O víře

Kdo se nějakou dobu účastní diskuzí o existenci či neexistenci Boha, a o pravdivosti či nepravdivosti náboženství, začne si všímat toho, že domluva mezi oběma stranami (věřící vs. nevěřící) je velmi obtížná. Diskuze může plynout i velmi dlouhou dobu – aniž by z ní ale vzcházely jakékoliv závěry. Člověk může nabýt dojmu, že každá ze stran má zcela jiná východiska, a k myšlení či odvozování používá dosti odlišná paradigmata. Může se zdát, že obě strany diskutují jaksi „mimobežně“, a ačkoliv na sebe zdánlivě reagují, diskuze jako celek k ničemu nesměřuje a spíše se točí v kruhu.

Toto je bezpochyby zajímavý jev, a stojí za to ho blíže prozkoumat.

Ateisté přistupují k otázce existence Boha jako ke kterékoliv jiné otázce o světě. Váží důkazy pro a důkazy proti, a z nich potom vyplývá jejich závěr. Pro ateisty nemá případná existence Boha žádné negativní „citové“ konotace. Pokud by se ukázalo, že Bůh existuje, pro ateisty by to byl mimořádně zajímavý výsledek o našem světě, a neměli by nejmenší problém tento výsledek přijmout (pokud by byl prokázán na podobné hladině jistoty, jako jiné všeobecně akceptované výsledky o našem světě, např. Teorie relativity).

Přístup věřících je ale jiný. Věřící věří proto, že mají osobní a citový zájem na tom, aby Bůh existoval a aby navíc měl ty vlastnosti, které mu připisují. Pro věřící je vztah k Bohu úhelným kamenem jejich života, a jejich citový vztah k idei Boha je velmi dobře srovnatelný se skutečnou partnerskou láskou či zamilovaností. Stejně jako zamilovaný člověk má ve vztahu ke své lásce „růžové brýle“ a začasté ignoruje upozornění od přátel na její případné chyby (bez ohledu na to, že mohou mít a také často mají pravdu!), tak i věřící člověk odmítá slyšet cokoliv, co by jeho „lásku“ v jeho očích jakkoliv poškozovalo (např. zpochybňovalo její samotnou existenci).

Věřící nepotřebují zkoumat zda Bůh existuje nebo ne, oni chtějí věřit že je. Veškeré argumenty mají smysl jedině tehdy, potvrzují-li existenci Boha, popř. vyvracejí-li teze které by jejich Boha mohly zpochybňovat.

Opačný druh argumentů je pro ně zcela nezajímavý, popř. je jim rovnou nepříjemné se takovými argumenty nějak blíže zabývat. Je to velmi podobné, jako když zamilovaný člověk nemá chuť babrat se v případných nedostatcích své lásky, i kdyby nakrásně podvědomně tušil, že na nich něco může být.

My ateisté býváme po diskuzích s věřícími zklamaní až frustrovaní z jejich přístupu k diskuzi, z nemožnosti shodnout se i na elementárních pravidlech, z neustálého opakování a nutnosti opakovaného vyvracení již vyvráceného, z nikam nevedoucích a často zmatečných debat – a přitom bychom si měli uvědomit, že vzhledem k výše uvedenému nelze ani nic jiného čekat!

Věřícím nelze dokázat (jim subjektivně), že nemají pravdu, protože jim v prvé řadě vůbec nejde o to, vědět jaká je pravda. Oni věří, protože chtějí věřit, a „nechtějí aby bůh neexistoval“.

Tento postoj věřících je samozřejmě zcela legitimní. Je ale velmi vhodné mít vždy na paměti, co to přesně a do všech důsledků znamená, když věřící na různé otázky (např. “jak můžete vědět, že zrovna ty pasáže v Bibli, o kterých Vy si myslíte, že jsou od Boha, od něj skutečně jsou?”) odpovídají prostě a jednoduše “Prostě tomu věřím…”.

488 thoughts on “O víře

  1. Bo

    Colombo: Může se stát, že v budoucnu věda potvrdí pravdivost příběhu Malého Prince, až najdem malý měsíc s kytičkou a chlapcem.

    Co byste potřeboval najít, abyste mohl říci : Bible je pravdivá ?

  2. Petr Henoch

    Colombo napsal “Ovšem zatím všechno ukazuje proti tomu. Jestli se někdy v budoucnu najdou důkazy pro bibli či malého prince, rád své tvrzení změním.”

    Víte o tom, že izraelští vědci vyhledávájí místa v Bibli, která by bylo možno vysvětlit tak, že podivný jev popisovaný v Bibli je způsoben přítomností ložiska ropy nebo plynu? Dělají to s cílem nalézt tato nerostná bohatství a údajně se jim to nejen daří, ale je to i levnější metoda než klasický geologický průzkum! To máte krásné, materialistické, potvrzení pravdivosti biblických příběhů.

    Tento argument samozřejmě do jisté míry nahrává skeptikům, kteří teď budou tvrdit, že se ukazuje, že pro tvrzení uvedená v Bibli dokážeme dnes nalézt přirozená vysvětlení a že to jen potvrzuje, že se jedná o báchorky.

    Pro nás věřící to ale znamená jen to, že je přece jasné, že se biblický člověk setkával také s přírodními jevy, které nedokázal nijak vyvstělit a mohl je považovat za zázrak. A pro něj, z jeho úhlu pohledu a s jeho úrovní poznání to zázrak byl. Neplyne z toho ale logický závěr, že by vše, co popisuje Bible byl tento případ. Naopak to znamená, že se nejedná o pouhý soupis pohádek, ale o vprávění pravdivých příběhů, které se odehrávaly na reálné zemi.

  3. Petr

    Tak něco pravdy v bibli určitě je – přece jen ji psali lidé a museli se něčím inspirovat.
    Kdyby napsali vše jako pohádku, tak by jim nevěřil nikdo ani v jejich době.
    Ale tím, že se najde pár příkladů, že některé části jsou pravdivé (inspirované pravdou), tak to neznamená, že je celá bible pravdivá.
    Přesně jak jste napsal – tak ten argument spíše nahrává skeptikům, protože tím se vlastně dají vysvětlit některé “zázraky”.
    Na každé lži je krapet pravdy.

  4. Petr Henoch

    Je jasné, že některé “zázraky” ve skutečnosti zázraky nejsou. A není, ani pro věřícího člověka, nic špatného na tom, když tento fakt přijme.

  5. Colombo

    Petr Henoch: četl jste třeba pohádku o Červené Karkulce? Domečky na kraji lesa existují, stejně tak existuje i košíček, les atp. Tedy Pohádka o červené Karkulce je skutečná? Ne, není.

  6. Anonymous

    to Colombo:

    A proč není? Co vám na ní vadí?
    Určitě existovaly babičky sežrané vlky, i holčičky nosící babičkám jídlo. Co je tam tedy to pohádkové?

  7. protestant

    Tak ještě jednou a správně…..

    to Colombo:

    A proč není? Co vám na ní vadí?
    Určitě existovaly babičky sežrané vlky, i holčičky nosící babičkám jídlo. Co je tam tedy to pohádkové?

  8. Colombo

    Že by se vlk převlékl za babičku? Že by pak babičku a karkulku myslivec dostal živé z vlka? Že by si toho vlk nevšimnul a nechal si dát místo babičky a karkulky kameny?

  9. protestant

    Třeba babička běžně nosila kožich z vlků které zastřelil dědeček. A vlk mohl být uspán.

  10. Jirka

    Michale, děkuji za tyhle stránky, myslím, že něco podobného u nás v republice chybělo – kvalitní diskuze mezi věřícími i ateisty. Já sám jsem věřící, i když můj příklon k víře nebyl přijat lehkovážně a bezmyšlenkovitě, právě naopak. Jaké jsou mé důvody k víře? 1.) má intuice (= subjektivní názor), 2.) selský rozum (= subjektivní názor) a 3.) prožitky řady lidí, kteří si prošli tzv. NDE (near-death experience, např. http://e-psycholog.eu/clanek/24) (= když se použije statistika, na základě porovnání subjektivních zkušeností můžeme hovořit o jisté objektivitě).

    Pokud vyloučíme mé argumenty 1.) a 2.), zůstane argument č. 3.) Co lidé, kteří si prošli NDE, popisují? – např. opuštění vlastního fyzického těla, cestu tunelem, panoramatický přehled svého dosavadního života, (většinou) setkání s jasným světlem, ze kterého sálá inteligence a láska a následná změna pohledu na dosavadní život. Takže i když vyloučím první dva (mé subjektivní) argumenty hovořící ve prospěch toho, že Bůh či něco po smrti existuje, zbývá mi argument č. 3, který už se na základě racionálního uvažování jen tak popřít nedá.

    Výše jsem se snažil nastínit, proč tvrdím, že má víra není založena (jen) na hloupém, nelogickém a nekritickém myšlení. Právě naopak, jsem otevřený pravdě. Proto se mi líbí, že tyto stránky podporují debatu a mohou pootevřít oči i lidem, kteří jsou slepí náboženští fundamentalisté (kteří např. tvrdí, že tak, jak je vše v Bibli zaneseno, je pravda či že evangelia jsou 100% věrohodná), i když ne se všemi názory zde uvedenými souhlasím.

    Ještě bych rád zmínil, proč jsem křesťan. Zde to již nelze plně podložit na základě čistého racionálního myšlení. Křesťanem jsem proto, že se vnitřně ztotožňuji se slovy a učením Ježíše Krista (či (neznámých) autorů, kteří Ježíše Krista v evangeliích (více či méně věrohodně) popsali), neboť to je jednoduše mému srdci (a věřím, že i pro lidskost obecně = můj čistě subjektivní pohled) nejbližší. Nevím (necítím), jaký by mohl být vyšší zákon než milovat Boha, sebe i své bližní. Prostě když porovnám realitu světa, ve kterém žiji, srovnám to s tím, co cítím, a porovnám to s myšlenkami, které jsou zachyceny v evangeliích, dává mi to jako celek smysl (více než třeba učení islámu či buddhismu). A navíc zážitky lidí, kteří si prošli NDE, mě utvrzují v tom, že se mohu na svoji intuici a selský rozum spolehnout.

  11. Jirka

    Michale, děkuji za tyhle stránky, myslím, že něco podobného u nás v republice chybělo – kvalitní diskuze mezi věřícími i ateisty. Já sám jsem věřící, i když můj příklon k víře nebyl přijat lehkovážně a bezmyšlenkovitě, právě naopak. Jaké jsou mé důvody k víře? 1.) má intuice (= subjektivní názor), 2.) selský rozum (= subjektivní názor) a 3.) prožitky řady lidí, kteří si prošli tzv. NDE (near-death experience, např. http://e-psycholog.eu/clanek/24) (= když se použije statistika, na základě porovnání subjektivních zkušeností můžeme hovořit o jisté objektivitě).

  12. Jirka

    Pokud vyloučíme mé argumenty 1.) a 2.), zůstane argument č. 3.) Co lidé, kteří si prošli NDE, popisují? – např. opuštění vlastního fyzického těla, cestu tunelem, panoramatický přehled svého dosavadního života, (většinou) setkání s jasným světlem, ze kterého sálá inteligence a láska a následná změna pohledu na dosavadní život. Takže i když vyloučím první dva (mé subjektivní) argumenty hovořící ve prospěch toho, že Bůh či něco po smrti existuje, zbývá mi argument č. 3, který už se na základě racionálního uvažování jen tak popřít nedá.

  13. Jirka

    Výše jsem se snažil nastínit, proč tvrdím, že má víra není založena (jen) na hloupém, nelogickém a nekritickém myšlení. Právě naopak, jsem otevřený pravdě. Proto se mi líbí, že tyto stránky podporují debatu a mohou pootevřít oči i lidem, kteří jsou slepí náboženští fundamentalisté (kteří např. tvrdí, že tak, jak je vše v Bibli zaneseno, je pravda či že evangelia jsou 100% věrohodná), i když ne se všemi názory zde uvedenými souhlasím.

  14. Jirka

    Ještě bych rád zmínil, proč jsem křesťan. Zde to již nelze plně podložit na základě čistého racionálního myšlení. Křesťanem jsem proto, že se vnitřně ztotožňuji se slovy a učením Ježíše Krista (či (neznámých) autorů, kteří Ježíše Krista v evangeliích (více či méně věrohodně) popsali), neboť to je jednoduše mému srdci (a věřím, že i pro lidskost obecně = můj čistě subjektivní pohled) nejbližší. Nevím, jaký by mohl být vyšší zákon než milovat Boha, sebe i své bližní. Prostě když porovnám realitu světa, ve kterém žiji, srovnám to s tím, co cítím, a porovnám to s myšlenkami, které jsou zachyceny v evangeliích, dává mi to jako celek smysl (více než třeba učení islámu či buddhismu). A navíc zážitky lidí, kteří si prošli NDE, mě utvrzují v tom, že se mohu na svoji intuici a selský rozum spolehnout.

  15. Colombo

    Statistika je ošidná věc. Lidé, kteří ji nerozumí, se ji často zaklínají. Jiní lidé, kteří ji taky nerozumí, jí opovrhují. Lidé, kteří ji ovšem rozumí, chápou nedostatky statistiky a její možnosti.

    Pokud by jste opravdu dával statistický souhrn NDE jako důkaz nadpřirozena, najednou se vám vyrojí obrovské množství totožných problémů.

    Začněme s UFO, pokračujme setkání s mimozemšťany, nejrůznější záhady jsou taky totožně interpretované (kulový blesk npř. a jiné). A co je nejvíce zarážející a co vlastně položí tenhle argument na lopatky, jsou naprosto stejné zážitky a popisy z kontrolovaných experimentů, kde je prvoplánovitě jasné, že o žádné nadpřirozeno nejde.

    Jde jen o lidskou představivost a, co je celkem důležité, kulturní podtext. Člověk je zvědavý a těmhle věcem věří. Tedy, když se dostane do podobné situace, začne si s ním paměť atp. zahrávat, takže bude popisovat onen zážitek tak, jak se obvykle popisuje. Sám si začne navozovat podobný stav.

    Takže je to vlastně k ničemu.

  16. Jirka

    Colombo, jste velmi skeptický člověk, možná i více skeptický než já, a to už by bylo co říct 🙂

    I kdyby byl argument č. 3.) vyloučen, pořád mi zůstávají dva další. Ale já věřím, že i ten třetí je na místě. Statistika má samozřejmě svoje limity a já si je uvědomuji, neboť jsme ji probírali na vysoké škole. Myslím si však, že i třetí argument má své opodstatnění. Jedním z nich je to, že NDE byl často dokumentován lidmi, kteří byli “přímo u toho”, tzn. lékaři, takže lidé, kteří si takovým zážitkem prošli, nemuseli být nutně “zaujatí” či nešlo o nějaké řízené experimenty, jak zmiňujete. Jedině že by byli předem všeobecně informováni o tom, že NDE existuje a měli to v sobě “uloženo”, což by pak vedlo ke zkreslení závěrů. I to je však možné (i když dle mého názoru méně pravděpodobné), nebudu to vyvracet. Dále ve svém příspěvku píšete, že jde jen o lidskou představivost a kulturní podtext. To však nic nemění na tom, že podobné stavy se vyskytly u lidí bez ohledu na kulturu či okolnosti, ve kterých se nacházeli. Jejich zážitky si jsou velmi podobné, i když dané “světlo” (a vše ostatní) si poté mohli vyložit různě.

  17. Colombo

    Ona statistika je velmi nebezpečná, neboť ti neukazuje příčinný vztah, ale pouze korelaci. To spousta lidí nechápe a bere automaticky korelaci jako příčinný vztah a pravdu.

    Jinak, já jsem nemluvil o řízeném experimentu s NDE, to by bylo logicky nehumání. Ale řízený experiment npř. s únosem mimozemšťany.

    Mimo to, podle mé intuice a selského rozumu Bůh není. Tedy tenhle argument je značně subjektivní.

  18. Colombo

    Ona statistika je velmi nebezpečná, neboť ti neukazuje příčinný vztah, ale pouze korelaci. To spousta lidí nechápe a bere automaticky korelaci jako příčinný vztah a pravdu.

    Jinak, já jsem nemluvil o řízeném experimentu s NDE, to by bylo logicky nehumání. Ale řízený experiment npř. s únosem mimozemšťany.

    Mimo to, podle mé intuice a selského rozumu Bůh není. Tedy tenhle argument je značně subjektivní. .

Comments are closed.