Náboženství je bezpochyby velice významný a pozoruhodný společenský i psychologický fenomén, a přemýšlivému člověku nemůže stačit pouhé konstatování, že náboženská víra z racionálního hlediska neobstojí. Jsou-li totiž předmětem víry religiozních lidí zjevné nesmysly, pak se přemýšlivému jedinci přímo nabízí otázky jako
* proč je náboženství tak univerzální fenomén? Snad každá lidská civilizace, včetně menších společností a kmenů má svoji religiozitu! Šamany, rituály, víru v přírodní božstva, atd.
* proč jsou zejména velká monoteistická náboženství pro své vyznavače tak uspokojující? Jak se může stát víra v imaginárního Boha smyslem něčího života? Jaktože je takových lidí navíc tolik?
* náboženské aktivity a rituály mohou být a také často jsou velmi nákladné. Co lidem tyto náklady kompenzuje? Kdykoliv se v přírodě najde nějaké “drahé” či nákladné jednání nebo tělesný rys, prakticky vždy pro něj existuje dobré vysvětlení. Neužitečné výstřelky spotřebovávající zdroje evoluce tvrdě penalizuje. Proto se nabízí otázka, co “platí” za náboženství? Proč se víra lidem vůbec vyplatí?
Při hledání odpovědí na tyto i další otázky je velmi užitečné uvážit náboženství jakožto memplex.
Memplexem rozumíme nějaký ucelený systém memů, tedy tvrzení nebo chování, které se mohou kopírovat z mozku do mozku, z textu do mozku apod. Memplexem je jistě každé náboženství, učení sekt, ideologie, různé konspirační teorie, hoaxy šířící se po internetu, atd. Jako memplex lze jistě chápat i vědu.
Memplexy jsou v pozoruhodně analogickém vztahu ke genomu živých organismů. Jejich členské memy v této analogii korespondují s geny daného organismu. Podobně jako biologické organismy se i memplexy množí. O rozmnožení memplexu můžeme hovořit, když ho přijme za svůj (nová) lidská mysl. Pokud memplex daného člověka zaujme, přijde mu z nejrůznějších důvodů atraktivní, je pravděpodobné že ho tento člověk bude šířit dál. Memplex může a také nemusí být dílem jediného člověka, a podléhá stejnému evolučnímu procesu jako genom druhu.
Jako na rozdílné memplexy můžeme pohlížet nejen na různá náboženství, ale jistě i na různé denominace v rámci jednoho náboženství (Římští katolíci, Protestanté, Pravoslavní, Kalvinisté, atd.). Tyto memplexy mezi sebou řadu memů sdílejí, a příjmáním či odmítáním jiných se liší.
Z tohoto hlediska není úplně správné mluvit o věřících jako věřících v Boha. Každý věřící spíš věří vyznává správnost a pravdivost svého memplexu…
Křesťanství představuje kulturně-evolučními procesy naprosto obdivuhodně vyladěný komplex myšlenek, memů, šitý na míru lidské mysli, aby jej tato cítila jako maximálně atraktivní (a s radostí a entuziasmem jej předávala dál). Při bližším pohledu zjistíme, že má důmyslnou kompozici, jejíž různé složky slouží různým účelům, a dohromady se vzájemně posilují, ospravedlňují, zatraktivňují, a tvoří tak cosi jako luxusní dezert, lákající k nakousnutí… (kdo viděl Matrix, jistě si v této souvislosti vzpomene na Merovingianův zákusek 🙂 )
S rychlým rozvojem lidského mozku se v průběhu evoluce zvětšoval i jeho objem. Zvětšená lebka však působila ženám značné obtíže při porodu, což způsobilo evoluční tlak na dřívější porod. Lidské děti se tak rodí mnohem bezbranější a méně vyvinuté, než potomci jiných srovnatelných savců, což klade zvýšené nároky na rodičovskou péči. Aby byla tato péče zabezpečena v kritickém období jednoho až dvou let dítěte oběma rodiči, byla evolučně vyselektována extrémně silná člověčí tendence k zamilovávání se. (nepřekvapivě, typická doba po kterou je člověk zamilovaný právě pokrývá dobu, po kterou je nejzranitelnější případný potomek)
Jako řada dalších evolučně vzniklých mechanismů se však i schopnost zamilovávat se může “minout účelem” – a tohoto právě zneužívá první mem z “motivační vrstvy” křesťanského ala Merovingianova zákusku – jeden z nejsilnějších a nejmocnějších křesťanských memů vůbec.
Myšlenka, že Bůh miluje nás, a touží po tom být milován je označována za jednu z centrálních myšlenek křesťanství, a má za následek, že pravděpodobně většina křesťanů cítí ke svému (imaginárnímu) Bohu opravdovou a nefalšovanou lásku. To má hned několik důsledků, které přispívají k atraktivitě celého memplexu a usnadňují jeho šíření. Za prvé, zamilovanost přináší příjemné pocity, nikoliv nepodobné stavu pod vlivem drog. Stav zamilovanosti (a to i náboženské!) není podobný stavu pod vlivem drog jen náhodou – zamilovaný člověk JE pod vlivem lidských hormonálních drog, zejména hormonů štěstí, endorfinů, a dalších.
Za druhé, zamilovanost způsobuje, že má člověk růžové brýle. Odmítá vidět a nevidí nedostatky své lásky, a naopak ji vidí v těch nejkrásnějších barvách. Naše láska je pro nás vždy ta nejdokonalejší a nejpřítažlivější na celém světě. A přesně toto platí i křesťana, zamilovaného do svého Boha.
Dalším memem, zvyšujícím atraktivitu celého memplexu je myšlenka, slibující posmrtný život. Umřít se nechce nikomu, a věčný život po boku své lásky – kdo by odolal. Stačí jediné – akceptovat celý memplex.
Nesmíme opomenout přítažlivý “mem modliteb”, slibující ve své původní podobě věřícímu člověku pomoc od milujícího Boha v případě potřeby.
Aby byla motivace dokonalá, je zkušenostmi dokonale prověřená metoda “cukru a biče”. Cukru už bylo dost, proto křesťanství obsahuje i mem biče v podobě hrozby peklem a věčným utrpením, v případě že danou variantu křesťanského memplexu člověk nepřijme. (všimněme si, že toto opravdu přinejmenším platilo pro varianty, pro jednotlivé memplexy – např. katolíci hlásali, že spasen může být jen pravověrný katolík, nikoliv už třeba protestant, a naopak)
Protože při podrobnějším přemýšlení o základních křesťanských memech začne člověk záhy narážet rozpory, nelogičnosti i absurdnosti, obsahuje dezert křesťanství jakýsi autoimunizující subkomplex memů. Patří sem zejména mem tvrdící, že zdánlivě absurdní a nelogické záležitosti v křesťanství se ani nemáme snažit pochopit, jde totiž o mystérium, nejvyšší tajemno, rozumem nepochopitelné.
Další mem z této kategorie říká, že víra je tím hodnotnější, a tím Bohu milejší, čím méně důkazů pro ni svědčí, a čím víc se ji rozum vzpírá zastávat. (Bohu tak lépe dokazujeme, jak bezmezně Mu důvěřujeme – a přesně toto po nás prý i chce)
Můžeme sem zařadit i mem “doxastické dělby práce”, totiž přesvědčení, že ačkoliv “mě tyto věci jasné nejsou”, existují profesionální teologové, a ti v tom jasno mají. Teologové se pak v těchto ožehavých záležitostech vyjadřují záměrně tak, že jejich vysvětlení vypadají velmi složitě a “učeně”, při pečlivém rozmyšlení ovšem člověk zjistí, že prostě nedávají smysl, jsou čirou slovní ekvilibristikou. Viz. např. vysvětlení trojjedinosti Boha, v KKC nebo kdekoliv jinde.
Připomeňme ještě princip NOMA, implicitně shazující argumenty vědy proti náboženství se stolu jako nepřípustné, mlžící memy na téma inspirovanosti Bible, memy na téma, že jisté záležitosti mohou pochopit jen ti, co jim už věří (přičemž tito lidé to “chápou” jen a pouze tak, že to prostě z výše popsaných důvodů neřeší), “mem pokory před Bohem” (kdo si myslíš že jsi, že se snažíš zkoumat/pochopit Boha?), atd.
Poslední skupinou memů, o které se chci zmínit, jsou memy říkající v podstatě, že “kdo věří, je dobrý člověk”. (Kdo by přece nechtěl být dobrým člověkem?)
Patří sem např. mem tvrdící, že víra v Boha je DOBRÁ sama o sobě, nebo mem říkající, že křesťanství je pramenem absolutní morálky, a mem, že bez křesťanství bychom nevěděli co je dobro a co je zlo.
Zajímavý je i mem, tvrdící že křesťanský Bůh je ultimátním VYSVĚTLENÍM základních tajemství všehomíra, a navíc jediným možným takovým vysvětlením – přičemž ve skutečnosti, jak každý člověk zvenku vidí, nevysvětluje vůbec nic (což je kryto imunizačními memy nepochopitelnosti, pokory, atd.)
Nesmíme zapomenout na z hlediska memplexu klíčový mem, říkající že křesťanství (Islám, popř jiná náboženství) je třeba šířit, “kázat evangelium” (což zejména křesťanští misionáři pojímají už stovky let velmi zodpovědně)
Za zmínku stojí ještě mem spirituálních zážitků. Říká, že kdo opravdu věří, dosáhne kontaktu s živým Kristem. Opravdová víra je ovšem nutnou podmínkou spasení – což může činit mnohé věřící náchylnější k tomu, aby si vykládali co mohlo být “kontaktem s živým Kristem” poněkud benevolentně, a se svými zážitky se pak neváhají svěřit svým bratrům a sestrám ve víře, což na ně činí zvýšený tlak v případě, že oni ještě spirituálních zážitků nedosáhli… Mechanismus těchto zpětných vazeb je asi zřejmý.
Zajímavé je, že vývoj křesťanských memplexů, jejich evoluci, lze sledovat takříkajíc online. Všechny ty diskuze o ekumenismu, o tom zda zavrhnout nebo jak modifikovat mem, říkající zda příslušníci jiných náboženství a nebo denominací mohou být spaseni, o tom jak formulovat mem o inspirovanosti Bible a množství jeho různých variant, od těch nejvolnějších až po mem “doslovné interpretace”, o svatosti panny Marie, a další a další – to vše svědčí o zjevném procesu pokračujícího vývoje, který je dalším kamínkem do mozaiky, dokládající relevantnost celého pohledu.
Výše nastíněné vysvětlení odpovídá na celou řadu otázek ohledně atraktivity náboženství pro člověka, a z toho plynoucího takřka univerzálního výskytu víry ve všech civilizacích na světě, přímo předpovídá značně diverzifikovanou strukturu náboženství, jejich velký počet i značnou vnitřní rozrůzněnost po celém světě, poskytuje jednoduché a sjednocující vysvětlení motivací mnohých tvrzení křesťanů (a zcela analogicky i příslušníků jiných náboženství), vysvětluje fakt, že ačkoliv křesťanská víra obsahuje vážné logické rozpory (viz. většina doposud uveřejněných článků) tak s vírou křesťanů to nepohne ani v nejmenším, a v jeho světle dává smysl řada dalších zajímavých postřehů, nejen ohledně křesťanství.
Pointa je, že alternativní vysvětlení, že totiž náboženství je důsledkem existence skutečného milujícího osobního (křesťanského) Boha nemá ani zdaleka takovouto vysvětlovací schopnost. Není schopno přenést se přes vnitřní nekoherentnost sama sebe a neumí ani vysvětlit náboženskou diverzitu ani uvnitř křesťanství, ani mimo něj, není schopno vysvětlit zřejmý vývoj příslušné víry během historie, změny názorů na ty které články víry, atd. atp.
Tak toto je zatím asi nejlepší článek, co jsem tu četl. Určitě by stálo za to zmínit i to, že atheismus nemá zdaleka takový systém memů, který by ho činil tak psychologicky atraktivním. Určitě by taky stálo prozkoumat další náboženství. Islám se podle mě bude jen těžko vysvětlovat láskou k dítěti 🙂
TO:Michal
Mohu jen zatleskat,opravdu dobrá práce.Škoda jen,že věřící si z toho stejně žádné
ponaučení nevezmou a zajisté se budou snažit znehodnotit myšlenku tohoto
článku,nějakou svou nelogickou dedukcí (nesmyslným žvástem).
Se zájmem jsem si přečetl další článek na tomto webu.
Michal: Náboženství je bezpochyby velice významný a pozoruhodný společenský i psychologický fenomén, a přemýšlivému člověku nemůže stačit pouhé konstatování, že náboženská víra z racionálního hlediska neobstojí.
Josef: Jak jsme si ukázali v diskusi pod předcházejícími články, racionalita nám bezpečně dokládá nepravdivost atheismu. Být atheistou vyžaduje do velké míry popřít logické myšlení a přemýšlivý člověk je tedy veden k víře v Boha. Naproti tomu žádnému atheistovi se ještě nikdy nepodařilo najít byť sebemenší nekonsistenci v křesťanské věrouce (pěkným svědectvím o tom je celý tento web.)
Michal: Jsou-li totiž předmětem víry religiozních lidí zjevné nesmysly…atd.
Josef: Další část nemá smysl, protože předpoklad evidentně není splněn. Nesmysly jsou předmětem pseudovíry atheistů, logika vede jasně ke křesťanství.
Michal: proč je náboženství tak univerzální fenomén? Snad každá lidská civilizace, včetně menších společností a kmenů má svoji religiozitu! Šamany, rituály, víru v přírodní božstva, atd.
Josef: Jednoduše proto, že pravdivost víry v Boha je tak elementárně evidentní, že pro její odmítnutí musí člověk vyvinout poměrně složitý komplex iracionálních myšlenek, které obvykle nazýváme atheismus. Protože ale většina lidí dává přednost racionalitě, je také většina lidí věřícími.
Michal: proč jsou zejména velká monoteistická náboženství pro své vyznavače tak uspokojující? Jak se může stát víra v imaginárního Boha smyslem něčího života? Jaktože je takových lidí navíc tolik?
Josef: Protože Bůh není vůbec imaginární (na rozdíl od iluzorních atheistických představ o světě) a protože víra v Něj je dokonalým naplněním smyslu lidského života.
Michal: náboženské aktivity a rituály mohou být a také často jsou velmi nákladné. Co lidem tyto náklady kompenzuje? Kdykoliv se v přírodě najde nějaké “drahé” či nákladné jednání nebo tělesný rys, prakticky vždy pro něj existuje dobré vysvětlení. Neužitečné výstřelky spotřebovávající zdroje evoluce tvrdě penalizuje. Proto se nabízí otázka, co “platí” za náboženství? Proč se víra lidem vůbec vyplatí?
Josef: Výše uvedený Michalův odstavec nám velmi dobře ukazuje, jak atheista musí empirické projevy iracionálně povýšit na evoluční pseudodogma (myšlenkový kruh, kdy závěr potřebuje již jako předpoklad) a vytvořit tak evoluční atheistické pseudonáboženství, které vypadá jakoby “vědecky” (ačkoli ve svém principu vědecké myšlení popírá) a tak atheistovi umožňuje zakrýt nekonsistenci svého postoje.
A zakrýt taky úplně jednoduchou pravdu o světě, že lidé vždy nedělají jen to, co se jim vyplatí. Někteří lidé dělají také to, co považují za morální.
Michal: Při hledání odpovědí na tyto i další otázky je velmi užitečné uvážit náboženství jakožto memplex.
Josef: Možná by také nebylo na škodu podívat se jako na “memplex” také na atheismus. Atheismus vznikl jako dobově omezený jev díky specifickým historickým podmínkám a dnes je zřetelně na ústupu (procento atheistů ve světové populaci dlouhodobě výrazně klesá). Iracionální jev, který je chybný, nelze nikdy dlouhodobě udržet, jak se právě na osudu atheismu ukazuje.
Dále si povšimněme tohoto Michalova výroku:
Michal: Aby byla tato péče zabezpečena v kritickém období jednoho až dvou let dítěte oběma rodiči, byla evolučně vyselektována extrémně silná člověčí tendence k zamilovávání se. (nepřekvapivě, typická doba po kterou je člověk zamilovaný právě pokrývá dobu, po kterou je nejzranitelnější případný potomek)
Josef: A dále si všimněme tohoto:
Michal: Myšlenka, že Bůh miluje nás, a touží po tom být milován je označována za jednu z centrálních myšlenek křesťanství, a má za následek, že pravděpodobně většina křesťanů cítí ke svému (imaginárnímu) Bohu opravdovou a nefalšovanou lásku. To má hned několik důsledků, které přispívají k atraktivitě celého memplexu a usnadňují jeho šíření. Za prvé, zamilovanost přináší příjemné pocity, nikoliv nepodobné stavu pod vlivem drog. Stav zamilovanosti (a to i náboženské!) není podobný stavu pod vlivem drog jen náhodou – zamilovaný člověk JE pod vlivem lidských hormonálních drog, zejména hormonů štěstí, endorfinů, a dalších.
Josef: Pak přichází ovšem jednoznačná otázka: proč podle Michala netrvá náboženské přesvědčení jen jeden až dva roky, jak uvedl výše ohledně zamilovanosti? Nedivte se, že podobné zoufalé snahy atheistů najít nějaké “uspokojivé” vysvětlení pro to, aby mohli sami v sobě udržet jakous takous konsistenci svého principiálně iracionálního athestického postoje, působí na nás věřící dost úsměvným dojmem. 🙂
Michal: Protože při podrobnějším přemýšlení o základních křesťanských memech začne člověk záhy narážet rozpory, nelogičnosti i absurdnosti, …
Josef: Aniž by nám samozřejmě Michal opět uvedl aspoň jediný příklad údajného “rozporu”…
Michal: Patří sem zejména mem tvrdící, že zdánlivě absurdní a nelogické záležitosti v křesťanství se ani nemáme snažit pochopit, jde totiž o mystérium, nejvyšší tajemno, rozumem nepochopitelné.
Josef: V rámci křesťanství nikdo nepotřebuje žádné “nelogické záležitosti” vysvětlovat, protože tam žádné nelogické záležitosti nejsou. Typický příklad otevřené atheistické demagogie (snahy vložit křesťanům do úst věci, které oni ve skutečnosti neříkají, a na takovýchto falešných předpokladech pak stavět své odsudky).
Michal: Další mem z této kategorie říká, že víra je tím hodnotnější, a tím Bohu milejší, čím méně důkazů pro ni svědčí, a čím víc se ji rozum vzpírá zastávat.
Josef: Další typický příklad této atheistické demagogie. Nic takového křesťanství netvrdí. Jde jen o přání atheisty, které je čistě iluzorní a nereálné.
Michal: Můžeme sem zařadit i mem “doxastické dělby práce”, totiž přesvědčení, že ačkoliv “mě tyto věci jasné nejsou”, existují profesionální teologové, a ti v tom jasno mají.
Josef: Třetí podobná demagogie v řadě. Nikdy v životě jsem nestavěl své křesťanství na něčem, co bych sám nemohl pochopit a co bych nechal na pochopení někomu jinému. Toto je naopak velmi časté u atheistů, z nichž si mnozí uvědomují, jak je atheismus iracionální, ale domnívají se, že existují jacísi “vědci”, kteří dokáží tyto rozpory vysvětlit. To je ovšem atheistická iluze.
Michal: Patří sem např. mem tvrdící, že víra v Boha je DOBRÁ sama o sobě, nebo mem říkající, že křesťanství je pramenem absolutní morálky, a mem, že bez křesťanství bychom nevěděli co je dobro a co je zlo.
Josef: Abychom mohli hovořit o dobru a zlu, potřebujeme aspoň nějaké náboženství. Pro atheismus tyto pojmy nemají smysl, a proto žádná atheistická morálka neexistuje. Atheismus ponižuje člověka na pouhou pudovost zvířete, zbavuje ho nejen racionality, ale i morálky.
Michal: Zajímavý je i mem, tvrdící že křesťanský Bůh je ultimátním VYSVĚTLENÍM základních tajemství všehomíra, a navíc jediným možným takovým vysvětlením – přičemž ve skutečnosti, jak každý člověk zvenku vidí, nevysvětluje vůbec nic (což je kryto imunizačními memy nepochopitelnosti, pokory, atd.)
Josef: Tohle není mem, to je důsledek čisté logiky. Bez Boha není možná racionální věda.
Michal: Za zmínku stojí ještě mem spirituálních zážitků. Říká, že kdo opravdu věří, dosáhne kontaktu s živým Kristem. Opravdová víra je ovšem nutnou podmínkou spasení – což může činit mnohé věřící náchylnější k tomu, aby si vykládali co mohlo být “kontaktem s živým Kristem” poněkud benevolentně, a se svými zážitky se pak neváhají svěřit svým bratrům a sestrám ve víře, což na ně činí zvýšený tlak v případě, že oni ještě spirituálních zážitků nedosáhli… Mechanismus těchto zpětných vazeb je asi zřejmý.
Josef: Zřejmý mechanismus lidské psychiky je ten, že Michal, který se zřejmě s Bohem ještě osobně spirituálně nesetkal, považuje naivně tato setkání druhých za nereálné. Takový předsudečný přístup je ale i v jiných oblastech života chybou.
Michal: Zajímavé je, že vývoj křesťanských memplexů, jejich evoluci, lze sledovat takříkajíc online. Všechny ty diskuze o ekumenismu, o tom zda zavrhnout nebo jak modifikovat mem, říkající zda příslušníci jiných náboženství a nebo denominací mohou být spaseni, o tom jak formulovat mem o inspirovanosti Bible a množství jeho různých variant, od těch nejvolnějších až po mem “doslovné interpretace”, o svatosti panny Marie, a další a další – to vše svědčí o zjevném procesu pokračujícího vývoje, který je dalším kamínkem do mozaiky, dokládající relevantnost celého pohledu.
Josef: Tak třeba katolická víra se v ničem nezměnila za posledních 2000 let. O jaké “evoluci” tohle svědčí?
Michal: Pointa je, že alternativní vysvětlení, že totiž náboženství je důsledkem existence skutečného milujícího osobního (křesťanského) Boha nemá ani zdaleka takovouto vysvětlovací schopnost. Není schopno přenést se přes vnitřní nekoherentnost sama sebe a neumí ani vysvětlit náboženskou diverzitu ani uvnitř křesťanství, ani mimo něj, není schopno vysvětlit zřejmý vývoj příslušné víry během historie, změny názorů na ty které články víry, atd. atp.
Josef: Žádnou nekoherentost křesťanství atheisté ještě za celou dobu své existence ještě nestihli přijít. Žádný vývoj víry neexistuje. A náboženskou diverzitu křesťanství nejen perfektně vysvětluje, ale dokonce nutně předvídá. Ještě jste nikdy neslyšel o faktu dědičného hříchu?
Shrnutí Josefova příspěvku:
Ateismus je iracionální demagogie, křesťanská věrouka je konzistentní, bez Boha není racionality. “Nepocházím z opice” a fakt dědičného hříchu.
Přístě můžete být stručnější co do počtu slov, délka vašich příspěvků začíná být trochu arogantní.
ty vole, josefe, tebe to baví? Další wall of text plný nesmyslných žvástů o tom, jak je atheismus neiracionální a o tom, jak všichni musí přestoupit na víru v Boha. Naprosto ignorující veškeré současné poznání, jakoukoliv názorovou odchylku i tisíce let dlouhou historii náboženství, kdy žádné křesťanství nebylo. Ty trolluješ nebo to fakt myslíš vážně? Já když píšu takové nesmyslné příspěvky, tak většinou trolluju.
Já si můžu vybrat téměř jakoukoliv část tvého textu a najít tam zjevný logický nesmysl.
třeba:
“Josef: Možná by také nebylo na škodu podívat se jako na “memplex” také na atheismus. Atheismus vznikl jako dobově omezený jev díky specifickým historickým podmínkám a dnes je zřetelně na ústupu (procento atheistů ve světové populaci dlouhodobě výrazně klesá). Iracionální jev, který je chybný, nelze nikdy dlouhodobě udržet, jak se právě na osudu atheismu ukazuje.
Dále si povšimněme tohoto Michalova výroku: ”
Což je zjevný nesmysl.
Vůbec nebudu debatovat nad “dobově omezený jev” (měl by jste si lépe prostudovat historii, formy atheismu, odmítání nadpřirozených jevů a odmítání věřit v boha, vznikly například v Číně (konfucius, npř) řecku…) a vrhnu se rovnou k jádru a to tvrzení: Iracionální jev, který je chybný, nelze nikdy dlouhodobě udržet, jak se právě na osudu atheismu ukazuje.
Které je nejen naprosto formálně špatně (prosim, neexistuje nic jako racionální nebo iracionální jev, to je jako racionální tráva nebo iracionální tráva, nesmysl), ale i samotná myšlenka je ničím neprokázaná. Naopak dobře vyvrácena. Memů, zakládající se na iracionální či jen špatné racionální interpretaci skutečnosti je celá řada a drží se velmi dobře ve společnosti. Házení soli za sebe, zaklepávání štěstí, to, že když se na nás zezadu někdo dívá, tak to poznáme, opravování věcí “po rusku”, kdy do nich mlátíme… Tyto memy založené na víře či špatném pochopení skutečnosti se v populaci drží, dokonce se i vyučují na školách (viz díky čemu léta létadlo…).
Prostě josefe zas a znovu. Předlouhatánský příspěvek bez jediného racionálního argumentu či důkazu, jen hromada nepodložených tvrzení, které pokládáte za pravdivá a jejich pravdivost, opět bez důkazu, vnucujete nám všem okolo.
Kdyby debata s váma byla alspoň nějak přínosná, ale vy nejste schopen pochopit, že nejste schopen pochopit. Naprosto zjevné nesmysly (například nemožnost nic formálně dokázat ve fyzickém světě, definice kruhem atp., neschopnost pochopit smysl experimentu či i jen jít ve svých vlastních myšlenkách do jejich důsledků, místo toho se zastavíte napůl cesty) vám ucházejí. Takže jediné, čeho jste produktem, je Wall of text a trolling.
Jinak pochvala Michalovi za skvělý článek. Náboženství a jeho neustálé přežívání je zajímavý fenomén. Viděla jsem video o studii, jak vlatsně “parazituje” na naší schopnosti vytvářet si v hlavě fiktivní scénáře a budoucí rozhovory. Věřícím se při čtení náboženských pouček zaktivovala ta část mozku, kterou používáme k promýšlení si sociálních interakcí. Bylo to tam sorvnáváno s podobnou chybou, jako když se někdo přistihne, že mluví se svojí zemřelou babičkou. Ale to video už asi nenajdu 🙁
Adéla: s parazitací opatrně, to si nejdřív musíme nadefinovat na jaké úrovni evoluce probíhá.
Ono se titiž v současnosti posunulo z “jedince” směrem k “genu” a od “genu” směrem k “všechno”.
Článek ukazuje čemu všemu musí ateista UVĚŘIT, aby svůj ateismus sám pro sebe obhájil. Je to fakt náročné. Ale je vtom cítit úpornost a ztuhlost. Spíše mi to připomíná nějako fobii. Christianofobii, religiofobii či něco podobného. Připomíná mi to články v našich novinách z 50 let minulého století, které podobně DOKAZOVALY jaký je kapitalismus hnusný a hloupý a že jen socialismus je ta správná a jasně logická cesta.
protestant: atheista tomu věřit nemusí. Atheista nemusí věřit vůbec ničemu. A proto jak ukázal Popper, může poznávat skutečný svět. Tohle všechno je výsledek poznání a stojí za tím zatraceně složitá teorie. Ale to vy ignorujete a nechápete. Proto se toho asi bojíte.
Nebo se snažíte jen dehonestovat opozici? Jsi lolek.
Vypíchni z toho jedinou věc, čemu musí atheista věřit. Co víc, vypíchni jedinou věc, které MUSÍ atheista VĚŘIT.
Btw. všimli jste si ad komunismu? Ono je takové pravidlo internetových diskuzích. Trvá-li diskuze dostatečně dlouho, někdo zmíní Hitlera.
@Colombo:
Ajaj, já zapomněla, že je tu biolog 😀 Už nebudu zneužívat biologické pojmy.
Tady je ta přednáška
http://www.youtube.com/user/richarddawkinsdotnet#p/u/46/1iMmvu9eMrg
To Josef: Tady asi někdo nepochopil, že ten článek byl určen ateistům a proto nemusí dokazovat každé slovo, a některé věci prostě předpokládá. Je to v zájmu zachování srozumitelnosti a přijatelné délky. Podobně jako vědecký článek nemusí opakovat a znovu dokazovat všechny předchozí objevy. Stejnou techniku přece používáte i vy, kdy farář neobhajuje v každém kázání existenci boha.
To Protestant: Nevím jak vy, ale já jsem článek pochopil jako zajímavou hypotézu, takový model, jak se na náboženství můžeme dívat a dál ho zkoumat. Přestože je tam jasně vidět autorovo ateistické přesvědčení, hlavní myšlenka modelu náboženství jako memplexu mi přijde jako zajímavá i pro křesťany. Jak jinak si přece mohou vysvětlovat víru ostatních lidí v allaha, šivu apod?
to colombo:
Opozici? A to je kdo?
Takže teď budeme zase dělat, že nerozumíme česky…
Sakra, tohle bylo asi trochu víc nezdvořilé. Ostatně příspěvek nebyl mířen na mně. Pardón.
Ještě k Josefovi. Rád bych tu na pár řádcích dokázal hypotézu, že Josef za A: “nepochopil o čem Michal píše” a za B: “ve svém příspěvku neargumentuje logicky”. Proto se domnívám, že další diskuse s ním má smysl, jen tehdy, pokud uzná chybu (mýlit se můžeme všichni), nebo moje argumenty vyvrátí. Nyní k věci:
A: Hypotéza : Josef nepochopil Michalův text
Michal: Náboženství je bezpochyby velice významný a pozoruhodný společenský i psychologický fenomén, a přemýšlivému člověku nemůže stačit pouhé konstatování, že náboženská víra z racionálního hlediska neobstojí.
Josef: Jak jsme si ukázali v diskusi pod předcházejícími články, racionalita nám bezpečně dokládá nepravdivost atheismu. Být atheistou vyžaduje do velké míry popřít logické myšlení a přemýšlivý člověk je tedy veden k víře v Boha. Naproti tomu žádnému atheistovi se ještě nikdy nepodařilo najít byť sebemenší nekonsistenci v křesťanské věrouce (pěkným svědectvím o tom je celý tento web.)
Michal tvrdí, že NÁBOŽENSTVÍ z racionálního hlediska neobstojí a přemýšlivý člověk potřebuje i další argumenty, než důkazy neracionality víry. Josef kontruje tím, že “atheismus je nepravdivý a nelogický. Naproti tomu je KŘESŤANSTVÍ logicky konzistentní”. Obě dvě Josefovi hypotézy nemají žádnou přímou a logickou souvislost s Michalovým tvrzením, ke kter0mu se vyjadřuje. To dokazuje, že Josef správně nepochopil smysl Michalova výroku. Q.E.D.
B: Hypotéza : Josef neargumentuje logicky
Michal: Jsou-li totiž předmětem víry religiozních lidí zjevné nesmysly…atd.
Josef: Další část nemá smysl, protože předpoklad evidentně není splněn. Nesmysly jsou předmětem pseudovíry atheistů, logika vede jasně ke křesťanství.
Tady Josef píše, že: “Pravdou je opak Michalova předpokladu.(není splněn)” Tj pravdou je výrok: “Předmětem víry religiózních lidí, nejsou žádné nesmysly”. Dále potom argumentuje: “logika vede ke křesťanství”. Z toho plyne, že “věřící muslimové, židé, budhisté, zarathrustisté atd. věří v nesmysly, což plyne z křesťanské víry (snad se shodneme, že nesmysly v tomto kontextu znamenají “logicky rozporné výroky, zjevné napravdy. Navíc tu logicky stačí najít jakýkoliv nesmysl, v který věří jakýkoliv religiózní člověk)”. Muslimové, budhisté, židé atd. jsou nepochybně religiózní lidé. Proto Josef tvrdí, že “religiózní lidé věří v nesmysly”. Což je v přímém rozporu s jeho předchozím tvrzením, že “předmětem víry religiózních lidí nejsou žádné nesmysly”. Josef proto napsal dvě věty, které si přímo protiřečí. Q.E.D.
🙂 UFFF. Dál to snad ani nemá cenu rozebírat, pokud si dokáže protiřečit ve dvou krátkých větičkách.
Josefe: ještě jeden dotaz. Pod předchozími články jste došli k tomu, že ateisté skutečně apriori nevylučují existenci něčeho, co zapříčinilo vznik vesmíru (dejme tomu boha). Vy jste tvrdil, že potom dokážete, proč tento bůh, je zrovna ten člověk, kterého před cca 2000 lety přibili na kříž. To jsem ale nikde logicky zdůvodněné nenašel. Můžete mi tu souvislost prosím vysvětlit? (pokud jste to už někde dokázal, stačí mi odkaz) Předem děkuji.
Josef: Abychom mohli hovořit o dobru a zlu, potřebujeme aspoň nějaké náboženství. Pro atheismus tyto pojmy nemají smysl, a proto žádná atheistická morálka neexistuje. Atheismus ponižuje člověka na pouhou pudovost zvířete, zbavuje ho nejen racionality, ale i morálky.
Jste lhář, Josefe.
Morálka je společenská dohoda. která umožňuje společnosti existovat, přežít. Tak to bylo vždy a je to tak i teď, jenom židovský monoteismus uzmul morálku tehdejší společnosti a dodnes ji vydává za svoji. Přečtěte si pozorně Deuteronomium, abyste se dobral morálky Vašeho vlastního boha.
Římskokatolická církev skoro 1000 let odvozovala svou moc nad světskými panovníky od Konstantinovy donace, obludného restitučního podvodu. Morální, že?
Středověk vynechám, o tom tu bylo napsáno dost.
Hitlerova loutka a náčelník chorvatských ustašovců se jmenoval Ante Pavelič a byl římský katolík. Ustašovci zprovodili ze světa kolem půl milionu Srbů, Romů a Židů. Morální, že?
Záhřebský arcibiskup Stepanič jezdil na konzultace do Vatikánu a neudělal pro oběti ustašovců vůbec nic. Morální, viďte?
Ante Pavelič byl dvakrát přijat papežem Piem X. Stepanič byl po válce vězněn a blahořečen Janem Pavlem II. Jan Pavel II byl blahořečen Benediktem XVI. Pius X bude svatořečen co nevidět.
Katolík tleská, ateista žasne.
Existence Vatikánu je nejpádnější důkaz, že Váš dobrý bůh neexistuje.
Catholic_clergy_involvement_with_the_Ustaše
Vzpomínka na skutečnou genocidu
Veľmi zaujímavý a kvalitne spravený článok.
Jozef: Bůh není vůbec imaginární (na rozdíl od iluzorních atheistických představ o světě) a protože víra v Něj je dokonalým naplněním smyslu lidského života.
miguel: Žiadny argument, nieto dôkaz, prečo nie je imaginárny (zase len negovanie). Je smutné, že ľudia žijú len pre boha a je to pre nich zmysel života … dokonca dokonalý … Vlastne boh nás stvoril, aby sme žili preňho.
Josef: Atheista musí empirické projevy iracionálně povýšit na evoluční pseudodogma (myšlenkový kruh, kdy závěr potřebuje již jako předpoklad) a vytvořit tak evoluční atheistické pseudonáboženství, které vypadá jakoby “vědecky” (ačkoli ve svém principu vědecké myšlení popírá) a tak atheistovi umožňuje zakrýt nekonsistenci svého postoje.
miguel: Pseudodogma je vlastne niečo čo nie je dogma (prefix pseudo) Evolúcia bola dokázaná. Máme mnoho gegeologických a antropogeologických dôkazov a koniec koncov sme našli mnoho kostier dinosaurov. Všetky vertebrálne živočíchy sú ne začiatku embrionálneho vývoja rovnaké. Na pohľad rôzne zvieratá majú podobnô DNA… Kde popierame vedecké myslenie???
Jozef: Atheismus vznikl jako dobově omezený jev díky specifickým historickým podmínkám a dnes je zřetelně na ústupu (procento atheistů ve světové populaci dlouhodobě výrazně klesá). Iracionální jev, který je chybný, nelze nikdy dlouhodobě udržet, jak se právě na osudu atheismu ukazuje.
miguel: S prvým bohom tu bol prvý ateista. Percento klesá… vo väčšine európskych krají ľudia utekajú z kresťanstva. A ktomu iracionálnemu javu – Bolo tu už viacero náboženstiev ktoré žili dlhšie ako kresťanstvo a všetky zatiaľ padli. (Predsalen nechápem ako môže byť jav iracionálny)
Jozef: proč podle Michala netrvá náboženské přesvědčení jen jeden až dva roky, jak uvedl výše ohledně zamilovanosti?
miguel: asi preto, že sa nejedná o dieťa ale o to, že keď bude človek boha milovať do smrti, pôjde do neba. Ako bývalý kresťan vidím, ako veriaci všade pchajú boha a lásku. Jedine človek zneužíva lásku na zábavu a keďže láska je cit iracionálne tvorený v mozgu hormónmi (obvykle pre zotrvanie druhu), boh ako spirituálna bytosť (bez hormónov) ju nemôže sám cítiť.
Michal: Protože při podrobnějším přemýšlení o základních křesťanských memech začne člověk záhy narážet rozpory, nelogičnosti i absurdnosti, …
Josef: Aniž by nám samozřejmě Michal opět uvedl aspoň jediný příklad údajného “rozporu”…
miguel: týchto rozporov je na i-ateizmus.cz plno.
Michal: Patří sem zejména mem tvrdící, že zdánlivě absurdní a nelogické záležitosti v křesťanství se ani nemáme snažit pochopit, jde totiž o mystérium, nejvyšší tajemno, rozumem nepochopitelné.
Josef: V rámci křesťanství nikdo nepotřebuje žádné “nelogické záležitosti” vysvětlovat, protože tam žádné nelogické záležitosti nejsou. Typický příklad otevřené atheistické demagogie (snahy vložit křesťanům do úst věci, které oni ve skutečnosti neříkají, a na takovýchto falešných předpokladech pak stavět své odsudky).
miguel: Paradoxne presný opak. Každá druhá odpoveď veriaceho na otázku ateistu je: Boh je nad náš pochop. To keby si chápal bol by si ako boh. Prečo sa to pýtaš, to je najvyššie tajomno.
..vynechám tú pasáž s demagógiami…
Josef: Abychom mohli hovořit o dobru a zlu, potřebujeme aspoň nějaké náboženství. Pro atheismus tyto pojmy nemají smysl, a proto žádná atheistická morálka neexistuje. Atheismus ponižuje člověka na pouhou pudovost zvířete, zbavuje ho nejen racionality, ale i morálky.
miguel: Asi výrok mesiaca. Ja som morálny preto lebo to tak cítim, a keď taký budem, nebudú ku mne nemorálni iní ľudia. Vy ste morálni, ako vravíš, z dôvodu náboženstva, čiže nechcete skončiť v pekle (pripadá mi to dosť sebecky). Vezmime do úvahy všetky vatikánske škandály a pranie peňazí vo vatikánskej banke. Teraz kto je morálnejší???
Jozef: Bez Boha není možná racionální věda.
miguel: Ďaľšia perla. Kde je vo vede zahrnutý boh? Alebo sa snáď na cirkevních školách učí: E=mc2+prípadná božia vôľa
Josef: Zřejmý mechanismus lidské psychiky je ten, že Michal, který se zřejmě s Bohem ještě osobně spirituálně nesetkal, považuje naivně tato setkání druhých za nereálné. Takový předsudečný přístup je ale i v jiných oblastech života chybou.
miguel: Mne sa ako po bohu túžiacemu kresťanovi nikdy neukázal a ani ku mne neprehovoril. To je aj jeden z menších dôvodov, prečo som od viery upustil. Asi to bola tajná božia vôľa avy som sa hádal s pánovými ovcami.
Josef: Tak třeba katolická víra se v ničem nezměnila za posledních 2000 let. O jaké “evoluci” tohle svědčí?
miguel: Súhlasím s tým, ak si odmyslím inkvizíciu, dedičnosť pápežského trónu, tisíce nových malích kresťanstiev vzniknutých aberáciou od hlavnej vetvy, determináciu niektorých pasáží Biblie za obrazné atď. (to posledné pre Jozefa neplatí za čo má u mňa jedno veľké plus)
Jozef: Žádný vývoj víry neexistuje. A náboženskou diverzitu křesťanství nejen perfektně vysvětluje, ale dokonce nutně předvídá.
miguel: Môžem vedieť ako ju predvída? Predvída aj boje medzi cirkvami, ktoré porušujú príkaz milovať blížneho svojho?
Jozef: Ještě jste nikdy neslyšel o faktu dědičného hříchu?
miguel: ???Faktu??? V ktorej odbornej literatúre to nájdem?
Protestant: Článek ukazuje čemu všemu musí ateista UVĚŘIT, aby svůj ateismus sám pro sebe obhájil. Je to fakt náročné.
miguel: Paradoxne ateizmus nemá žiadne brožúry čo a ako, narozdiel od veriacich, ktorý musia uveriť množstvu kníh s racionalizáciami a návodmi.
Protestant: Spíše mi to připomíná nějako fobii. Christianofobii, religiofobii či něco podobného.
miguel: Váš koment mi v tom prípade pripomína ateistofóbiu.
Protestant: Připomíná mi to články v našich novinách z 50 let minulého století, které podobně DOKAZOVALY jaký je kapitalismus hnusný a hloupý a že jen socialismus je ta správná a jasně logická cesta.
miguel: Choďte sa pozrieť na kresťanské stránky, Dokazovanie je tam také isté ako u ktorejkoľvek inej záujmovej skupiny (vrátane ateizmu). Ešte stále vám to pripomína noviny v 50-tych rokoch?
Ináč dobrá stránka. Na tej slovenskej sú skoro samí ateisi takže v komentároch panuje len konsenzus a nie je o čom diskutovať.
Adéla: Shrnutí Josefova příspěvku:
Ateismus je iracionální demagogie, křesťanská věrouka je konzistentní, bez Boha není racionality. “Nepocházím z opice” a fakt dědičného hříchu.
Přístě můžete být stručnější co do počtu slov, délka vašich příspěvků začíná být trochu arogantní.
Josef: Adélo, povšimněte si, prosím, že moje reakce je výrazně kratší, než článek, na který reaguji. Je pro Vás arogantní tedy i Michal a budete větší stručnost požadovat i po něm?
A mimochodem, shrnutí se Vám moc nepodařilo. O opicích jsem například vůbec nemluvil… 🙂 Mohl by se další článek věnovat tomu, proč většina atheistů trpí podobným nezvladatelným nutkáním promítat si do druhých vlastní iluzorní představy?