Lidský jazyk je neocenitelný a mimořádně důležitý nástroj. Vědomá část našeho myšlení se z velké části odehrává v jazyce. Přesto je jazyk jen naším nedokonalým výtvorem, a jeho používání v sobě skrývá mnohá rizika, která si však často ani neuvědomujeme. Například v diskuzích o bohu se často setkáváme s používáním vyprázdněných pojmů, s posouváním významu slov a samozřejmě i s logicky chybnými argumenty (které se však nezkušenému člověku mohou zdát jako korektní).
Každý máme nějakou intuitivní představu o tom, co znamená slovo bůh. V diskuzi však často dojde k popření atributů, které bohu intuitivně (tradičně) přisuzujeme – a z pojmu bůh se tak stane pojem vyprázdněný. Podobně věřící často rovnou prohlašují, že bůh je pojem nedefinovatelný, že o bohu nemůžeme vůbec nic říct. (a ještě jakoby chtěli dodat: Ha, ateisté, a máte po žížalkách – teď už proti našemu bohu nemůžete nic namítnout!) Používat nedefinované a vyprázdněné slovo ale nemá smysl, ačkoliv s tím naše mysl nemá problém: intuitivní představu o významu toho slova stále máme (ačkoliv byla v diskuzi explicitně popřena!) a proto se vesele dál bavíme o nedefinovatelném a tedy nedefinovaném bohu… a to je špatně.
Každý pojem, každá kategorie, kterou v řeči používáme, by měla mít nějaký vymezený význam. Měli bychom ji být schopni (byť třeba ne zcela přesně a ostře) definovat.
Měli bychom být schopni určit, definovat, co do dané kategorie (třeba i jen zhruba!) spadá, a co už ne.
Často se namítá, že (křesťanský) Bůh je s velkým B, že to je ten-jediný-pravý-bůh, a že Bůh je snad dokonce jeho vlastní jméno (což ovšem není pravda, protože vlastní jméno křesťanského boha má býti YHWH 😉 ). Pak to ovšem znamená, že tvrdíme, že kategorie bůh má v realitě jen jednoho zástupce, kterého označujeme Bůh s velkým B. Nikterak nás to nezbavuje potřeby a povinnosti obecný pojem bůh definovat, aby předchozí věta měla smysl. Věta “existuje konkrétní jednorožec jménem Franta” předpokládá, že musím nejprve vědět, co je jednorožec.
Někdo může mít obavu, abychom neudělali při definici boha chybu. Aby se nám snad nestalo, že to, co si definujeme, existovat nebude, zatímco “skutečný bůh” by existoval. To by ovšem znamenalo, že my sami považujeme za boha i něco jiného, než co jsme si sami definovali – a pak, pravda, udělali jsme chybu, ale udělali jsme ji sami vůči sobě. Nedostatečně jsme uvážili, co naše intuitivní představa boha vlastně obnáší.
Co tedy kvalifikuje danou entitu, abychom ji mohli považovat za boha? Co (my sami, jeden každý z nás) za boha jsme ochotni považovat, a co už ne?
Musí být bůh osobou? Jsme ochotni považovat za boha jakkoliv zvláštní neosobní “sílu”, “pole”, nebo něco podobného? Já určitě ne, ale někteří věřící třeba ano. Kdyby se ukázalo, že existuje nějaká neosobní síla, kterou někdo nazývá bohem – pak bych s existencí takového boha neměl problém.
Musí být bůh z definice jediný? Kdyby bylo bohů víc, a tvořili by hierarchii s jedním nejmocnějším – bylo by možné ty méně mocné považovat za bohy? A co kdyby bylo více rovnocenných bohů – například tři…? (paralely jistě nikoho nenapadají…)
Musí být bůh stvořitelem světa? Pokud by bylo bohů víc, byl by ten skutečný bůh jen ten, který stvořil Vesmír? Co kdyby byl bůh-stvořitel zrovna ten níže postavený v pantheonu?
Zajímavé myšlenkové cvičení je uvážit, že náš Vesmír by byl výsledkem pokusu vědce jisté civilizace z externího vesmíru. Takový vědec by pak byl Tvůrcem našeho Vesmíru – ale jistě všichni cítíme, že za boha bychom ho nepovažovali. Proč vlastně? Jakou definiční vlastnost boha vymyslíme, abychom “ufonského vědce” odstřihli? Co třeba, že bůh je duch? Jenže co je to vlastně duch? Ufonský vědec by jistě také nebyl z hmoty kterou známe, ani která existuje kdekoliv v našem vesmíru. Bylo by to úplně něco jiného – proč tomu neříkat “duchovní hmota”? A vůbec, co kdyby byli “skuteční duchové”, včetně boha, tvořeni nějakou “duchovní” či “božskou” hmotou? Přestali bychom je proto považovat za duchy či bohy?
Musí být bůh věčný? Pavel říká o Kristu, že je “prvorozený všeho stvoření” (Kol 1:15), což by nasvědčovalo, že byl Kristus stvořen. Není snad proto bůh? Ať tak či tak, je-li bůh všemohoucí, jistě jiného boha stvořit může. Proto věčnost by asi neměla být definičním atributem boha, a časová omezenost ufonského vědce by tedy neměla být důvodem, proč jej nepovažovat za boha.
Může být bůh smrtelný? Člověku by se chtělo říct, že jistě ne, že pro boha je klíčové být nesmrtelný … Smrtelného boha bych já za boha nepovažoval. Ježíšova smrt ovšem ukazuje, že křesťanům nedělá problém věřit ve smrtelného boha. Nezapomeňme přitom, že Ježíš nebyl dle křesťanů vtělený bůh, ale v Ježíši se Bůh stal člověkem. Kromě toho, stvoří-li jeden bůh jiného, nemůže ho také zabít? Je přece všemohoucí… Nebo nemůže ho změnit v něco smrtelného, tak jako se to stalo s Ježíšem, a to pak zabít? Ani nesmrtelnost bychom tedy jako definiční vlastnost boha požadovat asi neměli.
Musí být bůh nestvořený? Vzhledem k výše uvedenému lze říct, že nemusí.
Musí být bůh neměnný? Inu, vzhledem k tomu, že myslí, pak neměnný být dokonce nemůže. Jiná myšlenka = jiný vnitřní stav boha, tečka.
Musí bůh existovat nutně? Naše vážená diskutující Médea zde jednou prohlásila, že bůh, který neexistuje nutně (tedy ve všech myslitelných světech) pro ni není bohem. Já bych na něj tuto podmínku nekladl, už jen proto, že připouštím existenci více bohů, klidně mnoha. Je to asi ryze otázka osobních preferencí, a je to současně vážná otázka: co by to znamenalo, kdyby existoval právě jeden bůh, Stvořitel, ale neexistoval by nutně? Tedy, klidně by mohl neexistovat? Pak bychom měli zásadní otázku nad důvodem existence samotného boha, a proč pak spekulovat o bohu jako vysvětlení existence Vesmíru? Bůh by stal jen jedním nic neřešícím článkem navíc.
Závěr: “bůh” je jenom slovo, skupina písmen. Nemá žádný “přirozený” význam. Jeho obsah, význam, mu musíme dát my sami. Vymyslet uspokojivou definici boha (= ladící s naší intuicí) může být samo o sobě poměrně obtížné, a je otázkou, zda to vůbec lze učinit nějak rozumně (těším se na následnou diskuzi pod článkem). V závislosti na tom, jak toto uděláme, se mohou lišit odpovědi na otázku, zda bůh existuje a jaký je. Mohou se lišit odpovědi jak konkrétních lidí, včetně ateistů (definujeme-li boha jako všehomír – panteistická představa – pak budu já jako ateista první, kdo bude souhlasit, že bůh existuje. Podobně např. při definici “bůh je něco, co nás přesahuje” odpovím, že takový bůh jistě existuje, protože přesahuje nás jistě spousta věcí, které existují, např. Vesmír sám, naše Galaxie, atd.), tak i odpověď objektivní. Otázka “existuje bůh?” sama o sobě tedy nemá smysl. Vždy je potřeba jasně říct, na existenci čeho se daný konkrétní tazatel přesně ptá.
Pokud je bůh všemocný, mohl třeba v průběhu věků spáchat sebevraždu? To by vysvětlovalo, proč už se nerozestupuje moře a lidé nevstávají z hrobů a nechodí po hladině jezera …
Bůh je mrtev – spáchal sebevraždu 🙁
Foxy
Dovoluji si parafrázovat Váš výrok: Sečteno potvrzeno : Postulování neviditelných fantazmagorických bohů, abrakadabra, kouzelná formulka, tajemná ingredience v podobě slova božího, a hle vše je vyřešeno… je jen pouhopouhá, vaše skálopevná víra v to, co nikdy nikdo neviděl – totiž boha.
Nu, jen s tím rozdílem, že veškerá díla kolem nás včetně současných technických vymožeností vznikají, v miliardách případů, den co den, jen a pouze kreačně! Nikoliv evolučně.
Zatímco tvůrčí náhodu nikde nepozorujeme, tak inteligentního tvůrce můžeme pozorovat naprosto běžně, každý den.
Proto doporučuji evolucionistům, že by se měli být konzistentní ve své evoluční víře a odebrat se do hlubokých lesů a tam čekat, až jim samovolné přírodní procesy, větříček, sluníčko, deštíček, zemětřesení, horotvorné procesy atd., nadělí osobní počítač, mobilní telefon či přístroj na ledvinovou dialýzu….
Asi by se načekali…
😀 😀 😀
Já se opravdu bavím tím slovníkem HMC 😀
“chytáme se stébla”, “jsme zoufalí”, “lžeme si do kapsy”, jsme “plytcí, omezení a povrchní”, tvrdíme co tvrdíme, protože se tím “utěšujeme”, atd. …
Foxy says:
Informace je svázána s hmotným nosičem v nerozlučné jedinečnosti. Se zánikem nosiče zaniká i informace, pokud již dříve nebyla přenesena na jiný hmotný nosič.
Isolovaná informace, tedy taková, která není navázána na nějaké hmotný nosič, je nesmysl.
Pokud tvrdíte, že existuje, uveďte prosím pro tuto svou hypotézu relevantní důkaz.
Jarda:
A pic kozu do vazu! Tady ho máš!!
Duše lidská je nesmrtelná! Tak zní pátá základní pravda katolického katechismu.
http://cirkev.wordpress.com/2014/03/19/duse-lidska-je-nesmrtelna/
HMC2011 says:
Zatímco tvůrčí náhodu nikde nepozorujeme, tak inteligentního tvůrce můžeme pozorovat naprosto běžně, každý den.
Proto doporučuji evolucionistům, že by se měli být konzistentní ve své evoluční víře a odebrat se do hlubokých lesů a tam čekat, až jim samovolné přírodní procesy, větříček, sluníčko, deštíček, zemětřesení, horotvorné procesy atd., nadělí osobní počítač, mobilní telefon či přístroj na ledvinovou dialýzu….
Jarda:
Paradoxně až v době, kdy se věda začala oprošťovat z pod náboženských direktiv, bylo možno ty vyjmenované věci začít vymýšlet. Dokud teologové rozhodovali (v některých islámských zemích rozhodují dodnes) jaké bádání je v souladu s Boží vůlí a které už ne a tedy je zakázané – viz třebas možnost pitvy či výzkum kmenových buněk – věda se moc nerozvíjela. Vědci navíc i přímo “bojovali” proti Božím úmyslům, když totiž ve své neskonalé moudrosti na lidi sesílal tu “morové” rány, tu kobylky, tu parazity, tu přírodní katastrofy … Nepříčí se snad i v katolických nemocnicích Boží vůli, když hříšníkům (každý člověk je hříšník!) tlumí bolesti? Co když Pán Bůh chce, aby si své hřích odpykali zde na Zemi malou bolestí při rakovině a netrpěli později hroznými bolestmi v očistci?
Asi by se načekali…
Ano, lidé se načekali mnoho tisíc let než vědci objevili docela triviální věci, jelikož Absolutně Inteligentní a Dobrotivý Pán Bůh nechal při epidemiích lidi umírat v krutých bolestech místo aby jim poradil, jak si vybudovat latrýny a umývat ruce.
HMC2011 says:
… Na počátku tedy musel být ŽIVÝ BŮH, který první generaci lidí a dalších tvorů, život předal!
Fajn. Je živý. Probíhají v něm tedy i metabolické procesy. Takže krom jiného by měl přijímat Božskou Potravu a vyměšovat Božský Trus. (Pokud by tedy onen Živý Bůh nebyl zrovna ve stadiu spory, ale to by bylo již z definice sporné)
Možná by to mohl být snad úplně prvý validní důkaz reálné existence Boha!
Protože jsou na zemi i lidé, které by bylo možno označit coby Exkrement Boží!
Ti by si ovšem měli dát pozor na koprofagy specialisované na trus Šalamounův – jejich specialisace v této oblasti nemusí být až tak striktní a mohli by být pozřeni, ať už omylem, či dokonce záměrně.
Každopádně by se zde jednalo o přelomový důkaz existence Boží, takzvaný důkaz trusem.
HMC2011 says:
Žádnou evoluci nikde nepozorujeme, nikde se totiž žádná neděje.
Jarda:
Před časem jsem četl takový příměr: Myš, která žije dva roky může, stejně jako pan hrabě tvrdit, že velké stromy v lese, v němž žije, vůbec nerostou. Že rostou pouze maličké semenáčky, ale stromy od nějakých 10 let už nerostou a jsou takové, jak je Stvořitel kdysi stvořil.
Myš za svůj krátký život není schopna pozorovat nějaké změny v růstu velkých stromů
Ale nejen myš. Na jižní Moravě, v Lednici, je zámeček Janův hrad, postavený před 200 lety. Vedle něho roste starý dub, pozůstatek někdejšího pralesa. Ten dub je zachycen na rytině z doby dostavění Janova hradu. Na první pohled je 200 let starý obrázek naprosto stejný jako současná skutečnost.
Protestuji!
HMC2011 napsal:
“… veškerá díla kolem nás včetně současných technických vymožeností vznikají, v miliardách případů, den co den, jen a pouze kreačně!”
To je donebepekla volající nesmysl! Znám spoustu technických vymožeností, které vznikly pouze a čistě rekreačně!
HMC2011 says:
Evolucionisté rovněž zhanobili obraz Boha, když člověka vyvozují z nějakých opičáků, neb Bůh stvořil člověka k Jeho obrazu.
Jarda:
Má tedy Pán Bůh Otec pindíka? Bůh Syn jej zajisté má. A co Duch sv.? Užívají si tedy sexuálních radovánek? Duch sv. má (prý) ve starých hebrejských textech ženskou koncovku – tedy sv. Duchyně! Že by památka na někdejší izraelitské bohyně?
Odkud tedy Pán Bůh, prý bezpohlavní, vymyslel pro člověka sexuální radovánky? Když notabene, s nimi má hned problémy. Viz inspiraci Ducha sv. Fr. Tomáškovi:
“Bůh nám vložil do duše posvátný cit, který žádá, aby některé části našeho těla byly zakryty. Tomu posvátnému citu říkáme stud. Slušný člověk se tam bez náležité příčiny neodkrývá, nedívá a nedotýká ani sebe ani druhých. Nepřipustí, aby se ho někdo nestydatě dotýkal. O těchto věcech zbytečně nemluví ani nepřemýšlí. ”
http://katolicky-katechismus.cz/
Když je Pán Bůh, a také andělé, bezpohlavní, jsou v nebi nahatí? Nebo i tam mají hábity jako v kostelích?
Jarda
Ano, lidé se načekali mnoho tisíc let než vědci objevili docela triviální věci, jelikož Absolutně Inteligentní a Dobrotivý Pán Bůh nechal při epidemiích lidi umírat v krutých bolestech místo aby jim poradil, jak si vybudovat latrýny a umývat ruce.
To ve Starém zákoně máme. Židům Bůh přikazoval jak karanténu, tak i mytí rukou.
Paradoxně až v době, kdy se věda začala oprošťovat z pod náboženských direktiv, bylo možno ty vyjmenované věci začít vymýšlet.
Náboženské direktivy jsou irelevantní pro závěr, že vše vzniká kreačně.
Myš, která žije dva roky může, stejně jako pan hrabě tvrdit, že velké stromy v lese, v němž žije, vůbec nerostou. Že rostou pouze maličké semenáčky, ale stromy od nějakých 10 let už nerostou a jsou takové, jak je Stvořitel kdysi stvořil.
Myška by jistě, v případě dlouhodobých procesů, nešla nějaké důkazy, které by potvrdily růst stromů i přesto, že samotný růst nemůže pozorovat. Takovým důkazy však evoluční ideologie nedisponuje, proto se upínáte jen ke svým chimérám, spekulacím a fantaziím…
Nic jiného totiž nemáte.
Ad: (Jarda) Tak zní pátá základní pravda katolického katechismu…
Není snad spojení slov “pravda” a “katolický katechismus” přímo názornou ukázkou, jak vypadá oxymóron, tedy spojení slov, jejichž význam se navzájem vylučuje?
Jarda
Odkud tedy Pán Bůh, prý bezpohlavní, vymyslel pro člověka sexuální radovánky? Když notabene, s nimi má hned problémy.
Nemá s nimi problémy. Katolický katechismus není to pravé kriterium dle kterého byste měl cokoliv hodnotit! Důležité je, co říká Boží Slovo. I sex je dar Boží. Bůh jen určil pravidla, že by ho lidé měli provozovat v těsném svazku a osobně jsem přesvědčen, že ani papírové manželství není nutné. Zkrátka lidé by si měli být věrni žena pro muže a muž pro ženu. Tak si to Bůh přeje. A nikoliv povrchní, sobecké, krátkodobé a vztahy zaměřené jen na osobní tělesné uspokojení.
Bůh je duchovní bytost. Přesto však člověka stvořil a stejně jako jsou Otec a Syn jedno, tak i muž a žena mají tvořit jedno tělo. Tak je to správné a to přináší štěstí, když si lidé projevují lásku jeden druhému a jsou si vzájemnou oporou, sexualita má toto těsné spojení ještě více umocnit.
Nicméně i lidská sexualita jest Božím darem!
HMC, však sme už túto tému, pod týmto článkom, vyčerpávajúco prediskutovali 🙂
Tak teda od znova: “Fantazmagorické veky” zanechali svoje stopy v geológii a pracuje s nimi aj kozmológia. V rôznych geologických obdobiach žili na Zemi špecifické organizmy, to jasne dokladajú fosílie. U organizmov pozorujeme homológie a analógie a nachádzame početné konštrukčné chyby. Rôznymi metódami získané fylogenetické stromy sa dobre prekrývajú. Mutácie, selekcia, genetický drift, genetický ťah, génový tok, to všetko sú pozorovateľné javy a procesy, či už v laboratóriu alebo prírode. Mikroevolučné zmeny sú pozorovateľné v prírode aj v laboratóriu. Každý šľachtiteľ pozná silu selekcie. Teda organizmy sú geneticky premenlivé a v priebehu generácií sa potomkovia geneticky vzďaľujú od svojich predkov a selekčný tlak vedie k adaptívnym zmenám. 😀
Evolučná teória popisuje istý MOŽNÝ SVET a biológovia, paleontológovia, geológovia, evidujú, že popis tohoto možného sveta, sa výborne PREKRÝVA s tým, čo pozorujeme v našom svete 🙂
Kreacionisti mladej Zeme tiež popisujú nejaký svet, ale ich popisy sa akosi neprekrývajú s našimi pozorovaniami nášho sveta 😀
HMC2011 pravil: “Náboženské direktivy jsou irelevantní pro závěr, že vše vzniká kreačně.”
Vy ráčíte být pan hrabě? Inu, to by mnohé vysvětlovalo.
Jarda: Duch sv. má (prý) ve starých hebrejských textech ženskou koncovku – tedy sv. Duchyně!
Nejsem s tím výrazem “duchyně” příliš spokolen. Vždyť v jazyce českém míme již pro samici ducha krásné pojmenování DUCHNA!
Duchna Svatá – není to přímo božské?
Medea
Tak teda od znova: “Fantazmagorické veky” zanechali svoje stopy v geológii a pracuje s nimi aj kozmológia. V rôznych geologických obdobiach žili na Zemi špecifické organizmy, to jasne dokladajú fosílie. U organizmov pozorujeme homológie a analógie a nachádzame početné konštrukčné chyby. Rôznymi metódami získané fylogenetické stromy sa dobre prekrývajú. Mutácie, selekcia, genetický drift, genetický ťah, génový tok, to všetko sú pozorovateľné javy a procesy, či už v laboratóriu alebo prírode. Mikroevolučné zmeny sú pozorovateľné v prírode aj v laboratóriu. Každý šľachtiteľ pozná silu selekcie. Teda organizmy sú geneticky premenlivé a v priebehu generácií sa potomkovia geneticky vzďaľujú od svojich predkov a selekčný tlak vedie k adaptívnym zmenám.
Ať bude váš výčet paušalizujících výkřiků do tmy jakkoliv dlouhý, nic to nemění na tom, že se jedná jen o evoluční mytologii a evolucionistickou lidovou tvořivost. Vše co jmenujete je třeba rozměnit na drobné. A protože při bližším zkoumání vaše honosně se tvářící výrazy prostě neobstojí, jakožto důkaz domnělé evoluce, zbaběle se schováváte za zevšeobecňující floskule!
To však nic nemění na realitě, že se žádná evoluce nikdy nekonala, stejně jako fantastické věky, které jsou nezbytným pilířem k vaší evoluční víře!
Předpoklady aktualismu jsou předpoklady mylné a vše, co považujete za důkaz ohromných věků, vzniklo díky bouřlivým procesům zejména v souvislosti s celosvětovou potopou. Katastrofismus jest daleko lepším vysvětlením, než pomalé, dlouhodobé procesy.
HMC2011 pravil: Důležité je, co říká Boží Slovo.
Ono prosímpěkně nějaké boží slovo existuje? To jako míníte staré pověsti hebrejské s přilepenou legendou o jednom z židovských disidentů?
Kde máte jakýkoliv relevantní důkaz, že tento spisek je skutečně nade vší pochybnost slovem božím?
Ten Váš důkaz by přitom měl být po čertech pevný a neprůstřelný, když z toho spisku vyvozujete tak dalekosáhlé závěry, z nichž přitom velká část je v přímém rozporu s tím, co dosud bylo o světě kolem nás i o nás samých objeveno a mnohonásobně potvrzeno.
Takže:
Kde máte důkaz, že ten spisek, bible též zvaný, je nade vší pochybnost “slovem božím”?
Mimochodem, ani ten důkaz reálné existence entity, kterou zovete Bohem, se Vám dosud podat neuráčilo…
Dokázal byste, aby to vše nebylo tak zoufale O.T, alespoň definovat toho Vašeho “Boha”, ve kterého v míře tak mohutné věříte?
Lidstvo není staré
Neboť z Edenu, od Adama a Evy, ještě nezapomnělo a stále si pamatuje některé fundamentální principy pro lidský život, které na počátku určil Bůh!
Z Edenu si lidstvo nese:
1) Víru v Boha
2) Manželství mezi mužem a ženou
3) Zakrývání nahoty (oblékání)
4) Pohřbívání mrtvých do země.
HMC2011: Opět bych si dovolil parafrázovat Váš výkřik:
Ať bude váš výčet paušalizujících výkřiků do tmy jakkoliv dlouhý, nic to nemění na tom, že se jedná jen o kreacionistickou mytologii a kreacionistickou lidovou tvořivost. Vše co jmenujete je třeba rozměnit na drobné. A protože při bližším zkoumání vaše honosně se tvářící výrazy prostě neobstojí, jakožto důkaz domnělé kreace, zbaběle se schováváte za zevšeobecňující floskule!
HMC, to je prírodovedná terminológia popisujúca empirický svet 😀