Lidský jazyk je neocenitelný a mimořádně důležitý nástroj. Vědomá část našeho myšlení se z velké části odehrává v jazyce. Přesto je jazyk jen naším nedokonalým výtvorem, a jeho používání v sobě skrývá mnohá rizika, která si však často ani neuvědomujeme. Například v diskuzích o bohu se často setkáváme s používáním vyprázdněných pojmů, s posouváním významu slov a samozřejmě i s logicky chybnými argumenty (které se však nezkušenému člověku mohou zdát jako korektní).
Každý máme nějakou intuitivní představu o tom, co znamená slovo bůh. V diskuzi však často dojde k popření atributů, které bohu intuitivně (tradičně) přisuzujeme – a z pojmu bůh se tak stane pojem vyprázdněný. Podobně věřící často rovnou prohlašují, že bůh je pojem nedefinovatelný, že o bohu nemůžeme vůbec nic říct. (a ještě jakoby chtěli dodat: Ha, ateisté, a máte po žížalkách – teď už proti našemu bohu nemůžete nic namítnout!) Používat nedefinované a vyprázdněné slovo ale nemá smysl, ačkoliv s tím naše mysl nemá problém: intuitivní představu o významu toho slova stále máme (ačkoliv byla v diskuzi explicitně popřena!) a proto se vesele dál bavíme o nedefinovatelném a tedy nedefinovaném bohu… a to je špatně.
Každý pojem, každá kategorie, kterou v řeči používáme, by měla mít nějaký vymezený význam. Měli bychom ji být schopni (byť třeba ne zcela přesně a ostře) definovat.
Měli bychom být schopni určit, definovat, co do dané kategorie (třeba i jen zhruba!) spadá, a co už ne.
Často se namítá, že (křesťanský) Bůh je s velkým B, že to je ten-jediný-pravý-bůh, a že Bůh je snad dokonce jeho vlastní jméno (což ovšem není pravda, protože vlastní jméno křesťanského boha má býti YHWH 😉 ). Pak to ovšem znamená, že tvrdíme, že kategorie bůh má v realitě jen jednoho zástupce, kterého označujeme Bůh s velkým B. Nikterak nás to nezbavuje potřeby a povinnosti obecný pojem bůh definovat, aby předchozí věta měla smysl. Věta “existuje konkrétní jednorožec jménem Franta” předpokládá, že musím nejprve vědět, co je jednorožec.
Někdo může mít obavu, abychom neudělali při definici boha chybu. Aby se nám snad nestalo, že to, co si definujeme, existovat nebude, zatímco “skutečný bůh” by existoval. To by ovšem znamenalo, že my sami považujeme za boha i něco jiného, než co jsme si sami definovali – a pak, pravda, udělali jsme chybu, ale udělali jsme ji sami vůči sobě. Nedostatečně jsme uvážili, co naše intuitivní představa boha vlastně obnáší.
Co tedy kvalifikuje danou entitu, abychom ji mohli považovat za boha? Co (my sami, jeden každý z nás) za boha jsme ochotni považovat, a co už ne?
Musí být bůh osobou? Jsme ochotni považovat za boha jakkoliv zvláštní neosobní “sílu”, “pole”, nebo něco podobného? Já určitě ne, ale někteří věřící třeba ano. Kdyby se ukázalo, že existuje nějaká neosobní síla, kterou někdo nazývá bohem – pak bych s existencí takového boha neměl problém.
Musí být bůh z definice jediný? Kdyby bylo bohů víc, a tvořili by hierarchii s jedním nejmocnějším – bylo by možné ty méně mocné považovat za bohy? A co kdyby bylo více rovnocenných bohů – například tři…? (paralely jistě nikoho nenapadají…)
Musí být bůh stvořitelem světa? Pokud by bylo bohů víc, byl by ten skutečný bůh jen ten, který stvořil Vesmír? Co kdyby byl bůh-stvořitel zrovna ten níže postavený v pantheonu?
Zajímavé myšlenkové cvičení je uvážit, že náš Vesmír by byl výsledkem pokusu vědce jisté civilizace z externího vesmíru. Takový vědec by pak byl Tvůrcem našeho Vesmíru – ale jistě všichni cítíme, že za boha bychom ho nepovažovali. Proč vlastně? Jakou definiční vlastnost boha vymyslíme, abychom “ufonského vědce” odstřihli? Co třeba, že bůh je duch? Jenže co je to vlastně duch? Ufonský vědec by jistě také nebyl z hmoty kterou známe, ani která existuje kdekoliv v našem vesmíru. Bylo by to úplně něco jiného – proč tomu neříkat “duchovní hmota”? A vůbec, co kdyby byli “skuteční duchové”, včetně boha, tvořeni nějakou “duchovní” či “božskou” hmotou? Přestali bychom je proto považovat za duchy či bohy?
Musí být bůh věčný? Pavel říká o Kristu, že je “prvorozený všeho stvoření” (Kol 1:15), což by nasvědčovalo, že byl Kristus stvořen. Není snad proto bůh? Ať tak či tak, je-li bůh všemohoucí, jistě jiného boha stvořit může. Proto věčnost by asi neměla být definičním atributem boha, a časová omezenost ufonského vědce by tedy neměla být důvodem, proč jej nepovažovat za boha.
Může být bůh smrtelný? Člověku by se chtělo říct, že jistě ne, že pro boha je klíčové být nesmrtelný … Smrtelného boha bych já za boha nepovažoval. Ježíšova smrt ovšem ukazuje, že křesťanům nedělá problém věřit ve smrtelného boha. Nezapomeňme přitom, že Ježíš nebyl dle křesťanů vtělený bůh, ale v Ježíši se Bůh stal člověkem. Kromě toho, stvoří-li jeden bůh jiného, nemůže ho také zabít? Je přece všemohoucí… Nebo nemůže ho změnit v něco smrtelného, tak jako se to stalo s Ježíšem, a to pak zabít? Ani nesmrtelnost bychom tedy jako definiční vlastnost boha požadovat asi neměli.
Musí být bůh nestvořený? Vzhledem k výše uvedenému lze říct, že nemusí.
Musí být bůh neměnný? Inu, vzhledem k tomu, že myslí, pak neměnný být dokonce nemůže. Jiná myšlenka = jiný vnitřní stav boha, tečka.
Musí bůh existovat nutně? Naše vážená diskutující Médea zde jednou prohlásila, že bůh, který neexistuje nutně (tedy ve všech myslitelných světech) pro ni není bohem. Já bych na něj tuto podmínku nekladl, už jen proto, že připouštím existenci více bohů, klidně mnoha. Je to asi ryze otázka osobních preferencí, a je to současně vážná otázka: co by to znamenalo, kdyby existoval právě jeden bůh, Stvořitel, ale neexistoval by nutně? Tedy, klidně by mohl neexistovat? Pak bychom měli zásadní otázku nad důvodem existence samotného boha, a proč pak spekulovat o bohu jako vysvětlení existence Vesmíru? Bůh by stal jen jedním nic neřešícím článkem navíc.
Závěr: “bůh” je jenom slovo, skupina písmen. Nemá žádný “přirozený” význam. Jeho obsah, význam, mu musíme dát my sami. Vymyslet uspokojivou definici boha (= ladící s naší intuicí) může být samo o sobě poměrně obtížné, a je otázkou, zda to vůbec lze učinit nějak rozumně (těším se na následnou diskuzi pod článkem). V závislosti na tom, jak toto uděláme, se mohou lišit odpovědi na otázku, zda bůh existuje a jaký je. Mohou se lišit odpovědi jak konkrétních lidí, včetně ateistů (definujeme-li boha jako všehomír – panteistická představa – pak budu já jako ateista první, kdo bude souhlasit, že bůh existuje. Podobně např. při definici “bůh je něco, co nás přesahuje” odpovím, že takový bůh jistě existuje, protože přesahuje nás jistě spousta věcí, které existují, např. Vesmír sám, naše Galaxie, atd.), tak i odpověď objektivní. Otázka “existuje bůh?” sama o sobě tedy nemá smysl. Vždy je potřeba jasně říct, na existenci čeho se daný konkrétní tazatel přesně ptá.
Peter, Vy ignorujete epistemologický predpoklad o človeku (jeho rozume), ktorý je obsiahnutý v citáte z Pavlovho listu, ktorým uviedol Michal svoj článok:
Populárny medzi halík-ovcami. Halíkove knihy obsahujú plne zmätenej postmodernistickej rétoriky, ale logiku alebo analytické filozofické myslenie by tam človek márne hľadal. Halík sa snaží o iracionálnu postmodernistickú teológiu, na rozdiel od racionalistických scholastikov alebo moderných analytických apologétov (Inwagen, Plantinga, Craig, …). (Tým samozrejme netvrdím, že sa scholastikom alebo analytickým apologétom, podarilo racionálnu a logicky konzistentnú teológiu vybudovať, len, že sa o ňu snažili/snažia). Halík má rád tmu a zahmlievanie.
Názor jedného analyticky orientovaného tomistu: Jak si Halík představuje dialog s ateisty?
Polemika Halík-Hříbek-Polák: http://kojot.name/2010/11/06/869571-polemika-halik-hribek-polak-posledni-prispevky
Len pre istotu. “Tomista” je stúpenec filozofie Tomáša Akvinského 🙂
Michale, můžeš mně nějak vysvětlit, proč se při každém otevření stránek musím (podobně jako na Christnetu) znovu přihlašovat??
19.3.2014
Dobrý den.
Vážený pane profesore.
Dočetl jsem se, že Vám byla udělena Templetonova cena, dovoluji si proto vám k tomu srdečně poblahopřát. Zároveň mě potěšilo, že uvažujete část finanční odměny s cenou spojené věnovat na podporu dialogu mezi věřícími a ateisty. Občas totiž navštěvuji ateistické webové stránky http://www.i-ateismus.cz na nichž probíhá čilá diskuze nad úvahami webmajstra Michala Hanka, který, dle mého soudu prezentuje velmi zajímavé úvahy.
Bohužel, do diskuze se (dosud) nezapojil žádný vskutku fundovaný věřící, natož kněz, jak webmajstr uvažoval a vyzýval, který by event. chybné úvahy dokázal vyvrátit z hlediska učení katolické církve.
Vzhledem k Vaší vzdělanosti a znalostem bych si dovolil Vás požádat, abyste, občas, na těchto stránkách opravil některé obecně známé ateistické omyly.
Srdečně zdravím, Pokorný Jaroslav
Těším se, a jsem zvědav, co pan prof. Halík odpoví
Myšlenka na den
Křesťanský teolog není ideolog, je to „církví placený pochybovač“ – nesmí-li přestat pochybovat, musí nakonec pochybovat i o pochybnostech. Nezralá víra (fundamentalismus) pochybnosti potlačuje (a často promítá do těch druhých), zatímco dospělá víra věří i přes pochybnosti. Dělá odvážný krok důvěry do hloubky tajemství a má dost síly unést kritické otázky a pochybnosti, i když na některé z nich zatím nemůže dát uspokojivou odpověď. K víře patří i „eschatologická trpělivost“.
Je to myšlenka Otce Halíka?
jarda, medea: Jen ve stručnosti, protože mám v zádech auditora 🙂
na skutečnost, že Dawkins je se svým argumentem složitosti Boha logicky zcela mimo katolickou nauku o Stvořiteli, nepoukázal prof. Halík, ale tomista T. Crean.
Medea: medeo, dosud nám známý svět jako celek nevypadá jako fušeřina. Je to pořád dokola, Vy i Michal argumentujete mezerami a subjektivními preferencemi a nechcete, nebo neumíte to pochopit 🙂
Po vzoru Míry jsem pro pokus před cca pěti minutama při kafi dal to co jsem včera a dnes napsal číst dvěma kolegům ve firmě, normálním celkem inteligentním lidem, ateistům (nebo spíš agnostikům). Vyjma jejich upřímného údivu nad tím, že nás to baví vyjádřili přesvědčení, že to co píšu je srozumitelné a nemají s tím problém. Kde je chyba ?
Medea:
Polemika Halík-Hříbek-Polák: http://kojot.name/2010/11/06/869571-polemika-halik-hribek-polak-posledni-prispevky:
Edit: Poznámka k té modlitbě za dítě – Pakliže modlící se věří, že jeho modlitba může mít na Boha nějaký vliv a může tedy příznivě ovlivnit pravděpodobnost přežití dítěte, je to magie. Pakliže nevěří, že může mít nějaký vliv na pravděpodobnost přežití dítěte, je zbytečná a stačí prosté “Buď vůle Tvá.”
Jarda:
Pěkné je, když P. M.O.Vácha přiznal v TV Noe, že modlitby vlastně nefungují – to by pak lidé neumírali! Věřící ale musejí věřit, že Bůh jejich modlitby vyslyší a splní, ale jinak a jindy, než by očekávali. Musejí ale věřit, že to Bůh vždy použije k jejich dobru.
Moje poznámka: Ubitému P. Toufarovi Pán Bůh zjevně splnil jeho prosby jinak, než si Toufar přál – udělal z něj mučedníka a nepochybně v blízké budoucnosti i světce. Po většině kněží, včetně prof. Halíka, Havlovi, Klausovi, zůstanou jen záznamy v matrikách a kronikách, kdežto Toufar bude mít oltáře i kostely v nichž bude (optimisticky bráno) po staletí uctíván. Estébák Mácha tedy z tohoto “pohledu viry” byl jen bezmocným vykonavatelem Boží vůle.
Petře, obávám se, že vysvětlení je snadné: podáváte to těm lidem jinak, než jak ten problém zní – jak vám tu s Médeou opakovaně namítáme.
Ateista ani agnostik by nikdy nemohl souhlasit se skutečným Argumentem z designu, který říká, že existence Boha je zřejmá z designu ve světě – protože pak by nemohli být ateisté nebo agnostici, ale byli by logicky věřící.
Vy jim to zřejmě podáváte stejně, jak píšete tady, totiž tak, že argument z designu říká, ŽE svět je designovaný. A zde bychom se opravdu mohli bavit o tom, že toto nelze příliš rozhodnout. JENŽE skutečný argument z designu toto neříká, ale říká to, co píšu v minulém odstavci.
Čili zde je podle mě chyba 🙂
No a? Čo ja mám s pánom Dawkinsom?
petr says:
March 19, 2014 at 1:10 pm
Medea: medeo, dosud nám známý svět jako celek nevypadá jako fušeřina. Je to pořád dokola, Vy i Michal argumentujete mezerami a subjektivními preferencemi a nechcete, nebo neumíte to pochopit 🙂
Po vzoru Míry jsem pro pokus před cca pěti minutama při kafi dal to co jsem včera a dnes napsal číst dvěma kolegům ve firmě, normálním celkem inteligentním lidem, ateistům (nebo spíš agnostikům). Vyjma jejich upřímného údivu nad tím, že nás to baví vyjádřili přesvědčení, že to co píšu je srozumitelné a nemají s tím problém. Kde je chyba ?
Jarda:
Vaši kolegové tedy pozorují působení Pána Boha ve světě? Případně i svém životě?
A váš názor?
Laudetur Jesus Christus!
Pane Semíne, mám homosexuální pocity a tužby už od puberty, ale snažím se je potlačovat. Proti svým pocitům bojuju – více či méně úspěšně – přes dvacet let. Ze svého zaměření nedělám ani nechci dělat normu, chci žít jako tradiční katolík, se svou orientací se nikomu nesvěřuju. Znám tradiční učení církve v této věci a chci se podle toho řídit.
Čtu-li ale na stránkách ISJ neustálé slovní útoky na lidi, kteří mají podobné touhy jako já, je mi z toho smutno. Tady útočí lidé, kteří mají tu nezaslouženou milost: toužit po opačném pohlaví. Já tu milost (nevím proč) nedostal. Myslíte, že takoví lidé vědí, o čem píšou? Takto píšící lidé se vlastně dělají lepšími, jen proto, že je nevzrušuje stejné pohlaví. Opravdu velká „zásluha“! Pokud mně bude odporné maso, asi nebudu mít problém ho nejíst. Je jednoduché psát o tom, že lidé s homosexuálními sklony jsou prasata…
Nepřál bych nikomu z homobijců, aby musel dvacet let bojovat sám se sebou. Nepřál bych nikomu tolik smutku z toho, že nikdy nebude mít rodinu…
Prosím, zamyslete se nad tím a modlete se za nás.
S úctou XY
– See more at: http://www.stjoseph.cz/#sthash.E3aSVkOs.dpuf
Michal:
Michale, aby se nám ta diskuse příliš nerozplizla někam, kde ze začátku nebyla.
Vy jste chtěl, abych se vyjádřil k Vašemu článku, co na něm vidím problematického. Zatím jsme skončili u toho,
a) zda údaje jsou faktograficky správně. To jsme si myslím vyjasnili
b) zda design je jen zdánlivý nebo ne (vy jste tvrdil, že zdánlivý je a že to je zřejmé), zde bych čekal, že to nějak uzavřeme,
c) zda argumenty zejména ohledně složitosti Boha jsou logicky správné nebo chybné (to bychom taky měli nějak uzavří).
Až budeme mít v tomto hotovo, pak teprve bych se zaměřil na to, zda z řádu světa skutečně vyplývá nebo nevyplývá existence Boha. Takže uzavřeme nejprve a), b), c) a nepřeskakujme…
Jarda says:
Nevím, neodvažuji se posoudit, jak by měl vypadat Vesmír. Ale uvítal bych, kdyby zde na Zemi nebyly nemoci, epidemie, cizopasníci, přírodní katastrofy ……..
V případě JK se uvádí příklad, jak byl velice milosrdný když uzdravil 10 malomocných. Já k tomu dodávám, že by byl mnohem milosrdnější, kdyby uzdravil všechny malomocné. A vůbec nejlepší by byl, kdyby v podobě Boha Otce vůbec Mycobacterium leprae nestvořil.
protestant:
Podle vás Jardo nemají bacily, viry ani cizopasníci právo na život?
Michal says:
Ateista ani agnostik by nikdy nemohl souhlasit se skutečným Argumentem z designu, který říká, že existence Boha je zřejmá z designu ve světě – protože pak by nemohli být ateisté nebo agnostici, ale byli by logicky věřící.
protestant:
Je rozdíl když nebudu souhlasit s Argumentem designu a když budu tvrdit, že je vyvrácený….
Jarda says:
…..Těším se, a jsem zvědav, co pan prof. Halík odpoví
protestant:
Zapomněl jsi Halíkovi napsat, že na i-ateismus se nepohybuje ani žádný fundovaný ateista… 🙂
Michal says:
March 19, 2014 at 11:21 am
Jen na okraj – maximálně mi vyhovuje ten styl diskuze, který zhruba od včerejška vedu s Petrem. Takhle by to podle mě mělo vypadat.
protestant:
Nevidím diskuzi, ale dva monology….
Peter, o žiadne subjektívne preferencie tu nejde. Vezmime si napr. slepú škvrnu v ľudskom oku. Zrakový nerv v oku človeka rušivo a zbytočne pretína sietnicu, pričom by sa mohol na sietnicu napájať aj z opačnej strany (ako je napr. v oku hlavonožcov). Je to jednoducho nezmyselne urobená “kabeláž” 🙂
A tekejto fušeriny je v živom svete kopa 🙂
A další perly:
b. Jan napsal:
17.3.2014 (21:19)
Chvála Kristu a Panně Marii
Ad 3. Přestože si velice vážím pana Michala Kretschmera, nemohu souhlasit s předpokladem, že je homosexualita dědičná. Srovnání s narozením slepého či jinak postiženého dítěte je výmluvné a má svou logiku, přesto nemohu připustit, že by Dobrý Bůh mohl takovouto proti přirozenost a zvrácenost dopustit.
Nikde v Písmu Svatém ani v Tradici (např. u Církevních Otců), nenajdeme jediný náznak, že je homosexualita dědičná. Pokud někdo něco objeví, rád se poučím.
Zkrátka nevěřím, že se dítě může narodit jako homosexuál. Jak se tedy může tato hrůza stát? Bylo zde správně naznačeno, že naše lidská přirozenost je narušena dědičným hříchem (pekate originalis) a proto je zde také hříšná žádostivost (concupiscencia), s kterou je třeba celý život bojovat, jakmile se plně probudí… Toto je naše nejslabší a nejzranitelnější místo, kterého, (jak bylo správně výše naznačeno) ďábel, zvláště dnes, nejvíce využívá…, a snadno se může rozvinout až do takových zvráceností, jako je homosexualita, (sodomie), pedofilie, zoofilie atd.
Stačí si přečíst v Písmu, jak to bylo před zkázou Sodomy a Gomory.
Necítím se být, až tak kompetentní, abych zde vědecky a podrobně, uváděl všechna dostupná fakta, nemám na to ani dost času a zatím zde přispívám velmi krátce..
Moje pastorační zkušenost, (nebo spíše moje srdce) mi to tak, ale navíc potvrzuje…
Velmi, na toto téma doporučuji článek na Europortálu: „Homosexualita je léčitelná..“ kde jsou uvedeny velmi závažné argumenty, že se jedná o získanou „nemoc“…, od několika erudovaných psychologů a psychiatrů. Stojí za to, si přečíst.
Odkaz:
http://euportal.parlamentnilis…..ofilu.aspx
+ J
Nemo napsal:
17.3.2014 (21:51)
to honzah: vámi poukazované body 3,4 nejsou v rozporu s bodem 14. Dědičný hřích je výsledkem pokoušení svůdce, kterému podlehla první žena i první muž (měli svobodnou vůli, mohli odmítnout). Jinak souhlas s tím, že to může být Bohem, dopuštěná zkouška, která pokud je vítězně zvládnutá oslaví Boha a těžce pokoří satana. Nakonec v Církvi se už v ranných dobách spekulovalo, co byl ten pověstný osten Satanův svatého Pavla, kvůli kterému třikrát volal k Pánu, a který mu na to odpověděl, že mu musí stačit jeho milost 2 Kor. 12,7-9. Někteří novozákonní exegeti se domnívali, že právě u sv. Pavla se jednalo o osten homosexuality. Sklon k homosexualitě je satanův osten, ale ten se do člověka dostal dědičným hříchem. Je proto nehorázné rouhání tvrdit, že homosexualita je dar Boží. Asi před dvaceti lety jsem se v diskuzi s jedním protestantem dozvěděl podobný terminus technikus při otázce smilstva. Onen protestant použil pro smilstvo eufemismus ze stejné líhně jako V. Málek – „Chvíle darovaná Kristem“
– See more at: http://www.stjoseph.cz/byvaly-sekretar-kardinala-vlka-tvrdi-ze-byt-gayem-je-dar-od-boha/#comment-6566