Lidský jazyk je neocenitelný a mimořádně důležitý nástroj. Vědomá část našeho myšlení se z velké části odehrává v jazyce. Přesto je jazyk jen naším nedokonalým výtvorem, a jeho používání v sobě skrývá mnohá rizika, která si však často ani neuvědomujeme. Například v diskuzích o bohu se často setkáváme s používáním vyprázdněných pojmů, s posouváním významu slov a samozřejmě i s logicky chybnými argumenty (které se však nezkušenému člověku mohou zdát jako korektní).
Každý máme nějakou intuitivní představu o tom, co znamená slovo bůh. V diskuzi však často dojde k popření atributů, které bohu intuitivně (tradičně) přisuzujeme – a z pojmu bůh se tak stane pojem vyprázdněný. Podobně věřící často rovnou prohlašují, že bůh je pojem nedefinovatelný, že o bohu nemůžeme vůbec nic říct. (a ještě jakoby chtěli dodat: Ha, ateisté, a máte po žížalkách – teď už proti našemu bohu nemůžete nic namítnout!) Používat nedefinované a vyprázdněné slovo ale nemá smysl, ačkoliv s tím naše mysl nemá problém: intuitivní představu o významu toho slova stále máme (ačkoliv byla v diskuzi explicitně popřena!) a proto se vesele dál bavíme o nedefinovatelném a tedy nedefinovaném bohu… a to je špatně.
Každý pojem, každá kategorie, kterou v řeči používáme, by měla mít nějaký vymezený význam. Měli bychom ji být schopni (byť třeba ne zcela přesně a ostře) definovat.
Měli bychom být schopni určit, definovat, co do dané kategorie (třeba i jen zhruba!) spadá, a co už ne.
Často se namítá, že (křesťanský) Bůh je s velkým B, že to je ten-jediný-pravý-bůh, a že Bůh je snad dokonce jeho vlastní jméno (což ovšem není pravda, protože vlastní jméno křesťanského boha má býti YHWH 😉 ). Pak to ovšem znamená, že tvrdíme, že kategorie bůh má v realitě jen jednoho zástupce, kterého označujeme Bůh s velkým B. Nikterak nás to nezbavuje potřeby a povinnosti obecný pojem bůh definovat, aby předchozí věta měla smysl. Věta “existuje konkrétní jednorožec jménem Franta” předpokládá, že musím nejprve vědět, co je jednorožec.
Někdo může mít obavu, abychom neudělali při definici boha chybu. Aby se nám snad nestalo, že to, co si definujeme, existovat nebude, zatímco “skutečný bůh” by existoval. To by ovšem znamenalo, že my sami považujeme za boha i něco jiného, než co jsme si sami definovali – a pak, pravda, udělali jsme chybu, ale udělali jsme ji sami vůči sobě. Nedostatečně jsme uvážili, co naše intuitivní představa boha vlastně obnáší.
Co tedy kvalifikuje danou entitu, abychom ji mohli považovat za boha? Co (my sami, jeden každý z nás) za boha jsme ochotni považovat, a co už ne?
Musí být bůh osobou? Jsme ochotni považovat za boha jakkoliv zvláštní neosobní “sílu”, “pole”, nebo něco podobného? Já určitě ne, ale někteří věřící třeba ano. Kdyby se ukázalo, že existuje nějaká neosobní síla, kterou někdo nazývá bohem – pak bych s existencí takového boha neměl problém.
Musí být bůh z definice jediný? Kdyby bylo bohů víc, a tvořili by hierarchii s jedním nejmocnějším – bylo by možné ty méně mocné považovat za bohy? A co kdyby bylo více rovnocenných bohů – například tři…? (paralely jistě nikoho nenapadají…)
Musí být bůh stvořitelem světa? Pokud by bylo bohů víc, byl by ten skutečný bůh jen ten, který stvořil Vesmír? Co kdyby byl bůh-stvořitel zrovna ten níže postavený v pantheonu?
Zajímavé myšlenkové cvičení je uvážit, že náš Vesmír by byl výsledkem pokusu vědce jisté civilizace z externího vesmíru. Takový vědec by pak byl Tvůrcem našeho Vesmíru – ale jistě všichni cítíme, že za boha bychom ho nepovažovali. Proč vlastně? Jakou definiční vlastnost boha vymyslíme, abychom “ufonského vědce” odstřihli? Co třeba, že bůh je duch? Jenže co je to vlastně duch? Ufonský vědec by jistě také nebyl z hmoty kterou známe, ani která existuje kdekoliv v našem vesmíru. Bylo by to úplně něco jiného – proč tomu neříkat “duchovní hmota”? A vůbec, co kdyby byli “skuteční duchové”, včetně boha, tvořeni nějakou “duchovní” či “božskou” hmotou? Přestali bychom je proto považovat za duchy či bohy?
Musí být bůh věčný? Pavel říká o Kristu, že je “prvorozený všeho stvoření” (Kol 1:15), což by nasvědčovalo, že byl Kristus stvořen. Není snad proto bůh? Ať tak či tak, je-li bůh všemohoucí, jistě jiného boha stvořit může. Proto věčnost by asi neměla být definičním atributem boha, a časová omezenost ufonského vědce by tedy neměla být důvodem, proč jej nepovažovat za boha.
Může být bůh smrtelný? Člověku by se chtělo říct, že jistě ne, že pro boha je klíčové být nesmrtelný … Smrtelného boha bych já za boha nepovažoval. Ježíšova smrt ovšem ukazuje, že křesťanům nedělá problém věřit ve smrtelného boha. Nezapomeňme přitom, že Ježíš nebyl dle křesťanů vtělený bůh, ale v Ježíši se Bůh stal člověkem. Kromě toho, stvoří-li jeden bůh jiného, nemůže ho také zabít? Je přece všemohoucí… Nebo nemůže ho změnit v něco smrtelného, tak jako se to stalo s Ježíšem, a to pak zabít? Ani nesmrtelnost bychom tedy jako definiční vlastnost boha požadovat asi neměli.
Musí být bůh nestvořený? Vzhledem k výše uvedenému lze říct, že nemusí.
Musí být bůh neměnný? Inu, vzhledem k tomu, že myslí, pak neměnný být dokonce nemůže. Jiná myšlenka = jiný vnitřní stav boha, tečka.
Musí bůh existovat nutně? Naše vážená diskutující Médea zde jednou prohlásila, že bůh, který neexistuje nutně (tedy ve všech myslitelných světech) pro ni není bohem. Já bych na něj tuto podmínku nekladl, už jen proto, že připouštím existenci více bohů, klidně mnoha. Je to asi ryze otázka osobních preferencí, a je to současně vážná otázka: co by to znamenalo, kdyby existoval právě jeden bůh, Stvořitel, ale neexistoval by nutně? Tedy, klidně by mohl neexistovat? Pak bychom měli zásadní otázku nad důvodem existence samotného boha, a proč pak spekulovat o bohu jako vysvětlení existence Vesmíru? Bůh by stal jen jedním nic neřešícím článkem navíc.
Závěr: “bůh” je jenom slovo, skupina písmen. Nemá žádný “přirozený” význam. Jeho obsah, význam, mu musíme dát my sami. Vymyslet uspokojivou definici boha (= ladící s naší intuicí) může být samo o sobě poměrně obtížné, a je otázkou, zda to vůbec lze učinit nějak rozumně (těším se na následnou diskuzi pod článkem). V závislosti na tom, jak toto uděláme, se mohou lišit odpovědi na otázku, zda bůh existuje a jaký je. Mohou se lišit odpovědi jak konkrétních lidí, včetně ateistů (definujeme-li boha jako všehomír – panteistická představa – pak budu já jako ateista první, kdo bude souhlasit, že bůh existuje. Podobně např. při definici “bůh je něco, co nás přesahuje” odpovím, že takový bůh jistě existuje, protože přesahuje nás jistě spousta věcí, které existují, např. Vesmír sám, naše Galaxie, atd.), tak i odpověď objektivní. Otázka “existuje bůh?” sama o sobě tedy nemá smysl. Vždy je potřeba jasně říct, na existenci čeho se daný konkrétní tazatel přesně ptá.
Medea: Samozrejme, to platí pre empirické vedy. Matematika, ako čisto deduktívna veda, takéto chybové úsečky nemá
Medeo, matematika je výjimka potvrzující pravidlo! 🙂 Já osobně matematiku jako vědu ani nevnímám- ale to je můj deformovaný pohled experimentátora. Pokud neděláte pokusy, nejste zkrátka vědec, no 🙂 I když třeba takový počítačový důkaz teorému čtyř barev skoro jako experiment vypadá 🙂
protestant: 1. svět byl stvořen Bohem
No, s tou testovatelností je to trošku složitější. Principiálně nefalzifikovatelné tvrzení bude vědě nepřístupné, o tom žádná. Nicméně už dnes můžeme podat alternativní vysvětlení bez boha. Pak se můžeme přít o to, které vysvětlení dává lepší smysl ale i to lze rozhodovat na objektivní bázi. Ale tady se ta vzájemná diskuze vede už jen velmi těžko, protože věřící nesleví ani o % ze své jistoty, že za to může bůh. Pokud je jedna strana takto zabarikádovaná, diskuse vlastně skončila dřív než začala 🙁
Protestant napsal:…. nic o tom, že by stáří Země bylo pro spásu nějak důležité…..
Není-li Země stará 6000 let, tak možná není ani biblická Eva a tak možná není ani HŘÍCH neuposlechnutí Hospodina a pak je Ježíšova oběť zbytečná atd….
Přesně Čestmíre, toto je pro řadu křesťanů také silný argument. Protestant si před těmito věcmi asi zakrývá oči.
Tak potom ani teoretickí fyzici nie sú vedci, teda ani Einstein alebo Feynman, sa nevenovali vede 🙂
Ani nie, tam išlo o preskúmanie 1936 jednoduchých možností v rámci dôkazu teorémy, a toto vyšetrovanie bolo zverené počítaču. Známe dôkazy tej teorémy sú pre človeka príliš dlhé 🙂
Feynman a Einstein měli na experimenty svoje lidi. To, že někteří fyzici jsou líní na to vzít do ruky šroubovák ještě neznamená, že fyzika není věda! 🙂
Já mám na matematiku prostě zkreslený pohled, protože mám dobrého kamaráda, který je matematikem a má takové tendence dívat se na nás “dělníky” trochu zpatra. Já mu to vracím právě tím, že zpochybňuju matematiku jako vědu. Ale vy vystupujete férově, takže- matematika je věda! 🙂
Ps: a víte o něčem, co by alespoň náznakem v matematice připomínalo experiment?
Kdepak máme dneska Pavla?
Samozrejme, že fyzikálne teórie a modely sú prostredníctvom pozorovaní alebo experimentov konfrontované s empíriou, ale teoretický fyzik obvykle žiadne experimenty nerobí, len počíta. Fyzik, ktorý je teoretikom a experimentátorom súčasne, je asi rarita 🙂
Experimental mathematics: http://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_mathematics
Co asi nevíte:
http://www.stjoseph.cz/nedele-smrtelna/
Cestmir Berka says:
April 6, 2014 at 6:04 pm
Protestant napsal:…. nic o tom, že by stáří Země bylo pro spásu nějak důležité…..
Není-li Země stará 6000 let, tak možná není ani biblická Eva a tak možná není ani HŘÍCH neuposlechnutí Hospodina a pak je Ježíšova oběť zbytečná atd….
protestant:
Ježíš nezemřel za bájnou Evu ale za NAŠE hříchy
mira says:
April 6, 2014 at 5:59 pm
protestant: 1. svět byl stvořen Bohem
No, s tou testovatelností je to trošku složitější. Principiálně nefalzifikovatelné tvrzení bude vědě nepřístupné, o tom žádná.
protestant:
Já ti to říkal…. 🙂
Teď k tomu druhému ….. Ježíš je spasitel nebo….. Ježíš je Kristus
Protestante, obávám se, že dle víry mnoha křesťanů zemřel Ježíš z velké části právě za hřích “bájné” Evy a Adama, které oni samozřejmě považují za naprosto reálné… Oni ten hřích nazývají “nekonečnou urážkou” Boha, za který je jedině bytost Božského významu, jako Ježíš, schopna zaplatit.
Michal says:
April 6, 2014 at 8:51 pm
Protestante, obávám se, že dle víry mnoha křesťanů zemřel Ježíš z velké části právě za hřích “bájné” Evy a Adama, které oni samozřejmě považují za naprosto reálné… Oni ten hřích nazývají “nekonečnou urážkou” Boha, za který je jedině bytost Božského významu, jako Ježíš, schopna zaplatit.
protestant:
Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem
1 Korintským 15:3
Protestante, to, že mnoho křesťanů věří, že Ježíš zemřel z velké části za Prvotní hřích Adama a Evy, je velice snadno dokazatelné.
http://www.answersingenesis.org/articles/am/v1/n2/why-jesus-die
My dva se jistě shodneme na tom, že toto důvod jeho smrti nebyl 😉 nicméně já aspoň nepopírám, že mnoho lidí věří opaku 🙂
Michal says:
April 6, 2014 at 9:02 pm
Protestante, to, že mnoho křesťanů věří, že Ježíš zemřel z velké části za Prvotní hřích Adama a Evy, je velice snadno dokazatelné.
http://www.answersingenesis.org/articles/am/v1/n2/why-jesus-die
My dva se jistě shodneme na tom, že toto důvod jeho smrti nebyl 😉 nicméně já aspoň nepopírám, že mnoho lidí věří opaku 🙂
protestant:
Kde to najdu v Bibli?
Protestant: Kde to najdu v Bibli?
🙂 Protestante vím já? Zeptej se jich. Já ti jen dokazuji, že existují křesťané, kteří tomuto věří. BTW, ty snad věříš jen tomu, co si přečteš v Bibli? 🙂
Ale já trochu kecám, protože samozřejmě vím, na čem tuto svoji víru zakládají. Těch pasáží je několik, a důležitá je např. tato:
Římanům 5:12
Hřích přišel na svět skrze jediného člověka a s hříchem přišla smrt. Smrt se pak rozšířila na všechny lidi, poněvadž všichni zhřešili. … Od Adama až po Mojžíše tedy vládla smrt, a to i nad těmi, kdo nezhřešili stejným proviněním jako Adam. Adam byl předobrazem Toho, který měl teprve přijít. Mezi milostí a proviněním je ovšem rozdíl. Ano, proviněním jednoho mnozí propadli smrti. Boží milost je však mnohem větší! Mnohem spíše tedy byli mnozí obdarováni milostí toho jednoho člověka, Ježíše Krista! … Mezi Božím darem a následkem lidského hříchu je také rozdíl. Jediné provinění vedlo
k soudu a odsouzení, ale Boží dar vede k ospravedlnění z mnoha provinění! Kvůli provinění jediného člověka vládla skrze toho jednoho smrt. Čím spíše tedy ti, kdo přijímají hojnou milost a dar spravedlnosti, budou vládnout v životě skrze toho jediného, Ježíše Krista!
Pavel zde tedy naprosto jasně spojuje Adama a jeho hřích s Kristem a jeho spásným činem. Skrze Adama přišel na svět hřích, a smrt, a skrze jediného člověka, Ježíše Krista, jsme byli obdarováni milostí. Proto se také Kristu někdy říká “druhý Adam”.
Michal says:
April 6, 2014 at 9:37 pm
Protestant: Kde to najdu v Bibli?
🙂 Protestante vím já? Zeptej se jich. Já ti jen dokazuji, že existují křesťané, kteří tomuto věří. BTW, ty snad věříš jen tomu, co si přečteš v Bibli? 🙂
protestant:
Já věřím tomu, že se elektromagnetické vlny dají popsat soustavou Maxwellových rovnic, nebo, že se vesmír rozpíná. Ale to nijak nesouvisí s křesťanstvím, stejně jako dědičný hřích s ním nijak nesouvisí…
Křesťan muže věřit, že Slávia vyhraje ale to není obsahem křesťanství.
Michal says:
April 6, 2014 at 9:37 pm
Protestant: Kde to najdu v Bibli?
🙂 Protestante vím já? Zeptej se jich. Já ti jen dokazuji, že existují křesťané, kteří tomuto věří. BTW, ty snad věříš jen tomu, co si přečteš v Bibli? 🙂
Ale já trochu kecám, protože samozřejmě vím, na čem tuto svoji víru zakládají. Těch pasáží je několik, a důležitá je např. tato:
Římanům 5:12
Hřích přišel na svět skrze jediného člověka a s hříchem přišla smrt. Smrt se pak rozšířila na všechny lidi, poněvadž všichni zhřešili. … Od Adama až po Mojžíše tedy vládla smrt, a to i nad těmi, kdo nezhřešili stejným proviněním jako Adam.
protestant:
To je o smrt, ne o dědičném hříchu.
protestant: To je o smrt, ne o dědičném hříchu.
Jasně, to je tvoje interpretace, ale někdo jiný má třeba jinou.
Michal says:
April 6, 2014 at 9:58 pm
protestant: To je o smrt, ne o dědičném hříchu.
Jasně, to je tvoje interpretace, ale někdo jiný má třeba jinou.
protestant:
To není moje interpretace. To je tam napsáno…. 🙂
Ještě jinak:
Kdybychom si mohli od hříchu pomoci sami (třeba tak, že bychom se opravdu hodně snažili chovat správně), pak by Kristova oběť nebyla potřeba. Jenže, jak píše Pavel, my si NEMŮŽEME pomoct sami, protože naše samotná fyzická těla jsou hříšná – právě kvůli Adamovu Pádu. Jak píše Pavel jinde: “děláme to, co nechceme, a neděláme to, co chceme”. A právě proto, aby se vypořádal s tímto hříchem, se kterým my sami nemůžeme nic dělat, přišel Kristus.
Ovšem protože Adam neexistoval, … zazvonil zvonec, a pohádkám je konec 😉
Dobrou noc
mira says:
No dobře, tak Grygar věří v biblické zázraky všeho druhu- třeba neposkvrněné početí, zmrtvýchvstání apod.
protestant:
Co to to neposkvrněné početí a to zmrtvýchvstání podle tebe je?
Neposkvrněné početí znamená, že panna Maria byla počata bez hříchu 😉 či že z ní dědičný hřích (prý neexistující, HA! 🙂 ) byl sňat 😉
A zmrtvýchvstání, Protestante, znamená, že Ježíš vstal fyzicky z mrtvých, tak že si někteří i do jeho ran mohli sáhnout (Tomáš), a poté byl i se svým tělem vzat na nebesa – to jest tam, kde jsou mraky, Slunce, hvězdy – tedy přesně na to místo, které se z pohledu ze Země jeví jako reálné, a v jehož reálnost věřil ještě např. Dante, ale o kterém dnes každé dítě ví, že reálné není.
protestant: Já ti to říkal…. Teď k tomu druhému ….. Ježíš je spasitel nebo….. Ježíš je Kristus
Co jsi říkal?
A “Ježíš je Kristus” jsem chtěl nenápadně přejít, protože netuším, co to znamená 🙂
Neposkvrněné početí jsem si spletl s panenským početím (tedy bez pohlavního styku)- ale není to podstatné, protože jsem to uváděl jako ilustraci. Grygar zcela nepokrytě věří v zázraky, sám to explicitně několikrát uvedl.
Zmrtvýchvstání si představuju tak, že někdo umře a pak zase ožije 🙂
mira says:
Zmrtvýchvstání si představuju tak, že někdo umře a pak zase ožije 🙂
protestant:
Tak to pak ale zase musí umřít, ne?
mira says:
April 6, 2014 at 9:18 pm
Neposkvrněné početí jsem si spletl s panenským početím (tedy bez pohlavního styku)- ale není to podstatné, protože jsem to uváděl jako ilustraci. Grygar zcela nepokrytě věří v zázraky, sám to explicitně několikrát uvedl.
protestant:
Já také. Ale nic nevědeckého v tom není. Takovým zázrakem je třeba to, že se ráno opět vzbudím. Odporuje to snad vědě? 🙂
mira says:
April 6, 2014 at 9:18 pm
Neposkvrněné početí jsem si spletl s panenským početím (tedy bez pohlavního styku)- ale není to podstatné, protože jsem to uváděl jako ilustraci. Grygar zcela nepokrytě věří v zázraky, sám to explicitně několikrát uvedl.
protestant:
Já také. Ale nic nevědeckého v tom není. Takovým zázrakem je třeba to, že se ráno opět vzbudím. Odporuje to snad vědě?
No, některá sobotní rána se opravdu podobají zmrtvýchvstání, to jo 🙂 Ale vážně, to, že se ráno probudím, nepovažuju za zázrak. Zázrak je něco, co se vymyká každodenní zkušenosti- to probouzení není.
Jinak myslím, že si nerozumíme. I mluvící had neodporuje vědě- na vlastní oči jsem ho viděl v hračkářství! Problém je jinde a to v posuzování věrohodnosti. Já netvrdím, že některé biblické zázraky jsou v rozporu s vědeckými poznatky (některé ale ano), ale že jejich přijetí je v rozporu s kritickým myšlením.
Grygarův doublethink spočívá v tom, že kdyby pozoroval nějaký zázrak v dalekohledu, první co by jistě udělal, by bylo prověření přístrojů, opakovaná analýza naměřených dat, konzultace s kolegy… na mysli by měl třeba taky to, jestli si z něj kolegové jen nevystřelili a není to podvrh. Pokud si ale o nějakém zázraku přečte v jedné staré knize, všechny uvedené kroky odpadají a spokojí se s pouhým konstatováním, že je to věcí víry.
Pavel :
Každopádně Bůh si předem vybral, kdo uvěří a bude mít věčný život a kdo ne.
Například lidožrouti vyznávající satanský animismus a zákon džungle silnější přežije, to možná nebudou.
Jarda:
Jo, to tvrdil už Kalvín. A vyvoleným lidem že dává Bůh schopnosti k podnikání, takže zbohatnou. A těm, které rád nemá, a které tedy zavrhne, žádné schopnosti nedal, takže jsou chudí.
Jak jednoduché k rozlišení, že?
mira says:
A “Ježíš je Kristus” jsem chtěl nenápadně přejít, protože netuším, co to znamená 🙂
protestant:
Totéž, co Ježíš je spasitel…
Tak Grygar by mal ako rímsky katolík veriť v nepoškvrnené aj v panenské počatie. Samozrejme, že aj v možnosť zázrakov a v existenciu niektorých zázrakov, by mal Grygar veriť. Vo vzkriesenie mŕtvych takisto 🙂