Ježíšovo narození

Dnes se podíváme na to, co Bible říká o Ježíšově narození, a zda to podporuje spíš postoj ateistů, nebo věřících. Připomeňme, že podle ateistů je příběh o Ježíšovi z velké části (ne-li celý) vymyšlený, zatímco křesťané zastávají postoj, že čtyři evangelia jsou nezávislá, autentická a vysoce věrohodná svědectví o historických událostech.

První zajímavou věcí je, že ze všech 27 spisů Nového Zákona mluví popisují Ježíšovo narození jen dva. Jsou to evangelisté Lukáš a Matouš. Proč se o zázracích a dalších mimořádných událostech, provázejících Ježíšovo početí a narození, jako Betlémská hvězda, Masakr neviňátek, zjevení anděla Gabriela panně Marii, Ježíšovo narození z panny, tři mudrcové, a další, nezmiňuje třeba Pavel ve svých dopisech? Proč se o něm nezmiňuje Jan, Petr, ani další? Jejich cílem přece bylo přesvědčit své posluchače – proč by se nezmínili o těch podivuhodných věcech, pokud by o nich věděli? Proč začínají i Marek a Jan popisovat Ježíšův život až v dospělosti?

Bibličtí historikové zjistili, že evangelium sv. Marka je nejstarší, a že Matouš a Lukáš z něj oba bohatě čerpali, a každý ho svým vlastním způsobem doplnil. Janovo evangelium pak stojí bokem od synoptiků (Marka, Lukáše a Matouše), a je otázkou zda pisatel Janova evangelia Lukášovo a Matoušovo dílo vůbec znal. Nabízí se tedy úvaha, zda by nebylo možné, aby si Lukáš a Matouš okolnosti Ježíšova narození prostě vymysleli. V dalším tuto úvahu prozkoumáme podrobněji.

Matouš popisuje Ježíšovo narození v bodech takto:

1) nezmiňuje žádné okolnosti předcházející početí
2) zjevení anděla Josefovi. Pokus o navázání na Starozákonní proroctví, v němž se však praví, že dítě se bude jmenovat Immanuel. To se ale poněkud nepovedlo, protože dítě bylo pojmenováno Ježíš, nikoliv Immanuel.
3) Ježíš se narodil v Betlémě, za dnů krále Heroda. Herodes vládl do roku 4. před naším letopočtem, podle Matouše se tedy Ježíš musel narodit nejpozději v roce 4. př.n.l.
4) Mudrcové z východu přišli za Herodesem.
5) Mudrcové jdou za Ježíšem, vedeni hvězdou, přinášejí dary
6) Anděl se zjevuje Josefovi, a nabádá rodiče k útěku do Egypta
7) Josef s Marií zůstávají v Egyptě až do Herodovy smrti
8 ) Masakr neviňátek, návaznost na proroctví s Ráchel
9) Anděl se zjevuje Josefovi, a oznamuje mu, že se může vrátit zpět
10) Návrat do Galileje, usazují se ve městě Nazaret. Návaznost na proroctví, že Ježíš bude zván Nazaretský.

Lukáš pojal celé vyprávění košatěji, celý příběh propletl s paralelním líčením narození Jana. My se ale budeme soustředit na příběh Ježíše. Podstatné je, že samotné okolnosti Ježíšova početí a narození vylíčil (vymyslel si je) Lukáš naprosto jinak:

1) Anděl se zjevuje Marii ve městě Nazaret, a zvěstuje jí její nastávající panenské početí z ducha svatého. Matouš se o ničem podobném nezmiňuje.
2) Za doby Mariina těhotenství, před nástupem Qurinia na trůn dal César Augustus provést sčítání lidu. Protože Qurinius nastoupil na trůn roku 6.n.l, podle Lukáše se Ježíš narodil cca o 9 let později, než podle Matouše.
3) Lukáš se nezmiňuje o žádném Josefově vidění, nemluví o proroctví s Immanuelem.
4) Rodiče se vydali do Betléma, aby se tam nechali zapsat. Tento bod je mimochodem zcela ahistorický. Římané sčítali svoje občany, nikoliv židy, bez ohledu zda žili nebo nežili na jejich území. Na Josefa a Marii by se tedy sčítání nevztahovalo. Bez ohledu na to, ani po těch na které se sčítání vztahovalo samozřejmě nikdo nechtěl, aby cestovali do města svého původu.
5) Pastýřům držícím hlídku se zjevuje anděl, ti se pak jdou poklonit Ježíšovi. Matouš o ničem podobném nemluví.
6) Lukáš neříká ani slovo o Mudrcích, hvězdě, darech, Herodovi, masakru neviňátek, cestě do Egypta – o ničem z toho!
7) Osm dnů po Ježíšově narození ho zanesli do Jeruzaléma, nechat ho obřezat. Přinesli mu dvě hrdličky a dvě holoubata, epizoda se Simeonem a prorokyní Annou. O ničem z bodu (7) se Matouš nezmiňuje ani slovem.
8 ) Epizoda s dvanáctiletým Ježíšem v chrámu. Opět, žádný jiný evangelista ani autor epištol se o tomto nezmiňuje.

Je vidět, že je obtížné najít v těchto dvou příbězích vůbec nějaké styčné body! Tyto styčné body jsou (ne)překvapivě dány právě okolnostmi, známými z proroctví, na které se oba evangelisté snažili příběh “naroubovat”. Jde zejména o narození v Betlémě, a Ježíšův přídomek Nazaretský.

Svoji zjevnou snahu propojit Ježíšův příběh se Starým Zákonem završili Lukáš i Matouš pokusem, prokázat Ježíšův královský původ (k Davidovi) rodokmenem. Oba dva rodokmeny jsou ale naprosto odlišné, a navíc je to celé zbytečné, protože Ježíš přece nebyl Josefův syn, ale Marie počala z Boha. Někteří věřící tvrdí, že Ježíš byl královského původu přes Marii, avšak tato teze je zcela bez podpory v Písmu, navíc žádného Izraelce té doby by ani nenapadlo odvozovat rodokmen přes matku.

Navíc uvažme, jak by asi Lukáš a Matouš k takovému rodokmenu přišli – znal snad každý obyvatel tehdejšího Izraele svůj rodokmen 40 generací nazpět? Nebo si takový rodokmen vedl speciálně prostý tesař Josef?

Teze, že autoři Lukášova a Matoušova evangelia si okolnosti Ježíšova narození prostě vymysleli, tedy vysvětluje spoustu věcí najednou:

1) jak to, že o Ježíšově narození se zmiňují jen dva spisy z 27
2) jak to, že tak každý činí diametrálně odlišně
3) proč zrovna tito dva autoři přicházejí s Ježíšovým rodokmenem, a proč jsou tyto rodokmeny tak odlišné
4) jak je možná epizoda s Betlémskou hvězdou, jak se ta hvězda mohla ZASTAVIT nad novorozeným Ježíškem (zastavit NAD konkrétním místem na Zemi? Hvězda?! A jak může vůbec hvězda kohokoliv kamkoliv vést, pokud tedy není čirou náhodou PŘESNĚ na východ od kritického místa – a v tomto případě by zas tuto úlohu zastala kterákoliv hvězda, ne jen Betlémská), a jak to že se o takové hvězdě nezmiňuje naprosto žádná z mnoha vyspělých kultur té doby, které jinak astronomické události pečlivě dokumentovaly
5) jak to že žádný z mnoha tehdejších historiků nezaznamenal masakr neviňátek
6) pokud Ježíšovo narození vyvolávalo údajně tolik pozornosti, jak to že si na ně v době jeho kázání nikdo ani nevzpomněl?!
7) jak to, že se Ježíšově mesiášství podivovali i jeho bezprostřední sousedé z vesnice, kteří by snad o jeho zázračném narození měli vědět víc než dobře, a s napětím očekávat “co z nej vyroste”?
8 ) jak vysvětlit všechna ta vyplněná proroctví?
9) ahistoricita spojená se sčítáním
10) jak mohla panna počít?
atd…

Kdo z křesťanů má alespoň srovnatelně silné vysvětlení? Uvědomme si, že jednoduchá myšlenka “Matouš a Lukáš si to celé vymysleli” vysvětluje všechno. Tato jednoduchá teze si vynucuje (!) vysvětlení splněných proroctví, rozdílných rodokmenů, nesouladu mezi těmi příběhy, shodu na Betlémě a Nazaretě, rozdílů v datech narození, atd. Prostě, pokud si to Matouš a Lukáš vymysleli nezávisle na sobě, s cílem navázat Ježíšův příběh na Starý Zákon, pak bychom přímo čekali typově podobný výsledek, který také v Bibli skutečně čteme. A naopak, měl-li by Matouš a Lukáš zapsat skutečné svědectví o historických událostech, každý svým vlastním způsobem, pak by to mělo vypadat výrazně jinak, mnohem konzistentněji, věrohodněji.

A jaké jsou problémy tohoto vysvětlení? Nevím o žádných – snad s něčím přijdou křesťané v diskuzi.

408 thoughts on “Ježíšovo narození

  1. Colombo

    Protestante, nauč se pořádně číst. Dyť ty vůbec nerozumíš psanému textu!

    Slávek se ptal, co velkého zvládl člověk s vírou, co člověk bez víry nezvládl?

    I ten Stalin je úžasným příkladem toho, že tvoje kydy jsou jen blbé kydy bez špetky rozumu.

  2. protestant

    Psanému nerozumíš ty. Stalin by prostě to co udělali Schweitzer či matka Teresa nebyl schopen zvládnout. Protože byl bez víry. Snad tvůj infantilní mozeček přijde na ten rozdíl mezi tím co za sebou nechal Stalin a ti dva jmenovaní. Není to zase až tak těžké. Když začneš uvažovat jako dospělý člověk snadno na to přijdeš.

  3. Slavek

    protestante, to co delala matka Tereza nebo Schweitzer je mozne delat i bez krestanske viry. Nakonec to skutecne mnoho nadaci, ktere nejsou zalozeny na krestanstvi dokazuje. To co delali bylo jiste zasluzne, ale ne nemozne bez viry v Jezise.

    Ptam se, jestli skutecne existuje neco, co je nemozne delat bez krestanske viry, krome praktikovani viry samotne. Tva odpoved mi vpodstate ukazuje, ze nic takoveho neni. Proto trvam na tom, ze ten jezisuv vyrok je nesmysl.

  4. Karel

    Slávek: Ptam se, jestli skutecne existuje neco, co je nemozne delat bez krestanske viry, krome praktikovani viry samotne. Tva odpoved mi vpodstate ukazuje, ze nic takoveho neni. Proto trvam na tom, ze ten jezisuv vyrok je nesmysl.

    Karel: Ale v tom Ježíšově výroku není ani slovo o tom, že by šlo o víru, kterou definujeme jako křesťanskou.

  5. protestant

    Slavek says:
    January 7, 2012 at 4:14 pm
    protestante, to co delala matka Tereza nebo Schweitzer je mozne delat i bez krestanske viry.

    protestant:

    Tak uveď nějaký konkrétní přiklad.
    Třeba nějakého ateistického “Schweitzera”

  6. protestant

    the.fish says:
    January 7, 2012 at 4:32 pm
    Nevím Protestante, proč nám tu máváš pod nosem matkou Terezou a ohrnuješ nosem nad Stalinem http://www.youtube.com/watch?v=9WQ0i3nCx60

    co jiného bys čekal od Hitchense .

    …..Josif Vissarionovič Džugašvili (gruzínsky: იოსებ ჯუღაშვილი ([Ioseb Besarionis dze Džugašvili]), rusky: Иосиф Виссарионович Джугашвили, správným přepisem do češtiny Iosif Vissarionovič Džugašvili; 18. prosince 1878 – 5. března 1953), známý též jako Stalin (Сталин – česky Muž z oceli, tuto přezdívku mu vybral Lenin)[zdroj?] nebo Koba (česky Vyznamenaný, přijal ji v mládí) byl sovětským diktátorem v letech 1927–1953.
    Jde o jednoho z nejkrutějších diktátorů v historii lidstva; oběti jeho vlády se nejspíše nikdy nepodaří zcela spočítat (jen počet mrtvých při uměle vyvolaném hladomoru na Ukrajině se odhaduje na 3,5 miliónů), někteří historici zastávají názor, že za dobu svého neomezeného vládnutí přímo či nepřímo má na svědomí více občanů SSSR, než bylo zabito během druhé světové války, za jejíž vznik i průběh Stalin také nesl velkou spoluodpovědnost.

  7. Colombo

    Co ty osobně považuješ za úžasnou věc, například u tak zmedializovaného případu jako je Matka Tereza? Co považuješ za tak úžasného, že to nikdo nemohl zrobit bez víry v Boha?

  8. Colombo

    Ne debile, já se ptám, co ty považuješ za tak úžasného. Takže debile, to si debile nastudovat debile nemůžu debile.

    Je to pro tebe dost expresivní debile, aby si pochopil debile, na co se sakra debile ptám?

  9. protestant

    to colombo.

    Jinak jsem ti zapomněl poděkovat. Jsi můj anděl. Díky tobě chválím Boha a děkuji mu. Od té doby co jsem tě potkal jsem spokojenější se svými dětmi. Když mne naštvou, tak si vzpomenu na tebe a hned mi připadají moudřejší, dospělejší a inteligentnější. A tak děkuji Bohu, že nejsou jako colombo. Takže ty mi přinášíš zprávu o Boží dobrotě. To je funkce andělů. A pak že andělé neexistují…

  10. protestant

    Colombo says:
    January 7, 2012 at 5:03 pm
    Ne debile, já se ptám, co ty považuješ za tak úžasného. Takže debile, to si debile nastudovat debile nemůžu debile.

    Je to pro tebe dost expresivní debile, aby si pochopil debile, na co se sakra debile ptám?

    protestant:

    Ne. Ptal se na něco jiného:

    Colombo says:
    January 7, 2012 at 4:57 pm
    Dobře, tak protestante, co tak úžasného tito dva lidé udělali?

  11. Karel

    Colombo: Co považuješ za tak úžasného, že to nikdo nemohl zrobit bez víry v Boha?

    Karel:Dovolím si to připojit k tomu čím jsem dříve reagoval na Slávkův komentář:
    ———————-
    Slávek: Ptam se, jestli skutecne existuje neco, co je nemozne delat bez krestanske viry, krome praktikovani viry samotne. Tva odpoved mi vpodstate ukazuje, ze nic takoveho neni. Proto trvam na tom, ze ten jezisuv vyrok je nesmysl.

    Karel: Ale v tom Ježíšově výroku není ani slovo o tom, že by šlo o víru, kterou definujeme jako křesťanskou. + a není tam ani slovo, že by šlo jen o víru v Boha.
    Já bych řekl, že tam (víra jenž pohne horou) šlo primárně jen o tu víru – věření.

  12. Colombo

    Karel: Ale pak se nám to mlátí s odhodláním, s vůlí jít za svým snem.
    Jenže ani tím nezvládneme nějaké magické hýbání s horou nebo levitaci.

    (pokud do té “levitace a hýbání s horou” nezahrnete fanouška Sci-fi, který se bude snažit přijít na to, jak udělat to, co četl/viděl ve své oblíbené scifárně… a přijde na to, například kvantová levitace
    http://www.youtube.com/watch?v=Ws6AAhTw7RA)

  13. Karel

    Colombo: Ale pak se nám to mlátí s odhodláním, s vůlí jít za svým snem.

    Karel: Třeba jde o jedno a to samé.

    Colombo: Jenže ani tím nezvládneme nějaké magické hýbání s horou nebo levitaci.

    Karel: Možná málo sníme.

    P.S. To video je zajímavé.

  14. Colombo

    Karle, věř mi, sníme fakt hodně. Celé fantasy a sci-fi je nabité sny o tom, co bychom všechno chtěli umět, kde a jak bychom chtěli žít.
    Knihy, počítačové hry, filmy, seriály a takové věci, jako je P’n’P RPG, ve kterých si svět vymýšlíš a ostatní si vymýšlí svoje hrdiny. Možná to znáš, u nás je nejznámější Dračí Doupě, v cizině Dungeon and Dragons.

    Tedy, se sny problém není. Problém je, že se nikomu ten sen nepodařilo dostat do reality. Nikdo nedokázal potvrdit žádné telekinetické schopnosti. Naopak, my je chceme potvrdit, ale právě proto jsme skeptičtí. Nebýt skeptičtí a prahnout po snu, to by se z nás lehce stala taková potvora, jako je Protestant, co si realitu a argumenty obrací tak, jak se mu to zrovna hodí.

  15. protestant

    Albert Schweitzer:

    Jediné, co bude důležité, až odejdeme, budou stopy lásky, které tu po nás zůstanou.

Comments are closed.