Lidský jazyk je neocenitelný a mimořádně důležitý nástroj. Vědomá část našeho myšlení se z velké části odehrává v jazyce. Přesto je jazyk jen naším nedokonalým výtvorem, a jeho používání v sobě skrývá mnohá rizika, která si však často ani neuvědomujeme. Například v diskuzích o bohu se často setkáváme s používáním vyprázdněných pojmů, s posouváním významu slov a samozřejmě i s logicky chybnými argumenty (které se však nezkušenému člověku mohou zdát jako korektní).
Každý máme nějakou intuitivní představu o tom, co znamená slovo bůh. V diskuzi však často dojde k popření atributů, které bohu intuitivně (tradičně) přisuzujeme – a z pojmu bůh se tak stane pojem vyprázdněný. Podobně věřící často rovnou prohlašují, že bůh je pojem nedefinovatelný, že o bohu nemůžeme vůbec nic říct. (a ještě jakoby chtěli dodat: Ha, ateisté, a máte po žížalkách – teď už proti našemu bohu nemůžete nic namítnout!) Používat nedefinované a vyprázdněné slovo ale nemá smysl, ačkoliv s tím naše mysl nemá problém: intuitivní představu o významu toho slova stále máme (ačkoliv byla v diskuzi explicitně popřena!) a proto se vesele dál bavíme o nedefinovatelném a tedy nedefinovaném bohu… a to je špatně.
Každý pojem, každá kategorie, kterou v řeči používáme, by měla mít nějaký vymezený význam. Měli bychom ji být schopni (byť třeba ne zcela přesně a ostře) definovat.
Měli bychom být schopni určit, definovat, co do dané kategorie (třeba i jen zhruba!) spadá, a co už ne.
Často se namítá, že (křesťanský) Bůh je s velkým B, že to je ten-jediný-pravý-bůh, a že Bůh je snad dokonce jeho vlastní jméno (což ovšem není pravda, protože vlastní jméno křesťanského boha má býti YHWH 😉 ). Pak to ovšem znamená, že tvrdíme, že kategorie bůh má v realitě jen jednoho zástupce, kterého označujeme Bůh s velkým B. Nikterak nás to nezbavuje potřeby a povinnosti obecný pojem bůh definovat, aby předchozí věta měla smysl. Věta “existuje konkrétní jednorožec jménem Franta” předpokládá, že musím nejprve vědět, co je jednorožec.
Někdo může mít obavu, abychom neudělali při definici boha chybu. Aby se nám snad nestalo, že to, co si definujeme, existovat nebude, zatímco “skutečný bůh” by existoval. To by ovšem znamenalo, že my sami považujeme za boha i něco jiného, než co jsme si sami definovali – a pak, pravda, udělali jsme chybu, ale udělali jsme ji sami vůči sobě. Nedostatečně jsme uvážili, co naše intuitivní představa boha vlastně obnáší.
Co tedy kvalifikuje danou entitu, abychom ji mohli považovat za boha? Co (my sami, jeden každý z nás) za boha jsme ochotni považovat, a co už ne?
Musí být bůh osobou? Jsme ochotni považovat za boha jakkoliv zvláštní neosobní “sílu”, “pole”, nebo něco podobného? Já určitě ne, ale někteří věřící třeba ano. Kdyby se ukázalo, že existuje nějaká neosobní síla, kterou někdo nazývá bohem – pak bych s existencí takového boha neměl problém.
Musí být bůh z definice jediný? Kdyby bylo bohů víc, a tvořili by hierarchii s jedním nejmocnějším – bylo by možné ty méně mocné považovat za bohy? A co kdyby bylo více rovnocenných bohů – například tři…? (paralely jistě nikoho nenapadají…)
Musí být bůh stvořitelem světa? Pokud by bylo bohů víc, byl by ten skutečný bůh jen ten, který stvořil Vesmír? Co kdyby byl bůh-stvořitel zrovna ten níže postavený v pantheonu?
Zajímavé myšlenkové cvičení je uvážit, že náš Vesmír by byl výsledkem pokusu vědce jisté civilizace z externího vesmíru. Takový vědec by pak byl Tvůrcem našeho Vesmíru – ale jistě všichni cítíme, že za boha bychom ho nepovažovali. Proč vlastně? Jakou definiční vlastnost boha vymyslíme, abychom “ufonského vědce” odstřihli? Co třeba, že bůh je duch? Jenže co je to vlastně duch? Ufonský vědec by jistě také nebyl z hmoty kterou známe, ani která existuje kdekoliv v našem vesmíru. Bylo by to úplně něco jiného – proč tomu neříkat “duchovní hmota”? A vůbec, co kdyby byli “skuteční duchové”, včetně boha, tvořeni nějakou “duchovní” či “božskou” hmotou? Přestali bychom je proto považovat za duchy či bohy?
Musí být bůh věčný? Pavel říká o Kristu, že je “prvorozený všeho stvoření” (Kol 1:15), což by nasvědčovalo, že byl Kristus stvořen. Není snad proto bůh? Ať tak či tak, je-li bůh všemohoucí, jistě jiného boha stvořit může. Proto věčnost by asi neměla být definičním atributem boha, a časová omezenost ufonského vědce by tedy neměla být důvodem, proč jej nepovažovat za boha.
Může být bůh smrtelný? Člověku by se chtělo říct, že jistě ne, že pro boha je klíčové být nesmrtelný … Smrtelného boha bych já za boha nepovažoval. Ježíšova smrt ovšem ukazuje, že křesťanům nedělá problém věřit ve smrtelného boha. Nezapomeňme přitom, že Ježíš nebyl dle křesťanů vtělený bůh, ale v Ježíši se Bůh stal člověkem. Kromě toho, stvoří-li jeden bůh jiného, nemůže ho také zabít? Je přece všemohoucí… Nebo nemůže ho změnit v něco smrtelného, tak jako se to stalo s Ježíšem, a to pak zabít? Ani nesmrtelnost bychom tedy jako definiční vlastnost boha požadovat asi neměli.
Musí být bůh nestvořený? Vzhledem k výše uvedenému lze říct, že nemusí.
Musí být bůh neměnný? Inu, vzhledem k tomu, že myslí, pak neměnný být dokonce nemůže. Jiná myšlenka = jiný vnitřní stav boha, tečka.
Musí bůh existovat nutně? Naše vážená diskutující Médea zde jednou prohlásila, že bůh, který neexistuje nutně (tedy ve všech myslitelných světech) pro ni není bohem. Já bych na něj tuto podmínku nekladl, už jen proto, že připouštím existenci více bohů, klidně mnoha. Je to asi ryze otázka osobních preferencí, a je to současně vážná otázka: co by to znamenalo, kdyby existoval právě jeden bůh, Stvořitel, ale neexistoval by nutně? Tedy, klidně by mohl neexistovat? Pak bychom měli zásadní otázku nad důvodem existence samotného boha, a proč pak spekulovat o bohu jako vysvětlení existence Vesmíru? Bůh by stal jen jedním nic neřešícím článkem navíc.
Závěr: “bůh” je jenom slovo, skupina písmen. Nemá žádný “přirozený” význam. Jeho obsah, význam, mu musíme dát my sami. Vymyslet uspokojivou definici boha (= ladící s naší intuicí) může být samo o sobě poměrně obtížné, a je otázkou, zda to vůbec lze učinit nějak rozumně (těším se na následnou diskuzi pod článkem). V závislosti na tom, jak toto uděláme, se mohou lišit odpovědi na otázku, zda bůh existuje a jaký je. Mohou se lišit odpovědi jak konkrétních lidí, včetně ateistů (definujeme-li boha jako všehomír – panteistická představa – pak budu já jako ateista první, kdo bude souhlasit, že bůh existuje. Podobně např. při definici “bůh je něco, co nás přesahuje” odpovím, že takový bůh jistě existuje, protože přesahuje nás jistě spousta věcí, které existují, např. Vesmír sám, naše Galaxie, atd.), tak i odpověď objektivní. Otázka “existuje bůh?” sama o sobě tedy nemá smysl. Vždy je potřeba jasně říct, na existenci čeho se daný konkrétní tazatel přesně ptá.
medea: na to existuje jednoduchá odpověď: apendix 🙂
medeo, oceňuji Vaši ofenzivnost, ale nechte to na Michalovi. Je už velkej kluk a předpokládám, že si závěry a teze svého článku dovede obhájit sám 😉
Medea says:
Vezmime si napr. slepú škvrnu v ľudskom oku. Zrakový nerv v oku človeka rušivo a zbytočne pretína sietnicu, pričom by sa mohol na sietnicu napájať aj z opačnej strany (ako je napr. v oku hlavonožcov). Je to jednoducho nezmyselne urobená “kabeláž” 🙂
A tekejto fušeriny je v živom svete kopa 🙂
protestant:
Dlouho si lidé mysleli, že takovou fušeřinou je třeba slepé střevo…. A není:
http://21stoleti.cz/blog/2009/12/19/novy-objev-k-cemu-mame-slepe-strevo/
A někdy v budoucnosti něco podobného zjistíme i o té žluté skvrně..
🙂
Protestant, majú právo na život možné, ale aktuálne neexistujúce tvory? Pokiaľ by Boh stvoril svet bez bacilov, vírusov a cudzopasníkov, tak podľa Teba týmto možným, ale neexistujúcim bytostiam ublížil? Dá sa ublížiť tomu, čo neexistuje? 🙂
Vidím Petře, že jsme napsali v podstatě stejnou reakci…. 🙂
protestant:
Dlouho si lidé mysleli, že takovou fušeřinou je třeba slepé střevo…. A není:
http://21stoleti.cz/blog/2009/12/19/novy-objev-k-cemu-mame-slepe-strevo/
A někdy v budoucnosti něco podobného zjistíme i o té žluté skvrně..
🙂
Jarda:
A až doposud si lidé běžně pletou slepé střevo s červovitým výběžkem slepého střeva. Již jsem tě, protestante, na tuto neznalost zde upozorňoval 2x.
Medea says:
March 19, 2014 at 2:16 pm
“Podle vás Jardo nemají bacily, viry ani cizopasníci právo na život?”
Protestant, majú právo na život možné, ale aktuálne neexistujúce tvory? Pokiaľ by Boh stvoril svet bez bacilov, vírusov a cudzopasníkov, tak podľa Teba týmto možným, ale neexistujúcim bytostiam ublížil? Dá sa ublížiť tomu, čo neexistuje? 🙂
protestant:
Podle mne nemá PRÁVO nikdo. Život je dar.
medea: na to může existovat jedna dobrá odpověď: “apendix” 🙂
Nicméně medeo, buďte korektní, já uznávám, a nikdy jsem neměl problém uznat, a opakovaně jsem to napsal, že uvedené argumenty nezpochybňuji a přiznávám jim určitou relevanci a s otevřeností, která mi je v tomto vlastní jsem ochoten proto uznat, že přestože se argument pro design jeví jako silnější, právě existence těchto nepřesností nám velí být korektní a zdržeti se ohledně designu silného úsudku do doby, než budou vyjasněny. Zdržuji se v tomto silných komentářů, na rozdíl od Vás 😉
btw. …na rozdíl od Vás a od Michala…
Jarda:
A až doposud si lidé běžně pletou slepé střevo s červovitým výběžkem slepého střeva. Již jsem tě, protestante, na tuto neznalost zde upozorňoval 2x.
protestant:
To musíš říci těm lidem, ne mně…. 🙂
protestant:
Podle vás Jardo nemají bacily, viry ani cizopasníci právo na život?
Jarda:
Ať si klidně žijí, ale ať, stejně jako tomu bylo v Ráji, ohlodávají nějaké větvičky!
protestant:
Zapomněl jsi Halíkovi napsat, že na i-ateismus se nepohybuje ani žádný fundovaný ateista…
Jarda:
Připoměl jsi mně zkušenost z podzimní diskuze mezi katolíky a marxisty. Katolíci se sešli 4, marxisté 2, a v zápětí dodali, že jsou také křesťané.
No a když zde není žádný fundovaný ateista, tím snadnější bude ty Michalovy úvodní bludy vyvrátit!
Protestant, nie o žltej, ale o SLEPEJ škvrne 🙂
Ako som už hovorila, zástanca zdanlivej fušeriny by mal dokázať, že sa jedná o zdanlivú fušerinu. Len z toho, že niečo vyzerá ako fušerina, sa predsa nedá vyvodiť, že je to len zdanlivá fušerina. Najjednoduchšia interpretácia toho, čo sa nám javí ako fušerina, je také, že je to fušerina 🙂
Ak matka tvrdí, že aj niektorí géniovia pôsobili dojmom hlupákov, a preto jej hlúpo pôsobiace dieťa je génius, tak zabudla vziať do úvahy, že aj mnohé hlúpe deti pôsobia dojmom hlupákov 🙂 To, že niekto pôsobí ako hlupák, nie je dostatočný dôvod na to, aby sme záver, že dotyčný je génius, považovali za pravdepodobný (alebo dokonca istý).
Komu? Dnešným jednoduchým alebo dávnym ľuďom? 🙂
Peter, stále sa míňame. Väčšina prírodovedcov a analytických filozofov je ateistická, ako je to možné, ak je stvoriteľský dizajn taký očividný?
Ale začínam silne pochybovať o tom, že dokázete pochopiť o čom píšem, asi máte nejaký blok …
medea: no pokud to dítě zvládne bez problémů integrály, ale vypadá to, že dělá někdy některé banální početní chyby ve sčítání, pak si může tu tezi o hlupákovi může myslet pouze další hlupák, anebo někdo, kdo je proti tomu dítěti z úplně jiných důvodů silně zaujatý 😉
Medea says:
March 19, 2014 at 2:37 pm
Peter, stále sa míňame. Väčšina prírodovedcov a analytických filozofov je ateistická…
protestant:
hahaha….
4 Petr
Takže asi správný morální postoj by bylo za této situace se konzumace masa vzdát na nutné minimum, ale řekněme si sami, kdo z nás to dá 🙂 …samozřejmě vyjma probíhajícího postního období…
Řešení se nabízí. Apelovat na Europoslance, aby zakázali velkochovy.
Maso by pak bylo mnohem dražší než teď a dali bychom to téměř všichni půst nepůst.
medea: Vím o čem píšete a mám na to nějaký celkem silný názor, který je námi vedenou diskusí jenom podpořen. Nicméně na rozdíl od ostatních si myslím, že pokud není objektivně podložený, měl bych si své soukromé soudy o “halucinacích” apod. nechat pro sebe.
http://21stoleti.cz/blog/2009/12/19/novy-objev-k-cemu-mame-slepe-strevo/
Zajímalo by mně, jaké vzdělání má autor článku. Totiž, zcela tam vynechal funkci slepého střeva u nepřežvýkavých býložravců (kůň). Tam má tento orgán důležitou funkci, je plně vyvinutý a funguje jako zásobárna bakterií, které býložravci pamáhají zpracovat celulózu. Zároveň, splachováním bakterií dále do zažívacího traktu, dodává býložravci esenciální aminokyseliny (živočišnou bílkovinu)
Na druhou stranu, apendix u člověka možná obsahuje zásobárnu “hodných” bakterií. Proč ne – je to stejná funkce jako u toho koně. Na ruhou stranu, člověk s vyoperovaným apendixem nijak netrpí – já sama ho nemám půl života a nijak ho nepostrádám. Ovšem – předtím mně málem zabil (akutní zánět). Tipla bych si, že než začala být apendektomie rutinní záležitost, zabil tento “důležitý” orgán mnoho lidí.
Takže o jeho užitečnosti bych si dovolila pochybovat. Myslím, že je menší, než jeho potenciální nebezpečnost.
Protestant, už som to tu písala “100 krát”:
Väčšina vedcov je neveriaca. Tu je štatistika z renomovaného vedeckého časopisu Nature z roku 1998. Ako vzorka boli použitý členovia Národnej akadémie vied v USA (NAS – National Academy of Sciences): http://www.stephenjaygould.org/ctrl/news/file002.html Podľa tej štatistiky 72,2% respondentov neverí v osobného Boha a 76,7% neverí v posmrtný život. K viere v osobného Boha sa prihlásilo len 7%, k viere v posmrtný život 7,9%. Samozrejme to boli TOP vedci v USA. Ak vezmeme celú vedeckú populáciu (v nábožensky bigotných) USA, tak cca 60% neverí v osobného Boha, to je asi rovnaké číslo ako v roku 1900.
Väčšina analytických filozofov je zrejme ateistická. Viď napr. tento prieskum: http://consc.net/papers/survey.pdf Podľa toho prieskumu zastáva 72% respondentov ateizmus: atheism 72.8%; theism 14.6%; other 12.6% (v prieskume je uvedená aj jemnozrnnejšia škála).