roce 1500 př. n. l.? To taky bylo křesťanství? Lháři.
“Josef: Atheisté jsou ti, kdo ke svému myšlení potřebují ignorovat poznání a vědu. ”
uveď jediný případ, jinak opět lžeš.
“Josef: Atheistické zvyky jako házení soli, zaklepávání štěstí a další, které uvádíš (aspoň já tyto věci viděl dělat ve svém okolí vždy jen deklarované atheisty 🙂 ) jsou nezbytným produktem athestického myšlení, protože každé odmítnutí křesťanské racionality vede nutně ke vzniku pověr.”
Ahteistické zvyky? Debile. Kdyby jsi nebyl takový debil, tak by jsis zjistil původ těchto zvyků. Kdyby jsi nebyl takový debil, tak by jsi narazil na původní “pohanské” zvyky na našem území. Tohle mě fakt sere, ne to, že některé věci nechápeš. Ale naprosté ignorování faktů.
“Co je ale důležité, že dnes, kdy už atheismus definitivně vyklízí pole”
další FAIL
“Josef: Bohužel, bylo nutno ukázat, že je to právě poslední Michalův článek, který neobsahuje ani jediný relevantní argument a je tedy Vašimi slovy “jen hromadou nepodložených tvrzení, které Michal pokládá za pravdivá a jejichž pravdivost, opět bez důkazu, Michal vnucuje nám všem okolo.””
Další FAIL.
1. Michalův příspěvek obsahuje dost relevantních argumentů, v případě, že vezmeme náboženství jako memplex a memovou teorii evoluce, můžeme studovat tento jev…
2. jakákoliv zmíněná věc se narozdíl od vás dá dokázat. Tedy skutečně vědecky dokázat, ne ten váš způsob “Svět existuje a tedy existuje Bůh, protože svět stvořil”.
“Josef: …říká ten, kdo ještě nedávno tvrdil, že matematické věty se dokazují experimentem…”
Kdyby jsi nebyl debil, tak by jsis všimnul, jak jsem daný případ v matematice nadefinoval. Neznáme-li axiomy a definice prostoru, můžeme se spoléhat pouze na experiment. Jenže tohle bylo asi moc přemýšlení na tebe, co?
Ostatní: omlouvám se, že jsem hrubý. V případě, že někdo nedokáže zformulovat jedinou smysluplnou větu a neustále překrucuje skutečnost či výroky ostatních… dochází mi trpělivost.
Onen člověk nedokáže odpovědět na jediný argument, pouze hromadou nesmyslů, které on považuje za důkaz.
“Michalův článek se mi velmi líbil v tom, že ukazuje myšlenkovou prázdnotu atheismu. Ovšem je naprosto na místě to v reakci na něj i explicitně vyslovit.”
Což takhle nějakou zmínit? Ne? Jo vlastně, já tohle je Josef…
“Josef: Kdyby to autor pojal jako neutrální deskriptivní model, pak je tento přístup samozřejmě přínosný i pro nás křesťany. Bohužel, obvyklá atheistická myšlenková nekorektnost při povyšování deskriptivních tvrzení na normativní, která patří k podstatným sdělením článku, tento postoj neumožňuje.”
Ah, tohle vypadá na konkrétní námitku? Ne, je to vlastně jen hra se slovy. Žádný uvedený příklad a navržená řešení.
Neruda: Zajisté. Zbývá jen dodat, že existencí velmi potměšilého a zlomyslného Boha, který se pečlivě postaral o to, aby “po celém světě, ve všech kulturách, ve všech epochách, na všech kontinentech” vznikala náboženství, která se budou co nejvíce odlišovat a rozcházet, jejichž přívrženci se budou kvůli tomu napadat či v horším případě si kroutit krky. Jak prosté.
Josef: Milý nerudo, nezbytnou součástí lásky je respekt ke svobodě druhého. Jinak by se nejednalo o lásku, ale o pokus o zotročení. Lidé jsou do různé míry ochotní poctivě hledat pravdu, někteří méně, někteří více. Ti, co jsou ochotni důsledně akceptovat racionalitu, se stávají křesťany. Ti, kterým nevadí život v iracionalitě, mají volbu zůstat atheisty, a tuto volbu jim Bůh nechce, a jako láskyplný ani nemůže vzít.
“Ti, co jsou ochotni důsledně akceptovat racionalitu, se stávají křesťany. Ti, kterým nevadí život v iracionalitě, mají volbu zůstat atheisty, a tuto volbu jim Bůh nechce, a jako láskyplný ani nemůže vzít.”
Tyhle bláboly buď dokažte nebo si je odpuště.
at Josef
Ti, co jsou ochotni důsledně akceptovat racionalitu, se stávají křesťany. Ti, kterým nevadí život v iracionalitě, mají volbu zůstat atheisty, a tuto volbu jim Bůh nechce, a jako láskyplný ani nemůže vzít.
A co ostatní náboženská vyznání?
Josef: Michalův článek se mi velmi líbil v tom, že ukazuje myšlenkovou prázdnotu atheismu. Ovšem je naprosto na místě to v reakci na něj i explicitně vyslovit.
No když máte potřebu se vyjádřit, prosím, ale na to stačí tyto dva řádky, nemusíte všude spamovat tuny textu, abyste to vyjádřil.
Josef says:
May 22, 2011 at 8:15 am
Michalův článek odpovídá délce článku. Váš komentář neodpovídá délce komentáře.
Odpovídá spíše délce článku.
Nepocházím z opice:
Josef: Abychom mohli hovořit o dobru a zlu, potřebujeme aspoň nějaké náboženství. Pro atheismus tyto pojmy nemají smysl, a proto žádná atheistická morálka neexistuje. Atheismus ponižuje člověka na pouhou pudovost zvířete, zbavuje ho nejen racionality, ale i morálky.
to Adela:
..a z toho vyvozujete, že Josefovi vadí myšlenka že lidstvo pochází z opice? Máte opravdu bujnou fantasii.
Vystoupení některých ateistů zde mi připomíná rétoriku soudců s Miladou Horákovou.
podle bible nemáme morálku od boha, ale od člověka. bůh nechtěl, aby byl člověk morální – vysloveně mu přikázal aby se nepokoušel jíst ze stromu poznání dobrého a zlého. morálka je ale právě schopnost rozpoznávat dobré jakožto dobré a zlo jakožto zlé. paradoxně, jediný boží zákaz nad člověkem byl na počátku zákaz být morální.
podle biblického mýtu bůh chtěl, aby lidé byly loutky bez vůle a bez morálky, chtěl aby lidé byli roboti, kteří by nikdy neumřeli a kteří by ho navěkdy naslovo poslouchali . díky evině důvtipu ale morálku máme. ne jen podle sekularistů, ale i podle biblického mýtu vděčíme za morálku lidské ženě – evě. za morálku nevděčíme bohu, ale vzpouře proti božímu dogmatu, které uvalil na první lidi.