Lidský jazyk je neocenitelný a mimořádně důležitý nástroj. Vědomá část našeho myšlení se z velké části odehrává v jazyce. Přesto je jazyk jen naším nedokonalým výtvorem, a jeho používání v sobě skrývá mnohá rizika, která si však často ani neuvědomujeme. Například v diskuzích o bohu se často setkáváme s používáním vyprázdněných pojmů, s posouváním významu slov a samozřejmě i s logicky chybnými argumenty (které se však nezkušenému člověku mohou zdát jako korektní).
Každý máme nějakou intuitivní představu o tom, co znamená slovo bůh. V diskuzi však často dojde k popření atributů, které bohu intuitivně (tradičně) přisuzujeme – a z pojmu bůh se tak stane pojem vyprázdněný. Podobně věřící často rovnou prohlašují, že bůh je pojem nedefinovatelný, že o bohu nemůžeme vůbec nic říct. (a ještě jakoby chtěli dodat: Ha, ateisté, a máte po žížalkách – teď už proti našemu bohu nemůžete nic namítnout!) Používat nedefinované a vyprázdněné slovo ale nemá smysl, ačkoliv s tím naše mysl nemá problém: intuitivní představu o významu toho slova stále máme (ačkoliv byla v diskuzi explicitně popřena!) a proto se vesele dál bavíme o nedefinovatelném a tedy nedefinovaném bohu… a to je špatně.
Každý pojem, každá kategorie, kterou v řeči používáme, by měla mít nějaký vymezený význam. Měli bychom ji být schopni (byť třeba ne zcela přesně a ostře) definovat.
Měli bychom být schopni určit, definovat, co do dané kategorie (třeba i jen zhruba!) spadá, a co už ne.
Často se namítá, že (křesťanský) Bůh je s velkým B, že to je ten-jediný-pravý-bůh, a že Bůh je snad dokonce jeho vlastní jméno (což ovšem není pravda, protože vlastní jméno křesťanského boha má býti YHWH 😉 ). Pak to ovšem znamená, že tvrdíme, že kategorie bůh má v realitě jen jednoho zástupce, kterého označujeme Bůh s velkým B. Nikterak nás to nezbavuje potřeby a povinnosti obecný pojem bůh definovat, aby předchozí věta měla smysl. Věta “existuje konkrétní jednorožec jménem Franta” předpokládá, že musím nejprve vědět, co je jednorožec.
Někdo může mít obavu, abychom neudělali při definici boha chybu. Aby se nám snad nestalo, že to, co si definujeme, existovat nebude, zatímco “skutečný bůh” by existoval. To by ovšem znamenalo, že my sami považujeme za boha i něco jiného, než co jsme si sami definovali – a pak, pravda, udělali jsme chybu, ale udělali jsme ji sami vůči sobě. Nedostatečně jsme uvážili, co naše intuitivní představa boha vlastně obnáší.
Co tedy kvalifikuje danou entitu, abychom ji mohli považovat za boha? Co (my sami, jeden každý z nás) za boha jsme ochotni považovat, a co už ne?
Musí být bůh osobou? Jsme ochotni považovat za boha jakkoliv zvláštní neosobní “sílu”, “pole”, nebo něco podobného? Já určitě ne, ale někteří věřící třeba ano. Kdyby se ukázalo, že existuje nějaká neosobní síla, kterou někdo nazývá bohem – pak bych s existencí takového boha neměl problém.
Musí být bůh z definice jediný? Kdyby bylo bohů víc, a tvořili by hierarchii s jedním nejmocnějším – bylo by možné ty méně mocné považovat za bohy? A co kdyby bylo více rovnocenných bohů – například tři…? (paralely jistě nikoho nenapadají…)
Musí být bůh stvořitelem světa? Pokud by bylo bohů víc, byl by ten skutečný bůh jen ten, který stvořil Vesmír? Co kdyby byl bůh-stvořitel zrovna ten níže postavený v pantheonu?
Zajímavé myšlenkové cvičení je uvážit, že náš Vesmír by byl výsledkem pokusu vědce jisté civilizace z externího vesmíru. Takový vědec by pak byl Tvůrcem našeho Vesmíru – ale jistě všichni cítíme, že za boha bychom ho nepovažovali. Proč vlastně? Jakou definiční vlastnost boha vymyslíme, abychom “ufonského vědce” odstřihli? Co třeba, že bůh je duch? Jenže co je to vlastně duch? Ufonský vědec by jistě také nebyl z hmoty kterou známe, ani která existuje kdekoliv v našem vesmíru. Bylo by to úplně něco jiného – proč tomu neříkat “duchovní hmota”? A vůbec, co kdyby byli “skuteční duchové”, včetně boha, tvořeni nějakou “duchovní” či “božskou” hmotou? Přestali bychom je proto považovat za duchy či bohy?
Musí být bůh věčný? Pavel říká o Kristu, že je “prvorozený všeho stvoření” (Kol 1:15), což by nasvědčovalo, že byl Kristus stvořen. Není snad proto bůh? Ať tak či tak, je-li bůh všemohoucí, jistě jiného boha stvořit může. Proto věčnost by asi neměla být definičním atributem boha, a časová omezenost ufonského vědce by tedy neměla být důvodem, proč jej nepovažovat za boha.
Může být bůh smrtelný? Člověku by se chtělo říct, že jistě ne, že pro boha je klíčové být nesmrtelný … Smrtelného boha bych já za boha nepovažoval. Ježíšova smrt ovšem ukazuje, že křesťanům nedělá problém věřit ve smrtelného boha. Nezapomeňme přitom, že Ježíš nebyl dle křesťanů vtělený bůh, ale v Ježíši se Bůh stal člověkem. Kromě toho, stvoří-li jeden bůh jiného, nemůže ho také zabít? Je přece všemohoucí… Nebo nemůže ho změnit v něco smrtelného, tak jako se to stalo s Ježíšem, a to pak zabít? Ani nesmrtelnost bychom tedy jako definiční vlastnost boha požadovat asi neměli.
Musí být bůh nestvořený? Vzhledem k výše uvedenému lze říct, že nemusí.
Musí být bůh neměnný? Inu, vzhledem k tomu, že myslí, pak neměnný být dokonce nemůže. Jiná myšlenka = jiný vnitřní stav boha, tečka.
Musí bůh existovat nutně? Naše vážená diskutující Médea zde jednou prohlásila, že bůh, který neexistuje nutně (tedy ve všech myslitelných světech) pro ni není bohem. Já bych na něj tuto podmínku nekladl, už jen proto, že připouštím existenci více bohů, klidně mnoha. Je to asi ryze otázka osobních preferencí, a je to současně vážná otázka: co by to znamenalo, kdyby existoval právě jeden bůh, Stvořitel, ale neexistoval by nutně? Tedy, klidně by mohl neexistovat? Pak bychom měli zásadní otázku nad důvodem existence samotného boha, a proč pak spekulovat o bohu jako vysvětlení existence Vesmíru? Bůh by stal jen jedním nic neřešícím článkem navíc.
Závěr: “bůh” je jenom slovo, skupina písmen. Nemá žádný “přirozený” význam. Jeho obsah, význam, mu musíme dát my sami. Vymyslet uspokojivou definici boha (= ladící s naší intuicí) může být samo o sobě poměrně obtížné, a je otázkou, zda to vůbec lze učinit nějak rozumně (těším se na následnou diskuzi pod článkem). V závislosti na tom, jak toto uděláme, se mohou lišit odpovědi na otázku, zda bůh existuje a jaký je. Mohou se lišit odpovědi jak konkrétních lidí, včetně ateistů (definujeme-li boha jako všehomír – panteistická představa – pak budu já jako ateista první, kdo bude souhlasit, že bůh existuje. Podobně např. při definici “bůh je něco, co nás přesahuje” odpovím, že takový bůh jistě existuje, protože přesahuje nás jistě spousta věcí, které existují, např. Vesmír sám, naše Galaxie, atd.), tak i odpověď objektivní. Otázka “existuje bůh?” sama o sobě tedy nemá smysl. Vždy je potřeba jasně říct, na existenci čeho se daný konkrétní tazatel přesně ptá.
Nebo třeba porovnejme, co píše o vstupu do hrobu Matouš a co Lukáš.
Matouš říká, že u hrobu stály stráže, a vchod byl zavalen zapečetěným kamenem. Při příchodu žen ale slétl z nebe anděl, nastalo zemětřesení, a anděl kámen odvalil. Stráže se tak polekaly, že zůstaly jako mrtvé. Tento anděl ženám oznámil, že pán Ježíš v hrobě není, a zavedl je ukázat jim to.
Lukáš naproti tomu píše, že ženy našly kámen už odvalený. Nepíše ani slovo o nějakých strážích, ani o andělovi, ani o zemětřesení. Vešly dovnitř, a tam nenašly tělo pána Ježíše, když v tom před nimi stanuli dva muži v zářícím rouchu.
Soulad opět naprosto závratný, a nechci ani vidět, co by soudce dělal, kdyby v tom kdokoliv u soudu chtěl hledat nějaký rozpor. Něčeho tak pošetilého může být schopen jen ten nejbláznivější a nejzarputilejší militantní ateista. Všichni ostatní musí vidět dokonalý soulad.
Michale, já sice toho Vašeho autora neznám, ale pokud je jeho argumentační rovina takováto, tak je to vědátor typu Viktora Suvorova (což je autor military, který ostentativně a nesmyslně tvrdí, že Stalin chtěl zaútočit na Německo první, přestože je to jasná fantasmagorie).
I kdybyste měl pravdu, pak Vaše stávající argumentace se dá shrnout asi tak, že evangelisté si vymýšlí, protože se sice shodují, že Ježíš se před svým skonem začal modlit žalm, neshodují se ovšem který to byl. Nic lepšího tam vážně nemáte ? 🙂 Navíc u toho Lukáše a Marka je to opravdu kompatibilní, což je jasné každému, kdo si to přečte (Lukáš oproti Markovi pouze doplňuje, co Ježíš zvolal), to má HMC pravdu a s tím nic nenaděláte.
Na ten soud si někdy zajděte, je to veřejné a uvidíte, jak tam shodně/neshodně normální, průměrně inteligentní lidé vypovídají o věcech, které jsou pro ně podstatné, a které se stali teprve před pár měsíci. Udiví Vás, že jejich výpovědi tam i při těch šumech všichni považují za naprosto věrohodné 🙂
Foxy
Je li kdo takhle důkladně zavěšen na kříži, nemůže mluvit ani řvát, protože to prostě nejde.
Jistě, ti římští vojáci Ježíše ukřižovali jistě na milimetr přesně tak, jak jste vylíčil. Samozřejmě s ohledem na vaši dnešní “briskní analýzu”, abyste jakékoliv mluvení všech ukřižovaných nebožáků v celé historii lidstva mohl s úspěchem vyloučit….
😀 😀 😀
Skoro to připomíná popírače přistání Američanů na Měsíci…
😀
Inu dobře, milý HMC2011.
Kde měl Ježíš stigmata způsobená ukřižováním?
Občas zázračně vyráží stigmata i leckterým hluboce věřícím.
Můžete mi popsat, kde jsou na těle umístěna?
Už je to tak, že ateisté a evolucionisté prostě musí postulovat velmi pozoruhodné náhodičky.
Zkusme zmínit jen některé a předpokládejme, že si biblický pisatel vymýšlel.
Tak například se v Genesis píše o velkých mořských obludách, jindy překládaných jako dracích….
I stvořil Bůh veliké netvory a rozmanité druhy
Takže Mojžíš si vymýšlí a vymýšlí, neb neměl dnešní “vysoké evolucionistické znalosti” a hle, my za několik tisíc let, začneme objevovat kostry dinosaurů a dalších veleještěrů! A aby toho nebylo málo, někteří sekulární vědci vyslovili již domněnky, že veleještěři se rochnili spíše ve vodě, jako třeba dnešní krokodýly, neb by své těžké tělo na souši neunesli.
Mojžíš si sic vymýšlí Boha, ale kupodivu pro člověka nezmíní nějaký honosnější materiál, nějaké hvězdné fluidum, ze kterého by Bůh člověka vytvořil. Volí prach země a hle, člověčí tělo se skutečně skládá z atomů a molekul a chemikálií obsažených na zemi.
Vznikneme evolučním krvežíznivým procesem, kde by požehnání od vymyšlených božstev mohlo být vnímáno množství masa a dobrého úlovku od lidí, kteří údajně běhali 280 000 let nahatých v křoví, a hle, Mojžíš napíše, že v ráji všichni papali travičku a byliny… Zvláštní…!
Mojžíš si vymyslí potopu a hle, nejenom že se trefí do MODRÉ PLANETY ale také všude na světě nalézáme miliardy fosilií (bez evoluce), uhlí, zemní plyn a ropu. A to dokonce i v Antarktidě a stejně tak podmořská naleziště ropy…
Izajáš (40:22) si sice vymýšlí, až se mu od huby práší, ale nevymyslí si čtvercovou nebo trojúhelníkovou placku země, (jak tvrdí ateisté) nýbrž kruhovou! Která je často překládána jako klenba… No placatou klenbu jsem ještě neviděl… 😀 Ajtakrajta! To je ale náhodiček najednou….
Nu a stejné to bude i s takzvaným “lidovým vyprávěním” o Kristu. Vřele doporučuji článek na Rozumné víře s názvem :
Evangelia jako autentické a věrohodné historické záznamy – argument na základě neplánované shody
Takže jediné “rozumné” vysvětlení z ateistické perspektivy zřejmě je, že ti lidé si tak moc vymýšleli, až se nakonec trefili…..
😀 😀 😀
Michal says:
March 30, 2014 at 8:07 am
Samain, neřekl bych přímo, že to byla krásná literatura. Pro ně to totiž byl nepochybně text sdělující hluboké Pravdy. Ovšem pravdy teologické, spirituální.
Nojo – to je pro mně, zatraceného materialistu holt krásná literatura :-).
Foxy – nedávno dávali na Prima ZOOM dokument o křižování ( různé techniky) a tam říkali, že někdy bylo na kříži přidělané sedátko . Asi žádné milosrdenství, spíš zařízení, aby odsouzenec déle vydržel.
To by pak celkem exekuovaný pokřikovat mohl. Zase se to ale neslučuje s tou krátkou dobou, kdy J.K: pobyl na kříži.
Petře,
máte pravdu v tom, že se u soudu stává, že dva lidé, popisující událost, které byli svědky, svědčí odlišně či přímo rozporně, ať už proto, že se mýlí anebo že lžou. S tím se ale musí soud vypořádat, tedy ujasnit si, co je příčinou těch odlišností a jak s nimi naloží. Pokud půjde jen o rozdíly řekněme kosmetické, asi nebude problém obě výpovědi harmonizovat. Jestliže by se ale svědkové lišili v podstatných údajích, například o čase určité události, o místě, o totožnosti jejích aktérů a o jejich jednáních, pak si musí soud udělat jasno v tom, která z výpovědí je relevantní a která nikoliv, což provede jejich vyhodnocením v kontextu s dalšími důkazy, například materiálními stopami. Rozhodně ale nemůže akceptovat obě, jestliže se rozcházejí v podstatných údajích. Je pak běžné, že jeden ze svědků – anebo třeba také oba – jsou shledáni nevěrohodnými.
Naneštěstí v případě evangelií jsme v situaci, kdy o popisované události nejsou žádné ani přímé, ani nepřímé důkazy, žádné materiální stopy, nic. A nejsou ostatně ani ta svědectví, protože žádný z evangelistů u toho nebyl.
A aby toho nebylo málo, někteří sekulární vědci vyslovili již domněnky, že veleještěři se rochnili spíše ve vodě, jako třeba dnešní krokodýly, neb by své těžké tělo na souši neunesli.
Co vím já, tak naopak je tahle teorie dávno opuštěná.
S.V.H.: Neuspěl S.V.H. Toto bývá chyba třeba začínajících advokátních koncipientů, že si myslí, že poukazem na tyto zcela normální odchylky nějak znevěrohodní výpovědi svědků.
Každá výpověď se od jiné liší. Liší se dokonce i výpovědi stejných lidí, které třeba v trestním řízení učiní v přípravném řízení policie s tím, co pak v dobré víře ti stejní lidé vypoví u soudu. Dokonce od toho je v našem trestním řádu institut čtení té výpovědi z přípravného řízení v případě, že budou ty rozpory markantnější. Řada odchylek se dá poté odstranit tím, že se na to ty lidi prostě zeptáte, na nesoulad je upozorníte a teprve pokud to nejsou schopni vysvětlit, začnete tušit nějakou zradu 🙂
Evangelistů se na to již na tomto světě nezeptáme, nicméně jejich soulad z toho co známe je (přes nesporné nepřesnosti) činí věrohodnými.
neruda: Nebo tak 🙂
Evangelistů se na to již na tomto světě nezeptáme, nicméně jejich soulad z toho co známe je (přes nesporné nepřesnosti) činí věrohodnými.
Petře,
tím souladem myslíte třeba to, že podle Matouše se Ježíš narodil za života krále Heroda Velikého, zatímco podle Lukáše až za Quiriniova censu, tedy nejméně o 10 let později?
Já považuji za ještě zásadnější, než různé názory na okolnosti Ježíšova narození, ten nesoulad ohledně toho, za jakých okolností byl nalezen prázdný hrob, jak jsem před chvílí psal zde a zde.
Toto jsou přece pro posouzení “kauzy” Ježíšova vzkříšení dost podstatné věci.
Michale,
já myslím, že právě v tom narození je klíč k tomu všemu. Pokud mají současně pravdu Matouš i Lukáš, tak to znamená, že v tom příběhu figurují dva Ježíšové, věkem od sebe vzdálení asi těch 10 let. Jeden pocházel z Betléma a po jeho narození s ním odešli do Egypta, druhý byl původem z Nazareta a v Egyptě jakživ nebyl.
Konec konců by pak sedělo dvojí datum jejich smrti – jeden z nich byl ukřižován v den sederové večeře (Jan), ten druhý pak dne následujícího. Každý z nich říkal na kříži něco jiného a prázdný hrob každého z nich objevila jiná výprava. A máme to doma :-).
Samain, to sedátko tam bylo skutečně pro prodloužení umírání.
Měla li být poprava urychlena, byly křižovaným přeráženy nohy.
Pokud křižovali Římané, pak si odsouzenec netáhl na popraviště na ramenou kříž, ale jen příčné břevno s otvorem uprostřed (patibulum). Na popravišti trvale stály kůly, na které bylo ono patibulum i s odsouzeným nasazeno.
Stále mne zajímá, jestli se HMC2011 uráčí odpovědět na mé dotazy:
Kde měl Ježíš stigmata způsobená ukřižováním?
Občas zázračně vyráží stigmata i leckterým hluboce věřícím. Můžete mi, mé milé HMC2011, popsat, kde přesně jsou na jejich těle umístěna?
neruda:
1) to záleží na tom, jak přeložíte řecký výraz v Septuagintě, zda jako “před tím” nebo “zatímco”
2) který census máte na mysli, první nebo druhý ?
Petře,
který první, resp. druhý máte na mysli?
ad 2)
1) nevím o tom, že by Lukáš mluvil o dvou sčítáních
2) v Ježíšově době i historicky proběhlo v oblasti Izraele jen jedno sčítání, a to v letech 6-7 n.l., a proběhlo v Judei ale nikoliv v Galilei
3) NIKDY na celém světě v celé historii neproběhlo takové sčítání, o jakém píše Lukáš, tedy aby se každý musel dát zapsat v místě, kde žili jeho předci před tisíci lety.
Michal
2) v Ježíšově době i historicky proběhlo v oblasti Izraele jen jedno sčítání, a to několik let PŘED Ježíšovým narozením
Myslíte, že historický fakt podmiňuje současný nález, nebo současný nález podmiňuje historický fakt ??? 😉
Co kdyby vypukla atomová válka a Pražský hrad by byl zcela zničen a za tisíc let by po něm nikdo nenašel žádné stopy. Znamenalo by to pak, že Pražský hrad nikdy neexistoval…???
3) NIKDY na celém světě v celé historii neproběhlo takové sčítání, o jakém píše Lukáš, tedy aby se každý musel dát zapsat v místě, kde žili jeho předci před tisíci lety.
Židé měli rozsáhlé rodokmeny. Viz 1. Paralipomenon 9 a vůbec studium této knihy.
Všichni z Izraele byli zapsáni do seznamu rodů.
Kdo dříve sídlili v městech svého trvalého vlastnictví, Izrael, kněží, levité a chrámoví nevolníci,
Není tedy nic divného na tom, že se Josef musel vydat do Betléma.
petr says:
S.V.H.: Neuspěl S.V.H. Toto bývá chyba třeba začínajících advokátních koncipientů, že si myslí, že poukazem na tyto zcela normální odchylky nějak znevěrohodní výpovědi svědků.
Každá výpověď se od jiné liší. Liší se dokonce i výpovědi stejných lidí, které třeba v trestním řízení učiní v přípravném řízení policie s tím, co pak v dobré víře ti stejní lidé vypoví u soudu. Dokonce od toho je v našem trestním řádu institut čtení té výpovědi z přípravného řízení v případě, že budou ty rozpory markantnější. Řada odchylek se dá poté odstranit tím, že se na to ty lidi prostě zeptáte, na nesoulad je upozorníte a teprve pokud to nejsou schopni vysvětlit, začnete tušit nějakou zradu 🙂
S.V.H.:
Plně souhlasím, že očití svědci (zvláště po delší době) jsou velmi nespolehliví. Jejich rozporné výpovědi je možné samozřejmě sladit dalšími důkazy a výslechy, ke kterémuž sladění ovšem u evangelistů nedošlo. Naopak – i když vycházeli jeden ze druhého a z jiných společných zdrojů, popsali události značně odlišně (takže bychom tu zradu tušit měli 🙂 ). Snažit se je sladit nyní je (omlouvám se) spíše směšné. Ať se to stalo, jak se to stalo, všichni evangelisté prostě nemohou mít pravdu, někteří se musí mýlit.