V dnešním článku odhlédnu od toho, že považuji křesťanství za nepravdivé. Uvedu několik věcí, které mi na křesťanství vadí bez ohledu na to – ostatně, jeho nepravdivost jako taková mi nevadí v zásadě vůbec, ať si koneckonců každý věří čemu chce.
1) Adorizace víry.
Věřit znamená pokládat nějaké tvrzení za pravdivé. (např. že Země je kulatá nebo že Ježíš Nazaretský vstal z mrtvých). Různé víry se mohou lišit stupněm své podloženosti.
a) Od těch podložených (třeba že Země je kulatá)
b) přes takové, kde prostě nemáme k dispozici relevantní argumenty pro ani proti (třeba že ve Vesmíru existuje mimozemský život)
c) až po víry, kde mnohdy drtivě převažují argumenty PROTI nim (třeba že Země je placatá).
Zde na svém webu jsem ukázal, že křesťanství je tento poslední případ (c), přičemž se o něm zřejmě ze slušnosti často mluví, jako by šlo o případ (b).
Není nic úctyhodného ani ctnostného na tom, věřit tomu, proti čemu silně svědčí celková důkazní situace. Křesťané si přesto své víry jako takové nesmírně cení, vydávají ji za „dar“ od Boha – zřejmě že jim Bůh „umožnil“ odhlédnout od faktů, a „věřit“ bez ohledu na ně. Argumentace proti jejich víře v nich pak vzbuzuje obranné reakce – snažíme se jim jejich nesmírně cenný „dar“ vzít! Křesťan řekne „ale já tomu prostě věřím!“ a je spokojený. Cítí se povzneseně. Tento postoj mi vadí.
Víra je prostě jednou z cest poznání, a to cestou velmi nespolehlivou. Jiné cesty – např. právě racionální a kritické myšlení s uvážením empirických faktů – jsou mnohem spolehlivější.
Uvažme, zda bychom neměli princip víry přenést i do jiných oblastí života? Jak by to asi vypadalo? Neměli bychom začít rozhodovat o vině souzených na základě víry? Neměli bychom odhadovat nosnost mostů a budov na základě víry?
Adorizace víry je věc, která se z křesťanství rozšířila do obecného kulturního povědomí v naší společnosti (v důsledku čehož i mnoho nevěřících před vírou v úctě sklapne podpatky a skloní se, říká se jim faithteisté) – a to je první věc, kterou křesťanství vyčítám.
2) Postoj k pravdě.
Křesťané běžně mluví o předmětu své víry jako o pravdě. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že Bůh jim Pravdu odhalil. Jenže toto je jen další, a to velmi troufalé tvrzení, které sice může, ale také NEMUSÍ být pravdivé. Křesťané nemají žádný patent na pravdu, oni nemají žádné kukátko, „boží oko“, kterým by viděli realitu takovou jaká je. Bible může být zjevená Pravda, ale také NEMUSÍ (a ona s vysokou pravděpodobností není, jak jsem zde opakovaně ukázal) – a to ZDA je či není, je prostě jen další otazník, který nemůžeme překonat nějakým vyznáním. (vyznávám, že Bible je Slovo Boží, je to zjevená Pravda – a proto, věřím-li Bibli, mám Pravdu)
Ptám se křesťanů: pokládáte se snad v těch otázkách, kde se cítíte být majiteli Pravdy, za neomylné? Cítíte se snad být Bohy? (protože kdo jiný je neomylný, než Bůh?)
Je pro mě doteď šokující, jak málo křesťanů je ochotno byť jen říct (!): „KDYBY měla být moje víra chybná, NECHTĚL bych dál věřit. Záleží mi na tom, jaké je skutečná pravda, byť by se mi nemusela líbit. POKUD je realita taková, nechci žít v pohodlné lži, a chci raději poznat méně pohodlnou a uspokojující pravdu.“
Žonglování s pravdou a naprosto neskromný a nepokorný přístup v těchto otázkách – to je další věc, kterou křesťanství vyčítám.
3) Jistota.
V souladu s předchozím mají křesťané často pocit jistoty, že mají pravdu. Mít jistotu je ale velmi nebezpečná věc, pokud nám jde o skutečnou pravdu. Pocit jistoty nás odvádí od náležitého uvědomění si faktu, že všichni jsme lidé omylní, všichni se můžeme mýlit – a omyly je třeba odhalovat. Když se budu mýlit, a budu mít přitom jistotu, že mám pravdu, pak na svůj omyl nepřijdu nikdy. Jistota konzervuje chyby.
Křesťanům proto zazlívám jejich pocit jistoty v netriviálních otázkách, kterých se jejich víra týká.
4) Postoj k pochybnostem
Nejen že je důležité nepodléhat v důležitých otázkách pocitu jistoty, ale je navíc důležité být přístupný pochybnostem. Naslouchat kritikům, přemýšlet, a v ideálním případě pochybovat i sám od sebe. Pochybnosti jsou naprosto zásadním nástrojem, který nám může pomoci detekovat naše chybné víry. (samozřejmě ovšem jen v případě, že nám jde o skutečnou pravdu)
Nepřekvapivě pro křesťany jsou pochyby cosi, čemu je třeba se bránit. Pochyby jsou projevem slabosti ve víře – a ideálem je pro ně právě silná víra. Pochybnosti na člověka čas od času přijdou – ale ostatní křesťané pak doufají, že dotyčný se s nimi „úspěšně vyrovná“ = vrátí se zpět k víře. Pochybnostem se podle křesťanů podléhá, a výsledkem je „pád“.
Připomínám, že já vše výše uvedené respektuji a dodržuji, o svých vírách jsem ochoten pochybovat a také o nich pochybuji. Mé přesvědčení je pak silnější PROTO, že pochybnostmi prošlo a prochází.
Největší tragédie je, když věřící vykládají mé pochybnosti (tak jak jsou zvyklí) jako moji slabost, a další z důkazů mého omylu – a mají dobrý pocit z toho, že sami mají jistotu…
5) Pocit morální nadřazenosti
Křesťané v sobě mají a ochotně dále živí a utvrzují mýtus, že morálka bez víry v Boha prakticky není možná. (teď mě napadá, že Muslimové vlastně také mají morálku, založenou na víře v Boha…) Podle nich ateismus nutně implikuje morální neukotvenost. Ateista si podle nich „může dělat, co chce“, zejména např. smilnit, znásilňovat, krást, vraždit. V jistých křesťanských kruzích je ateista prakticky synonymem pro člověka z rozvrácené rodiny, s narušenou psychikou, pedofilními, homosexuálními sklony apod.
Bývalý poradce expremiéra Nečase, Roman Joch, dokonce napsal, že ateisté jsou proto ateisty, ABY mohli smilnit a oddávat se sexuálním zvrhlostem. „Kdyby lidé tak netoužili po sexu, mohla být Evropa ještě křesťanská,“ napsal Joch.
Křesťané proto sami sebe vidí jako morálně nadřazené, a často se tak i chovají, a toto své předporozumění dávají ostentativně najevo.
6) Mentalita vyvoleného lidu
S tím souvisí podobný, ale přesto trochu jiný pocit: pocit příslušnosti k „božímu lidu“, pocit jakéhosi osobního spojenectví, blízkosti a kontaktu s bohem. Z toho ovšem opět pramení pocit nadřazenosti nad lidmi, kteří „boží“ nejsou. Koneckonců, ateisté přece mají svobodnou vůli, a pro svůj ateismus se „svobodně rozhodli“. Svobodně se rozhodli pro život bez Boha. Rozhodli se vlastně pro vzpouru proti Bohu. Jaké lze mít s takovými lidmi sympatie?
7) Nepokora, neskromnost, pýcha
Jistota křesťanů, že jsou majiteli pravdy, není nic jiného než projevem jejich šokující pýchy. Stejně tak je projevem pýchy jejich přesvědčení, že jsou v kontaktu se Stvořitelem Universa, že jsou mu nablízku, a že znají jeho vůli. Pyšné je i jejich přesvědčení o morální nadřazenosti.
Nepokorné a neskromné je i přesvědčení křesťanů o výjimečnosti a významu člověka v rámci celého Universa, o speciálním vztahu našeho druhu s Bohem, o tom, jak jsme byli stvořeni „k obrazu Božímu“ (wtf?!), o tom, jak nás miluje – a nakonec i o tom, jak nás miluje dokonce tak, že za nás obětoval svého jednorozeného Syna…
8 ) Pokrytectví
Dnešní křesťané si verbálně vysoce cení Ježíšova přikázání o lásce k bližnímu. Ježíš označil přikázání „Miluj bližního svého jako sebe sama“ za jedno ze tří nejdůležitějších vůbec (Mt 19:19). Přesto však výrazná část křesťanů k nám ateistům necítí lásku, ale naopak nevraživost, pohrdání, a mnohdy i otevřenou nenávist. Zaklínat se láskou k bližnímu, a přitom se chovat zcela opačně – to je pokrytectví.
Jak by to vypadalo, kdyby nás křesťané milovali, tak jak o tom tak rádi mluví? Co bych udělal já, kdybych viděl, že osoba, na které mi záleží, kterou miluji (třeba i v obecnějším smyslu) sešla z cesty, a po smrti jí hrozí to vůbec nejhorší, co se člověku může stát – totiž peklo? Určitě bych se jí snažil pomoct! Snažil bych se zjistit, co ji k tak nebezpečnému rozhodnutí vedlo, a všemožně bych se vynasnažil, abych jí pomohl vrátit se na správnou cestu.
Co ale udělá reálný křesťan? Zrovna před pár dny nám tu jeden nechal vzkaz: „Však vy ateisté po smrti uvidíte!“
Pokrytectví mnohých křesťanů (nikoliv ovšem všech) vidím v jejich vztahu k bohatství. Ježíš se proti bohatství opakovaně a jasně vyjádřil. Nikoliv zřejmě apriori, ale úvaha za tím je zřejmá: majetek nezíská nikdo jen tak. Aby člověk získal poctivě majetek (o nepoctivém způsobu ani neuvažujme), musí se snažit, věnovat tomu mnoho úsilí a času. Podle Ježíše má ale člověk věnovat svůj čas službě Bohu. Jak může člověk poctivě zbohatnout, a současně brát naprosto zodpovědně službu Bohu? Ježíš říká naprosto jasně:
Mt 19:23 A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
Má to logiku. Výrazná část křesťanů však tuto jasnou myšlenku relativizuje a bagatelizuje. Slyšel jsem dokonce, že to tak Ježíš „nemohl myslet“. Mnohem víc úsilí než zamyslet se nad smyslem tohoto přikázání věnují křesťané výsměchu ateistům, kteří „citují z Bible“.
Jinde Ježíš řekl:
Mt 19:21 Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“
Na tohle jsem dokonce slyšel reakci, že (dotyčný křesťan) dokonalý být nepotřebuje. Lze takovým lidem vůbec věřit, že svou víru berou vážně? Lze jim věřit, že berou vážně Ježíše? Ne, já jim to nevěřím. Jen o víře a o Ježíši mluví, ale vážně je neberou. Jsou to pokrytci.
9) Křesťanství je podporováno neznalostmi věřících, lžemi, případně mlčení ke lžím
Výrazná většina teologů a biblistů se dnes shoduje, že evangelia (zejména Matoušovo a Janovo) nebyla sepsána Ježíšovými učedníky, tedy očitými svědky. I přesto značná část křesťanů věří, že evangelia jsou dílem Ježíšových učedníků nebo jejich blízkých spolupracovníků. Duchovní je v tomto omylu rádi ponechávají.
Většina teologů a biblistů se shoduje, že je obtížné říct, v jakém smyslu je Bible „slovo Boží“ a že doslovně Bibli chápat určitě nelze. I přesto tomu řada křesťanů věří – a kněží z kazatelen nevyvíjejí žádnou snahu, aby své ovečky dovzdělali. Na mších po každém čtení z Bible zaznívá z kazatelny ujištění: „Slyšeli jste slovo Boží…“
Na teologických fakultách se dnes učí, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti – nejstarší, Markovo, až kolem roku 70, a Janovo možná až po roce 90 n.l. – a přesto řada křesťanů věří, že evangelia byla sepsána možná velmi krátce po Ježíšově smrti. Kněží své ovečky opět ponechávají v tomto pohodlném omylu, ačkoliv z teologických fakult moc dobře vědí, jak se věci mají.
Podobně v několika dalších otázkách, např. v otázce kolik toho víme o historickém Ježíši (odborníky uznávaná odpověď: velice velice málo. Chybná odpověď populární mezi křesťany: evangelia jsou spolehlivým pramenem o Ježíšovi a jeho výrocích), jak je to s autorstvím knih Starého Zákona, atd.
Další oblíbená pohádka mezi křesťany vypráví o tom, jak problémy, na které poukazují ateisté, mají teologové už dávno vyřešeny (ale danému křesťanovi se to řešení zrovna teď nechce hledat, jistě ale existuje). Pravda ovšem je, že mnoho ze zásadních problémů na které poukazujeme, vyřešeno NEMAJÍ.
10) Tento svět není náš
Křesťané věří, že skutečný život přijde až po smrti. Mnohokrát jsem už slyšel výroky typu „tento svět není náš, my čekáme až na Boží království“. Tento postoj je problematický, protože může vést k laxnosti k věcem důležitým pro naši společnost a k nezájmu podílet se na řešení světských problémů. Na webu krestanske-diskuze.cz jsem konkrétně toto téma zaslechl. Kdosi se tam ptal, jestli by se jako křesťané vůbec měli v jistých světských věcech angažovat a zajímat se o ně.
Co hůř, tato myšlenka může vést i k laxnosti ke ztraceným životům lidí – ostatně právě v této souvislosti jsem ten výrok také slyšel: Proč zemřelo to či ono dítě na rakovinu? Inu, Bůh tím učinil jen to, co je pro něj nejlepší – třeba už je v téhle chvíli v nebi… Proč zahynulo bezmála 300 tisíc lidí při tsunami? Inu, proč se tím znepokojovat – ti spravedliví jsou v nebi, takže super, a ti ostatní mají, co si zaslouží…
MartiXXX napsal: Velice inteligentní a přesnější je pud.
To jo- třeba když mě pud dovede až za prostitutkou, tak je to víc, než inteligentní…
Áno, Martix, sme plytkí a povrchní. Ale ty ešte viac, pretože ty vynášaš svoju “vyššiu inteligenciu”, ale nie si schopný povedať, aký má tá “inteligencia” vzťah k tomu pavúkovi a načo potrebuje, aby tkal siete.
To my tie na tie siete vieme odpovedať, tvoja hypotéza na pavúčiu sieť nemá odpoveď.
Pudová inteligence – ptáci stavící hnízda, přesné a superrychlé strategie lovu u dravců od pavouků až po lvy, tažný pud, sexuální pud, fantasticky přesná organizace mravenišť atd. “lepší”, my nevíme přesně co je lepší, třeba, kdyby jsme se na chvilku převtělili do zvířat, tak by nás ovládla smršť velice silných, orgastických pocitů. Možná je to ta touh po ztraceném zvířecím ráji, která nás žene dopředu, stále jsme nespokojení. Jako nepovedené zvíře používáme myšlení, jenže to orgastický, pudový život, život na maximum, nedovede nahradit. Touha po ztraceném ráji, který neumíme definovat 🙂
HMC 2011 says:
January 5, 2014 at 3:06 pm
To by bylo komické, lidé kteří běhají 280 000 let nahatí v křoví.
bílej kabát:
Už jsem to tady psal, zřejmě jste to nečetl, tak pro vás ještě jednou. Nahatí bychom tady běhali dodnes, kdyby Adam nepojedl plod ze stromu života a smrti. protože Hospodina děsně rozzuřilo, že si před pinďoura strčil fíkový list. Tak nevím, co je komičtější. 😀
http://zpravy.idnes.cz/exorciste-maji-zelenou-katolicka-cirkev-reaguje-na-vzestup-okultismu-1z1-/zahranicni.aspx?c=A140105_114745_zahranicni_dam
HMC 2011 says:
Ano, to je také další možný pohled. Tím by se S.V Háho “teorie” úplně zhroutila. Jak vlastně víme, že ti domorodci byli původně zaostalí. Třeba naopak, byli vyspělí a zaostali později. Ve skutečnosti jenom takovouto “evoluci” pozorujeme. Od deseti k pěti.
S.V.H.:
Takže mou tezi, že technologický pokrok může být po dlouhou dobu velmi pomalý, podle Vás vyvrací teze, že může být záporný. To budete muset asi ještě dovysvětlit. 😉
Ta evoluce od desíti k pěti, od “vyspělého k zaostalému” Vám trochu hapruje s vývojem naší civilizace.
HMC 2011 says:
Někde jsem nedávno četl nějaký citát zapáleného evolucionisty, který pravil, že domorodci připluli do Austrálie na lodi před asi 50 000 lety. To by bylo komické, lidé kteří běhají 280 000 let nahatí v křoví. Nejsou schopni, po gigantické věky ani objevit zemědělství, avšak zvládnou stavět lodě a ovládat námořní navigaci….
S.V.H.:
Sice se mi teď nechce dohledávat, jak se dostali lidé do Austrálie, ale příliš nerozumím Vašemu údivu nad těmito přesuny – viz Vaše minulé jásání nad hoacinem. Není mi jasné, co Vám na těch “trosečnících” přijde tak neuvěřitelného. Sám jste zde odkazoval na nedávný vznik vulkanického ostrova. Takovéto ostrovy vznikaly i v minulosti a nyní na nich existuje fauna i flóra (třeba Galapágy) – ta se tam pochopitelně musela nějak dostat. Navíc tento transport sledujeme i na vlastní oči – cituji z Dawkinsovy knihy Největší show pod Sluncem:
Před 4. říjnem 1995 nebylo na karibském ostrově Anguilla po nějakém leguánovi zeleném Iguana iguana ani vidu, ani slechu. Toho dne se ale na východní straně ostrova objevila populace těchto velkých ještěrů. Ptáte se, jak se na ostrov dostali? Šťastnou náhodou viděli tuto „invazi” očití svědci. Ještěři byli nalepení na chomáč naplaveného dřeva a vykořeněných stromů jen o trochu delší než nějakých deset metrů, který sem doplul ze sousedního ostrova, pravděpodobně z Guadeloupe vzdáleného zhruba dvě stě padesát kilometrů. Předcházející měsíc se oblastí přehnaly dva hurikány, 4. a 5. září Louis a o dva týdny později Marilyn. Mohly jednoduše vyrvat stromy i s leguány, kteří s oblibou tráví svůj čas právě ve větvích. V roce 1998 už byla tato nová anguillská populace značně početná, a Ellen Censky, která vedla původní studii2, mě ujistila, že se jim dobře daří dodneška. Vlastně nejen dobře, ale zjevně i daleko lépe než jinému druhu leguána, který žil na Anguille dříve, než sem připluli tito vetřelci.
Prokazatelně k tomu docházelo v minulosti, pozorujeme, že k tomu dochází i dnes, tak proč by mělo být tak neuvěřitelné, že k tomu došlo u nějakého konkrétního druhu? Mimochodem, Největší show pod Sluncem vřele doporučuji – jsou tam velice názorně a srozumitelně prezentovány důkazy evoluce. Nemyslím, že by Vás přesvědčily (takový důkaz patrně z principu nemůže existovat), ale možná by Vám osvětlily, o čem vlastně ET je – abyste zde nemusel stále bojovat se slaměnými panáky (přírůstky populace, strom života dle testu inteligence, nedávno vzniklý ostrov atd.).
Galapágy jsou vůbec zajímavým příkladem. Jelikož jste sem sám dával odkaz na ten vulkanický ostrov, předpokládám, že ani Vy nebudete popírat, že Galapágy vznikly dlouho poté, co se od sebe oddělila Jižní Amerika a Afrika a všechny kontinenty se hemžily životem. A na Galapágách nemohl být původně život samozřejmě v podstatě žádný. A nyní na nich nacházíme spoustu endemických druhů – tj. druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Jak se tam ocitly? ET to vysvětluje tak, že se pár jedinců z nějakého původně jihoamerického druhu nějak přepravilo na Galapágy (na vyvrácených kmenech, semena rostlin, hmyz nebo ptáky sem mohla zavát bouře apod.) a zde izolováni od jihoamerické populace evolvovali do nového druhu. Jak to ovšem vysvětlí kreace? Vytvořil snad Bůh tyto druhy na Galapágách dodatečně dlouho po původním stvoření? Nebo se VŠICHNI (do jednoho!) příslušníci nějakého jihoamerického druhu přepravili na Galapágy a navíc s sebou vzali VŠECHNY (do jednoho!) své kosterní pozůstatky a fosílie? Nebo máte jinou hypotézu?
Ty nejsi ateista, martiXXX, ty si typickej postmoderní new age pošuk a mystik a něcista. Jsi směsice Junga, pseudovědy, východních exotických pouček a gnosticismu a romantický filosofie 19.století a lidí jako je Castaneda a spol.
Jenže pro svou teorii inteligentní energie a božské hmoty nemáš žádné důkazy, zatím se chová mechanicky, a to i v kvantové MECHANICE…
A jestli nevěříš na hmotu, tak ti rád vychrstnu vínu do ksichtu, až se potkáme, a pak uvidíme, co na to řekneš…
To už sem udělal jedný holce na vejšce, která na mě zkoušela tyhle kecy, seděli sme u stolu a popíjeli a ona vykládala o “vnitřním dítěti” a že hmota není a vše je energie a bůh, tak sem jí už opilej polil červenym vínem a řekl, že je to v pohodě, že hmota není, že se nemá čeho bát, pane jo, ta řvala…
S.V.H.
Ta evoluce od desíti k pěti, od “vyspělého k zaostalému” Vám trochu hapruje s vývojem naší civilizace.
Vývoj civilizace není žádná evoluce, jak se mylně domníváte. Naopak jedná se zas a pouze o podporu pro kreační teorii. Neb v technologickém pokroku lidstva hraje nezastupitelnou roli lidská inteligence! Ta je však v evolučním procesu přeci přísně zakázána.
A nyní na nich nacházíme spoustu endemických druhů – tj. druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Jak se tam ocitly? ET to vysvětluje tak, že se pár jedinců z nějakého původně jihoamerického druhu nějak přepravilo na Galapágy (na vyvrácených kmenech, semena rostlin, hmyz nebo ptáky sem mohla zavát bouře apod.) a zde izolováni od jihoamerické populace evolvovali do nového druhu. Jak to ovšem vysvětlí kreace? Vytvořil snad Bůh tyto druhy na Galapágách dodatečně dlouho po původním stvoření?
To musela být přímo pravidelná dřevitá linka…Že jich tam tolik doplavalo. A navíc museli vždy odplout alespoň dva jedinci, samec a samice. To musel být fofr… 😀 😀 😀
Kreační teorie má samozřejmě lepší vysvětlení, a sice že ještě dlouho po potopě byli všechny kontinenty i pevniny spojeny pevninskými cestičkami, mosty a teprve dlouho po potopě se definitivně oddělily. Některé živočichy také mohli na svých plavbách dopravit i lidé.
Není mi jasné, co Vám na těch “trosečnících” přijde tak neuvěřitelného.
Na trosečnících samozřejmě nic. Jen na vámi předpokládané technologické úrovni. Buď nahatí v křoví 280 tisíc let nebo schopní mořeplavci. Buď jedno nebo druhé, musíte si vybrat, nemůžete mít oboje. Opět v realitě platí to druhé. Neb lidé se vždy chovali jako lidé. Hned na začátku své existence, hloubali, přemýšleli a vymýšleli. Proto máme civilizace ne starší než 10 000 let (dle evolučního datování) a nikoliv 50 100 či více tisíc let. To je zkrátka proto, že zde lidé nejsou více jak 6000 let od svého stvoření. Jakmile se však objeví, věnují se matematice, astronomii, mořeplavbě, vytvářeli složitá písma, rozvíjeli řemesla, umění. Zkrátka proto, že to byli vždy lidé a nikoliv nějací polochrochtající křováci.
treebeard says:
January 5, 2014 at 2:29 pm
Jarda, k tým vyspelým civilizáciám v Amazónii a inde. Ich objav nie je v rozpore s tým, čo píše S.V.H.
Jarda:
Souhlasím.
S.V.H.:
To je pravda, ale je otázkou, jestli Bůh vyžaduje opravdu upřímné uctívání z celého srdce nebo jen uctívání. Jestli si to dobře vybavuji, tak Bůh v bibli vyžaduje povětšinou pouze uctívání jako takové (a dosti přesně popisuje i způsoby, jakými se to má dít) a přísně zakazuje uctívání jiných bohů. Jestli si někde nárokuje i upřímnou lásku, úctu apod., tak to se nedá asi jen tak poručit. A já budu mít problém.
Jarda:
A pokud bys byl vskutku věřící, pak by ses bál Božího hněvu a o to více by ses snažil poslouchat pana faráře co ti doporučuje, abys Dobrotivého Pána Boha zplna srdce miloval a tak Jej uspokojil. A kdyby ti náhodou Pán Bůh, ústy pana faráře, vzkázal, že máš třebas zamordovat muslimskou, nebo komunistickou, rodinu v sousedství, tak bys tak musel učinit, protože “Boží vůle nezná žádné proč!”
Lukáš Balabán says:
January 5, 2014 at 2:38 pm
Jarda: Jo, to je hezký. Ale protože to napsal Karel Čapek, tak to asi nebude pravda, řekl bych. Křesťané to říkají celkem jasně, že Kristus – tedy Bůh-Syn přijde soudit živé i mrtvé, nikoliv, že bude svědkem
Jarda:
On ten Karel Čapek, pokud vím, až tak moc horlivý křesťan nebyl.
p://neuveritelnaodhaleni.cz/zaujalo-me/anglikanska-a-katolicka-cirkev-stojime-za-darwinem.html
Pane hrábě, jak vidno, nemáte problém jen s ateisty.
http://neuveritelnaodhaleni.cz/zaujalo-me/anglikanska-a-katolicka-cirkev-stojime-za-darwinem.html
druhý pokus.
HMC 2011 says:
Někde jsem nedávno četl nějaký citát zapáleného evolucionisty, který pravil, že domorodci připluli do Austrálie na lodi před asi 50 000 lety. To by bylo komické, lidé kteří běhají 280 000 let nahatí v křoví. Nejsou schopni, po gigantické věky ani objevit zemědělství, avšak zvládnou stavět lodě a ovládat námořní navigaci…
Jarda:
No, já jsem zase četl, že se do Austrálie dostali v době ledové, kdy hladina moří byl o hezkých pár m níže než nyní, takže ostrovy byly větší a úžiny mezi nimi malé. Takže žádné námořní lodě a složitá navigace, ale prosté vory a jednotlivé ostrovy na dohled.
A to, že máš velmi malé vědomosti dosvědčuje tento tvůj názor. Polynésané osídlili ostrovy v Pacifiku a pilně mezi nimi pluli v dobách, kdy stavěli velice jednoduché lodě a docela primitivně, bez kompasu a sextantu, se dokázali orientovat podle hvězd. Doporučuji ke studiu knihy Miroslava Stingla, a knihu Poselství od protinožců Marlo Morganové.
treebeard says:
Vskutku nemohu za to, že jste si na veškeré tvorstvo naplácl nesmyslnou a velmi absurdní teorii a následně požadujete jakýsi důkaz….?? Toho co je pro vás důkazem Boha, kterého mimochodem také nikde nevidíte, je ve skutečnosti důkazem evoluce.
Jarda:
Aby věřící mohli věřit v Boha, musejí přijmout postulát, který zde opakuji již potřetí – citace od prof. Halíka: “Chtít lidským rozumem pochopit Boží Tajemství, je velikým rouháním proti Bohu!”
A další výrok od P. Striczka: “Bůh ve své neskonalé moudrosti to tak rozhodl, a my o tom nemáme diskutovat!”
Je jasné, že my nikdy nemůžeme dokázat, že nějaké přemýšlení o rozporu mezi (uvažovanou) existencí Dobrotivého Boha a faktem zla, neštěstí, zde ve světě, je nějakým strašlivým rouháním proti Bohu. Proč by v takovém přípoadě Dobrotivý Bůh dával člověku rozum?
A samozřejmě, proč bychom nemohli přemýšlet a diskutovat nad problematickými otázkami?
Oba pánové nijak neobjasňují, kde ke svým názorům došli. Jestli někde u kafe s Pánem Bohem “hodili řeč”, že tak dobře vědí co On si myslí a jaké má názory.
HMC 2011 says:
Vývoj civilizace není žádná evoluce, jak se mylně domníváte. Naopak jedná se zas a pouze o podporu pro kreační teorii. Neb v technologickém pokroku lidstva hraje nezastupitelnou roli lidská inteligence! Ta je však v evolučním procesu přeci přísně zakázána.
S.V.H.:
To Vy jste tvrdil, že přechod původně vyspělejší civilizace amazonských indiánů k technologicky zaostalejšímu způsobu života je “evoluce” a že je to navíc jediná “evoluce”, kterou pozorujeme. Měl byste už konečně zakotvit na nějaké definici evoluce, ať víte, s čím to vůbec nesouhlasíte.
HMC 2011 says:
To musela být přímo pravidelná dřevitá linka…Že jich tam tolik doplavalo. A navíc museli vždy odplout alespoň dva jedinci, samec a samice. To musel být fofr…
S.V.H.:
Ta “dřevitá linka” je pozorovatelným faktem. Nebo jste nečetl ten výšeuvedený citát? Můžeme to pozorovat na vlastní oči.
HMC 2011 says:
Kreační teorie má samozřejmě lepší vysvětlení, a sice že ještě dlouho po potopě byli všechny kontinenty i pevniny spojeny pevninskými cestičkami, mosty a teprve dlouho po potopě se definitivně oddělily. Některé živočichy také mohli na svých plavbách dopravit i lidé.
S.V.H.:
Pane hrábě, jedná se o vulkanické ostrovy, jejichž vznik pozorujeme i nyní (sám jste sem dával na jeden odkaz). Chcete tvrdit, že všechny vulkanické ostrovy, na kterých je v současnosti život, vznikly výhradně v období, kdy existovaly ty “cestičky”, a navíc přesně v místech, kudy tyto “cestičky” vedly?
HMC 2011 says:
Na trosečnících samozřejmě nic. Jen na vámi předpokládané technologické úrovni. Buď nahatí v křoví 280 tisíc let nebo schopní mořeplavci. Buď jedno nebo druhé, musíte si vybrat, nemůžete mít oboje.
S.V.H.:
Očividně to zvládají leguáni na vyvrácených stromech. Tak schopní mořeplavci jsou nahatí lidé z křoví patrně také.
HMC 2011 says:
Opět v realitě platí to druhé. Neb lidé se vždy chovali jako lidé. Hned na začátku své existence, hloubali, přemýšleli a vymýšleli. Proto máme civilizace ne starší než 10 000 let (dle evolučního datování) a nikoliv 50 100 či více tisíc let. To je zkrátka proto, že zde lidé nejsou více jak 6000 let od svého stvoření. Jakmile se však objeví, věnují se matematice, astronomii, mořeplavbě, vytvářeli složitá písma, rozvíjeli řemesla, umění. Zkrátka proto, že to byli vždy lidé a nikoliv nějací polochrochtající křováci.
S.V.H.:
Takže 10 000 let staré civilizace zde máme proto, že se tu lidé vyskytují jen 6 000 let. To je ovšem dosti prekérní situace. Ale podle Vás je určitě všechno to datování špatně, že.
Potíž je v tom, že abyste si udržel tento názor, je třeba popírat výsledky snad všech vědních disciplín – historie, archeologie, paleontologie, paleoantropologie, geologie, biologie, fyziky, astronomie…
My tu máme dva Jardy ?
BAAL says:
January 5, 2014 at 4:54 pm
To už sem udělal jedný holce na vejšce, která na mě zkoušela tyhle kecy, seděli sme u stolu a popíjeli a ona vykládala o “vnitřním dítěti” a že hmota není a vše je energie a bůh, tak sem jí už opilej polil červenym vínem a řekl, že je to v pohodě, že hmota není, že se nemá čeho bát, pane jo, ta řvala…
Jarda:
Lepší by bylo, kdybys ji – no, jak to napsat slušně – no, zaobcoval s ní. Neměla by se přece čeho bát, hmota není a energie nemůže uškodit!
Tak to je ovšem taky pravda, mohl bych jí to říct ihned poté, co bych jí ukázal děravý kondom, nějaká hmota – pchchchch… co blbneš?