V dnešním článku odhlédnu od toho, že považuji křesťanství za nepravdivé. Uvedu několik věcí, které mi na křesťanství vadí bez ohledu na to – ostatně, jeho nepravdivost jako taková mi nevadí v zásadě vůbec, ať si koneckonců každý věří čemu chce.
1) Adorizace víry.
Věřit znamená pokládat nějaké tvrzení za pravdivé. (např. že Země je kulatá nebo že Ježíš Nazaretský vstal z mrtvých). Různé víry se mohou lišit stupněm své podloženosti.
a) Od těch podložených (třeba že Země je kulatá)
b) přes takové, kde prostě nemáme k dispozici relevantní argumenty pro ani proti (třeba že ve Vesmíru existuje mimozemský život)
c) až po víry, kde mnohdy drtivě převažují argumenty PROTI nim (třeba že Země je placatá).
Zde na svém webu jsem ukázal, že křesťanství je tento poslední případ (c), přičemž se o něm zřejmě ze slušnosti často mluví, jako by šlo o případ (b).
Není nic úctyhodného ani ctnostného na tom, věřit tomu, proti čemu silně svědčí celková důkazní situace. Křesťané si přesto své víry jako takové nesmírně cení, vydávají ji za „dar“ od Boha – zřejmě že jim Bůh „umožnil“ odhlédnout od faktů, a „věřit“ bez ohledu na ně. Argumentace proti jejich víře v nich pak vzbuzuje obranné reakce – snažíme se jim jejich nesmírně cenný „dar“ vzít! Křesťan řekne „ale já tomu prostě věřím!“ a je spokojený. Cítí se povzneseně. Tento postoj mi vadí.
Víra je prostě jednou z cest poznání, a to cestou velmi nespolehlivou. Jiné cesty – např. právě racionální a kritické myšlení s uvážením empirických faktů – jsou mnohem spolehlivější.
Uvažme, zda bychom neměli princip víry přenést i do jiných oblastí života? Jak by to asi vypadalo? Neměli bychom začít rozhodovat o vině souzených na základě víry? Neměli bychom odhadovat nosnost mostů a budov na základě víry?
Adorizace víry je věc, která se z křesťanství rozšířila do obecného kulturního povědomí v naší společnosti (v důsledku čehož i mnoho nevěřících před vírou v úctě sklapne podpatky a skloní se, říká se jim faithteisté) – a to je první věc, kterou křesťanství vyčítám.
2) Postoj k pravdě.
Křesťané běžně mluví o předmětu své víry jako o pravdě. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že Bůh jim Pravdu odhalil. Jenže toto je jen další, a to velmi troufalé tvrzení, které sice může, ale také NEMUSÍ být pravdivé. Křesťané nemají žádný patent na pravdu, oni nemají žádné kukátko, „boží oko“, kterým by viděli realitu takovou jaká je. Bible může být zjevená Pravda, ale také NEMUSÍ (a ona s vysokou pravděpodobností není, jak jsem zde opakovaně ukázal) – a to ZDA je či není, je prostě jen další otazník, který nemůžeme překonat nějakým vyznáním. (vyznávám, že Bible je Slovo Boží, je to zjevená Pravda – a proto, věřím-li Bibli, mám Pravdu)
Ptám se křesťanů: pokládáte se snad v těch otázkách, kde se cítíte být majiteli Pravdy, za neomylné? Cítíte se snad být Bohy? (protože kdo jiný je neomylný, než Bůh?)
Je pro mě doteď šokující, jak málo křesťanů je ochotno byť jen říct (!): „KDYBY měla být moje víra chybná, NECHTĚL bych dál věřit. Záleží mi na tom, jaké je skutečná pravda, byť by se mi nemusela líbit. POKUD je realita taková, nechci žít v pohodlné lži, a chci raději poznat méně pohodlnou a uspokojující pravdu.“
Žonglování s pravdou a naprosto neskromný a nepokorný přístup v těchto otázkách – to je další věc, kterou křesťanství vyčítám.
3) Jistota.
V souladu s předchozím mají křesťané často pocit jistoty, že mají pravdu. Mít jistotu je ale velmi nebezpečná věc, pokud nám jde o skutečnou pravdu. Pocit jistoty nás odvádí od náležitého uvědomění si faktu, že všichni jsme lidé omylní, všichni se můžeme mýlit – a omyly je třeba odhalovat. Když se budu mýlit, a budu mít přitom jistotu, že mám pravdu, pak na svůj omyl nepřijdu nikdy. Jistota konzervuje chyby.
Křesťanům proto zazlívám jejich pocit jistoty v netriviálních otázkách, kterých se jejich víra týká.
4) Postoj k pochybnostem
Nejen že je důležité nepodléhat v důležitých otázkách pocitu jistoty, ale je navíc důležité být přístupný pochybnostem. Naslouchat kritikům, přemýšlet, a v ideálním případě pochybovat i sám od sebe. Pochybnosti jsou naprosto zásadním nástrojem, který nám může pomoci detekovat naše chybné víry. (samozřejmě ovšem jen v případě, že nám jde o skutečnou pravdu)
Nepřekvapivě pro křesťany jsou pochyby cosi, čemu je třeba se bránit. Pochyby jsou projevem slabosti ve víře – a ideálem je pro ně právě silná víra. Pochybnosti na člověka čas od času přijdou – ale ostatní křesťané pak doufají, že dotyčný se s nimi „úspěšně vyrovná“ = vrátí se zpět k víře. Pochybnostem se podle křesťanů podléhá, a výsledkem je „pád“.
Připomínám, že já vše výše uvedené respektuji a dodržuji, o svých vírách jsem ochoten pochybovat a také o nich pochybuji. Mé přesvědčení je pak silnější PROTO, že pochybnostmi prošlo a prochází.
Největší tragédie je, když věřící vykládají mé pochybnosti (tak jak jsou zvyklí) jako moji slabost, a další z důkazů mého omylu – a mají dobrý pocit z toho, že sami mají jistotu…
5) Pocit morální nadřazenosti
Křesťané v sobě mají a ochotně dále živí a utvrzují mýtus, že morálka bez víry v Boha prakticky není možná. (teď mě napadá, že Muslimové vlastně také mají morálku, založenou na víře v Boha…) Podle nich ateismus nutně implikuje morální neukotvenost. Ateista si podle nich „může dělat, co chce“, zejména např. smilnit, znásilňovat, krást, vraždit. V jistých křesťanských kruzích je ateista prakticky synonymem pro člověka z rozvrácené rodiny, s narušenou psychikou, pedofilními, homosexuálními sklony apod.
Bývalý poradce expremiéra Nečase, Roman Joch, dokonce napsal, že ateisté jsou proto ateisty, ABY mohli smilnit a oddávat se sexuálním zvrhlostem. „Kdyby lidé tak netoužili po sexu, mohla být Evropa ještě křesťanská,“ napsal Joch.
Křesťané proto sami sebe vidí jako morálně nadřazené, a často se tak i chovají, a toto své předporozumění dávají ostentativně najevo.
6) Mentalita vyvoleného lidu
S tím souvisí podobný, ale přesto trochu jiný pocit: pocit příslušnosti k „božímu lidu“, pocit jakéhosi osobního spojenectví, blízkosti a kontaktu s bohem. Z toho ovšem opět pramení pocit nadřazenosti nad lidmi, kteří „boží“ nejsou. Koneckonců, ateisté přece mají svobodnou vůli, a pro svůj ateismus se „svobodně rozhodli“. Svobodně se rozhodli pro život bez Boha. Rozhodli se vlastně pro vzpouru proti Bohu. Jaké lze mít s takovými lidmi sympatie?
7) Nepokora, neskromnost, pýcha
Jistota křesťanů, že jsou majiteli pravdy, není nic jiného než projevem jejich šokující pýchy. Stejně tak je projevem pýchy jejich přesvědčení, že jsou v kontaktu se Stvořitelem Universa, že jsou mu nablízku, a že znají jeho vůli. Pyšné je i jejich přesvědčení o morální nadřazenosti.
Nepokorné a neskromné je i přesvědčení křesťanů o výjimečnosti a významu člověka v rámci celého Universa, o speciálním vztahu našeho druhu s Bohem, o tom, jak jsme byli stvořeni „k obrazu Božímu“ (wtf?!), o tom, jak nás miluje – a nakonec i o tom, jak nás miluje dokonce tak, že za nás obětoval svého jednorozeného Syna…
8 ) Pokrytectví
Dnešní křesťané si verbálně vysoce cení Ježíšova přikázání o lásce k bližnímu. Ježíš označil přikázání „Miluj bližního svého jako sebe sama“ za jedno ze tří nejdůležitějších vůbec (Mt 19:19). Přesto však výrazná část křesťanů k nám ateistům necítí lásku, ale naopak nevraživost, pohrdání, a mnohdy i otevřenou nenávist. Zaklínat se láskou k bližnímu, a přitom se chovat zcela opačně – to je pokrytectví.
Jak by to vypadalo, kdyby nás křesťané milovali, tak jak o tom tak rádi mluví? Co bych udělal já, kdybych viděl, že osoba, na které mi záleží, kterou miluji (třeba i v obecnějším smyslu) sešla z cesty, a po smrti jí hrozí to vůbec nejhorší, co se člověku může stát – totiž peklo? Určitě bych se jí snažil pomoct! Snažil bych se zjistit, co ji k tak nebezpečnému rozhodnutí vedlo, a všemožně bych se vynasnažil, abych jí pomohl vrátit se na správnou cestu.
Co ale udělá reálný křesťan? Zrovna před pár dny nám tu jeden nechal vzkaz: „Však vy ateisté po smrti uvidíte!“
Pokrytectví mnohých křesťanů (nikoliv ovšem všech) vidím v jejich vztahu k bohatství. Ježíš se proti bohatství opakovaně a jasně vyjádřil. Nikoliv zřejmě apriori, ale úvaha za tím je zřejmá: majetek nezíská nikdo jen tak. Aby člověk získal poctivě majetek (o nepoctivém způsobu ani neuvažujme), musí se snažit, věnovat tomu mnoho úsilí a času. Podle Ježíše má ale člověk věnovat svůj čas službě Bohu. Jak může člověk poctivě zbohatnout, a současně brát naprosto zodpovědně službu Bohu? Ježíš říká naprosto jasně:
Mt 19:23 A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
Má to logiku. Výrazná část křesťanů však tuto jasnou myšlenku relativizuje a bagatelizuje. Slyšel jsem dokonce, že to tak Ježíš „nemohl myslet“. Mnohem víc úsilí než zamyslet se nad smyslem tohoto přikázání věnují křesťané výsměchu ateistům, kteří „citují z Bible“.
Jinde Ježíš řekl:
Mt 19:21 Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“
Na tohle jsem dokonce slyšel reakci, že (dotyčný křesťan) dokonalý být nepotřebuje. Lze takovým lidem vůbec věřit, že svou víru berou vážně? Lze jim věřit, že berou vážně Ježíše? Ne, já jim to nevěřím. Jen o víře a o Ježíši mluví, ale vážně je neberou. Jsou to pokrytci.
9) Křesťanství je podporováno neznalostmi věřících, lžemi, případně mlčení ke lžím
Výrazná většina teologů a biblistů se dnes shoduje, že evangelia (zejména Matoušovo a Janovo) nebyla sepsána Ježíšovými učedníky, tedy očitými svědky. I přesto značná část křesťanů věří, že evangelia jsou dílem Ježíšových učedníků nebo jejich blízkých spolupracovníků. Duchovní je v tomto omylu rádi ponechávají.
Většina teologů a biblistů se shoduje, že je obtížné říct, v jakém smyslu je Bible „slovo Boží“ a že doslovně Bibli chápat určitě nelze. I přesto tomu řada křesťanů věří – a kněží z kazatelen nevyvíjejí žádnou snahu, aby své ovečky dovzdělali. Na mších po každém čtení z Bible zaznívá z kazatelny ujištění: „Slyšeli jste slovo Boží…“
Na teologických fakultách se dnes učí, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti – nejstarší, Markovo, až kolem roku 70, a Janovo možná až po roce 90 n.l. – a přesto řada křesťanů věří, že evangelia byla sepsána možná velmi krátce po Ježíšově smrti. Kněží své ovečky opět ponechávají v tomto pohodlném omylu, ačkoliv z teologických fakult moc dobře vědí, jak se věci mají.
Podobně v několika dalších otázkách, např. v otázce kolik toho víme o historickém Ježíši (odborníky uznávaná odpověď: velice velice málo. Chybná odpověď populární mezi křesťany: evangelia jsou spolehlivým pramenem o Ježíšovi a jeho výrocích), jak je to s autorstvím knih Starého Zákona, atd.
Další oblíbená pohádka mezi křesťany vypráví o tom, jak problémy, na které poukazují ateisté, mají teologové už dávno vyřešeny (ale danému křesťanovi se to řešení zrovna teď nechce hledat, jistě ale existuje). Pravda ovšem je, že mnoho ze zásadních problémů na které poukazujeme, vyřešeno NEMAJÍ.
10) Tento svět není náš
Křesťané věří, že skutečný život přijde až po smrti. Mnohokrát jsem už slyšel výroky typu „tento svět není náš, my čekáme až na Boží království“. Tento postoj je problematický, protože může vést k laxnosti k věcem důležitým pro naši společnost a k nezájmu podílet se na řešení světských problémů. Na webu krestanske-diskuze.cz jsem konkrétně toto téma zaslechl. Kdosi se tam ptal, jestli by se jako křesťané vůbec měli v jistých světských věcech angažovat a zajímat se o ně.
Co hůř, tato myšlenka může vést i k laxnosti ke ztraceným životům lidí – ostatně právě v této souvislosti jsem ten výrok také slyšel: Proč zemřelo to či ono dítě na rakovinu? Inu, Bůh tím učinil jen to, co je pro něj nejlepší – třeba už je v téhle chvíli v nebi… Proč zahynulo bezmála 300 tisíc lidí při tsunami? Inu, proč se tím znepokojovat – ti spravedliví jsou v nebi, takže super, a ti ostatní mají, co si zaslouží…
Pane hrábě, ešte dve námietky. OK, dohodneme sa, že Boh strašne túžil vidieť potopu a chcel ľudí zabiť nejako teatrálne a hromadná smrť by mu nestačila. Lenže:
1. Načo tá potreba potrápiť niekoho pár desiatok sekúnd potopou (dlhšie by sa to prežiť nedalo), keď potom budú tí zabití aj tak nekonečne trpieť v pekle?
2. Prečo nechal Noema stavať archu a zachraňovať zvieratá, keď si to aj tak vyžadovalo kopu zázrakov. Nemohol ich zázrakom zachrániť rovno? Premiestniť ich niekam na obláčik?
Koukám, že se tady skoro nic nezměnilo, jen martiXXX kvůli mně stále nemůže spát 😀 😀 😀 😀 😀
Tak dobře, co tedy jedli dravci v ráji? Zeleninu? A proč jim bůh teda vytvořil zuby a drápy na kousání masa?
treebeard
1. Načo tá potreba potrápiť niekoho pár desiatok sekúnd potopou (dlhšie by sa to prežiť nedalo), keď potom budú tí zabití aj tak nekonečne trpieť v pekle?
Nebudou trpět v pekle. Neboť peklo není. Je to špatné pochopení Biblické teologie, které zastávají takzvaní tradicionalisté. Vy tuto mylnou teologii pouze přijímáte a pak činíte i mylné závěry. Kdybyste sám studoval Boží slovo v kontextu biblické teologie a zvážil i názory jiných, takové omyly by se vám nestávaly.
2. Prečo nechal Noema stavať archu a zachraňovať zvieratá, keď si to aj tak vyžadovalo kopu zázrakov. Nemohol ich zázrakom zachrániť rovno? Premiestniť ich niekam na obláčik?
Kopu zázraků to nepotřebovalo, jak jsem včera doložil, neb ty zázraky jsou potřebné jen kvůli lživým argumentům v tom videu. Co se týká archy tak ta je předobrazem Krista a tudíž jen to, co bylo na Arše, tak to přežilo. Stejně tak dnes, jen ti co jsou v Kristu přežijí. Neb není jiného jména pod nebem, ve kterém by byla spása…
antitheista
Tak dobře, co tedy jedli dravci v ráji? Zeleninu? A proč jim bůh teda vytvořil zuby a drápy na kousání masa?
Nebyly na kousání masa, nýbrž na drcení a kousání vegetace, která zřejmě na původní Zemi rostla. Dále Bůh dal prvním lidem svobodu volby. Proto zvířata stvořil tak, aby byla připravena na eventualitu pádu člověka. Aby na ní byla připravená, kdyby k ní došlo a tím i vejití smrti do celého tvorstva.
A proč byli potrestaní i zvířata kvůli selhání lidí a museli se pak požírat?
A jak měla Eva s Adamem rozeznat, co je dobré a co ne, když ještě nepojedli ze stromu poznání dobrého a zlého? Vždyť ani nemohli vědět, že je dobré poslouchat boha, když nevěděli, co je dobré a co zlé…
to HMC 2011:
Jak již psal Treebeard – to žertovné video má pointo v tom, že místo potopy a následné hromady zázraků, které musí řešit vzniklé potíže, mohl Bůh postupovat mnohem jednodušeji. Jestli se Vám infarkt celé populace kromě sedmi lidí v jediný okamžik jeví jako málo spektakulární, mohl Bůh klidně cválat po nebi na bílé oslici a plamennou sudlicí skolit každého hříšníka zvlášť. To by vyžadovalo jen jeden zázrak (no, a možná trochu zpomalení času) a bylo by vymalováno.
Jestli chtěl Bůh stopami po potopě zapůsobit na příští generace, tak se mu to v žádném případě nepodařilo. “Důkazy”, že potopa byla, zapůsobily pouze na Noema & spol. a v dnešní době na několik kreacionistů, kteří je nyní “odhalili” – všichni ostatní lidé v celé historii, kteří věřili, že se potopa stala, tomu nevěřili na základě těchto “důkazů”, ale proto, že to bylo napsáno v jejich Svaté knize (a ještě spíše proto, že jim to řekla nějaká autorita). A tam mohlo být klidně napsáno to s tou oslicí a sudlicí. Takže jestli Bůh zvolil k vyhubení lidstva právě potopu z toho důvodu, aby stopy po ní byly důkazem pro další generace lidí, tak se pořádně sekl.
HMC 2011 says:
Před potopu nebyly tak vysoké hory. Právě takto vysoké hory vznikly až díky celosvětové potopě.
S.V.H.:
No jo, a další zázraky se nám vrší:
Problém: Na zatopení hor není dost vody (a na hladině by byla příliš nízká teplota, málo kyslíku apod.)
Řešení: Hory nebyly tak vysoké.
Problém: Dnes máme vysoké hory.
Řešení: Zázračně se bleskurychle vyvrásnily.
Problém: Takové bleskurychlé vrásnění by byla katastrofa větší než samotná potopa.
Řešení: Zázrak.
Problém: Hory jsou staré a všechny důkazy svědčí o pomalém vzniku.
Řešení: Evolucionistické podvody.
Problém: I tak by voda stačila na zaplavení pevniny do maximálně cca 80 m nad mořem.
Řešení: Zázrak.
HMC 2011 says:
A kreacionistická geologie slaví mnohé úspěchy, právě když geologické útvary vysvětluje potopním katastrofismem.
S.V.H.:
A mohl byste na nějaký ten úspěch zaznamenaný v renomovaném vědeckém časopise poukázat?
HMC 2011 says:
Předpokládám, že vám je známo, že uhlí je ze stromů ??
S.V.H.:
Předpokládám, že Vám je známo, že uhlí vzniká celkem dlouho?
HMC 2011 says:
Vždy stačilo nějaký pratyp zvířat, ze kterých se postupně (neevolučně) v přírodě nakřížily veškeré současné variety!
S.V.H.:
To by mě docela zajímalo, jakým neevolučním mechanismem se ty pratypy nakřížily do současných druhů.
HMC 2011 says:
Navíc některá zvířata naložil Noe po sedmi párech.
S.V.H.:
To máte pravdu. Zde si Bible (jako ostatně na mnohých dalších místech) značně odporuje. Jednou se píše, že vzal od každého druhu po páru (Genesis 6:19), jindy, že vzal od čistých zvířat po sedmi párech, od nečistých po páru (Genesis 7:2), a ještě jindy, že z čistých i nečistých zase jen po páru (Genesis 7:8-9). Asi to tam autoři dali kvůli kreacionistům – když je třeba obhájit místo pro zvířata na arše, tak vzal po páru, když dostatečný genetický materiál, tak po sedmi párech.
Anebo v tom měl hokej už Noe.
HMC 2011 says:
Takže ryby si v bouřlivých vodách potopy jistě místo k přežití najít mohly.
S.V.H.:
Ano, různí vodní živočichové žijí v různě slaných vodách. Když se slanost pomalu mění, dokáží se přizpůsobit (evolvovat), když se mění rychleji, dokáží se možná přemístit (aspoň ti, kteří se přemisťovat umí) do míst s vhodnější slaností (pokud ta místa nejsou příliš vzdálená), když se změní hodně rychle, tak to nedokáží a pochcípají. Jestli se nepletu, tak při potopě měl být přísun vody po 40 dní. To je změna ultrarychlá. A to nejen co do slanosti, ale i dalšího složení vody, tlaku, teploty, proudů, viditelnosti, …
A co takové vodní rostliny (suchozemské raději vynecháme)? Také si našly své místo k přežití?
HMC 2011 says:
Zvířata klidně mohla spát déle než 100 dní, neb na takovou změnu nebyla zvyklá.
S.V.H.:
Jistě, zvířata, která nikdy předtím ani potom nespala více než pár hodin denně, najednou spala déle než 100 dní. Zázrak? Nebo drogy? A která z nich přežijí takovou dobu bez vody a přísunu potravy? Zase zázrak?
HMC 2011 says:
Každopádně žádné velehory Mount Everest … kreacionismus i jeho teorie potopy se tudíž opírá o pozorovatelná fakta!
S.V.H.:
Tohle zní v jedné větě obzvláště úderně. 🙂
HMC 2011 says:
Takže soud byl vykonán, především pro nás. Kdo žijeme dnes.
S.V.H.:
To je ovšem pro Boha celkem typické – pobil mraky lidí před několika tisíci lety, aby dal lekci nám dneska.
HMC 2011 says:
Navíc o evolucionistech prorokoval i apoštol Petr:
Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: „Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření.“Těm, kdo toto tvrdí, zůstává utajeno, že dávná nebesa i země byly vyvolány slovem Božím z vody a před vodou chráněny. Vodou byl také tehdejší svět zatopen a zahynul. Týmž slovem jsou udržována nynější nebesa a země, dokud nebudou zničena ohněm; Bůh je ponechal jen do dne soudu a záhuby bezbožných lidí.
To je o ateistech a evolucionistech! O těch co popírají potopu.
S.V.H.:
Jestli toto Petr prorokoval o evolucionistech, tak se šeredně spletl. Jestli něco evolucionisté rozhodně netvrdí, tak že “všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření”.
HMC 2011 says:
Co se týká archy tak ta je předobrazem Krista a tudíž jen to, co bylo na Arše, tak to přežilo.
S.V.H.:
Takže ty ryby a rostliny nakonec stejně nepřežili? I když si našli to své místo?
Peklo není, mezi kontinenty byly cestičky, po kterých klokani přehopkali do Austrálie a Mt. Everest vyjel ze zemské kůry sněženka na jaře, ja se budu zodpovídat Bohu z toho, že jsem odmítl uvěřit blábolení jednoho internetového magora. Ať žije kreacionismus. Je to skvělá teorie a má úžasnou vypovídací schopnost a naprosto jasný mechanismus, na kterém funguje. Ten odborná literatura označuje termínem GODDIDIT. Sice tím ani náhodou nepřispívá rozvoji lidského poznání, ale zato neodhání lidi od boha. Cha cha chááá 😀 Tohle je komedie na ultimo 😀
antitheista
A proč byli potrestaní i zvířata kvůli selhání lidí a museli se pak požírat?
Protože princip kolektivní viny je princip zákonitý. Ač se to nám to nemusí líbit, tak to prostě je. Bůh nestvořil tvorstvo, aby každý tvor byl zcela nezávislý na ostatních. Naopak! Bůh stvořil svět, kde jeden je pro druhého a druhý pro prvního. Ani v dnešním světě nežijí lidé, kteří by zcela byli nezávislí na ostatních lidé. Bůh je Bohem vztahů, těmto vztahům měla dominovat láska a všichni si tak měli sloužit. Jeden druhému a zároveň se doplňovat.
To známe i z našeho světa. Když si jedni vezmou něco do hlavy, zvolí třeba Hitlera a jeho tlupu do Reichstagu, ačkoliv ho nevolila většina, trpělo mnoho nevinných lidí. S tím se nedá nic dělat, krom nápadu lidem možnost volby sebrat. Jenomže to je prašť jak uhoď a následky takových snah jsou pak ještě horší.
Láska měla být tím hlavním korektivem lidského počínání.
Tudíž lidé neměli hřešit proti sobě a Bohu, aby nezpůsobili zkázu jinému, svému bližnímu a i zvířatům, která byla dána lidem do péče. Ze stejného důvodu by lidé neměli volit Hitlera a jeho tlupu do zákonodárného sboru.
Pane hrábě, chyba. Boh na Noema najprv zabudol a až po 150 dňoch si spomenul. mal Alzeheimera:
1Potom sa rozpamätal Bôh na Noacha a na všetky poľné zvieratá i na všetky hovädá, ktoré boly s ním v korábe. Vtedy dal Bôh, aby vial vietor na zemi, a vody začaly opádať.
1Vtedy sa Boh rozpomenul na Nóacha, na všetky živočíchy i na dobytok, ktoré boli s ním v korábe; Boh poslal vietor na zem a vody opadli. 2Zavreli sa žriedla prahlbiny aj okná nebies a dážď z neba ustal.
1Rozpomenul se pak Bůh na Noé, i všecky živočichy a všecka hovada, kteráž byla s ním v korábu; pročež uvedl Bůh vítr na zemi, i zastavily se vody. 2A zavříny jsou studnice propasti i průduchové nebeští, a zastaven jest příval s nebe.
“Protože princip kolektivní viny je princip zákonitý. Ač se to nám to nemusí líbit, tak to prostě je. Bůh nestvořil tvorstvo, aby každý tvor byl zcela nezávislý na ostatních. Naopak! Bůh stvořil svět, kde jeden je pro druhého a druhý pro prvního. ”
Jak jsem závislý na bakteriích moru ? Mam je milovat?
Jak mohla Eva s Adamem vědět, že poslouchat hlas co si řikal bůh – je dobré, když ještě nepozřeli ovoce poznání dobrého a zlého?
Lukáš Balabán
mezi kontinenty byly cestičky, po kterých klokani přehopkali do
Pane Balabáne, s těmi klokany to není takový problém, jak si myslíte. “Přehopkávání” jednotlivých tvorů do různých koutů světa v podstatě vůbec nesouvisí s tím, kde se ti tvorové vzali. Popravdě řečeno, je úplně jedno, zda ten klokan přehopkal od Noema nebo proto, že se jeho “nižší vývojový předek” přehopkal.
Jinými slovy, berte to prostě tak, že evoluční teorie má s obsazením různých koutů světa stejné potíže, kvůli kterým se vysmíváte celosvětové potopě. A to přiznávají i zapálení evolucionisté, důkaz může spočívat i ve vyjádření o bohatém fosilním nalezišti na Madagaskaru, píše se zde mimo jiné následující:
3) it has a highly endemic and imbalanced extant biota whose biogeographic origins remain one of the greatest unsolved mysteries of natural history;
Takže to berte tak, že zvířata se dostala po potopě do různých koutů světa, stejným způsobem, jakým to vysvětluje evoluční teorie. Má totiž ty stejné potíže (pokud už chcete mluvit o potížích)
Austrálie a Mt. Everest vyjel ze zemské kůry sněženka na jaře
Austrálie se oddělila a konvenční geologie má řadu problémů, jak vysvětlit geologické útvary. Nejlepším řešením je potopní katastrofismus.
Peklo není,
Ano, jsem o tom hluboce přesvědčen, že peklo jako místo věčných muk Bůh nestvořil a lidé nemají nesmrtelnou duši. Lidé prostě zemřou a jsou mrtví. Pouze čekají na vzkříšení. Tak to Boží slovo ve skutečnosti učí.
ja se budu zodpovídat Bohu z toho, že jsem odmítl uvěřit blábolení jednoho internetového magora.
Na mě to nesvádějte. Zodpovídat se budete za to, že si libujete ve lži, protože si Boha nepřejete, avšak žádný, kdo provozuje lež a odporuje pravdě, nevejde do Božího města. Ale pokud jste si jist že evoluce je pravda (evolučtinou: fakt!!, fakt!!, fakt!!) nemáte se čeho bát. Otázkou však je, zda je evoluce PRAVDA ? Jste si tím skutečně jist ? 😉
Kreacionistická rétorika v kostce:
http://imageshack.us/f/706/30953528784637790727610.jpg/
Popravdě řečeno, je úplně jedno, zda ten klokan přehopkal od Noema nebo proto, že se jeho “nižší vývojový předek” přehopkal.
Nečakal som, že raz budem musieť kreacionistovi povedať: A kde máte ten medzičlánok? 😀 😀 😀
…peklo jako místo věčných muk Bůh nestvořil a lidé nemají nesmrtelnou duši. Lidé prostě zemřou a jsou mrtví. Pouze čekají na vzkříšení. Tak to Boží slovo ve skutečnosti učí.
Ale prečo potom Boh jednoducho nenechal tých ľudí zomrieť a čakať na vzkriesenie k poslednému súdu. To by tomu šoumenovi nestačilo?
HMC 2011: No, o potopě nám snad prozradí více Ken Ham, až vedle svého Creation Museum v Kentucky dokončí zábavní park Noemova Archa, jehož součástí bude i kopie Noemovy Archy 1:1. Budete si tam moct zajet a experimentálně ověřit, kolik do té archy narvete zvířat, jestli pak bude schopná plavby, a podobně.
HMC 2011: Ostatně, panu Hamovi i vy sám můžete přispět, on totiž potřebuje každý dolar, aby mohl bojovat s evolučním tmářstvím. Zlí jazykové tvrdí, že Ken Ham akorát sprostě vydělává na důvěřivosti věřících američanů, ale to jsou beztak jen evolucionistické pomluvy 😀
O čem je prvotní hřích, když ještě dotyčný “hříšník” neznal dobrého a zlého ? 🙁 – to je hřích, když se člověk nemůže správně rozhodnout a něco udělá či neudělá ?
HMC 2011: Evoluce je pravděpodobnější než goddidit. Vychází z velkého množství vědomostí o přírodě a využívá vědeckou metodu. Naproti tomu vy argumentujete knihou, o které tvrdíte že je pravdivá a to jenom proto, že nemáte šajnu, jak vznikala, jaké byly původní prameny, který písař ve kterém rukopise co přepsal, blbě přeložil, doplnil, či naopak ubral. Když říkáte, že Bible je pravda, já se pak ptám, která?! Český ekumenický překlad? Jeruzalémská? Kralická? Svatováclavská? Husitská? KJB? NIV? Septuaginta? Vulgata? Wycliffova? S každým dalším překladem a vydáním se něco ztrácí, něco mění a něco přidává. Které starověké rukopisy jsou pravé a které ne? Velice často se liší ve výpovědi a překladatelé musí volit mezi různými verzemi. Co třeba svitky od Mrtvého moře, které obsahují i nekanonické knihy? Co z nich je pravdivé a co ne? To, co vy berete jako definitivní biblický text je pouze něco, na čem se někdo s někým dohodl, že to tak bude. Co všechny ty knihy, které to do kánonu nedotáhly? Apokryfní evangelia, epištoly, apokalypsy, Book of Enoch a podobně? Které evangelium je pravdivé? Každé tvrdí něco jiného, jsou mezi nimi spory, kdy každé tvrdí něco jiného o té samé věci. Všechna čtyři být úplně pravdivá nemůžou. Byli to lidé, kteří tu Bibli dávali dohromady a podle toho také vypadá. A vy tady suverénně vystupujete s tím, že Bible je absolutní pravda. Směšné.