Lidský jazyk je neocenitelný a mimořádně důležitý nástroj. Vědomá část našeho myšlení se z velké části odehrává v jazyce. Přesto je jazyk jen naším nedokonalým výtvorem, a jeho používání v sobě skrývá mnohá rizika, která si však často ani neuvědomujeme. Například v diskuzích o bohu se často setkáváme s používáním vyprázdněných pojmů, s posouváním významu slov a samozřejmě i s logicky chybnými argumenty (které se však nezkušenému člověku mohou zdát jako korektní).
Každý máme nějakou intuitivní představu o tom, co znamená slovo bůh. V diskuzi však často dojde k popření atributů, které bohu intuitivně (tradičně) přisuzujeme – a z pojmu bůh se tak stane pojem vyprázdněný. Podobně věřící často rovnou prohlašují, že bůh je pojem nedefinovatelný, že o bohu nemůžeme vůbec nic říct. (a ještě jakoby chtěli dodat: Ha, ateisté, a máte po žížalkách – teď už proti našemu bohu nemůžete nic namítnout!) Používat nedefinované a vyprázdněné slovo ale nemá smysl, ačkoliv s tím naše mysl nemá problém: intuitivní představu o významu toho slova stále máme (ačkoliv byla v diskuzi explicitně popřena!) a proto se vesele dál bavíme o nedefinovatelném a tedy nedefinovaném bohu… a to je špatně.
Každý pojem, každá kategorie, kterou v řeči používáme, by měla mít nějaký vymezený význam. Měli bychom ji být schopni (byť třeba ne zcela přesně a ostře) definovat.
Měli bychom být schopni určit, definovat, co do dané kategorie (třeba i jen zhruba!) spadá, a co už ne.
Často se namítá, že (křesťanský) Bůh je s velkým B, že to je ten-jediný-pravý-bůh, a že Bůh je snad dokonce jeho vlastní jméno (což ovšem není pravda, protože vlastní jméno křesťanského boha má býti YHWH 😉 ). Pak to ovšem znamená, že tvrdíme, že kategorie bůh má v realitě jen jednoho zástupce, kterého označujeme Bůh s velkým B. Nikterak nás to nezbavuje potřeby a povinnosti obecný pojem bůh definovat, aby předchozí věta měla smysl. Věta “existuje konkrétní jednorožec jménem Franta” předpokládá, že musím nejprve vědět, co je jednorožec.
Někdo může mít obavu, abychom neudělali při definici boha chybu. Aby se nám snad nestalo, že to, co si definujeme, existovat nebude, zatímco “skutečný bůh” by existoval. To by ovšem znamenalo, že my sami považujeme za boha i něco jiného, než co jsme si sami definovali – a pak, pravda, udělali jsme chybu, ale udělali jsme ji sami vůči sobě. Nedostatečně jsme uvážili, co naše intuitivní představa boha vlastně obnáší.
Co tedy kvalifikuje danou entitu, abychom ji mohli považovat za boha? Co (my sami, jeden každý z nás) za boha jsme ochotni považovat, a co už ne?
Musí být bůh osobou? Jsme ochotni považovat za boha jakkoliv zvláštní neosobní “sílu”, “pole”, nebo něco podobného? Já určitě ne, ale někteří věřící třeba ano. Kdyby se ukázalo, že existuje nějaká neosobní síla, kterou někdo nazývá bohem – pak bych s existencí takového boha neměl problém.
Musí být bůh z definice jediný? Kdyby bylo bohů víc, a tvořili by hierarchii s jedním nejmocnějším – bylo by možné ty méně mocné považovat za bohy? A co kdyby bylo více rovnocenných bohů – například tři…? (paralely jistě nikoho nenapadají…)
Musí být bůh stvořitelem světa? Pokud by bylo bohů víc, byl by ten skutečný bůh jen ten, který stvořil Vesmír? Co kdyby byl bůh-stvořitel zrovna ten níže postavený v pantheonu?
Zajímavé myšlenkové cvičení je uvážit, že náš Vesmír by byl výsledkem pokusu vědce jisté civilizace z externího vesmíru. Takový vědec by pak byl Tvůrcem našeho Vesmíru – ale jistě všichni cítíme, že za boha bychom ho nepovažovali. Proč vlastně? Jakou definiční vlastnost boha vymyslíme, abychom “ufonského vědce” odstřihli? Co třeba, že bůh je duch? Jenže co je to vlastně duch? Ufonský vědec by jistě také nebyl z hmoty kterou známe, ani která existuje kdekoliv v našem vesmíru. Bylo by to úplně něco jiného – proč tomu neříkat “duchovní hmota”? A vůbec, co kdyby byli “skuteční duchové”, včetně boha, tvořeni nějakou “duchovní” či “božskou” hmotou? Přestali bychom je proto považovat za duchy či bohy?
Musí být bůh věčný? Pavel říká o Kristu, že je “prvorozený všeho stvoření” (Kol 1:15), což by nasvědčovalo, že byl Kristus stvořen. Není snad proto bůh? Ať tak či tak, je-li bůh všemohoucí, jistě jiného boha stvořit může. Proto věčnost by asi neměla být definičním atributem boha, a časová omezenost ufonského vědce by tedy neměla být důvodem, proč jej nepovažovat za boha.
Může být bůh smrtelný? Člověku by se chtělo říct, že jistě ne, že pro boha je klíčové být nesmrtelný … Smrtelného boha bych já za boha nepovažoval. Ježíšova smrt ovšem ukazuje, že křesťanům nedělá problém věřit ve smrtelného boha. Nezapomeňme přitom, že Ježíš nebyl dle křesťanů vtělený bůh, ale v Ježíši se Bůh stal člověkem. Kromě toho, stvoří-li jeden bůh jiného, nemůže ho také zabít? Je přece všemohoucí… Nebo nemůže ho změnit v něco smrtelného, tak jako se to stalo s Ježíšem, a to pak zabít? Ani nesmrtelnost bychom tedy jako definiční vlastnost boha požadovat asi neměli.
Musí být bůh nestvořený? Vzhledem k výše uvedenému lze říct, že nemusí.
Musí být bůh neměnný? Inu, vzhledem k tomu, že myslí, pak neměnný být dokonce nemůže. Jiná myšlenka = jiný vnitřní stav boha, tečka.
Musí bůh existovat nutně? Naše vážená diskutující Médea zde jednou prohlásila, že bůh, který neexistuje nutně (tedy ve všech myslitelných světech) pro ni není bohem. Já bych na něj tuto podmínku nekladl, už jen proto, že připouštím existenci více bohů, klidně mnoha. Je to asi ryze otázka osobních preferencí, a je to současně vážná otázka: co by to znamenalo, kdyby existoval právě jeden bůh, Stvořitel, ale neexistoval by nutně? Tedy, klidně by mohl neexistovat? Pak bychom měli zásadní otázku nad důvodem existence samotného boha, a proč pak spekulovat o bohu jako vysvětlení existence Vesmíru? Bůh by stal jen jedním nic neřešícím článkem navíc.
Závěr: “bůh” je jenom slovo, skupina písmen. Nemá žádný “přirozený” význam. Jeho obsah, význam, mu musíme dát my sami. Vymyslet uspokojivou definici boha (= ladící s naší intuicí) může být samo o sobě poměrně obtížné, a je otázkou, zda to vůbec lze učinit nějak rozumně (těším se na následnou diskuzi pod článkem). V závislosti na tom, jak toto uděláme, se mohou lišit odpovědi na otázku, zda bůh existuje a jaký je. Mohou se lišit odpovědi jak konkrétních lidí, včetně ateistů (definujeme-li boha jako všehomír – panteistická představa – pak budu já jako ateista první, kdo bude souhlasit, že bůh existuje. Podobně např. při definici “bůh je něco, co nás přesahuje” odpovím, že takový bůh jistě existuje, protože přesahuje nás jistě spousta věcí, které existují, např. Vesmír sám, naše Galaxie, atd.), tak i odpověď objektivní. Otázka “existuje bůh?” sama o sobě tedy nemá smysl. Vždy je potřeba jasně říct, na existenci čeho se daný konkrétní tazatel přesně ptá.
HMC, vôbec nie je isté či sa pisatelia evanjelií museli nechať väzniť, prísť o majetok a zomrieť mučeníckou smrťou 🙂
A čo sa tej ochoty zomrieť týka, tak vhodné subjekty, po kvalitnom brainwashingu, sú ochotné kvôli vidine blaženého posmrtného života spáchať hoci aj samovraždu 🙂
alebo odísť pod vedením “proroka” do nehostinnej púšte a žiť tam život plný odriekania 🙂
Foxy says:
Stále mne zajímá, jestli se HMC2011 uráčí odpovědět na mé dotazy:
Kde měl Ježíš stigmata způsobená ukřižováním?
Občas zázračně vyráží stigmata i leckterým hluboce věřícím. Můžete mi, mé milé HMC2011, popsat, kde přesně jsou na jejich těle umístěna?
Jarda:
Spokojíš se s tímhle?
cs.wikipedia.org/wiki/Pio_z_Pietrelciny
http://www.youtube.com/watch?v=9HmdoUzVh6Y
S.V.H.:
Snažit se je sladit nyní je (omlouvám se) spíše směšné. Ať se to stalo, jak se to stalo, všichni evangelisté prostě nemohou mít pravdu, někteří se musí mýlit.
Jarda:
Ono se to řeší jednodušeji: Sepíše se “páté evangelium”. Všechna čtyři evangelia se skompilují do jednoho výkladu, který se věřícím přednáší.
Mnohí ľudia túžia uniknúť z tohoto “slzavého údolia” a ak sa nájde šikovný guru (Ježiš, Pavol, Mohamed, …), ktorý im ponúkne presvedčivú ilúziu úniku, budú ho nasledovať 🙂
petr says:
a) Mimochodem, sčítání obyvatelstva s povinností dostavit se do svých domovských obcí znali už Egypťané.
Jarda:
Je ale dost rozdíl dostavit se do domovské obce v níž mám trvalé bydliště či dostavit se do obce, kde před 1000 lety žil můj prapředek.
HMC2011 says:
To mi hlava nebere. Pokud někdo podvádí, tak ze samotné podstaty podvodu sleduje nějaký svůj sobecký zájem, nějaký svůj zjištný cíl. Avšak proč to dělali raní křesťané, na to neexistuje žádná jiná odpověď, než ta, že byli puzeni k hlásání poselstvím Boží Pravdy.
Jarda:
Proč něco podobného dělali ranní socialisté a komunisté, prostí, chudí lidé, kteří z “hlásání světlých zítřků” nijak neprofitovali, spíše naopak – mohli přijít o práci, mohli se dostat do vězení, občas jim hrozila i smrt.
HMC2011 says:
Zkuste uvést ještě nějakého historika, který chodil po celém světě, vzdal se mnohých světských požitků a hlásal svou “vymyšlenou bitvu” a kvůli vymyšlené bitvě se nechal věznit, přijít o majetek a nakonec kvůli svému výmyslu byl ochoten zemřít mučednickou smrtí….
Jarda:
Třebas Bahá’u’lláh
http://www.bahai.cz/
HMC2011 says:
March 30, 2014 at 10:47 pm
Jarda
Duše lidská je nesmrtelná!
NENÍ!
Jarda:
a JE! a JE! a JE!!
Medea says:
March 30, 2014 at 11:09 pm
Mnohí ľudia túžia uniknúť z tohoto “slzavého údolia” a ak sa nájde šikovný guru (Ježiš, Pavol, Mohamed, …), ktorý im ponúkne presvedčivú ilúziu úniku, budú ho nasledovať 🙂
protestant:
Ano. Mnozí utíkají k technologickým šidítkům….. Facebooku, online filmům, diskuzím na internetu, počítačovým hrám…..
Michal says:
A jak vůbec víte, co Lukáš měl nebo neměl v úmyslu?
protestant:
Lukáš byl stejně jako Petr veden Duchem svatým…
A tohle vedení tobě při čtení Lukáše chybí. Proto se ztrácíš….
protestant: Lukáš byl stejně jako Petr veden Duchem svatým…
A tohle vedení tobě při čtení Lukáše chybí. Proto se ztrácíš….
Já vím, že je to pořád dokola… ale stejně si neodpustím dotaz: Jak víš, že byl Petr veden Duchem svatým? Na základě čeho se domníváš, že to tak bylo? Kdybych prohlásil, že zdejší komentáře píšu pod vedením Ducha svatého, počítám, že bys tomu neuvěřil. Nebo ano?
HMC2011 says:
… Je třeba si uvědomit, že 1000 let při průměrném věku 50 let bude jen 20 generací. …
S.V.H.:
Generace se nepočítají podle průměrného věku dožití (který byl tehdy podstatně menší než 50 let), ale podle průměrného věku ženy při porodu (narození další generace). Nyní cca 25 let (možná už více), tehdy patrně méně než 20 let.
petr says:
Mainstreamová teorie uvádí, že Lukášovo evangelium bylo sepsáno v poslední redakci zřejmě okolo roku 70 n.l. Michale, myslíte, že kdybych si chtěl vymyslet, že za první republiky bylo u nás sčítání lidu, kdy se každý musel hlásit ve své vesnici, kde měl domovské právo a nebyla to pravda, že by mi to prošlo 🙂 ?
S.V.H.:
Myslím, že zcela hravě. Kolik lidí dnes (aniž by se vrhly do knihoven, či za strejdou googlem) něco tuší o sčítání lidu za první republiky?
SVH, přesně, však jsem to Petrovi psal taky.
petr says:
b) co musím udělat pro to, abych si vybájil takové konstrukce a potom jim věřil ? Tyto ateistické mem někde prodávají ? 🙂
S.V.H.:
Hm, výkřik v Markovi rovná se celý citát v Lukášovi, Quirinius vládl dvakrát atd. Ale jsou to ateisté, kdo si musí vytvářet ad hoc konstrukce a pak jim věřit. 😉
Podľa mňa sa nejaké blbé technológie s očakávaním nádherného, večného a blaženého života nedajú porovnať 🙂
HMC2011 says:
To mi hlava nebere. Pokud někdo podvádí, tak ze samotné podstaty podvodu sleduje nějaký svůj sobecký zájem, nějaký svůj zjištný cíl. Avšak proč to dělali raní křesťané, na to neexistuje žádná jiná odpověď, než ta, že byli puzeni k hlásání poselstvím Boží Pravdy.
S.V.H.:
Chtěl jsem napsat totéž co Medea. V historii jsou mraky lidí, kteří něčemu věřili a nechali se proto zabít nebo podstoupili značné útrapy. A je celkem jedno, zda to, čemu věřili, byla pravda nebo ne.
“Pravda nebo lež” je v tomto případě falešné dilema. Mnozí se prostě prachobyčejně mýlili.
mira says:
Já vím, že je to pořád dokola… ale stejně si neodpustím dotaz: Jak víš, že byl Petr veden Duchem svatým? ….
protestant:
…..Třebaže žijeme v jiné době než Simeon, setkání s tím, který je „světlo národům“ – tak o něm mluví i Izaiášovo proroctví (42. 6) vždycky umožňuje Duch svatý. Simeon jej viděl svýma očima, to my nemůžeme, ale Duch svatý nám dává vidění víry, abychom v tom, o němž nám svědčí evangelia, poznali svého Pána…..
Peter, Lukáš nepísal článok do historického časopisu, ale len orientačnú a propagačnú brožúru novej sekty 🙂
Michal says:
… A KAM by ti lidé měli vůbec cestovat: na místo, kde žil jejich předek před 300 lety, tam kde žil předek před 500 lety, tam kde žil ten před 800 lety, nebo ten před 1000 lety…? Jak by ten návrat do rodiště svých předků měl být vůbec definován?
S.V.H.:
Sranda by byla, kdyby dostali příkaz vrátit se na místo, kde žili jejich předkové před 2000 lety. Dle pana hraběte by pak museli všichni obyvatelé římské říše někam k Araratu. 🙂