Modlitby nefungují

Křesťané věří, že jejich bohu na každém člověku záleží, cítí k němu lásku, a touží aby tato láska byla opětována. Bůh má být navíc dobrý, všemohoucí a vševědoucí.

Pokud tedy Bůh člověka miluje, a člověk, věřící křesťan, Boží lásku opětuje, je takováto opětovaná láska Bohu bezpochyby milá. Pokud se takový člověk dostane do obtížné životní situace, kterou nemůže sám zvládnout, a v modlitbě prosí svého Boha o pomoc, dalo by se asi očekávat, že pokud by Bůh opravdu měl vlastnosti, které mu křesťané připisují, pak by takovému člověku pomohl.

Uvažme jen, jak se zachová obyčejný člověk s jen trochu slušnou povahou, pokud ho někdo v evidentně obtížné situaci prosí o pomoc, a je v moci toho slušného mu tuto pomoc poskytnout! Jistě to udělá. Bůh je navíc jistě “víc dobrý” než libovolný člověk – můžeme tedy předpokládat, že by pomohl o to spíš, pokud by ovšem existoval.

Uvažme dále, že ta osoba, která prosí o pomoc, je Boha milující, a Bohem milovaná! Představa, že bychom my lidé ignorovali prosbu o pomoc milované osoby, která tuto pomoc zjevně naléhavě potřebuje, dostala se do obtížné situace nikoliv svým přičiněním, a my jí tu pomoc můžeme poskytnout, je asi prakticky nemyslitelná.

Za těchto okolností je pochopitelné, že křesťané věří tomu, že modlitby opravdu fungují. Modlí se k bohu pravidelně a běžně, věří tomu že Bůh jejich modlitbám naslouchá.

I Bible se k modlitbám vyjadřuje, vyjadřuje se k nim na mnoha místech, a naprosto jednoznačně. Evangelisté citují Ježíše, jak zcela logicky a v souladu s předchozími odstavci nedvojsmyslně prohlašuje:

“Věřte, že všechno, o co při modlitbě prosíte, jste dostali, a budete to mít.” (Marek 11:24).

Amen, říkám vám, když budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!‘ stane se to. Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte. (Matouš 21:21)

Dále viz. např. Matouš 7:7, Jakub 5:15-16, Matouš 17:20, Matouš 18:19, Jan 14:12-14, Matouš 21:21, Marek 9:23, Lukáš 1:37, a na mnoha dalších místech.

Jenže modlitby nefungují. Vůbec.

Byla provedena celá řada studií, které zkoumaly vliv jak přímých modliteb (pacientů sami za sebe), tak i “přímluvných” modliteb. Viz. např. zde. Citujme:

One of the most scientifically rigorous studies yet, published earlier this month, found that the prayers of a distant congregation did not reduce the major complications or death rate in patients hospitalized for heart treatments.

a

A review of 17 past studies of “distant healing,” published in 2003 by a British researcher, found no significant effect for prayer or other healing methods.

V článku na livescience se dokonce píše:

In the largest study of its kind, researchers found that having people pray for heart bypass surgery patients had no effect on their recovery. In fact, patients who knew they were being prayed for had a slightly higher rate of complications.

Přes značnou snahu křesťanů zejména v USA, štědře finančně podporovanou, neexistuje ANI JEDINÁ peer-reviewed studie, která by prokazovala signifikantní vliv modliteb.

Ukažme si na konkrétním příkladu, co znamená statisticky signifikantní. Řekněme např. že při určitém konkrétním druhu rakoviny se uzdraví 60% pacientů. Statistika říká, že v takovém případě se s pravděpodobností 95% uzdraví víc než 570 a méně než 630 pacientů. Současně z toho plyne, že v průměru jedna z 20 studií by měla zjistit uzdravený počet pacientů, který by nespadal do tohoto intervalu. Výše zmíněné metastudie potvrzují v principu přesně toto.

Uvažme, že by stačilo, kdyby se místo docela běžných řekněme 620 pacientů jich ve skupině věřících uzdravilo třeba 650 – a už by to byl statisticky mimořádně významný výsledek! Pravděpodobnost, že by k němu došlo náhodou, je pouhých 0,06%! Žel, nic podobného se neděje. Vše funguje přesně v intencích chladné matematické statistiky.

Poznamenejme ještě, že existují nemoci, ze kterých se neuzdraví nikdy nikdo (např. amputovaná končetina, Downův syndrom, pravděpodobně i cukrovka, a mnoho dalších). Nepřekvapivě – v těchto případech se NIKDY neuzdraví ani věřící člověk, a může se modlit a prosit Boha jak chce – ačkoliv v moci Boha by JISTĚ bylo, aby nechal člověku amputovanou končetinu dorůst, nebo třeba aby způsobil vymizení Downova syndromu dítěti nešťastné a zlomené matky, která ho prosí o pomoc…

Podívejme se nyní na některé argumenty věřících, kterými se snaží výše uvedená fakta vysvětlit.

1) snad nejčastější přístup je popření výše uvedených faktů. Modlitby prostě fungují a tečka, a nějaké studie si mohou tvrdit co chtějí.

2) argumentace osobním příkladem. “Já jsem věřící, a já jsem se z té a z té nemoci uzdravil, což dokazuje že modlitby fungují”. Takoví věřící často odmítají vzít na vědomí, že ze zcela stejné nemoci se prostě v určitém procentu případů lidé uzdravují obecně, bez ohledu na svou víru. Odmítají vzít na vědomí, že z takového pozorování prostě nelze korektní závěr učinit.

3) někteří věřící říkají, že “Bůh se nechce nechat zkoumat”. Jenže prokázání účinku modliteb přece by přece nebylo zkoumáním Boha. Pokud by taková úvaha měla platit, pak bychom mohli analogicky vyvodit, že je-li celý svět Božím stvořením, pak zkoumání světa je zkoumání Božího díla, tedy analogicky s předchozím zkoumáním Boha. A protože Boha zkoumat nelze, nemělo by jít ani zkoumat zákonitosti ve světě. Jenže zákonitosti ve světě zkoumat lze – tedy se stala asi někde chyba.
Kromě toho Ježíš říká v Janovi 14:13 “O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu.” Z toho přímo plyne, že Bůh CHCE konat skutky, které lidi pak mohou vidět (např. prokazatelně uzdravovat skrze modlitby) aby tak byla ukázána jeho sláva. Obdobně i ve Starém zákoně Bůh s lidmi běžně komunikuje, a koná různé skutky právě proto aby ukázal svoji moc a slávu.

4) “Bůh není automat”, aby jaksi “automaticky reagoval” na modlitbu. Toto je opět argument, který nedává příliš smysl. Nikdo přece nechce, aby Bůh reagoval “automaticky”. Člověk přece také není automat, a přesto, je-li “dobrý”, a prosí-li ho o pomoc někdo kdo je evidentně v nouzi, a je-li to v jeho moci, pak jistě pomůže. Navíc, nikdo neříká že by Bůh měl pomáhat VŽDY. My však pozorujeme, že prosit Boha o pomoc v nouzi funguje naprosto stejně, jako ho neprosit o nic, nevěřit v něj a spoléhat se sám na sebe a na světské prostředky. Takováto absolutní ignorace Boha proseb věřících o pomoc jistě není ani zdaleka jedinou alternativou absurdní fráze “reagovat na modlitby jako automat”.

5) “snad si nemyslíte, že by Boha mohlo jít dokázat”. No upřímně – přesně to si myslím. Proč by Boha nemohlo jít dokázat, pokud by existoval? Jistě že by ho MOHLO jít dokázat, koneckonců Bible ani v nejmenším nikde neříká, že by snad Bůh měl bránit tomu, aby člověk získal jistotu že On existuje. Není ani žádný důvod, proč by něco podobného Bůh měl chtít! Ostatně, řada církevních učenců se o důkaz Boží existence více či méně úspěšně pokoušela, viz. např. Tomáš Akvinský.
Křesťané si zde dělají zásluhu ze své prohry. Nic ve světě nenasvědčuje tomu, že Bůh existuje, naopak: celý svět se chová právě tak, jako by žádný Bůh neexistoval. Věty typu “snad si nemyslíte, že by o sobě Bůh mohl dát vědět” jsou jen celkem hloupoučkým pokusem, jak bagatelizovat krajně nepříjemný fakt totální absence skutečností, nasvědčujících existenci Boha.

6) standardní odpověď “celé je to nesmysl, vůbec ničemu nerozumíte, nic jste nepochopil”.

Na závěr, jako obvykle, poznamenejme, že nefunkčnost modliteb je v naprostém souladu s ateistickou pozicí, že totiž Bůh neexistuje. Neexistuje-li Bůh, pak není důvod aby fungovaly modlitby – a přesně toto i pozorujeme.

193 thoughts on “Modlitby nefungují

  1. Jirka

    Colombo: vtipem je, že nemáme jen pět smyslů. A taky máme mozek se slušnou abstraktní představivostí. Živé neruronové sítě a biofeedback znamená, že dokážeme vnímat jakýkoliv signál. My si ho jen vhodně přetransformujem do pro nás smylově vnímatelného vjemu a ten pak dále abstraktně zpracováváme a dosazujeme do nevnímatelného signálu.

    Nevím, jestli je to zcela dostatečné, ale věda tomu dává celkem ránu. Představu o realitě nám tak dokázala značně rozšířit a vysvětlit.

    to Colombo: Pravda, že výčet 5 smyslů pochází myslím ještě z dob Aristotela. Když se jde do detailů, má člověk smyslů více.

    Šlo mi jen o to, zdali lidské smysly jsou se svojí omezenou percepční schopností schopny skutečně popsat objektivní realitu takovou, jaká opravdu je. Co se týče neruronových sítí nebo feedbacku, rád si o tom něco přečtu, jestli se jedná o fakta či jen jednu z teorií, jaká jsou omezení atd. Máš na to nějaké kvalitní odkazy?

  2. Slávek Černý

    Bo: Slávku, přijde mi sympatické, že jdeš na mši a líbí se Ti kázání o vztahu s živým Kristem o kterém si myslíš, že je skoro 2000 mrtvý, byl li vůbec.

    Slávek: ocením když v zapadlé slovenské vísce káže kněz celkem na úrovni a netvrdí z křesťanského pohledu úplný nesmysly. Naopak provokuje k tomu, abzch k tomu jako ateista zaujal konkrétní postoj. Potom jsem se dozvěděl, že tam byl jen na návštěvě a že už pracuje na biskupství. Byl to stejný kněz, co nám křtil syna. Co jsem potom zjišťoval, tak to lidé považovali za takové dost filosofické a moc je to kázání neoslovilo.

    Slávek: někteří křesťané si představují, že jejich modlitby bůh vyslechne, nebo že dokonce budou mít určitý přesně definovaný účinek na jejich pobyt v očistci.

    Bo: Modlitby jsou svou povahou především osobní, intimní a může si o nich myslet klidně kdo chce co chce. Člověk, který se modlí ale ví nejlíp, co prožívá. To neznamená, že kdo chce může co chce předstírat, nebo si něco namlouvat. Může ale také skutečně prožívat reálné odpovědi, na které Occamova břitva neplatí. Je mi s podivem, že jako věrný hledač pravdy jsi ještě na nic takového nenarazil. Vždyť i můj lékař, pravověrný ateista napsal do zprávy pro praktického ohledně mého kotníku, na který jsem dle všech lékařských poznatků neměl ještě 3 týdny vůbec stoupnout v důsledku mého vysvětlení ” po modlitbách ústup obtíží”.

    Slávek: Chtěl jsem tím naznačit, že asi každý křesťan od modlitby očekává něco jiného a poměrně významná část křesťanstva vyznává učení, že modlitba za zesnulé na hřbitově má konkrétní účinky na pobyt v očistci. Přišlo mi to zajímavé v kontextu debaty. Jinak souhlasím, že modlitba může mít konkrétní účinky. Ono placebo efekt můžeš být poměrně silný a je celkem zdokumentovaný i na věcech jako jsou infekční choroby. O schopnostech predikce zdravotníhop stavu u lékařů si nečiním příliš velké iluze. Je to podobné jako předpovídat počasí, ale bez současných matematických modelů. O přesnosti předpovědi počasí 3 týdny dopředu si nemusíme dělat iluze.

  3. Slávek Černý

    Bo: Psal jsi tu, Slávku, že jsi asi 1 rok v Boha věřil, zajímá mě, jak jsi to prožíval a proč jsi věřit přestal.

    Slávek: nebylo na tom nic zvláštního. Začal jsem věřit v Boha, protože jsem chtěl věřit a stejně tak jsem věřit přestal. Prostě jsem se jednoho dne rozhodl, že už nechci. O důvodech si nejsem jistý, jestli potom už nebyly jen zpětnou racionalizací toho rozhodnutí.

  4. Colombo

    Jirka:
    Začneme tímhle, stojí to na celém tom principu:
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Biofeedback

    Pak vlastně už cokoliv o hrách, strojích atp. ovládané “myšlenkama”.

    Funguje to na tom principu, že se dá nějaká čelenka či co snímající mozkové vlny (EEG) a potom nějaký přístroj, který pomocí těchto vln je ovládán (k tomu nějaký ten software, který to filtruje)
    Zajímavé je, že člověk se právě na principu biofeedback, tedy zviditelnění zpětné vazby, dokáže naučit ovládat onen přístroj. Záleží pak na kvalitě čelenky, kolik signálů (doprava, doleva, zvednout, přikrčit se, napiš A, napiš B…) dokáže zpracovat.
    Kamarád si chce udělat klávesnici, která by takhle “za něj” psala (dá si ruce za za hlavu, čelenku na hlavu a už píše:)). Tohle funguje i u opic (opět vyzkoušeno).
    Teď mě napadlo, jestli to nebude mít něco společného s tím, že mozek, když používá člověk nástroj, bere onen nástroj jako prodloužení těla. Otázka je, jestli tohle není +- vlastnost jakékoliv neuronové sítě (živé).

    Odkazů je na to hromada, záleží, co konkrétně vás zajímá. Většina ale anglicky.

  5. Kay

    Arkande:Vidíte nejsme ve sporu.Bohužel není to právě křesťanská praxe kdy se jeden človíček za sborového zpěvu,hudby a tance dotýká lidí čímž je uzdravuje ze všech nemocí a radí jim že je víra uzdrav?Imho nedělal to i ten původní první křesťan?

    No jo Arkande, spousta křesťanů ale pochopitelně vyhledá lékařskou pomoc a nebude spoléhat na vyléčení skrze zpívajícího kněze ve sboru. Já mám ráda, když se mluví konkrétně. Ano, zcela jistě zde jsou náboženské organizace a sekty, které léčbu zakazují, nebo „doporučují“ ji nepodstoupit, ale pokud to jednoduše označíme za křesťanskou praxi, pak nemůže dojít k nápravě. Ono je vcelku důležité, aby k těmto typům organizací lidé nepřecházeli, aby je přestali podporovat. Jehovisti jsou tímto známí, také vím, že zde existují nějaké náboženské skupiny, které se snaží léčit křesťanskou věroukou z drogových závislostí, přičemž „doporučují“ svým členům, aby nevyhledali odbornou pomoc. Vše je postaveno na víře, bohužel já nevím, o které skupiny se přesně jedná.

  6. Arkande

    to Kay:Minulost a více méně historie ŘKC je zázračně léčených či vyléčených lidí zcela plná a to pouze díky víře.Vzpomeňme na Jana-Pavla 2 který po své vlastní smrti skrze víru vyléčil jeptišku z parkinsonovy nemoci.Jak tomu tedy rozumět?Byla jeptiška skrze víru nucena nepožívat léky (zmírňující příznaky) či požívala léky a došlo k zlepšení jejího stavu přičemž se to připsalo Vojtovy.Díky čehož byl mimochodem blahořečen(blahoslaven?).

  7. Jirka

    Colombo: Pak vlastně už cokoliv o hrách, strojích atp. ovládané “myšlenkama”.

    Funguje to na tom principu, že se dá nějaká čelenka či co snímající mozkové vlny (EEG) a potom nějaký přístroj, který pomocí těchto vln je ovládán (k tomu nějaký ten software, který to filtruje)
    Zajímavé je, že člověk se právě na principu biofeedback, tedy zviditelnění zpětné vazby, dokáže naučit ovládat onen přístroj. Záleží pak na kvalitě čelenky, kolik signálů (doprava, doleva, zvednout, přikrčit se, napiš A, napiš B…) dokáže zpracovat.
    Kamarád si chce udělat klávesnici, která by takhle “za něj” psala (dá si ruce za za hlavu, čelenku na hlavu a už píše:)). Tohle funguje i u opic (opět vyzkoušeno).
    Teď mě napadlo, jestli to nebude mít něco společného s tím, že mozek, když používá člověk nástroj, bere onen nástroj jako prodloužení těla. Otázka je, jestli tohle není +- vlastnost jakékoliv neuronové sítě (živé).

    Odkazů je na to hromada, záleží, co konkrétně vás zajímá. Většina ale anglicky.

    to Colombo: Je zde však otázka, jestli fakt, že svými myšlenkami jsme do určité míry schopni ovládat stroje, hry atd., znamená skutečně to, že lidský rozum skutečně dostatečně popisuje objektivní realitu takovou, jaká skutečně je, a ne takovou, jaká se lidem na základě jejich zkušeností jeví, že je.

    Každopádně je to celé zajímavé a něco si o tom načtu.

  8. Arkande

    to Protestant:Než začne člověk běhat je nutné se nejdříve naučit stát a pak chodit.Imho byli to právě Řekové kteří přišli první s nápadem že otrok není neživá věc ale osoba.Jako taková měla práva,že se nám dnes zdají minimální či takřka podřadné nic nemění na faktu že práva měli.(Proto se tvé tvrzení ohledně toho že útok na člověka je stejný jako útok na Boha,což dalo základlidských práv je mylné,pomohlo jim to a byl to dobrý stupínek k lepším právům pro jednotlivce ale byl to pouze stupínek nikoliv základ)

    Judaismus a jeho morální principy tady prosím necituj,z těchto principů vzešla i Šária.Mimochodem otrok etické či morální právo v židovské společnosti neměl.To už spíše u Muslimů na tom byl lépe(pokud se naučil číst,v čemž mu nesmělo být bráněno a dokázal přečíst první knihu Islámu a konvertoval,musel být z otroctví propuštěn).
    Mohu ti citovat Biblické právo pojednívající o otroctví např.Kdo od mládí hýčká svého otroka nakonec bude mít žal.(kniha přísloví).Svého otroka a svou otrokyni, které budeš mít, od národů, které jsou okolo vás, od nich můžete kupovat otroky a otrokyně.(Leviticus 25) … Teď si zrovna nemohu vzpomenout na další pasáže ale na tuty v Bibli jsou a mnohem nemorálnější a horší.Mimochodem není otec pánem nad životem a smrtí svých dětí?To je možná horší než otroctví.

    Pokud se na Bibli skutečně podíváme z odstupu zjistíme že otroctví považuje za běžnou praxi a imho on i Pavel měl otroka,teď si nevzpomínám ale vystoupil někdy Ježíš proti vlastnění otroků?

    Pavel přeci kázal: Otroci, poslouchejte pozemské pány s bázní a chvěním, v upřímnosti srdce tak jako Krista.

  9. protestant

    to Arkande:

    Vidím, že jsi vůbec nepochopil co to otroctví v Izraeli bylo.
    Nemá smysl tedy o tom dále diskutovat.

  10. Arkande

    Jistě.otroctví v Izraeli bylo vlastně úplně super a parádní.Protestante ty jsi skutečně jako… ta lampa. Rozlišuji velmi dobře mezi otroctvím v Bohu(pokud vezmeme v potaz řecký překlad Bible) a otroctvím (kdy je člověk valstněn jako majetek).je mi líto že ti beru iluze o hodných židech,křesťanech a morální Bibli přesto otroctví o kterém píši je vlastnění člověka jako majetku kterému bylo(pokud nebyl žid) určena krutá a hanebná budoucnost.

  11. protestant

    Heslo : Otrok
    Strana: 572
    PDF : slovnik_novotny.pdf/572/582
    [hebr. (ebed, překládané až na Jr 2:14 vesměs výrazem služebník]. Otroctví bylo ve starověku všeobecným zjevem zvláště tam, kde se nežilo způsobem nomádským, ale městským. Také u Izraelců došlo k otroctví po okupaci Palestiny jako plod pokananejštění života a v důsledku monarchie [sr. 1S 8:11 – 1S 8:18]. Neboť král [i v Izraeli byl božného typu] pokládal všecky poddané za otroky. I jeho ministři a pobočníci měli titul ‘ebed. Izraelec se mohl státi otrokem — a) následkem chudoby, když sám nemoha uživiti rodinu, prodal se jinému Izraelci do otroctví [ Lv 25:25 , Lv 25:39 , Lv 25:47; sr. 2Kr 4:1; Neh 5:5 , Neh 5:8; Am 2:6; Mt 18:25]; – b) do-pustil-li se zlodějství a neměl, čím by nahradil loupež [ Ex 22:1 , Ex 22:3]; – c) otec měl právo prodati dcery za otrokyně [ Ex 21:7]. Doba služby pro izraelského otroka byla mojžíšskými zákony omezena velmi pečlivě: – a) byla-li navrácena pohledávka nebo jinak odčiněn nárok, musel být otrok propuštěn na svobodu; – b) rok jubilejní znamenal i propuštění otroků [ Lv 25:40]; – c) šestiletí služby stačilo k propuštění otroka na svobodu [ Ex 21:2; Dt 15:12]. K tomu přidali rabíni jako čtvrtý důvod úmrtí pána, který nezanechal syna. Nechtěl-li otrok po vypršení své závaznosti odejít, musel si dáti úředně probodnouti ucho a tak se stal otrokem na věky, t. j. až do léta jubilejního [ Ex 21:6; Dt 15:17]. Židovský otrok měl býti považován spíše za služebníka, nájemníka nebo podruha než za o-a. Tvrdé, pánovité zacházení s ním bylo zakázáno [ Lv 25:39 , Lv 25:40 , Lv 25:43]. Po vypršení otrocké služby neměl býti propuštěn s holýma rukama [ Dt 15:13n]. Rozumělo se samo sebou, že izraelští otroci u »příchozích a hostí« měli být vykupováni příbuznými [ Lv 25:47 – Lv 25:55]. Cizí otroci u Izraele byli většinou váleční zajatci [ Nu 31:26n sr. 2Kr 5:2]. Otroci byli také kupováni [ Gn 17:27 ; Gn 37:28 , Gn 37:36; Lv 25:44 , Lv 25:45; Ez 27:13; sr. Jl 3:6 , Jl 3:8]. Tito neizraelští otroci byli považováni za osobní majetek pánův, s nímž mohl zacházeti podle své libosti jako se zbožím. Děti neizraelských otroků zůstaly otroky, t. j. patřily pánu [ Gn 14:14 ; Gn 17:12]. Cena otroka byla kolem 30 šekelů [ Ex 21:32]. Sedmnáctiletý Jozef byl prodán za 20 šekelů [ Gn 37:28]. Ale i o neizraelské o-y pečoval mojžíšský zákoník na tehdejší dobu velmi lidsky. Pán směl sice o-a trestati, nikoli však zmrzačiti. Vyrazil-li pán svému otrokovi oko nebo zub, měl ho za to propustiti na svobodu [ Ex 21:20 – Ex 21:27; Lv 24:17 – Lv 24:22]. Byla-li otrokyně pojata za manželku, nabyla nových práv [ Dt 21:10 – Dt 21:14]. Zákon bral v ochranu i uprchlého o-a. Nesměl býti vydán [ Dt 23:15n]. Nebylo •dovoleno pod trestem smrti krást lidi za otroky a prodávat je [ Ex 21:16; Dt 24:7]. Není dokladů, že by měli Izraelci trhy na otroky. O. se mohl stát dokonce »starším v domě« [ Gn 24:2], mohl dědit majetek pánův [ Gn 15:2n] a býval třeba i přijat do rodiny [ 1Pa 2:34n] jako zeť. Nežidovští otroci bývali podrobeni obřízce a pak se stali členy náboženské pospolitosti jako ostatní Izraelci a směli se zúčastňovat slavností a obětí [ Gn 17:10 – Gn 17:14; Ex 12:44; Lv 22:11; Dt 12:12 , Dt 12:18 ; Dt 16:11 , Dt 16:14]. I pro ně platily předpisy o dni odpočinku [ Ex 20:10 ; Ex 23:12]. Jl 2:29 dokonce prorokuje, že i otroci izraelští se stanou účastníky náboženského probuzení při vylití Ducha Božího na všeliké tělo. Je zřejmé, že starozákonní Izrael usiloval pod vedením Božím o usnadnění života otrokům. Zvláště proroci dbali na zachovávání příkazů Zákona a vystupovali proti otroctví aspoň příslušníků izraelského lidu [ Jr 34:8 – Jr 34:22]. Snad by bylo možno najíti ve Starém Zákoně i určitá období vývoje v nazírání na otroctví. Stačí poukázati na Dt a Jb 31:13 – Jb 31:15, kde všude nutno klásti místo českého »služebník« kralického textu slovo otrok. N.
    http://cb.cz/praha2/bib_slovnik_novotny/0550-0600.pdf

  12. Arkande

    Vždyť v té citaci je potvrzení toho co ti tu celou dobu píšu! Už zase začínáš s tou svou stupidní manipulací?

  13. protestant

    …. Židovský otrok měl býti považován spíše za služebníka, nájemníka nebo podruha než za o-a. Tvrdé, pánovité zacházení s ním bylo zakázáno [ Lv 25:39 , Lv 25:40 , Lv 25:43]. Po vypršení otrocké služby neměl býti propuštěn s holýma rukama [ Dt 15:13n]…….

    …..Ale i o neizraelské o-y pečoval mojžíšský zákoník na tehdejší dobu velmi lidsky. Pán směl sice o-a trestati, nikoli však zmrzačiti. Vyrazil-li pán svému otrokovi oko nebo zub, měl ho za to propustiti na svobodu [ Ex 21:20 – Ex 21:27; Lv 24:17 – Lv 24:22]. Byla-li otrokyně pojata za manželku, nabyla nových práv [ Dt 21:10 – Dt 21:14]. Zákon bral v ochranu i uprchlého o-a. Nesměl býti vydán [ Dt 23:15n]. Nebylo •dovoleno pod trestem smrti krást lidi za otroky a prodávat je [ Ex 21:16; Dt 24:7]. Není dokladů, že by měli Izraelci trhy na otroky……

  14. Michal Post author

    Protestante, tohle je ale komické. VŠECHNY ty verše, které jsi citoval, tedy
    Dt 15:13n, 21:10 – 21:14, 23:15n, 24:7; Ex 21:16; 21:20 – 21:27; Lv 24:17 – Lv 24:22, 25:39 , 25:40 , 25:43 svorně a jednoznačně omezují braní si do otroctví svých bratrů Izraelců, ale naopak z okolních národů je výslovně POVOLENO brát si otroky, KUPOVAT si je, a dokonce je pak i dědit!

    Lev 25
    39Zchudne-li poblíž tebe jeden z tvých bratří, takže ti sám sebe prodá, nepodrobuj ho otrocké službě. 40Ať je u tebe jako nádeník, jako přistěhovalec; bude u tebe sloužit až do léta milosti. 41Tehdy od tebe odejde – on a s ním i jeho děti – a vrátí se ke své rodině, vrátí se k vlastnictví svých otců. 42(Jsou to přece moji služebníci, které jsem vyvedl z Egypta: nebudou na prodej jako otroci!) 43Nebudeš nad ním krutě panovat – boj se svého Boha!

    44Tvůj otrok i tvá děvečka, které budeš vlastnit, budou z národů okolo vás; od těch si smíte koupit otroka i děvečku. 45Smíte si je koupit také z potomků přistěhovalců, kteří u vás pobývají, i z jejich soukmenovců, kteří jsou u vás a kteří se narodili ve vaší zemi – ti budou vaším vlastnictvím. 46Po sobě je smíte odkázat svým synům jako dědičné vlastnictví. Je smíte trvale vlastnit jako otroky, ale své izraelské bratry nikoli. Nad svým bratrem nikdo nesmí krutě panovat.

  15. Michal Post author

    Dobré je taky tohle:

    Exodus 21
    20 Když někdo udeří svého otroka nebo děvečku holí tak, že mu zemře pod rukou, musí být dotyčný pomstěn.
    21 Jestliže však zůstane naživu den nebo dva, nebude pomstěn, neboť je jeho majetkem.

    Čili, zabít otroka na fleku je zakázáno. Ale zmlátit ho tak, že umře až za den nebo za dva, to je už OK – vždyť ten otrok byl jeho majetek. A Protestant si zde klidně napíše, že nepřiměřené násilí proti otrokům bylo v Izraeli zapovězeno. Je toto možné?!

  16. Arkande

    Super Protestante tak vybrat co se ti z textu hodí už umíš.Teď vyber ten zbytek kde se popisuje:…
    *Nežidovští otroci bývali podrobeni obřízce (to by se ti jako křesťanovi moooc líbilo.O tom zda si otroci směli obřízku vybrat se tam nepíše).
    *Otec měl právo prodati dcery za otrokyně (Morální až na půdu).
    *Následkem chudoby, když sám nemoha uživiti rodinu, prodal se jinému Izraelci do otroctví(no tedy v tak humání společnosti jakou byla Izrael byli i chudí lidé a to tak že se museli prodávat sami do otroctví,cccc)
    *Tito neizraelští otroci byli považováni za osobní majetek pánův, s nímž mohl zacházeti podle své libosti jako se zbožím. (Vidíš to co je tu psáno?)
    *Děti neizraelských otroků zůstaly otroky, t. j. patřily pánu (hezké)
    *Nechtěl-li otrok po vypršení své závaznosti odejít, musel si dáti úředně probodnouti ucho a tak se stal otrokem na věky, t. j. až do léta jubilejního(Ty by jsi odešel dobrovolně ze služby když by tvému pánovi zůstali TVOJE děti?)

    atd. atd. atd.

  17. protestant

    Michal says:
    November 1, 2011 at 2:21 pm
    Protestante, tohle je ale komické. VŠECHNY ty verše, které jsi citoval, tedy
    Dt 15:13n, 21:10 – 21:14, 23:15n, 24:7; Ex 21:16; 21:20 – 21:27; Lv 24:17 – Lv 24:22, 25:39 , 25:40 , 25:43 svorně a jednoznačně omezují braní si do otroctví svých bratrů Izraelců, ale naopak z okolních národů je výslovně POVOLENO brát si otroky, KUPOVAT si je, a dokonce je pak i dědit!

    protestant:
    Nějak nemohu najít proti čemu argumentuješ.

  18. protestant

    Arkande says:
    November 1, 2011 at 2:28 pm
    *Nechtěl-li otrok po vypršení své závaznosti odejít, musel si dáti úředně probodnouti ucho a tak se stal otrokem na věky, t. j. až do léta jubilejního(Ty by jsi odešel dobrovolně ze služby když by tvému pánovi zůstali TVOJE děti?)

    protestant: …..Ať je u tebe jako nádeník, jako přistěhovalec; bude u tebe sloužit až do léta milosti. 41Tehdy od tebe odejde – on a s ním i jeho děti – a vrátí se ke své rodině, vrátí se k vlastnictví svých otců…..

Comments are closed.