Poznámky k definici boha

Lidský jazyk je neocenitelný a mimořádně důležitý nástroj. Vědomá část našeho myšlení se z velké části odehrává v jazyce. Přesto je jazyk jen naším nedokonalým výtvorem, a jeho používání v sobě skrývá mnohá rizika, která si však často ani neuvědomujeme. Například v diskuzích o bohu se často setkáváme s používáním vyprázdněných pojmů, s posouváním významu slov a samozřejmě i s logicky chybnými argumenty (které se však nezkušenému člověku mohou zdát jako korektní).

Každý máme nějakou intuitivní představu o tom, co znamená slovo bůh. V diskuzi však často dojde k popření atributů, které bohu intuitivně (tradičně) přisuzujeme – a z pojmu bůh se tak stane pojem vyprázdněný. Podobně věřící často rovnou prohlašují, že bůh je pojem nedefinovatelný, že o bohu nemůžeme vůbec nic říct. (a ještě jakoby chtěli dodat: Ha, ateisté, a máte po žížalkách – teď už proti našemu bohu nemůžete nic namítnout!) Používat nedefinované a vyprázdněné slovo ale nemá smysl, ačkoliv s tím naše mysl nemá problém: intuitivní představu o významu toho slova stále máme (ačkoliv byla v diskuzi explicitně popřena!) a proto se vesele dál bavíme o nedefinovatelném a tedy nedefinovaném bohu… a to je špatně.

Každý pojem, každá kategorie, kterou v řeči používáme, by měla mít nějaký vymezený význam. Měli bychom ji být schopni (byť třeba ne zcela přesně a ostře) definovat.

Měli bychom být schopni určit, definovat, co do dané kategorie (třeba i jen zhruba!) spadá, a co už ne.

Často se namítá, že (křesťanský) Bůh je s velkým B, že to je ten-jediný-pravý-bůh, a že Bůh je snad dokonce jeho vlastní jméno (což ovšem není pravda, protože vlastní jméno křesťanského boha má býti YHWH 😉 ). Pak to ovšem znamená, že tvrdíme, že kategorie bůh má v realitě jen jednoho zástupce, kterého označujeme Bůh s velkým B. Nikterak nás to nezbavuje potřeby a povinnosti obecný pojem bůh definovat, aby předchozí věta měla smysl. Věta “existuje konkrétní jednorožec jménem Franta” předpokládá, že musím nejprve vědět, co je jednorožec.

Někdo může mít obavu, abychom neudělali při definici boha chybu. Aby se nám snad nestalo, že to, co si definujeme, existovat nebude, zatímco “skutečný bůh” by existoval. To by ovšem znamenalo, že my sami považujeme za boha i něco jiného, než co jsme si sami definovali – a pak, pravda, udělali jsme chybu, ale udělali jsme ji sami vůči sobě. Nedostatečně jsme uvážili, co naše intuitivní představa boha vlastně obnáší.

Co tedy kvalifikuje danou entitu, abychom ji mohli považovat za boha? Co (my sami, jeden každý z nás) za boha jsme ochotni považovat, a co už ne?

Musí být bůh osobou? Jsme ochotni považovat za boha jakkoliv zvláštní neosobní “sílu”, “pole”, nebo něco podobného? Já určitě ne, ale někteří věřící třeba ano. Kdyby se ukázalo, že existuje nějaká neosobní síla, kterou někdo nazývá bohem – pak bych s existencí takového boha neměl problém.

Musí být bůh z definice jediný? Kdyby bylo bohů víc, a tvořili by hierarchii s jedním nejmocnějším – bylo by možné ty méně mocné považovat za bohy? A co kdyby bylo více rovnocenných bohů – například tři…? (paralely jistě nikoho nenapadají…)

Musí být bůh stvořitelem světa? Pokud by bylo bohů víc, byl by ten skutečný bůh jen ten, který stvořil Vesmír? Co kdyby byl bůh-stvořitel zrovna ten níže postavený v pantheonu?

Zajímavé myšlenkové cvičení je uvážit, že náš Vesmír by byl výsledkem pokusu vědce jisté civilizace z externího vesmíru. Takový vědec by pak byl Tvůrcem našeho Vesmíru – ale jistě všichni cítíme, že za boha bychom ho nepovažovali. Proč vlastně? Jakou definiční vlastnost boha vymyslíme, abychom “ufonského vědce” odstřihli? Co třeba, že bůh je duch? Jenže co je to vlastně duch? Ufonský vědec by jistě také nebyl z hmoty kterou známe, ani která existuje kdekoliv v našem vesmíru. Bylo by to úplně něco jiného – proč tomu neříkat “duchovní hmota”? A vůbec, co kdyby byli “skuteční duchové”, včetně boha, tvořeni nějakou “duchovní” či “božskou” hmotou? Přestali bychom je proto považovat za duchy či bohy?

Musí být bůh věčný? Pavel říká o Kristu, že je “prvorozený všeho stvoření” (Kol 1:15), což by nasvědčovalo, že byl Kristus stvořen. Není snad proto bůh? Ať tak či tak, je-li bůh všemohoucí, jistě jiného boha stvořit může. Proto věčnost by asi neměla být definičním atributem boha, a časová omezenost ufonského vědce by tedy neměla být důvodem, proč jej nepovažovat za boha.

Může být bůh smrtelný? Člověku by se chtělo říct, že jistě ne, že pro boha je klíčové být nesmrtelný … Smrtelného boha bych já za boha nepovažoval. Ježíšova smrt ovšem ukazuje, že křesťanům nedělá problém věřit ve smrtelného boha. Nezapomeňme přitom, že Ježíš nebyl dle křesťanů vtělený bůh, ale v Ježíši se Bůh stal člověkem. Kromě toho, stvoří-li jeden bůh jiného, nemůže ho také zabít? Je přece všemohoucí… Nebo nemůže ho změnit v něco smrtelného, tak jako se to stalo s Ježíšem, a to pak zabít? Ani nesmrtelnost bychom tedy jako definiční vlastnost boha požadovat asi neměli.
Musí být bůh nestvořený? Vzhledem k výše uvedenému lze říct, že nemusí.

Musí být bůh neměnný? Inu, vzhledem k tomu, že myslí, pak neměnný být dokonce nemůže. Jiná myšlenka = jiný vnitřní stav boha, tečka.

Musí bůh existovat nutně? Naše vážená diskutující Médea zde jednou prohlásila, že bůh, který neexistuje nutně (tedy ve všech myslitelných světech) pro ni není bohem. Já bych na něj tuto podmínku nekladl, už jen proto, že připouštím existenci více bohů, klidně mnoha. Je to asi ryze otázka osobních preferencí, a je to současně vážná otázka: co by to znamenalo, kdyby existoval právě jeden bůh, Stvořitel, ale neexistoval by nutně? Tedy, klidně by mohl neexistovat? Pak bychom měli zásadní otázku nad důvodem existence samotného boha, a proč pak spekulovat o bohu jako vysvětlení existence Vesmíru? Bůh by stal jen jedním nic neřešícím článkem navíc.

Závěr: “bůh” je jenom slovo, skupina písmen. Nemá žádný “přirozený” význam. Jeho obsah, význam, mu musíme dát my sami. Vymyslet uspokojivou definici boha (= ladící s naší intuicí) může být samo o sobě poměrně obtížné, a je otázkou, zda to vůbec lze učinit nějak rozumně (těším se na následnou diskuzi pod článkem). V závislosti na tom, jak toto uděláme, se mohou lišit odpovědi na otázku, zda bůh existuje a jaký je. Mohou se lišit odpovědi jak konkrétních lidí, včetně ateistů (definujeme-li boha jako všehomír – panteistická představa – pak budu já jako ateista první, kdo bude souhlasit, že bůh existuje. Podobně např. při definici “bůh je něco, co nás přesahuje” odpovím, že takový bůh jistě existuje, protože přesahuje nás jistě spousta věcí, které existují, např. Vesmír sám, naše Galaxie, atd.), tak i odpověď objektivní. Otázka “existuje bůh?” sama o sobě tedy nemá smysl. Vždy je potřeba jasně říct, na existenci čeho se daný konkrétní tazatel přesně ptá.

3,300 thoughts on “Poznámky k definici boha

  1. protestant

    mira says:
    March 6, 2014 at 3:02 pm
    Já jako indián opravdu nemám o bohu jiný zdroj infromací než od bílého muže, který navštívil náš kmen. Pro mě je to prostě jen cizí slovo, na jehož význam se ptám. Dále popisuju v co věřím a chci porovnat svoji víru s vírou bílých lidí.

    protestant:
    Výborně indiáne. Napiš mi něco o své víře…..

  2. protestant

    mira says:
    March 6, 2014 at 3:18 pm
    Zajímavé je taky to, že Everett se díky setkání s kmenem Pirahã stal ateistou. To by mohl být zajímavý studijní materiál i pro vás protestante, nemyslíte?

    protestant:
    Pokud je pravda tohle…

    Everettovi se nepodařilo vysledovat ani žádné obvyklé rituály a to ani u tak důležitých životních momentů, jako je narození či smrt. Například pohřeb se děje pokaždé tak, jak se danému pozůstalému zachce. Jednou je mrtvý pohřben v džungli, jindy s mohylou na okraji řeky. Také jako jeden z mála národů nevlastní žádné mýty o stvoření světa. Jejich vnímání spirituality se obrací pouze na věci, které zažili oni sami nebo znají někoho, kdo danou věc zažil. Oni vidí duchy místa a věcí a snaží se je uctívat a nerozhněvat. Ovšem například křesťanský Ježíš je pro ně nepochopitelná postava, protože žil tak dávno, že to s nimi již nemá nic společného. Když jim Everett vyprávěl příběhy z bible,tak hlavní otázkou bylo, jestli to zažil on nebo zda alespoň zná Ježíše. Když přisvědčil, že ne, tak ihned ztráceli o vyprávění zájem.
    http://chalda-brazilie.blogspot.cz/2012/09/knizni-stripky-iii.html

    ..pak byl ateistou už před příchodem k indiánům…

  3. protestant

    mira says:
    A nejsem exot. Ačkoliv jsem celou situaci nastínil jako myšlenkový experiment, v reálném světě můžeme najít přesně takové příklady. Ukázkou může být třeba brazilský kmen Pirahã .

    protestant:
    Kmen Pirahã je velmi exotický…

  4. mira

    Věřím, že ohnivý kotouč se za nějakou dobu objeví na východě. Věřím, že když mě kousne pavouk “xwghtwewr” zemřu. Nějak takto by mohli odpovědět lidé kmene Pirahã. Pokud by to nezaniklo v překladu:-)

    Pokud budu odpovídat za sebe. Pak já osobně věřím, že vesmír je skutečný a nejedná se jen o iluzi. Věřím, že rozum, jakkoliv omylný je nejlepší nástroj k poznávání světa. Věřím, stejně jako indián, že zítra vyjde slunce a věřím, že mi nakonec odpovíte na moji původní otázku:-)

  5. mira

    http://chalda-brazilie.blogspot.cz/2012/09/knizni-stripky-iii.html

    Další zajímavostí je jejich orientace v prostoru. Neznají relativní určení směru jako my ve smyslu – levá, pravá, ale mají pouze absolutní a to “od řeky” a “k řece”. Když Everett vzal několik svých přátel s sebou do města, první věc na kterou se ptali bylo, kde je řeka. Bez této informace by úplně ztratili své vnímání prostoru. Nemají např. ani přesně kodifikované výrazy pro barvy, ale říkají něco ve smyslu – “to je jako nezralé ovoce” nebo “to je jako krev”. Ovšem každý může použít trochu jiné přirovnání.

    Medeo, tady je podle mě hezky vidět, jak se dá žít, i bez abstraktních objektů:-) Já jsem snad adoptovaný Pirahãňan:-)

  6. protestant

    Nejsi. Oni nepoužívají ani PC, ani internet, ani telefon…..
    Neví co je to umístit odkaz na blog, neví nic o ČR….

  7. mira

    Jsem jaký jsem. Ovoce může být dobré nebo špatné. O sobě to neumím říci. – a to odpovídám jako indián i jako evropan:-) Musel byste se zeptat více konkrétně.

  8. mira

    protestant: Nejsi. Oni nepoužívají ani PC, ani internet, ani telefon…..Neví co je to umístit odkaz na blog, neví nic o ČR….

    Myslel jsem to tak, že mě v dětství adoptovali, převychovali a jediné co mi zůstalo je nechuť k věcem, na které si nemůžu šáhnout:-)

  9. Foxy

    Hezké, protestante, ale ufounovi bys odpovědět nedokázal.
    Nakonec ses ukázal, řečeno s Macharem, vztyčeným klasem prázdným 🙂

  10. Medea

    “Medeo, tady je podle mě hezky vidět, jak se dá žít, i bez abstraktních objektů:-) Já jsem snad adoptovaný Pirahãňan:-)”

    Mira, neverím, fyzik sa bez abstraktných objektov (teda presnejšie, bez ich reprezentácie vo svojom mozgu) nezaobíde 🙂

  11. protestant

    Foxy says:
    March 6, 2014 at 4:26 pm
    Hezké, protestante, ale ufounovi bys odpovědět nedokázal.
    Nakonec ses ukázal, řečeno s Macharem, vztyčeným klasem prázdným 🙂

    protestant:
    Jsem zatím ve stadiu Coveyho “Nejdříve se snažte pochopit, potom být pochopeni” 🙂

  12. protestant

    Medea says:
    Mira, neverím, fyzik sa bez abstraktných objektov (teda presnejšie, bez ich reprezentácie vo svojom mozgu) nezaobíde 🙂

    protestant:
    A potřebují v tom kmeni fyzika???

  13. protestant

    mira says:
    March 6, 2014 at 4:23 pm
    Ovoce může být dobré nebo špatné.

    protestant:
    A jsi to dobré, nebo to špatné ovoce?

  14. Medea

    Hovorím o Mirovi, ale nejakú bázu primitívnych fyzikálnych poznatkov používajú aj Pirahãnovia. Však žijú v našom vesmíre 🙂

  15. mira

    protestant:A jsi to dobré, nebo to špatné ovoce?

    Dobré ovoce je to, po kterém mi není zle. Po špatném se třeba celý osypu. Ta otázka mi bez bližšího upřesnění nedává smysl. V zájmu vstřícnosti ale odpovím, že například z pohledu chování k ostatním lidem i zvířatům se považuju za dobrého člověka. A myslím tím to, že se snažím zbytečně neubližovat. Ale že bych byl dobrý tak nějak sám o sobě, to neumím říct. Vždy jen ve vztahu k něčemu. A neberu to jako objektivní pravdu ale prostě jako čistě subjektivní sebehodnocení. Tohle jsi chtěl slyšet?

  16. Medea

    Zaujímalo by ma, či ten primitivizmus Pirahãnov nie je náhodou podmienený biologicky. Možno sa nejedná o kultúrnu, ale o nejakú biologickú (genetickú) odlišnosť.

  17. mira

    Medea:Mira, neverím, fyzik sa bez abstraktných objektov (teda presnejšie, bez ich reprezentácie vo svojom mozgu) nezaobíde 🙂

    Jasně, že neobejde. To já jenom tak popichuju:-)

  18. mira

    Medea: Zaujímalo by ma, či ten primitivizmus Pirahãnov nie je náhodou podmienený biologicky. Možno sa nejedná o kultúrnu, ale o nejakú biologickú (genetickú) odlišnosť.

    Ano, taky mě to napadlo. Dále jsem uvažoval o tom, kdyby byl svět rozdělený na izolovaná území (třeba nějakým silovým polem) na kterých by žili primitivní lidé. Kolik takových Pirahãňanů bychom dnes v jednotlivých buňkách pozorovali?

Comments are closed.