V dnešním článku odhlédnu od toho, že považuji křesťanství za nepravdivé. Uvedu několik věcí, které mi na křesťanství vadí bez ohledu na to – ostatně, jeho nepravdivost jako taková mi nevadí v zásadě vůbec, ať si koneckonců každý věří čemu chce.
1) Adorizace víry.
Věřit znamená pokládat nějaké tvrzení za pravdivé. (např. že Země je kulatá nebo že Ježíš Nazaretský vstal z mrtvých). Různé víry se mohou lišit stupněm své podloženosti.
a) Od těch podložených (třeba že Země je kulatá)
b) přes takové, kde prostě nemáme k dispozici relevantní argumenty pro ani proti (třeba že ve Vesmíru existuje mimozemský život)
c) až po víry, kde mnohdy drtivě převažují argumenty PROTI nim (třeba že Země je placatá).
Zde na svém webu jsem ukázal, že křesťanství je tento poslední případ (c), přičemž se o něm zřejmě ze slušnosti často mluví, jako by šlo o případ (b).
Není nic úctyhodného ani ctnostného na tom, věřit tomu, proti čemu silně svědčí celková důkazní situace. Křesťané si přesto své víry jako takové nesmírně cení, vydávají ji za „dar“ od Boha – zřejmě že jim Bůh „umožnil“ odhlédnout od faktů, a „věřit“ bez ohledu na ně. Argumentace proti jejich víře v nich pak vzbuzuje obranné reakce – snažíme se jim jejich nesmírně cenný „dar“ vzít! Křesťan řekne „ale já tomu prostě věřím!“ a je spokojený. Cítí se povzneseně. Tento postoj mi vadí.
Víra je prostě jednou z cest poznání, a to cestou velmi nespolehlivou. Jiné cesty – např. právě racionální a kritické myšlení s uvážením empirických faktů – jsou mnohem spolehlivější.
Uvažme, zda bychom neměli princip víry přenést i do jiných oblastí života? Jak by to asi vypadalo? Neměli bychom začít rozhodovat o vině souzených na základě víry? Neměli bychom odhadovat nosnost mostů a budov na základě víry?
Adorizace víry je věc, která se z křesťanství rozšířila do obecného kulturního povědomí v naší společnosti (v důsledku čehož i mnoho nevěřících před vírou v úctě sklapne podpatky a skloní se, říká se jim faithteisté) – a to je první věc, kterou křesťanství vyčítám.
2) Postoj k pravdě.
Křesťané běžně mluví o předmětu své víry jako o pravdě. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že Bůh jim Pravdu odhalil. Jenže toto je jen další, a to velmi troufalé tvrzení, které sice může, ale také NEMUSÍ být pravdivé. Křesťané nemají žádný patent na pravdu, oni nemají žádné kukátko, „boží oko“, kterým by viděli realitu takovou jaká je. Bible může být zjevená Pravda, ale také NEMUSÍ (a ona s vysokou pravděpodobností není, jak jsem zde opakovaně ukázal) – a to ZDA je či není, je prostě jen další otazník, který nemůžeme překonat nějakým vyznáním. (vyznávám, že Bible je Slovo Boží, je to zjevená Pravda – a proto, věřím-li Bibli, mám Pravdu)
Ptám se křesťanů: pokládáte se snad v těch otázkách, kde se cítíte být majiteli Pravdy, za neomylné? Cítíte se snad být Bohy? (protože kdo jiný je neomylný, než Bůh?)
Je pro mě doteď šokující, jak málo křesťanů je ochotno byť jen říct (!): „KDYBY měla být moje víra chybná, NECHTĚL bych dál věřit. Záleží mi na tom, jaké je skutečná pravda, byť by se mi nemusela líbit. POKUD je realita taková, nechci žít v pohodlné lži, a chci raději poznat méně pohodlnou a uspokojující pravdu.“
Žonglování s pravdou a naprosto neskromný a nepokorný přístup v těchto otázkách – to je další věc, kterou křesťanství vyčítám.
3) Jistota.
V souladu s předchozím mají křesťané často pocit jistoty, že mají pravdu. Mít jistotu je ale velmi nebezpečná věc, pokud nám jde o skutečnou pravdu. Pocit jistoty nás odvádí od náležitého uvědomění si faktu, že všichni jsme lidé omylní, všichni se můžeme mýlit – a omyly je třeba odhalovat. Když se budu mýlit, a budu mít přitom jistotu, že mám pravdu, pak na svůj omyl nepřijdu nikdy. Jistota konzervuje chyby.
Křesťanům proto zazlívám jejich pocit jistoty v netriviálních otázkách, kterých se jejich víra týká.
4) Postoj k pochybnostem
Nejen že je důležité nepodléhat v důležitých otázkách pocitu jistoty, ale je navíc důležité být přístupný pochybnostem. Naslouchat kritikům, přemýšlet, a v ideálním případě pochybovat i sám od sebe. Pochybnosti jsou naprosto zásadním nástrojem, který nám může pomoci detekovat naše chybné víry. (samozřejmě ovšem jen v případě, že nám jde o skutečnou pravdu)
Nepřekvapivě pro křesťany jsou pochyby cosi, čemu je třeba se bránit. Pochyby jsou projevem slabosti ve víře – a ideálem je pro ně právě silná víra. Pochybnosti na člověka čas od času přijdou – ale ostatní křesťané pak doufají, že dotyčný se s nimi „úspěšně vyrovná“ = vrátí se zpět k víře. Pochybnostem se podle křesťanů podléhá, a výsledkem je „pád“.
Připomínám, že já vše výše uvedené respektuji a dodržuji, o svých vírách jsem ochoten pochybovat a také o nich pochybuji. Mé přesvědčení je pak silnější PROTO, že pochybnostmi prošlo a prochází.
Největší tragédie je, když věřící vykládají mé pochybnosti (tak jak jsou zvyklí) jako moji slabost, a další z důkazů mého omylu – a mají dobrý pocit z toho, že sami mají jistotu…
5) Pocit morální nadřazenosti
Křesťané v sobě mají a ochotně dále živí a utvrzují mýtus, že morálka bez víry v Boha prakticky není možná. (teď mě napadá, že Muslimové vlastně také mají morálku, založenou na víře v Boha…) Podle nich ateismus nutně implikuje morální neukotvenost. Ateista si podle nich „může dělat, co chce“, zejména např. smilnit, znásilňovat, krást, vraždit. V jistých křesťanských kruzích je ateista prakticky synonymem pro člověka z rozvrácené rodiny, s narušenou psychikou, pedofilními, homosexuálními sklony apod.
Bývalý poradce expremiéra Nečase, Roman Joch, dokonce napsal, že ateisté jsou proto ateisty, ABY mohli smilnit a oddávat se sexuálním zvrhlostem. „Kdyby lidé tak netoužili po sexu, mohla být Evropa ještě křesťanská,“ napsal Joch.
Křesťané proto sami sebe vidí jako morálně nadřazené, a často se tak i chovají, a toto své předporozumění dávají ostentativně najevo.
6) Mentalita vyvoleného lidu
S tím souvisí podobný, ale přesto trochu jiný pocit: pocit příslušnosti k „božímu lidu“, pocit jakéhosi osobního spojenectví, blízkosti a kontaktu s bohem. Z toho ovšem opět pramení pocit nadřazenosti nad lidmi, kteří „boží“ nejsou. Koneckonců, ateisté přece mají svobodnou vůli, a pro svůj ateismus se „svobodně rozhodli“. Svobodně se rozhodli pro život bez Boha. Rozhodli se vlastně pro vzpouru proti Bohu. Jaké lze mít s takovými lidmi sympatie?
7) Nepokora, neskromnost, pýcha
Jistota křesťanů, že jsou majiteli pravdy, není nic jiného než projevem jejich šokující pýchy. Stejně tak je projevem pýchy jejich přesvědčení, že jsou v kontaktu se Stvořitelem Universa, že jsou mu nablízku, a že znají jeho vůli. Pyšné je i jejich přesvědčení o morální nadřazenosti.
Nepokorné a neskromné je i přesvědčení křesťanů o výjimečnosti a významu člověka v rámci celého Universa, o speciálním vztahu našeho druhu s Bohem, o tom, jak jsme byli stvořeni „k obrazu Božímu“ (wtf?!), o tom, jak nás miluje – a nakonec i o tom, jak nás miluje dokonce tak, že za nás obětoval svého jednorozeného Syna…
8 ) Pokrytectví
Dnešní křesťané si verbálně vysoce cení Ježíšova přikázání o lásce k bližnímu. Ježíš označil přikázání „Miluj bližního svého jako sebe sama“ za jedno ze tří nejdůležitějších vůbec (Mt 19:19). Přesto však výrazná část křesťanů k nám ateistům necítí lásku, ale naopak nevraživost, pohrdání, a mnohdy i otevřenou nenávist. Zaklínat se láskou k bližnímu, a přitom se chovat zcela opačně – to je pokrytectví.
Jak by to vypadalo, kdyby nás křesťané milovali, tak jak o tom tak rádi mluví? Co bych udělal já, kdybych viděl, že osoba, na které mi záleží, kterou miluji (třeba i v obecnějším smyslu) sešla z cesty, a po smrti jí hrozí to vůbec nejhorší, co se člověku může stát – totiž peklo? Určitě bych se jí snažil pomoct! Snažil bych se zjistit, co ji k tak nebezpečnému rozhodnutí vedlo, a všemožně bych se vynasnažil, abych jí pomohl vrátit se na správnou cestu.
Co ale udělá reálný křesťan? Zrovna před pár dny nám tu jeden nechal vzkaz: „Však vy ateisté po smrti uvidíte!“
Pokrytectví mnohých křesťanů (nikoliv ovšem všech) vidím v jejich vztahu k bohatství. Ježíš se proti bohatství opakovaně a jasně vyjádřil. Nikoliv zřejmě apriori, ale úvaha za tím je zřejmá: majetek nezíská nikdo jen tak. Aby člověk získal poctivě majetek (o nepoctivém způsobu ani neuvažujme), musí se snažit, věnovat tomu mnoho úsilí a času. Podle Ježíše má ale člověk věnovat svůj čas službě Bohu. Jak může člověk poctivě zbohatnout, a současně brát naprosto zodpovědně službu Bohu? Ježíš říká naprosto jasně:
Mt 19:23 A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
Má to logiku. Výrazná část křesťanů však tuto jasnou myšlenku relativizuje a bagatelizuje. Slyšel jsem dokonce, že to tak Ježíš „nemohl myslet“. Mnohem víc úsilí než zamyslet se nad smyslem tohoto přikázání věnují křesťané výsměchu ateistům, kteří „citují z Bible“.
Jinde Ježíš řekl:
Mt 19:21 Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“
Na tohle jsem dokonce slyšel reakci, že (dotyčný křesťan) dokonalý být nepotřebuje. Lze takovým lidem vůbec věřit, že svou víru berou vážně? Lze jim věřit, že berou vážně Ježíše? Ne, já jim to nevěřím. Jen o víře a o Ježíši mluví, ale vážně je neberou. Jsou to pokrytci.
9) Křesťanství je podporováno neznalostmi věřících, lžemi, případně mlčení ke lžím
Výrazná většina teologů a biblistů se dnes shoduje, že evangelia (zejména Matoušovo a Janovo) nebyla sepsána Ježíšovými učedníky, tedy očitými svědky. I přesto značná část křesťanů věří, že evangelia jsou dílem Ježíšových učedníků nebo jejich blízkých spolupracovníků. Duchovní je v tomto omylu rádi ponechávají.
Většina teologů a biblistů se shoduje, že je obtížné říct, v jakém smyslu je Bible „slovo Boží“ a že doslovně Bibli chápat určitě nelze. I přesto tomu řada křesťanů věří – a kněží z kazatelen nevyvíjejí žádnou snahu, aby své ovečky dovzdělali. Na mších po každém čtení z Bible zaznívá z kazatelny ujištění: „Slyšeli jste slovo Boží…“
Na teologických fakultách se dnes učí, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti – nejstarší, Markovo, až kolem roku 70, a Janovo možná až po roce 90 n.l. – a přesto řada křesťanů věří, že evangelia byla sepsána možná velmi krátce po Ježíšově smrti. Kněží své ovečky opět ponechávají v tomto pohodlném omylu, ačkoliv z teologických fakult moc dobře vědí, jak se věci mají.
Podobně v několika dalších otázkách, např. v otázce kolik toho víme o historickém Ježíši (odborníky uznávaná odpověď: velice velice málo. Chybná odpověď populární mezi křesťany: evangelia jsou spolehlivým pramenem o Ježíšovi a jeho výrocích), jak je to s autorstvím knih Starého Zákona, atd.
Další oblíbená pohádka mezi křesťany vypráví o tom, jak problémy, na které poukazují ateisté, mají teologové už dávno vyřešeny (ale danému křesťanovi se to řešení zrovna teď nechce hledat, jistě ale existuje). Pravda ovšem je, že mnoho ze zásadních problémů na které poukazujeme, vyřešeno NEMAJÍ.
10) Tento svět není náš
Křesťané věří, že skutečný život přijde až po smrti. Mnohokrát jsem už slyšel výroky typu „tento svět není náš, my čekáme až na Boží království“. Tento postoj je problematický, protože může vést k laxnosti k věcem důležitým pro naši společnost a k nezájmu podílet se na řešení světských problémů. Na webu krestanske-diskuze.cz jsem konkrétně toto téma zaslechl. Kdosi se tam ptal, jestli by se jako křesťané vůbec měli v jistých světských věcech angažovat a zajímat se o ně.
Co hůř, tato myšlenka může vést i k laxnosti ke ztraceným životům lidí – ostatně právě v této souvislosti jsem ten výrok také slyšel: Proč zemřelo to či ono dítě na rakovinu? Inu, Bůh tím učinil jen to, co je pro něj nejlepší – třeba už je v téhle chvíli v nebi… Proč zahynulo bezmála 300 tisíc lidí při tsunami? Inu, proč se tím znepokojovat – ti spravedliví jsou v nebi, takže super, a ti ostatní mají, co si zaslouží…
Aj na českej http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Velik%C3%BD 🙂
medea:
Nejfantastičtější román s nejvíce neuvěřitelnou zápletkou je ten, jak z heliových mračen povstala medea s petrem, kteří si na dálku posílají virtuální vzkazy …. ať už je mechanismus, jak k tomu došlo, jakýkoliv 😉
Dobrou…
knihy, které nemáme mohli mít (možná) k dispozici starověcí historici, zatímco u zlotřilých evangelistů Lukáše a Matouše se seriozní biblisté oproti Vámi uvedenému zcela rozdílně domnívají, že pro svůj zdroj zřejmě čerpali ze staršího a zřejmě písemného záznamu výroků Ježíše Krista (čímž je věrohodnost evangelií naprosto zásadně zpochybněna) ?
Petr, ono sa to nedá takto zjednodušiť – Alexander je archeologicky doložený priam perfektne – od vecí, ktoré som už zmienil, cez jeho mince, dobové zmienky a narážky, až po zhodu mnohých nálezov s tým, čo sa o Alexandrovi tvrdí. Alexandrov príbeh je v základe uveriteľný a na jeho detailoch nikoho viera nestojí. Ponecháva dosť priestoru pre najrôznejšie interpretácie, ktoré sa aj robia. Alexander býva vykresľovaný zďaleka nie iba ako veľký muž.
U Ježiša sú tie problémy viaceré – evanjeliá naozaj vyzerajú len ako príbehy umelo spájajúce ten zoznam výrokov. Pritom netušíme, či tie výroky boli zapísané správne a u výroku, na rozdiel od dobytia nejakého mesta, záleží na každom slove. To, či Perzepolis vypálil Alexander úmyselne alebo náhodou, to je každému jedno. To, či Ježiš povedal niečo tak, alebo len podobne, na tom záleží veriacim celý život. Pritom práve zápis výrokov (komunitou analfabetov) je väčší problém než zápis činov, ktoré zmenili beh dejín.
Čiže, opakuje, presný Alexandrov životopis určite nepoznáme, poznáme však pomerne presne miesta jeho bitiek, zoznam dobytých miest a krajín, máme ten zoznam archeologicky doložený a jeho pospájaním vieme zrekonštruovať Alexandrov život ďaleko presnejšie, než sa to dá pospájaním nereprezentatívneho výberu z Ježišových výrokov, viacerých zjavných legiend a “záznamov” udalostí, ktoré nemohli mať svedkov.
S.V.H.
Jak to vidí DarkMatter2525 (zde i s českými titulky):
Voda zatopila Mount Everest = Špatně! Ateistická demagogie. Před potopu nebyly tak vysoké hory. Právě takto vysoké hory vznikly až díky celosvětové potopě. A kreacionistická geologie slaví mnohé úspěchy, právě když geologické útvary vysvětluje potopním katastrofismem. Zatímco konvenční geologie je se svým akualismem v koncích.
Noe nemohl nalodit mládaďata! Špatně! Ateistická demagogie. Žádní lední medvědi nemuseli šlapat až za Noemem z nějakého jižního pólu. Prostě proto, že žádní lední medvědi s velkou pravděpodobností neexistovali. Existoval nějaký pratyp medvěda jejichž genetický potenciál umožnil, postupným křížením v přírodě vyšlechtit všechny současné medvědy. Klima bylo před potopou mírné, takže zvířata žila všude stejně. O čemž svědčí bohatá fauna na Sibiři. Nyní zamrzlá. Nebo ropa, uhlí a zemní plyn v Antarktidě…! Jak se to tam asi vzalo?? Předpokládám, že vám je známo, že uhlí je ze stromů ?? Ropa z uhynulých živočichů a plyn jakbysmet. Jediné vysvětlení je, že před potopou bylo všude daleko vyrovnanější klima.
Na nové množení je třeba více kolem 50 jedinců. To už není jen demagogie. To už je přímo LEŽ! Viz :
Podobně je na tom zubr evropský – dnešní populace (3600 jedinců) pochází z 12 jedinců (10 samic a 2 samců), kteří žili v době, kdy se naplno rozběhly akce na jeho záchranu.
Jak vidíme, žádných padesát jedinců nebylo potřeba.
Fantasmagorické počty zvířat Nesmysl. Nic takového opět nebylo zapotřebí. Bůh zná genetické zákony, které stvořil. Vždy stačilo nějaký pratyp zvířat, ze kterých se postupně (neevolučně) v přírodě nakřížily veškeré současné variety! Jde to jen jedním směrem, čili z vlka možná postupně vyšlechtíte čivavu, ale z čivavy již nevyšlechtíte zpět vlka. Na počátku stvoření bylo vše nové, čerstvé a dokonalé. I lidé se dožívali daleko vyššího věku a zvířata nacházíme v daleko větších rozměrech. Žádné defekty v pozdějším množení, tedy nebyly neb i po potopě pořád svět nebyl tak zdegenerovaný jako je dnes. Zde jak dokládá experiment a znalosti kynologie vidíme různé psíky, chlupaté, nechlupaté, různě barevné atd. Všechny by Noe nakládat nemusel. Stačila jedna vlčice a jeden pudl. Navíc některá zvířata naložil Noe po sedmi párech. To Bůh nařídil, aby zajistil dostatečný genetický potenciál pro pozdější variabilitu v přírodě.
Ryby nemohly přežít ve vodě! Zase špatně.
Salinita moří není rovnoměrná. Příkladem může být Kaspické moře:
Průměrná slanost vody je 12,7 až 12,8 ‰ maximální (kromě Kara-Bogaz-Gol) u východního břehu 13,2 ‰, minimální na severozápadě 1 až 2 ‰. Složení soli se od oceánu odlišuje vysokým obsahem sulfátů, uhličitanu vápenatého, hořčíku a menším podílem chloridů, což je způsobeno charakterem přítékající vody.
Významnou skupinu tvoří živočichové sladkovodního původu (candát obecný).
Navíc máme přímo příklad ze současného světa, kdy v jednom moři můžeme mít i dva druhy vod. Sladkou i slanou. Viz zde:
Salinita nejen že je ovlivňována cirkulací mořské vody (mořské proudy přivádějí slanější nebo méně slanou vodu), ale sama o sobě se také podílí na mořském proudění – slaná voda je totiž těžší, a proto se tlačí ke dnu, odkud vytlačuje lehčí sladší vodu vzhůru. Významný je tento proud například v Gibraltarském průlivu, kde po dně vtéká slaná voda (přestože je teplejší) směrem do Atlantického oceánu, zatímco nad ní se valí obrovské masy sladké vody opačným směrem, protože hladina Středozemního moře je nižší.
Takže ryby si v bouřlivých vodách potopy jistě místo k přežití najít mohly.
Ty ostatní “argumenty” již nestojí za řeč, neb jsou jen přitáhnuty za vlasy ještě více. Zvířata klidně mohla spát déle než 100 dní, neb na takovou změnu nebyla zvyklá.
Každopádně žádné velehory Mount Everest, mláďata jsou malá, genetický potenciál bohatý, křížení očividně funguje a kreacionismus i jeho teorie potopy se tudíž opírá o pozorovatelná fakta!
Pane hrábě, zatiaľ len k tej priemernej salinite: áno, je rôzna. A v tých moriach aj žijú rôzne druhy rýb. Ale hlavný problém je, že sladkovodá ryba nemôže prežiť v mori a naopak. Len veľmi málo druhov si vyvinulo schopnosť prežiť v oboch a to ešte je tá schopnosť väčšinou len čiastočná. A vyvíjala sa dlho, či už to “dlho” bolo vedecky podložených mnoho miliónov rokov, alebo vašich pár tisíc. lenže potop netrvala ani tisíc rokov. Dokázali sa tie ryby prispôsobiť tak rýchlo?
Ale väčší problém bolo, že tie ryby by neprežili tie drastické prívaly vody, ktoré spôsobili vznik Himalájí 😉
A ešte, pane hrábě, to video bol len vtip, nie vedecký článok. Obsahuje aj chyby, hoci práve tie ste nepostrehli. Ale obsahuje aj pointu
A pointou nebolo presne uviesť výhrady voči potope, ale poukázať na potrebu množstva zázrakov tam, kde stačil zázrak jeden – zničiť ľudí.
A pokiaľ ide o tie zubry:
1. pre ich záchranu boli krížené aj s americkým bizónom a jeho gény neskôr eliminované spätným krížením.
2. Ich genefond bol sústavne monitorovaný (tzv. plemenná kniha) a nevhodné kusy z chovu vyraďované a rôzne vzniknuté línie rôzne kombinované, čo by sa v prírode nedialo. V prírode by tieto “chybné” kusy spôsobili problém.
Jestli Himaláje vznikly díky Potopě, pak jejich vznik za tak krátkou dobu by probíhal doprovázen většími katastrofami, než je samotná Potopa- stačí, když se pohne zemská deska o pár cm a dějou se “věci”…Noe by měl na práci úplně něco jiného, než se někde usazovat. Taková Ključevskaja nebo Vesuv na výsledek potopy moc nesedí….
treebeard says:
January 6, 2014 at 12:40 pm
Protestant,, pripúšťam, že rôzne preklady dávkujú tu hanbu rôzne, ale príklon k nej nemôžeš nevidieť. Napr. kralický preklad síce nazve ohanbie “nahotou” (čo, prepdokladám, je skôr vyhnutie sa pôvodnému slovu), ale v tom istom verši nazve spermie “mrzkosťou”v angličtine “abomination” alebo “filthiness”. Je na spermiách niečo mrzké? Je menštruujúca žena nečistá?
Jarda:
Viz Bible on line. A vzpomínám, že v době mého mládí bylo pro mě to nejneslušnější slovo k vyslovení právě ty spermie. Musel jsem se “nedávno” až smát, když jsem je našel v Katolickém týdeníku.
treebeard says:
Tam, kde sa mu už nedalo vyhnúť, ho použili a označili jeho súvislosť s hanbou. Kralický preklad: Lev.20:19Hanby sestry matky své a sestry otce svého neodkryješ. Nebo kdož by to učinil, krevní přítelkyni svou by obnažil; protož nepravost svou ponesou.
Evanjelický: 19Neodkry ohanbie matkinej ani otcovej sestry. Keďže odhalil ohanbie svojej pokrvnej príbuznej, obaja ponesú svoju vinu.
Jarda:
A fčil si představ, že taková rodina si vyrazí na nudapláž či na nahaté koupání do bazénu.
Alexander the Great: the ‘good’ sources: http://www.livius.org/aj-al/alexander/alexander_z1b.html
Alexander the Great in historiographyAlexander the Great in historiography: http://en.wikipedia.org/wiki/Alexander_the_Great_in_historiography
Anonymous says:
Protestante- zase se soustředíš na vytržený detail. V čem spočívá nahota? V tom, že jsou vidět ramena? Co uviděl Chám odhalené u Noema? Loket? Co je oslavováno v křesťansví?- neporušený hymen.
Jarda:
Před válkou vydal Vatikán doporučení, jak by se měla oblékat cudná žena. Šaty by měli začínat 5 cm pod hrdlem a sahat min. 5 cm pod kolena, rukávy sahat k zápěstí.
Hospodin a křesťanství má se sexualitou, nahotou prostě problém.
Jarda:
Když jsem se na to zeptal P. Striczka, řekl mně: “Bůh ve své neskonalé moudrosti to tak rozhodl, a my o tom nemáme diskutovat!”
protestant says:
January 6, 2014 at 1:04 pm
@treebeard
Když už nemáš argumenty vytáhneš 400 let starý překlad…
Jarda:
A já jsem byl vždy poučován, že katolickou církev řídí Duch sv., takže autoři píší pod jeho dohledem. Ostatně, do nedávna byly katolické spisy opatřeny Imprimatur, t.j. potvrzením, že jsou v souladu s učením Magisteria.
Ale to protestanté vlastně nevědí.
treebeard, Čestmír Berka
A pointou nebolo presne uviesť výhrady voči potope, ale poukázať na potrebu množstva zázrakov tam, kde stačil zázrak jeden – zničiť ľudí.
Nikoliv. Žádné nenápadné infarkty. Země byla zkažená a plná násilí. Bůh vykonal svůj soud nad hříchem lidí. Nad lidskou špatností. Je to určitá katarze, která je nutná, aby bylo zlo jasně pojmenováno a ostentativně odsouzeno. Aby si nikdo nemyslel, že za své činy neponese před Bohem odpovědnost.
Takže soud byl vykonán, především pro nás. Kdo žijeme dnes. Neb jak říká Kristus, JAK BYLO-TAK BUDE!. Tedy nikoli dle evolučního světonázoru, že dnešek je klíčem k minulosti. Nýbrž přesně naopak, minulost je klíčem k budoucnosti. Žel indoktrinace evoluční věroukou lidem brání vidět, že tato země již jednou byla souzena. Nevěří v soud první, tudíž popírají soud druhý. Ale soud bude. Boží slovo nám jasně říká, že tato země bude postavena před soud.
Důkaz bychom mohli spatřit právě v těch stopách celosvětové potopy, které jsou všude patrné. Žel přes evoluční brýle, není nic vidět. Avšak JAK BYLO, TAK BUDE! jedli, pili, sázeli, rodili děti, stavěli, jako by ten svět měl takto trvat donekonečna…. A NIČEHO SI NEPOVŠIMLI!, než Noe vstoupil do korábu, přišla potopa a zahubila všechny. – To se přesně hodí na dnešní dobu. Tentokrát však přijde soud ohněm a nikoliv vodou.
Navíc o evolucionistech prorokoval i apoštol Petr:
Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: „Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření.“Těm, kdo toto tvrdí, zůstává utajeno, že dávná nebesa i země byly vyvolány slovem Božím z vody a před vodou chráněny. Vodou byl také tehdejší svět zatopen a zahynul. Týmž slovem jsou udržována nynější nebesa a země, dokud nebudou zničena ohněm; Bůh je ponechal jen do dne soudu a záhuby bezbožných lidí.
To je o ateistech a evolucionistech! O těch co popírají potopu.
Čestmír Berka
Jestli Himaláje vznikly díky Potopě, pak jejich vznik za tak krátkou dobu by probíhal doprovázen většími katastrofami, než je samotná Potopa
Ano! Byla to hrůzostrašná katastrofa. Něco nepředstavitelného.
HMC 2011 says:
Ano! Byla to hrůzostrašná katastrofa. Něco nepředstavitelného.
Jarda:
Co by ta hrůzostrašná katastrofa udělala s mořem? A vydržela by to pak archa?
“Ano! Byla to hrůzostrašná katastrofa. Něco nepředstavitelného.”
Ne, to, co by se dělo PO POTOPĚ by bylo daleko horší- pokud by se tvořily horstva jako Himaláje takovou rychlostí, jak předpokládá kreacionismus, bylo by to pro Noe a jeho potomky a život na Zemi naprosto devastující- pohyb zemských desek vyvolává často zemětřesení, tsunami.. do toho sopky… to nejhorší by přišlo až PO POTOPĚ. A v Bibli o takové maličkosti, jako je vznik pohoří v krátké době PO POTOPĚ není stopy. Kreacionisté svým vysvětlením jednoho problému vytvoří sto dalších…
Však byla silná zemětřesení, no jak by se jinak ty dva ztracené židovské kmeny dostaly ve starověku do Arizony ? Přesunuly se tam díky výbuchu sopky, která je tam tlakem naházela na hromadu
Alespoň mi to připadá jako nejjednodušší vysvětlení, dle zákonů occamovy břitvy, čili ani martiXXX by nemusel mít nic proti, ostatně pravda je to i ono. Dostali se tam i nedostali, církvím dáme majetek i nedáme… oboje je stejně správné, oboje je pravda…
protestant says:
January 6, 2014 at 5:25 pm
Vy ne Jacku?
jack:
Já tedy určitě ne. A popravdě řečeno ani nikoho takového neznám, byl by jste první.
Jste tedy ten první, kterého bych znal? 🙂
Ano! Byla to hrůzostrašná katastrofa. Něco nepředstavitelného.
Ale tá drevená loďka to v pohode vydržala. Záááázrak 😀
Nikoliv. Žádné nenápadné infarkty. Země byla zkažená a plná násilí. Bůh vykonal svůj soud nad hříchem lidí. Nad lidskou špatností. Je to určitá katarze, která je nutná, aby bylo zlo jasně pojmenováno a ostentativně odsouzeno. Aby si nikdo nemyslel, že za své činy neponese před Bohem odpovědnost.
Áno, veď to bolo aj v tom videu. Pán Božko tam plakal, že on chce potopu. To takú náhlu smrť 99,9999 populácie by Noe mohol prehliadnuť. 😀
PS: To, načo dokonalý a milosrdný Boh potreboval pocit násilnej pomsty, to si vykonzultuj s Petrom a Protestantom. Ja sa budem len prizerať 😀
jack says:
Já tedy určitě ne. A popravdě řečeno ani nikoho takového neznám, byl by jste první.
Jste tedy ten první, kterého bych znal? 🙂
protestant:
Myslím, že neznáte lidi jacku. Pochybuji, že jsem první….
Jarda:
Co by ta hrůzostrašná katastrofa udělala s mořem? A vydržela by to pak archa?
Ano, neboť Bůh PAMATOVAL na Noeho…..
Genesis 8:1 Bůh však pamatoval na Noeho i na všechnu zvěř a všechen dobytek, který s ním byl v arše. Způsobil, že nad zemí zavanul vítr, a vody se uklidnily.