Poznámky k definici boha

Lidský jazyk je neocenitelný a mimořádně důležitý nástroj. Vědomá část našeho myšlení se z velké části odehrává v jazyce. Přesto je jazyk jen naším nedokonalým výtvorem, a jeho používání v sobě skrývá mnohá rizika, která si však často ani neuvědomujeme. Například v diskuzích o bohu se často setkáváme s používáním vyprázdněných pojmů, s posouváním významu slov a samozřejmě i s logicky chybnými argumenty (které se však nezkušenému člověku mohou zdát jako korektní).

Každý máme nějakou intuitivní představu o tom, co znamená slovo bůh. V diskuzi však často dojde k popření atributů, které bohu intuitivně (tradičně) přisuzujeme – a z pojmu bůh se tak stane pojem vyprázdněný. Podobně věřící často rovnou prohlašují, že bůh je pojem nedefinovatelný, že o bohu nemůžeme vůbec nic říct. (a ještě jakoby chtěli dodat: Ha, ateisté, a máte po žížalkách – teď už proti našemu bohu nemůžete nic namítnout!) Používat nedefinované a vyprázdněné slovo ale nemá smysl, ačkoliv s tím naše mysl nemá problém: intuitivní představu o významu toho slova stále máme (ačkoliv byla v diskuzi explicitně popřena!) a proto se vesele dál bavíme o nedefinovatelném a tedy nedefinovaném bohu… a to je špatně.

Každý pojem, každá kategorie, kterou v řeči používáme, by měla mít nějaký vymezený význam. Měli bychom ji být schopni (byť třeba ne zcela přesně a ostře) definovat.

Měli bychom být schopni určit, definovat, co do dané kategorie (třeba i jen zhruba!) spadá, a co už ne.

Často se namítá, že (křesťanský) Bůh je s velkým B, že to je ten-jediný-pravý-bůh, a že Bůh je snad dokonce jeho vlastní jméno (což ovšem není pravda, protože vlastní jméno křesťanského boha má býti YHWH 😉 ). Pak to ovšem znamená, že tvrdíme, že kategorie bůh má v realitě jen jednoho zástupce, kterého označujeme Bůh s velkým B. Nikterak nás to nezbavuje potřeby a povinnosti obecný pojem bůh definovat, aby předchozí věta měla smysl. Věta “existuje konkrétní jednorožec jménem Franta” předpokládá, že musím nejprve vědět, co je jednorožec.

Někdo může mít obavu, abychom neudělali při definici boha chybu. Aby se nám snad nestalo, že to, co si definujeme, existovat nebude, zatímco “skutečný bůh” by existoval. To by ovšem znamenalo, že my sami považujeme za boha i něco jiného, než co jsme si sami definovali – a pak, pravda, udělali jsme chybu, ale udělali jsme ji sami vůči sobě. Nedostatečně jsme uvážili, co naše intuitivní představa boha vlastně obnáší.

Co tedy kvalifikuje danou entitu, abychom ji mohli považovat za boha? Co (my sami, jeden každý z nás) za boha jsme ochotni považovat, a co už ne?

Musí být bůh osobou? Jsme ochotni považovat za boha jakkoliv zvláštní neosobní “sílu”, “pole”, nebo něco podobného? Já určitě ne, ale někteří věřící třeba ano. Kdyby se ukázalo, že existuje nějaká neosobní síla, kterou někdo nazývá bohem – pak bych s existencí takového boha neměl problém.

Musí být bůh z definice jediný? Kdyby bylo bohů víc, a tvořili by hierarchii s jedním nejmocnějším – bylo by možné ty méně mocné považovat za bohy? A co kdyby bylo více rovnocenných bohů – například tři…? (paralely jistě nikoho nenapadají…)

Musí být bůh stvořitelem světa? Pokud by bylo bohů víc, byl by ten skutečný bůh jen ten, který stvořil Vesmír? Co kdyby byl bůh-stvořitel zrovna ten níže postavený v pantheonu?

Zajímavé myšlenkové cvičení je uvážit, že náš Vesmír by byl výsledkem pokusu vědce jisté civilizace z externího vesmíru. Takový vědec by pak byl Tvůrcem našeho Vesmíru – ale jistě všichni cítíme, že za boha bychom ho nepovažovali. Proč vlastně? Jakou definiční vlastnost boha vymyslíme, abychom “ufonského vědce” odstřihli? Co třeba, že bůh je duch? Jenže co je to vlastně duch? Ufonský vědec by jistě také nebyl z hmoty kterou známe, ani která existuje kdekoliv v našem vesmíru. Bylo by to úplně něco jiného – proč tomu neříkat “duchovní hmota”? A vůbec, co kdyby byli “skuteční duchové”, včetně boha, tvořeni nějakou “duchovní” či “božskou” hmotou? Přestali bychom je proto považovat za duchy či bohy?

Musí být bůh věčný? Pavel říká o Kristu, že je “prvorozený všeho stvoření” (Kol 1:15), což by nasvědčovalo, že byl Kristus stvořen. Není snad proto bůh? Ať tak či tak, je-li bůh všemohoucí, jistě jiného boha stvořit může. Proto věčnost by asi neměla být definičním atributem boha, a časová omezenost ufonského vědce by tedy neměla být důvodem, proč jej nepovažovat za boha.

Může být bůh smrtelný? Člověku by se chtělo říct, že jistě ne, že pro boha je klíčové být nesmrtelný … Smrtelného boha bych já za boha nepovažoval. Ježíšova smrt ovšem ukazuje, že křesťanům nedělá problém věřit ve smrtelného boha. Nezapomeňme přitom, že Ježíš nebyl dle křesťanů vtělený bůh, ale v Ježíši se Bůh stal člověkem. Kromě toho, stvoří-li jeden bůh jiného, nemůže ho také zabít? Je přece všemohoucí… Nebo nemůže ho změnit v něco smrtelného, tak jako se to stalo s Ježíšem, a to pak zabít? Ani nesmrtelnost bychom tedy jako definiční vlastnost boha požadovat asi neměli.
Musí být bůh nestvořený? Vzhledem k výše uvedenému lze říct, že nemusí.

Musí být bůh neměnný? Inu, vzhledem k tomu, že myslí, pak neměnný být dokonce nemůže. Jiná myšlenka = jiný vnitřní stav boha, tečka.

Musí bůh existovat nutně? Naše vážená diskutující Médea zde jednou prohlásila, že bůh, který neexistuje nutně (tedy ve všech myslitelných světech) pro ni není bohem. Já bych na něj tuto podmínku nekladl, už jen proto, že připouštím existenci více bohů, klidně mnoha. Je to asi ryze otázka osobních preferencí, a je to současně vážná otázka: co by to znamenalo, kdyby existoval právě jeden bůh, Stvořitel, ale neexistoval by nutně? Tedy, klidně by mohl neexistovat? Pak bychom měli zásadní otázku nad důvodem existence samotného boha, a proč pak spekulovat o bohu jako vysvětlení existence Vesmíru? Bůh by stal jen jedním nic neřešícím článkem navíc.

Závěr: “bůh” je jenom slovo, skupina písmen. Nemá žádný “přirozený” význam. Jeho obsah, význam, mu musíme dát my sami. Vymyslet uspokojivou definici boha (= ladící s naší intuicí) může být samo o sobě poměrně obtížné, a je otázkou, zda to vůbec lze učinit nějak rozumně (těším se na následnou diskuzi pod článkem). V závislosti na tom, jak toto uděláme, se mohou lišit odpovědi na otázku, zda bůh existuje a jaký je. Mohou se lišit odpovědi jak konkrétních lidí, včetně ateistů (definujeme-li boha jako všehomír – panteistická představa – pak budu já jako ateista první, kdo bude souhlasit, že bůh existuje. Podobně např. při definici “bůh je něco, co nás přesahuje” odpovím, že takový bůh jistě existuje, protože přesahuje nás jistě spousta věcí, které existují, např. Vesmír sám, naše Galaxie, atd.), tak i odpověď objektivní. Otázka “existuje bůh?” sama o sobě tedy nemá smysl. Vždy je potřeba jasně říct, na existenci čeho se daný konkrétní tazatel přesně ptá.

3,300 thoughts on “Poznámky k definici boha

  1. antitheista

    “antitheista says:
    March 31, 2014 at 4:52 pm
    “protestant: Podobně jako že vím, že jsi mne teď oslovil ty….
    Michal: Fakt?! Vy si s Bohem píšete o Babičce přes internet? No pane jo!
    Protestant: ??? Co s tím má společného internet? Já poznám že jsi mne oslovil i na nám Svobody, či v Bille. Internet není nutný….”

    A teď otázka, jak komunikuješ/spojuješ se s bohem konkrétně, že víš, že je to on ?

    protestant:
    Takže s tím spojováním jsi lhal?”

    Ne nelhal jsem o spojování.

    Takže jak se spojuješ/komunikuješ s bohem ? Jako kdyby tě oslovil Michal v Bille ? Nebo jak ? Jak konkrétně komunikuješ/spojuješ se s bohem ?

  2. Michal Post author

    Protestant: Mohu se HMC2011 zeptat z které jste církve?

    Tedy, musím se přiznat, že jsem překvapen, že ses Protestante nakonec ozval. Mile překvapen.

  3. Foxy

    HMC2011 napsal:
    Lidstvo není staré
    Neboť z Edenu, od Adama a Evy, ještě nezapomnělo a stále si pamatuje některé fundamentální principy pro lidský život, které na počátku určil Bůh!
    Z Edenu si lidstvo nese:

    1) Víru v Boha
    2) Manželství mezi mužem a ženou
    3) Zakrývání nahoty (oblékání)
    4) Pohřbívání mrtvých do země.

    Vaše “důkazy” jsou pro kočku.
    Ad 1) Víra ve vyšší ochranitelskou moc vzniká v ranném formativním období jedince. Víra v boha/bohy/nadpřirozeno tu je surogátem ochranitelské autority rodičovské. Bůh biblický je jednám z takových surogátů.
    Ad 2) Manželství, tedy dlouhodobý vztah samce se samicí, je běžný i u jiných živočišných druhů.
    Ad 3) Zakrytí nahoty oceníte, pakliže někdy zkusíte běžet nahatý. Až se vám pindík dostane do resonance a začne vám pleskat o stehna, pochopíte, proč byl prvým oblekem lovců bederní pás s něčím, co by se dalo označit za prasuspensor. Zkuste, pocítíte, poznáte 😀
    Ad 4) Chování, které by bylo možno označit za pohřbívání uhynulých jedinců provádí i jiní živočichové.
    Máte li důkazy, že to jakousi Evču s Adamem naučil bůh, chtělo by to důkaz, že se tak skutečně stalo.
    Citát ze starých pověstí hebrejských ovšem takovým důkazem není. Kromě toho by to chtělo maličkost, onen důkaz existence biblického boha.

    Co se Edenu týče, tak na fotbal nechodím Z Edenu si lidstvo může odnést tak akorát vyřvané hlasivky a případně nějakou tu bouli z bitev fanoušků. .

  4. HMC2011

    Evolucionistická “neexistence”

    aneb pro evolucionistu není neexistence jako neexistence. Přičemž se evolučníci dostávají do beznadějných rozporů.

    Tak například Medea napsala:

    V rôznych geologických obdobiach žili na Zemi špecifické organizmy, to jasne dokladajú fosílie.

    nebo zde perla, kterou prostě miluju:

    Fosilní záznam je precizně vertikálně uspořádán, a je zcela kompatibilní s naším stromem. Neexistuje fosílie králíka, starší než 100 milionů let. Neexistuje fosílie moderního člověka, starší než 250000 let. Neexistuje fosílie opice, starší než řekněme 50 milionů let. Neexistuje fosílie dinosaura, novější než 60 milionů let. Neexistuje fosílie velryby, starší než 50 milionů let. Všechny fosílie nacházíme tam, kde evoluce

    Nu, tak se na to podívejme. V určité vrstvě nemáme nějakého tvora tudíž z toho evolucionista vyvodí, že v daném historickém období tvor prostě neexistoval a nežil. Proč?? No protože v příslušné vrstvě daný tvor nezanechal fosilie, tudíž tedy neexistoval!

    Druhým dechem však jiní evolucionisté dodávají, že cituji:

    Nakonec se ukázalo, že fosilní záznam byl (jako ostatně vždy) děravý jako řešeto.

    Takže na tomto můžeme učinit dobrý postřeh o rozporuplnosti evolucionistické argumentace

    Na jedné straně, (v případě chybějících mezičlánků) se budou evolucionisté vymlouvat na fosilní záznam “děravý jak řešeto” a na straně druhé, na něm staví své evoluční povídání o postupném vývoji. To nedává smysl.

    Na jedné straně dogmaticky tvrdí, že v období starším existovali tvorové A a určitě neexistovali tvorové B, protože tvorové B se objevují až ve vrstvách mladších. Tudíž to je předkládáno jako “důkaz”, že tvorové B se vyvinuli ze tvorů A.

    Tato “logika” se opírá jen o fakt, že se tvorové B NĚKDE NEVYSKYTUJÍ. Že tam nejsou.

    Avšak v případě mezičlánků (které tam také nejsou) již tato logika neplatí. Pak se jen lakonicky odpoví, že fosilní záznam je jen zlomkem všeho živého.

    V seriozní argumentaci by mělo platit buď jedno nebo druhé. Žel, pro evolucionisty, ani jedno není moc příznivé….

    Buď tedy neexistence fosilií v určité vrstvě je i důkazem o neexistenci určitého tvora v tom daném období. A to tedy znamená, že mezičlánky neexistovaly vůbec, protože se neobjevují v žádné vrstvě a tudíž ani v žádném období nikdy nežily. Takže se nic nevyvinulo z ničeho

    A nebo je fosilní záznam nedokonalý a mezičlánky skutečně žily i v obdobích, kde se nevyskytují v fosilních vrstvách (tzn. nikde), ovšem pak zase nemůžeme fosilní záznam interpretovat jako nějaký “záznam postupného vývoje”, neboť je nedokonalý a tudíž tvorové, kteří se někde nevyskytují, mohli klidně žít v kterémkoliv období, jen jaksi nezkameněli (stejně jako mezičlánky). A opět, pokud tvorové, údajní potomci svých evolučních předků, mohli žít ve skutečnosti současně, tak se logicky nemohli vyvinout jeden z druhého

    Takže evolucionisté mají zase hlavobol…

    😀 😀 😀

  5. Foxy

    Petr pravil:
    “Foxy: Aha, takže tady taky jeden, co si říká skeptik, podlehl mediální masáži TV Nova.”

    Je mi záhadou, o čem je řeč.
    TV Nova není tím, na co koukám, těžko tak od ní mohu obdržet “mediální masáž”.
    Ty odkazy se týkají zřejmě fotbalu.
    O fotbale vím akorát to, že se při tom kope do míče a šahat na něj rukou smí akorát brankář.
    A taky to, že když vede kolem hřiště silnice, je léto a auta jezdí s otevřenými okýnky, tak se můze stát, že se míč ocitne v autu. A pak jsem taky slyšel, že se fotbal hraje na tři poločasy. Prvý, druhý a prodloužení.
    Ale co to má společného s definicí boha, to fakt netuším.

  6. Foxy

    HMC2011 (April 1, 2014 at 11:48 am) napsal cosi, co nazval
    Evolucionistická “neexistence” a ukončil slovy: “Takže evolucionisté mají zase hlavobol”
    Musím ten příspěvek velice ocenit Jako apríl je to fakt perfektní. …

  7. protestant

    Michal says:
    April 1, 2014 at 11:38 am
    Protestant: Mohu se HMC2011 zeptat z které jste církve?

    Tedy, musím se přiznat, že jsem překvapen, že ses Protestante nakonec ozval. Mile překvapen.

    protestant:
    Sázím na to, že není z žádné….

  8. petr

    Foxy: To máte pravdu, třetí poločasy bejvaj nejlepší 🙂

    Jo, jo, léta moje mladá z prohýřené slávy….:-)

  9. Medea

    “Buď tedy neexistence fosilií v určité vrstvě je i důkazem o neexistenci určitého tvora v tom daném období.”

    Tak NEprítomnosť fosílií králika nemôže poslúžiť ako dôkaz jeho prítomnosti v danom období a neprítomnosť jeho fosílií je tiež v súlade s predpokladom o jeho neexistencii v danom období. Samozrejme, nutná neexistencia králika v danom období z toho nevyplýva, vyplýva však z toho, že hypotéza o neexistencii králika v danom období prešla testom z fosilného záznamu 🙂

    “Avšak v případě mezičlánků (které tam také nejsou) již tato logika neplatí. Pak se jen lakonicky odpoví, že fosilní záznam je jen zlomkem všeho živého.”

    “Medzičlánkov” sú mraky 🙂

    Transitional fossil: http://en.wikipedia.org/wiki/Transitional_fossil
    List of transitional fossils: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_transitional_fossils

    Přechod na souš: http://planetopia.cz/_evoluce/mezniky-evoluce/prechod-na-sous.html
    Evoluce kytovců: http://planetopia.cz/_evoluce/savci/evoluce-kytovcu.html
    Evoluce koně: http://planetopia.cz/_evoluce/savci/evoluce-kone.html
    Evoluce chobotnatců: http://planetopia.cz/_evoluce/savci/evoluce-chobotnatcu.html

  10. martiXXX

    píše se rok 2014….za 1000 let budou dnešní vědecké představy vypadat jako primitivní pověry…za milion let to bude úroveň bakterie 🙁

  11. Medea

    “za 1000 let budou dnešní vědecké představy vypadat jako primitivní pověry”

    Martix, tomu neverím 🙂 Ani newtonovská fyzika nie je dnes chápaná ako povera, ale ako užitočná aproximácia súčasných teórií. Dokonca nepostrádateľná aproximácia! 🙂 A to bude podľa mňa aj osud dnešných fyzikálnych teórií. STR, GTR, QM, QFT, sa nestanú v budúcnosti poverami, ale aproximáciami pokročilejších fyzikálnych teórií alebo (ak Boh dá) budúcej “teórie všetkého” 🙂 A čo sa evolučnej teórie (ET) týka, tak tipujem, že jej dnešná podstata zostane stále platná, ale budúca ET bude silne matematizovaná 😉

  12. Medea

    To Martix:

    Lisa Randallová, historicky vůbec první profesorka teoretické fyziky na Harvardově univerzitě, se zabývá částicovou fyzikou, strunovou teorií a kosmologií. Patří k nejtalentovanějším mladým vědcům v USA, je spoluautorkou nejvíc citovaných prací a podle časopisu Time i jednou z nejvlivnějších lidí na Zemi.

    „Jevy, které jsou za hranicemi dosahu naši techniky, podle definice nemají žádné měřitelné důsledky kromě těch, se kterými už počítáme. Lidé si až příliš často pletou to, že vědecké poznatky se vyvíjí, s tím že nemáme vůbec žádné poznatky a pletou si situaci, kdy objevujeme nové fyzikální zákony s tím, že neplatí žádná spolehlivá pravidla. Pochybovači tvrdí, že bez ohledu na vědecké důkazy, vždycky může někde v něčem být háček nebo skulina. Možná by lidé přece jenom mohli vstát z mrtvých, nebo přinejmenším cestovat strojem času do středověku nebo do Středozemě. Tito pochybovači prostě nevěří tvrzením vědy, že něco je jednou provždy nemožné. Nicméně, i přes to, že je moudré mít otevřenou mysl a uznávat, že přijdou nové objevy, je v této logice skryt hluboký omyl. […] …i když budou existovat vždy neprozkoumané vzdálenosti nebo rozsahy energií, kde by mohly platit jiné fyzikální zákony, současně ale známe zákony fyziky v běžných lidských rozměrech velmi dobře. Měli jsme dostatek příležitostí otestovat tyto zákony v průběhu staletí.

    (Lisa Randal: Knocking on Heaven´s Door)

  13. Jarda

    Foxy says:
    Dokázal byste, aby to vše nebylo tak zoufale O.T, alespoň definovat toho Vašeho “Boha”, ve kterého v míře tak mohutné věříte?

    Jarda:
    Prof. Halík, a už i další teologové a věřící, přišel s “krásným” protiútokem. Nechává oponenta vymluvil, co vše se mu na katolickém Pánu Bohu nelíbí a pak mu přitaká, že ani on v takového boha nevěří. Ještě ale nikdy jsem od něj nečetl definici Boha v něhož věří. Obvykle je v takovém případě “vysvětlováno”, že Bůh je veliké Tajemství.

  14. Jarda

    HMC2011 says:
    Nicméně i lidská sexualita jest Božím darem!

    Jarda:
    Jest tedy možno, samozřejmě v řádném posvátném manželství, ten Boží dárek lůbat?

  15. Jarda

    HMC2011 says:
    April 1, 2014 at 11:15 am

    Lidstvo není staré

    Neboť z Edenu, od Adama a Evy, ještě nezapomnělo a stále si pamatuje některé fundamentální principy pro lidský život, které na počátku určil Bůh!

    Jarda:
    Kdysi, když jsem byl na vojně (oh, je to už dávno), jsem se tam setkal s klukem který nevěřil, že lidé přistáli na Měsíci. A “vybafl” na mě: “Proč teda nepřistanou i na Marsu!?” Ta prostá duše jaksi nemohla pochopit rozdíl mezi Měsícem a Marsem.

  16. Jarda

    Foxy says:
    Ad 2) Manželství, tedy dlouhodobý vztah samce se samicí, je běžný i u jiných živočišných druhů.

    Jarda:
    Zajímavé chování zjistili ornitologové u orlů královských v maďarské pustě. Při růstu mláďat se už všichni nevešli do hnízda, staří tedy seděli extra na stromech v okolí. V této situaci se rodiče pravidelně pářili, ačkoliv už samice zcela zřejmě neměla snášet vejce. Ornitologové takové chování vysvětlují jako udržování vztahů mezi rodiči, nezbytné pro dokrmení mláďat, aby se hlavně samec “držel doma” a sháněl potravu. Nepřipomíná vám to něco?

Comments are closed.