Zde nabízím volný prostor k diskuzi o tomto webu, připomínky k němu, náměty na vylepšení, a nebo obecné komentáře které se nehodí k žádnému z článků.
Zde nabízím volný prostor k diskuzi o tomto webu, připomínky k němu, náměty na vylepšení, a nebo obecné komentáře které se nehodí k žádnému z článků.
“Ptáte se mně, proč nesvědčí o Bohu také vědci? Proč bych to měl pořád vyhledávat já. Stejně to vyhledávám tímto způsobem:”
Zajímavé, v tom vašem vyhledávání jsem našel tohle:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Opičí_proces
Stojí za přečtení.
Jinak nesnažte se dovolávat vědců zastávajících biblickou víru, či dokonce doslovný výklad Bible. Jejich argumenty jsou totiž stejně chybné, jako by je přednesl kterýkoliv jiný věřící. Autorita zde přichází úplně vniveč. Viz třeba Grygarovo srovnání matematických axiomů a křesťanských dogmat.
U vědců starších období je to omluvitelné, ať už z důvodů obav o zdraví (ateismus byl trestán smrtí) nebo prostě proto, že tehdy lidé ještě o vesmíru věděli velmi málo.
U dnešních je to příznak selhání intelektu.
“Danner: Děkuji za zajímavost. Co to dokazuje?”
Že věda dává přesné odpovědi tam, kde víra nedává žádné.
“Když dává smysl jen jedna varianta=nejpravděpodobnější možnost”
To je ale jen vaše domněnka. Dokažte, že ta vaše věta má smysl!
Karel: Ale jo, to ti přece nikdo nebere. Vzhledem k definici toho co je agnostik bych řekl, že i já jsem, mnoho věci nevím a nemyslím si, že bych je svými smysly někdy poznal, jako třeba jestli je Bůh, jestli Ježíš vstal z mrtvých…. Ale i přesto, že je nevím, mohu věřit.
Mne jen zaujalo, že ztratil víru a stál se agnostikem. Když věřil, agnostikem nebyl, byl tím kdo ví? Cožpak vírou jsem gnostikem, cožpak vírou VÍM? Prdlačky.
Slávek: IMHO je víra-agnosticismus-ateismus spíše kontinuum, než nějaká binární záležitost. Pěkně to popsal Dawkins stupnicí. Já samozřejmě také nedokážu pozitivně dokázat neexistenci boha a proto nemohu stoprocentně vědět, že neexistuje. Pokud to ale vezmeme takto dogmaticky, tak budou všichni agnostici a jazyk ztrácí schopnost komunikovat objektívní rozdíly.
Nemám příliš rád, když se tu bavíme nad přesnou definicí nějakého pojmu, místo abychom hledali vhodný pojem pro objasnění skutečnosti. Proto mě štve protestantův přístup, který se bude vozit na tom, co to přesně znamená agnosticismus, místo aby diskutoval o podstatě sdělení. Vezměme Dawkinsovu škálu:
1. Přesvědčený ateista. 100procentní pravděpodobnost Boha. Slovy
C. G. Junga: „Já nevěřím, já vím.“
2. Velmi vysoká pravděpodobnost, ale nikoli 100 procent. De facto
teista. „Nevím to jistě, ale silně věřím v Boha a svůj život žiji tak, jako by byl.“
3. Vyšší než 50 procent, ale nepříliš vysoká. Prakticky vzato agnostik, který tíhne k teismu. „Jsem velmi nerozhodný, ale spíše bych v Boha věřil.“
4. Přesně 50procent. Zcela nestranný agnostik. „Existence a neexistence Boha jsou přesně stejně pravděpodobné.“
5. Nižší než 50 procent, ale nepříliš nízká. Prakticky vzato agnostik,
který tíhne k ateismu. „Nevím, jestli Bůh existuje, ale spíše bych byl skeptický.“
6. Velmi nízká pravděpodobnost, ale nikoli nulová. De facto ateista.
„nevím to jistě, ale Bůh je podle mého velmi nepravděpodobný, a svůj život žijí
tak, jako by nebyl.“
7. Přesvědčený ateista. „Vím, že Bůh není, se stejnou jistotou, jako
Jung „ví“, že je.“
Potom mi přijde, že Ehrman se postupně přesunul od stupně 1-2, ke stupni 3, potom 4-5 a teď 5-6.
Danner:
“Danner: Stejně tak mohu já argumentovat, že ateisté, kteří jsou vědci taky automaticky neznamená, že to jsou ateisti.”
Colombo: Straw hat.
Zřejmě ti nedochází dost podstná věc a říct ti to nestačí, musí ti to člověk namlátit do hlavy.
ŽIDÉ JSOU NÁROD A ODPOUTALO SE TO UŽ PŘED NĚJAKOU DOBOU OD VÍRY.
“Danner: Netvrdil? “S Isaacem to je taky vlastní gól, protože stejně tak můžu říct, že Pythagoras, Archimedes atp. nebyli křesťané, takže musí mít pravdu.””
Colombo: Just as I said. Nikde netvrdím, že tito lidé jsou ateisté. Jen jsem tvrdil, že nebyli křesťané.
Danner: Ty píšeš, že spousta vědců jsou křesťané. Píšeš, že věda nemá s náboženstvím nic společného. Co já s tím? Tak se podívej na můj komentář na straně 22, kde jsme skončili. Tam je to, co nechápu na ateismu.
Colombo: Nepíšu, že spousta vědců jsou křesťané. Ale máš pravdu. Ovšem, jak se můžeš dočíst, 90% vrcholných vědců jsou ateisté.
Jak jsem říkal, mám zájem o hlubokou diskuzi na jedno téma, ne o hromadu povrchních threadů. Ale juknu se na to, aby jsi byl šťastný. Ty se na druhou stranu snaž pochopit, co píšu, a nevkládej mi do prstů kraviny, co sis vymyslel.
Danner: Omlouvám se, ale fakt nevím, kde je problém. Co se tím snažíš dokázat? Proč mi to říkáš?
Colombo: tak řekni konkrétně, co ti na tom argumentu vadí, proč ho nepovažuješ za problém. Já ti nevidím do hlavy, abych ti mohl přímo reagovat na nevyřčené myšlenky.
sry, to jsem byl já…
Mimochodem: zajímavá bakalářka https://is.muni.cz/th/342383/ff_b/bc_komplet.pdf.
Danner:
1.Kdy. Nevím kdy, ale může mi to být jedno, protože i tak dává má teorie smysl. Ateismus to taky neví přesně a uznáváš ho jako možný.
2. Jak? nevime. Je úplně jedno, jestli první stvořil Bůh zvířata nebo lidi! Vždyť má teorie dává i bez toho smysl. Je to jako ptát se kolik je na světě stromů. Nevíte? Vaše odpověď je nejasná a různí vědci si protiřečí.
3. Kdo?
Danner: Jste jako farizeové v Izraeli.
Ježíš řekne Nikodémovi: “Musíš se znovu narodit.”
Nikodém se otáže: “Jak mám znovu vlést do své matky?”
Ježíš řekne: “Já jsem světlo světa!”
Slávek se otáže: “To vesmír stvořilo slunce?”
Jsou to tak zvané podobenství. Nevím, jestli Ježíš je fyzická cesta a mnoho křesťanů mu každodenně dupe po zádech…:)
Slávek: S tím Nikodémem je to kouzelné a skutečně si myslím, že to ilustruje situaci. Nikodém se táže na konkrétní věc. Ježíš mu odpovídá vágním podobenstvím, kde používá slova v jiném významu, než jak je používají lidé (narození vs. narození). Nikodém se tedy táže dále, aby dostal přesnější odpověď, ale tu už mu Ježíš nedává.
Já si skutečně myslím, že jsi toho Nikodéma vybral geniálně. Člověk se buď může ptát jako Nikodém a hledat skutečné odpovědi, nebo naslouchat nekonkrétnímu blablání Ježíšovu a poslouchat odkud vane vítr. Pokud chceš, aby tě lidé, co se zabývají skutečnými věcmi brali vážně, musíš se ptát jako Nikodém. Pokud se pak chceš zabývat jen věcmi ducha (nadpřirozenými, metafyzickými apod.), tak jistě můžeš. nemůžeš pak ale tvrdit, že ty bláboly mají jakoukoliv spojitost s realitou.
Danner: Kdo říká, že Bůh se musí narodit, k tomu, aby žil?
Slávek: Nevím, kdo to říká?
Slávek: no, ta bakalářka je žel hodnotící. Holčina tvrdí, že není možné studovat společenské vědy jako přírodní (což je častý názor právě nejrůznějších “humanistů” a “filosofů” atp.), tvrdí, že to ukázala, ale neukázala. Nanejvýše nějakým filosofickým blábolem.
Nějaké její prohlášení (jakmile začala mluvit za sebe, je to často blábol), jako:
“Nyní se zaměříme na vědní disciplínu, která je souborem získaných poznatků daného oboru. Vyuţívá svých specifických metod při objasňování zkoumaného jevu (například biologie a její výzkum oblastí lidí, rostlin a ţivočichů). Jsou tedy specific-
63 Vaněk, David, Evolution…, str. 46.
64 Giddens, Anthony, „Etnicita a rasa“, in: Sociologie, Praha: Argo 1999, str. 244, 479.
– 20 –
kými odvětvími vědy snaţící se o objevení dosud nepoznaných fenoménů, o jejich řaze-ní a objasnění. Scientismus nemá své specifické metody. Scientisté vycházejí ze svých naučených a ověřených metod a nesnaţí se o hledání nových fenoménů ke zkoumání. Vlastním je jim vzít společenskovědní jev (například náboţenství a otázka boţí existen-ce/neexistence) a podrobit ho zkoumání prostřednictvím experimentů, měření a zaloţit poznání na základě těchto metod, které nevypovídají nic o charakteru společenských věd. Scientismus tedy není ani vědní disciplína.”
Je totální blábol. Holčina asi vůbec neví, že existuje nějaká etologie. Že antropologie je vlastně mix archeologie a etologie člověka atp. Její názor na neopakovatelnost chování člověka je taky zjevně blábol.
To by bylo shrnutí prvních 20 stránek, kde žel podstatnou část citovala.
Tak asi víme, kam holčina míří. Protože tohle je gól
“Studiem Dawkinse a scientismu jsem pochopila, ţe přírodní věda a náboţenství nemají nic společného. Jedná se o dvě rozdílné a neslučitelné oblasti výzkumu,”
Náboženství a výzkum, no LOL!!
Jasný. Taky mě to přijde ujetý, Colombo :-). Je to klasika: Platí A, platí B, (tady uděláme kouzlo), takže C.
Nebo tady:
“V otázce vědy a jejího zasahování do náboženství zastává názor striktního oddělení, neboť ani jedna ze stran nepotřebuje toho druhého pro vysvětlení vzniku a chodu světa.”
LOL, já bych to klidně bral. Já si budu užívat plodů vědy a věřící, ať si užívají veškerých přínosů náboženství 🙂
“Petr Kolář se zaměřuje na Dawkinsovu námitku v oblasti výchovy dětí v rámci
náboženských tradic, ve které tvrdí, ţe děti by neměly být ovlivňovány dospělými rodiči při volbě náboženství. Kolář namítá, že i při evoluci dochází k selektování vhodných prvků pro vývoj jedince a tudíž i dítě může během, svého vývoje samo dospět k vhodné variantě svého náboženského cítění. ”
Aneb rozsekejme Dawkinsovu argumentaci, pomocí ověřených metod akademika Lysenka. 😀
No, tak co bychom chtěli od studenta humanitních věd, tedy “Art”:P
Četl jsi moji bakalářku? Třeba ti zvedne náladu^_^
Celkem mě uklidnilo, že jí za to daly trojku 🙂
Nečetl, neboť tomu nerozumím. Ale klidně pošli odkaz :-ú
Danner says:
April 23, 2012 at 8:01 am
Danner: Nevím, proč by to nemohl udělat. Své přátele taky oslovuju několika jmény.
Karel: Máš dva texty, vnitřně rozporné, navíc s různým pojmenováním Boha. Co z toho vyjde? Že je nepsal jeden autor.
https://is.muni.cz/th/323886/prif_b/
Zajímavé, v tom vašem vyhledávání jsem našel tohle:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Opičí_proces
Danner: Mimojiné.
Stojí za přečtení.
Jinak nesnažte se dovolávat vědců zastávajících biblickou víru, či dokonce doslovný výklad Bible. Jejich argumenty jsou totiž stejně chybné, jako by je přednesl kterýkoliv jiný věřící. Autorita zde přichází úplně vniveč. Viz třeba Grygarovo srovnání matematických axiomů a křesťanských dogmat.
Danner: Chybné? Mohl byste prosím reagovat konkrétněji?
U vědců starších období je to omluvitelné, ať už z důvodů obav o zdraví (ateismus byl trestán smrtí) nebo prostě proto, že tehdy lidé ještě o vesmíru věděli velmi málo.
U dnešních je to příznak selhání intelektu.
Danner: A zajímavé, že přesto jsou dnes křesťané i mezi vědci.
“Danner: Děkuji za zajímavost. Co to dokazuje?”
Že věda dává přesné odpovědi tam, kde víra nedává žádné.
Danner: Zřejmě starší odhad, ne? Nicméně to stále nic nedokazuje, zvlášť, když víra dala odpověď, ne nedala, jak říkáte.
“Když dává smysl jen jedna varianta=nejpravděpodobnější možnost”
To je ale jen vaše domněnka. Dokažte, že ta vaše věta má smysl!
Danner: Tak počkat. Uznáváte tedy, že křesťanství je jediná možná teorie, která zatím existuje?
Danner: Tak počkat. Uznáváte tedy, že křesťanství je jediná možná teorie, která zatím existuje?
Colombo: To je straw hat jak brno
Colombo: Straw hat.
Zřejmě ti nedochází dost podstná věc a říct ti to nestačí, musí ti to člověk namlátit do hlavy.
ŽIDÉ JSOU NÁROD A ODPOUTALO SE TO UŽ PŘED NĚJAKOU DOBOU OD VÍRY.
Danner: Jak to mám pochopit, když jsi to ještě nikde nepsal. Naopak pojem židé se bere spíše, jako náboženství, jako národ maximálně při hodině dějepisu.
Colombo: Just as I said. Nikde netvrdím, že tito lidé jsou ateisté. Jen jsem tvrdil, že nebyli křesťané.
Danner: Ale zajímavé, že si je uváděl, jako ty chytré, kteří nebyli věřícími. Nebo proč si je jinak uváděl?
Colombo: Nepíšu, že spousta vědců jsou křesťané.
Danner: Ano, omlouvám se za překlep.
Colombo: Ale máš pravdu. Ovšem, jak se můžeš dočíst, 90% vrcholných vědců jsou ateisté.
Danner: Ano, to je zase to, co píšu já:).
Jak jsem říkal, mám zájem o hlubokou diskuzi na jedno téma, ne o hromadu povrchních threadů. Ale juknu se na to, aby jsi byl šťastný. Ty se na druhou stranu snaž pochopit, co píšu, a nevkládej mi do prstů kraviny, co sis vymyslel.
Danner: Omlouvám se za kraviny v tvých prstech.
Colombo: To je straw hat jak brno
Danner: To bylo na Machiho, který říkal, ať dokážu, že výše uvedená rovnost platí.
Karel: Máš dva texty, vnitřně rozporné, navíc s různým pojmenováním Boha. Co z toho vyjde? Že je nepsal jeden autor.
Danner: Nebo z toho vyjde, že jeden autor zopakovával 1. kapitolu s jiným pořadím, a někdy Bohu říka Jehova a někdy Pán.
Slávek: S tím Nikodémem je to kouzelné a skutečně si myslím, že to ilustruje situaci. Nikodém se táže na konkrétní věc. Ježíš mu odpovídá vágním podobenstvím, kde používá slova v jiném významu, než jak je používají lidé (narození vs. narození). Nikodém se tedy táže dále, aby dostal přesnější odpověď, ale tu už mu Ježíš nedává.
Danner: Jaké vágní podobenství? Je to jako přísloví v dnes. Neodpovídá? “Ježíš mu odpověděl: “Amen, amen, říkám ti: Kdo se nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království.”
Já si skutečně myslím, že jsi toho Nikodéma vybral geniálně. Člověk se buď může ptát jako Nikodém a hledat skutečné odpovědi, nebo naslouchat nekonkrétnímu blablání Ježíšovu a poslouchat odkud vane vítr. Pokud chceš, aby tě lidé, co se zabývají skutečnými věcmi brali vážně, musíš se ptát jako Nikodém. Pokud se pak chceš zabývat jen věcmi ducha (nadpřirozenými, metafyzickými apod.), tak jistě můžeš. nemůžeš pak ale tvrdit, že ty bláboly mají jakoukoliv spojitost s realitou.
Danner: I Nikodém dostal odpověď od samotného Boha a nen jediný. Zajímavé, kolik důkazů tady pan Blábol nechal.