Dnes se podíváme na to, co Bible říká o Ježíšově narození, a zda to podporuje spíš postoj ateistů, nebo věřících. Připomeňme, že podle ateistů je příběh o Ježíšovi z velké části (ne-li celý) vymyšlený, zatímco křesťané zastávají postoj, že čtyři evangelia jsou nezávislá, autentická a vysoce věrohodná svědectví o historických událostech.
První zajímavou věcí je, že ze všech 27 spisů Nového Zákona mluví popisují Ježíšovo narození jen dva. Jsou to evangelisté Lukáš a Matouš. Proč se o zázracích a dalších mimořádných událostech, provázejících Ježíšovo početí a narození, jako Betlémská hvězda, Masakr neviňátek, zjevení anděla Gabriela panně Marii, Ježíšovo narození z panny, tři mudrcové, a další, nezmiňuje třeba Pavel ve svých dopisech? Proč se o něm nezmiňuje Jan, Petr, ani další? Jejich cílem přece bylo přesvědčit své posluchače – proč by se nezmínili o těch podivuhodných věcech, pokud by o nich věděli? Proč začínají i Marek a Jan popisovat Ježíšův život až v dospělosti?
Bibličtí historikové zjistili, že evangelium sv. Marka je nejstarší, a že Matouš a Lukáš z něj oba bohatě čerpali, a každý ho svým vlastním způsobem doplnil. Janovo evangelium pak stojí bokem od synoptiků (Marka, Lukáše a Matouše), a je otázkou zda pisatel Janova evangelia Lukášovo a Matoušovo dílo vůbec znal. Nabízí se tedy úvaha, zda by nebylo možné, aby si Lukáš a Matouš okolnosti Ježíšova narození prostě vymysleli. V dalším tuto úvahu prozkoumáme podrobněji.
Matouš popisuje Ježíšovo narození v bodech takto:
1) nezmiňuje žádné okolnosti předcházející početí
2) zjevení anděla Josefovi. Pokus o navázání na Starozákonní proroctví, v němž se však praví, že dítě se bude jmenovat Immanuel. To se ale poněkud nepovedlo, protože dítě bylo pojmenováno Ježíš, nikoliv Immanuel.
3) Ježíš se narodil v Betlémě, za dnů krále Heroda. Herodes vládl do roku 4. před naším letopočtem, podle Matouše se tedy Ježíš musel narodit nejpozději v roce 4. př.n.l.
4) Mudrcové z východu přišli za Herodesem.
5) Mudrcové jdou za Ježíšem, vedeni hvězdou, přinášejí dary
6) Anděl se zjevuje Josefovi, a nabádá rodiče k útěku do Egypta
7) Josef s Marií zůstávají v Egyptě až do Herodovy smrti
8 ) Masakr neviňátek, návaznost na proroctví s Ráchel
9) Anděl se zjevuje Josefovi, a oznamuje mu, že se může vrátit zpět
10) Návrat do Galileje, usazují se ve městě Nazaret. Návaznost na proroctví, že Ježíš bude zván Nazaretský.
Lukáš pojal celé vyprávění košatěji, celý příběh propletl s paralelním líčením narození Jana. My se ale budeme soustředit na příběh Ježíše. Podstatné je, že samotné okolnosti Ježíšova početí a narození vylíčil (vymyslel si je) Lukáš naprosto jinak:
1) Anděl se zjevuje Marii ve městě Nazaret, a zvěstuje jí její nastávající panenské početí z ducha svatého. Matouš se o ničem podobném nezmiňuje.
2) Za doby Mariina těhotenství, před nástupem Qurinia na trůn dal César Augustus provést sčítání lidu. Protože Qurinius nastoupil na trůn roku 6.n.l, podle Lukáše se Ježíš narodil cca o 9 let později, než podle Matouše.
3) Lukáš se nezmiňuje o žádném Josefově vidění, nemluví o proroctví s Immanuelem.
4) Rodiče se vydali do Betléma, aby se tam nechali zapsat. Tento bod je mimochodem zcela ahistorický. Římané sčítali svoje občany, nikoliv židy, bez ohledu zda žili nebo nežili na jejich území. Na Josefa a Marii by se tedy sčítání nevztahovalo. Bez ohledu na to, ani po těch na které se sčítání vztahovalo samozřejmě nikdo nechtěl, aby cestovali do města svého původu.
5) Pastýřům držícím hlídku se zjevuje anděl, ti se pak jdou poklonit Ježíšovi. Matouš o ničem podobném nemluví.
6) Lukáš neříká ani slovo o Mudrcích, hvězdě, darech, Herodovi, masakru neviňátek, cestě do Egypta – o ničem z toho!
7) Osm dnů po Ježíšově narození ho zanesli do Jeruzaléma, nechat ho obřezat. Přinesli mu dvě hrdličky a dvě holoubata, epizoda se Simeonem a prorokyní Annou. O ničem z bodu (7) se Matouš nezmiňuje ani slovem.
8 ) Epizoda s dvanáctiletým Ježíšem v chrámu. Opět, žádný jiný evangelista ani autor epištol se o tomto nezmiňuje.
Je vidět, že je obtížné najít v těchto dvou příbězích vůbec nějaké styčné body! Tyto styčné body jsou (ne)překvapivě dány právě okolnostmi, známými z proroctví, na které se oba evangelisté snažili příběh “naroubovat”. Jde zejména o narození v Betlémě, a Ježíšův přídomek Nazaretský.
Svoji zjevnou snahu propojit Ježíšův příběh se Starým Zákonem završili Lukáš i Matouš pokusem, prokázat Ježíšův královský původ (k Davidovi) rodokmenem. Oba dva rodokmeny jsou ale naprosto odlišné, a navíc je to celé zbytečné, protože Ježíš přece nebyl Josefův syn, ale Marie počala z Boha. Někteří věřící tvrdí, že Ježíš byl královského původu přes Marii, avšak tato teze je zcela bez podpory v Písmu, navíc žádného Izraelce té doby by ani nenapadlo odvozovat rodokmen přes matku.
Navíc uvažme, jak by asi Lukáš a Matouš k takovému rodokmenu přišli – znal snad každý obyvatel tehdejšího Izraele svůj rodokmen 40 generací nazpět? Nebo si takový rodokmen vedl speciálně prostý tesař Josef?
Teze, že autoři Lukášova a Matoušova evangelia si okolnosti Ježíšova narození prostě vymysleli, tedy vysvětluje spoustu věcí najednou:
1) jak to, že o Ježíšově narození se zmiňují jen dva spisy z 27
2) jak to, že tak každý činí diametrálně odlišně
3) proč zrovna tito dva autoři přicházejí s Ježíšovým rodokmenem, a proč jsou tyto rodokmeny tak odlišné
4) jak je možná epizoda s Betlémskou hvězdou, jak se ta hvězda mohla ZASTAVIT nad novorozeným Ježíškem (zastavit NAD konkrétním místem na Zemi? Hvězda?! A jak může vůbec hvězda kohokoliv kamkoliv vést, pokud tedy není čirou náhodou PŘESNĚ na východ od kritického místa – a v tomto případě by zas tuto úlohu zastala kterákoliv hvězda, ne jen Betlémská), a jak to že se o takové hvězdě nezmiňuje naprosto žádná z mnoha vyspělých kultur té doby, které jinak astronomické události pečlivě dokumentovaly
5) jak to že žádný z mnoha tehdejších historiků nezaznamenal masakr neviňátek
6) pokud Ježíšovo narození vyvolávalo údajně tolik pozornosti, jak to že si na ně v době jeho kázání nikdo ani nevzpomněl?!
7) jak to, že se Ježíšově mesiášství podivovali i jeho bezprostřední sousedé z vesnice, kteří by snad o jeho zázračném narození měli vědět víc než dobře, a s napětím očekávat “co z nej vyroste”?
8 ) jak vysvětlit všechna ta vyplněná proroctví?
9) ahistoricita spojená se sčítáním
10) jak mohla panna počít?
atd…
Kdo z křesťanů má alespoň srovnatelně silné vysvětlení? Uvědomme si, že jednoduchá myšlenka “Matouš a Lukáš si to celé vymysleli” vysvětluje všechno. Tato jednoduchá teze si vynucuje (!) vysvětlení splněných proroctví, rozdílných rodokmenů, nesouladu mezi těmi příběhy, shodu na Betlémě a Nazaretě, rozdílů v datech narození, atd. Prostě, pokud si to Matouš a Lukáš vymysleli nezávisle na sobě, s cílem navázat Ježíšův příběh na Starý Zákon, pak bychom přímo čekali typově podobný výsledek, který také v Bibli skutečně čteme. A naopak, měl-li by Matouš a Lukáš zapsat skutečné svědectví o historických událostech, každý svým vlastním způsobem, pak by to mělo vypadat výrazně jinak, mnohem konzistentněji, věrohodněji.
A jaké jsou problémy tohoto vysvětlení? Nevím o žádných – snad s něčím přijdou křesťané v diskuzi.
Colombo says: nikoliv, mým axiomem je, že něco existuje. I když to je taky dáno tím, jaké mám data.
Karel: Nesouhlasím, musí něco existovat odjakživa, věčně. Kdo toto nepřijímali, nepřímo tím tvrdí, že něco vzniklo z ničeho, což je zjevný nesmysl.
oprava: ….nepřijímá,….
Karel: že něco vzniklo z ničeho, což je zjevný nesmysl.
Což je zrovna něco, co nám říká kvantová fyzika:/
Každopádně, toto není nutná podmínka. Toto zjišťujeme až při poznávání světa.
Colombo: Což je zrovna něco, co nám říká kvantová fyzika:/
Karel: O tom nic nevím. O co konkretně jde, když tak mne naveď, já si to zkusím dohledat.
virtuální částice
Tak jsem se od virtuálních částic dostal až k fluktuaci vakua. Je neuvěřitelné, kolik se toho dá popsat o něčem co je “nic”. 😀 Můj první dojem je, že jsem se dostal k tomu co je věčné – vakuum. Druhý dojem je však, že to vakuum není “nic”, protože o “nic” nemůžeš nic napsat. Ber to jen jako můj první postřeh, mohu se ve svém pochopení mýlit, ještě bych si to rád lépe nastudoval, jen jsem ze sebe potřeboval něco dostat. 😀
Super, víš co jsou fluktace vakua a virtuální částice.
A teď na tomhle je postavená jedna krásná teorie vzniku vesmíru, že vesmír, a náš vesmír, je vlastně jen jedna taková velká fluktace, že celý vesmír je jen “virtuální”:D Úžasné, ne?
No nevím, pokud je vše virtuální, potom slovo “virtuální” ztrácí smysl.
Colombo, když se tu diskutuje o kvantové fyzice – něco jsem si teď načítal o evoluční teorii. Mě by fakt zajímalo, jestli je evoluce opravdu tak potvrzená, jak tady Ty, Michal či Slávek tvrdíte. Mně to z celkového pohledu takto nevyplývá. Koukni se např. zde: http://www.evillusion.net/
Ještě jsem dneska narazil na jeden článek na http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/255667-ani-laska-a-kvalitni-sex-nezabrani-muzske-nevere.html
Jestli evoluční biologové přemýšlí podobně jako evoluční sociologové a psychologové, pak potěškoště. 🙂
“Mě by fakt zajímalo, jestli je evoluce opravdu tak potvrzená, jak tady Ty, Michal či Slávek tvrdíte.”
Ještě mnohem více! 🙂
“Mně to z celkového pohledu takto nevyplývá. Koukni se např. zde: http://www.evillusion.net/”
Protože evoluce není vidět na vlastní a příčí se selskému rozumu, tak neexistuje. To je jediný argument většiny odpůrců a tenhle není výjimka.
Na základě toho můžu odmítat existenci bakterií, virů, některých planet (Uran, Neptun), atomů atd., atd. Co na tom, že díky důvtipným lidem užívám plodů tohoto vědění, nakonec zřejmě i ten počítač pohání banda trpaslíků a LCD svítí jen díky důmyslnému spoutání křesťanských svatozáří!
Ale vážněji, zajímavý informační zdroj týkající se vývoje života je zde:
http://www.timetree.org/book.php
(ne že bych si ale dělal naději, že tímto přesvědčím kreacionisty, ale může to být zajímavé počtení pro ty, kteří si nemyslí, že zrovna jejich a jenom jejich mysl je vrcholem stvoření 🙂 ).
Jejda, zase vypadlo mi slovo, oprava –
Protože evoluce není vidět na vlastní oči (!) a příčí se selskému rozumu,….
Dodatek:
Teď mě napadlo, že evoluce je vlastně vidět na vlastní oči neb třeba každý nový potomek je živoucím důkazem evoluce, takže se ani nepříčí selskému rozumu.
Přesněji řečeno tedy, “příčí se náboženskému vidění některých jedinců”.
Ukažte mi někoho kdo popírá evoluční teorii a není věřící. 🙂
Jirka: onen pán sám říká, že to bylo kvůli tomu, že v jeho muzeu neměli nové exponáty.
Tohle je lol.
Ten pán je 100 let za dinosaury, jakmile jsem se dostal od úvodních keců k “přirozenému výběru” a on ho tam začal rozebírat a kritizovat, usmál jsem se a zavřel to. Tento pán zjevně nedával na biologii pozor.
No, ono se doktory učí pamatovat si věci na zpaměť, ne věcem rozumět.
Schválně tu hoďte nějaký jeho argument, který je podle vás dostatečně průkazný a já se pokusím jej s pomocí referencí vyvrátit.
Zajímalo by mě např. tohle:
Jak je možné, že např. tyranosaurus rex se za několik desítek milionů let evolučně nevyvinul či nezměnil? Např. aby mu narostly lépe přizpůsobené horní končetiny? Jak je možné, že některé dnes existující druhy se za stovky milionů let nezměnily (např. coelacanth, latimérie, žralok či mořský koník), když třeba člověk se vyvinul z opičích předků za relativně velice krátkou dobu?
Jirka: možná se Vám to bude zdát jako “dizajnové”, ale co třeba tohle přirovnání?
Jak je možné, že se kladivo za tisíce let nezměnilo, ale počítače prodělávají takový obrovský vývoj v pár letech?
1. máme tu teorii nik. Nika je jakýsi soubor podmínek, “životního prostoru”, možné potravy atp. atp. Žraloci, krokodýli atp. jsou velmi dobře přizpůsobení v těchto nikách a jelikož tam jsou už delší dobu (a jsou tam dobře usídlení), vytlačit je z těchto nik je velmi obtížné.
2. Oni se mění, ale ne výrazně morfologicky. Jenže spoustu změn je velmi těžké zachytit v archeologických nálezech.
3. Luštíte sudoku? Nějaké těžké. Nejprve vyplníte pár čísel, které jsou zjevné z předepsaných čísel. Pak to najednou jde velmi pomalu, horko těžko hledáte jednotlivé vztahy a snažíte se někde doplnit číslo. Ale jakmile jich takhle naházíte několik, najednou se vám to rozjede a v rychlém sledu vyplníte většinu sudoku.
Některé evoluční změny jsou jen lehká optimalizace k danému prostředí. Jiné evoluční změny, jako je spousta toho, co se stalo u lidí, ptáků, ale i dříve v této linii, dinosauři, počátek savců (bránice), umožňují kolonizovat něco, co dříve nešlo. Nejen že vylepšují současné možnosti, ale i přidávají další.
Podobně jako důlní město před tím, než se v něm objeví zlato.
Nebo to kladivo, kladivo je 2000 let pořád stejné? A co to obrovské množství nejrůznějších kladiv specializovaných na nesčetné množství účelů? Přičemž spoustu z nich najdem už jen v muzeu? (tedy velké množství různých žraloků, původní linie zůstala ale vznikla nová, odlišná, o které se už nemluví).
Spousta věcí záleží pouze na úhlu pohledu.
ad T-rex: Proč a jak by se měli vyvinout?
Samozřejmě že můžem debatovat o tom: Proč si T-rex nevyvinul pořádné ruce, manuální zručnost, velký mozek a místo běhání za ostatními dinosaury nepostavil T-Tank a nelovil pomocí pořádného děla?
No, ono i ta evoluce má někde své hranice.
Jirka: možná se Vám to bude zdát jako “dizajnové”, ale co třeba tohle přirovnání?
Jak je možné, že se kladivo za tisíce let nezměnilo, ale počítače prodělávají takový obrovský vývoj v pár letech?
1. máme tu teorii nik. Nika je jakýsi soubor podmínek, “životního prostoru”, možné potravy atp. atp. Žraloci, krokodýli atp. jsou velmi dobře přizpůsobení v těchto nikách a jelikož tam jsou už delší dobu (a jsou tam dobře usídlení), vytlačit je z těchto nik je velmi obtížné.
2. Oni se mění, ale ne výrazně morfologicky. Jenže spoustu změn je velmi těžké zachytit v archeologických nálezech.
3. Luštíte sudoku? Nějaké těžké. Nejprve vyplníte pár čísel, které jsou zjevné z předepsaných čísel. Pak to najednou jde velmi pomalu, horko těžko hledáte jednotlivé vztahy a snažíte se někde doplnit číslo. Ale jakmile jich takhle naházíte několik, najednou se vám to rozjede a v rychlém sledu vyplníte většinu sudoku.
Některé evoluční změny jsou jen lehká optimalizace k danému prostředí. Jiné evoluční změny, jako je spousta toho, co se stalo u lidí, ptáků, ale i dříve v této linii, dinosauři, počátek savců (bránice), umožňují kolonizovat něco, co dříve nešlo. Nejen že vylepšují současné možnosti, ale i přidávají další.
Podobně jako důlní město před tím, než se v něm objeví zlato.
Nebo to kladivo, kladivo je 2000 let pořád stejné? A co to obrovské množství nejrůznějších kladiv specializovaných na nesčetné množství účelů? Přičemž spoustu z nich najdem už jen v muzeu? (tedy velké množství různých žraloků, původní linie zůstala ale vznikla nová, odlišná, o které se už nemluví).
Spousta věcí záleží pouze na úhlu pohledu.
ad T-rex: Proč a jak by se měli vyvinout?
Samozřejmě že můžem debatovat o tom: Proč si T-rex nevyvinul pořádné ruce, manuální zručnost, velký mozek a místo běhání za ostatními dinosaury nepostavil T-Tank a nelovil pomocí pořádného děla?
No, ono i ta evoluce má někde své hranice.
“Jak je možné, že např. tyranosaurus rex se za několik desítek milionů let evolučně nevyvinul či nezměnil?”
http://en.wikipedia.org/wiki/Tyrannosaurus
Tyrannosaurus je znám jen z hornin v rozmezí stáří 1-2 milióny let. A to je nepřesně datováno, samotný druh Tyrannosaurus rex mohl zemi obývat třeba jen pár set tisíc let. Navíc z evoluce tyrannosauridů je vidět naopak postupná ztráta končetin a ne jejich růst.
“Jak je možné, že některé dnes existující druhy se za stovky milionů let nezměnily (např. coelacanth, latimérie, žralok či mořský koník), když třeba člověk se vyvinul z opičích předků za relativně velice krátkou dobu?”
1) coelacanth = latimérie, ale rozhodně se nerovná čemukoliv z pravěku.
2) člověk se vyvinul z opic za relativně dlouhou dobu (7-20 mil. let)
3) Většina žraloků se za posledních 100 miliónů let změnila dost.
Jirko schválně si zkuste sám odpovědět jaký že je rozdíl mezi prostředím mořské hlubiny někde v indickém oceánu dnes a před ~65 milióny lety a jaký je rozdíl mezi Afrikou před 20-ti milióny lety a dnes?
Pokud máte alespoň tušení co to je evoluční teorie, pak sám přijdete na to, proč se v některých prostředích druhy vyvíjejí rychleji a v některých pomaleji.
Ale mám obavy na základě vašich otázek, které už předem obsahují mylné závěry (přitom snadno opravitelné pouhým nahlédnutím do wikipedie), že vás to vůbec nezajímá a jen se chcete utvrdit ve svém již skálopevném názoru, že evoluce neexistuje.
Colombo: Jak je možné, že se kladivo za tisíce let nezměnilo, ale počítače prodělávají takový obrovský vývoj v pár letech?
Jirka: Ty srovnáváš kladivo s živou bytostí? Já bych tam viděl určitý rozdíl…
Colombo: Máme tu teorii nik. Nika je jakýsi soubor podmínek, “životního prostoru”, možné potravy atp. atp. Žraloci, krokodýli atp. jsou velmi dobře přizpůsobení v těchto nikách a jelikož tam jsou už delší dobu (a jsou tam dobře usídlení), vytlačit je z těchto nik je velmi obtížné.
Jirka: Atp. atp. atp.? Opičí předkové byli vytlačováni, tak se začali vyvíjet?
Colombo: Oni se mění, ale ne výrazně morfologicky. Jenže spoustu změn je velmi těžké zachytit v archeologických nálezech.
Jirka: A jak to víš, že se mění, když je nemůžeš zachytit v archeologických nálezech? Dívej, já mikroevoluci či jistou evoluci v rámci druhu nepopírám (i jednotliví lidé se do určité míry liší), ale dělat z toho závěry pro makroevoluci?
Jirka: Atp. atp. atp.? Opičí předkové byli vytlačováni, tak se začali vyvíjet?
Myslel jsem lidské předky, ne opičí předky. I když v ET to vyjde asi nastejno.