V dnešním článku odhlédnu od toho, že považuji křesťanství za nepravdivé. Uvedu několik věcí, které mi na křesťanství vadí bez ohledu na to – ostatně, jeho nepravdivost jako taková mi nevadí v zásadě vůbec, ať si koneckonců každý věří čemu chce.
1) Adorizace víry.
Věřit znamená pokládat nějaké tvrzení za pravdivé. (např. že Země je kulatá nebo že Ježíš Nazaretský vstal z mrtvých). Různé víry se mohou lišit stupněm své podloženosti.
a) Od těch podložených (třeba že Země je kulatá)
b) přes takové, kde prostě nemáme k dispozici relevantní argumenty pro ani proti (třeba že ve Vesmíru existuje mimozemský život)
c) až po víry, kde mnohdy drtivě převažují argumenty PROTI nim (třeba že Země je placatá).
Zde na svém webu jsem ukázal, že křesťanství je tento poslední případ (c), přičemž se o něm zřejmě ze slušnosti často mluví, jako by šlo o případ (b).
Není nic úctyhodného ani ctnostného na tom, věřit tomu, proti čemu silně svědčí celková důkazní situace. Křesťané si přesto své víry jako takové nesmírně cení, vydávají ji za „dar“ od Boha – zřejmě že jim Bůh „umožnil“ odhlédnout od faktů, a „věřit“ bez ohledu na ně. Argumentace proti jejich víře v nich pak vzbuzuje obranné reakce – snažíme se jim jejich nesmírně cenný „dar“ vzít! Křesťan řekne „ale já tomu prostě věřím!“ a je spokojený. Cítí se povzneseně. Tento postoj mi vadí.
Víra je prostě jednou z cest poznání, a to cestou velmi nespolehlivou. Jiné cesty – např. právě racionální a kritické myšlení s uvážením empirických faktů – jsou mnohem spolehlivější.
Uvažme, zda bychom neměli princip víry přenést i do jiných oblastí života? Jak by to asi vypadalo? Neměli bychom začít rozhodovat o vině souzených na základě víry? Neměli bychom odhadovat nosnost mostů a budov na základě víry?
Adorizace víry je věc, která se z křesťanství rozšířila do obecného kulturního povědomí v naší společnosti (v důsledku čehož i mnoho nevěřících před vírou v úctě sklapne podpatky a skloní se, říká se jim faithteisté) – a to je první věc, kterou křesťanství vyčítám.
2) Postoj k pravdě.
Křesťané běžně mluví o předmětu své víry jako o pravdě. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že Bůh jim Pravdu odhalil. Jenže toto je jen další, a to velmi troufalé tvrzení, které sice může, ale také NEMUSÍ být pravdivé. Křesťané nemají žádný patent na pravdu, oni nemají žádné kukátko, „boží oko“, kterým by viděli realitu takovou jaká je. Bible může být zjevená Pravda, ale také NEMUSÍ (a ona s vysokou pravděpodobností není, jak jsem zde opakovaně ukázal) – a to ZDA je či není, je prostě jen další otazník, který nemůžeme překonat nějakým vyznáním. (vyznávám, že Bible je Slovo Boží, je to zjevená Pravda – a proto, věřím-li Bibli, mám Pravdu)
Ptám se křesťanů: pokládáte se snad v těch otázkách, kde se cítíte být majiteli Pravdy, za neomylné? Cítíte se snad být Bohy? (protože kdo jiný je neomylný, než Bůh?)
Je pro mě doteď šokující, jak málo křesťanů je ochotno byť jen říct (!): „KDYBY měla být moje víra chybná, NECHTĚL bych dál věřit. Záleží mi na tom, jaké je skutečná pravda, byť by se mi nemusela líbit. POKUD je realita taková, nechci žít v pohodlné lži, a chci raději poznat méně pohodlnou a uspokojující pravdu.“
Žonglování s pravdou a naprosto neskromný a nepokorný přístup v těchto otázkách – to je další věc, kterou křesťanství vyčítám.
3) Jistota.
V souladu s předchozím mají křesťané často pocit jistoty, že mají pravdu. Mít jistotu je ale velmi nebezpečná věc, pokud nám jde o skutečnou pravdu. Pocit jistoty nás odvádí od náležitého uvědomění si faktu, že všichni jsme lidé omylní, všichni se můžeme mýlit – a omyly je třeba odhalovat. Když se budu mýlit, a budu mít přitom jistotu, že mám pravdu, pak na svůj omyl nepřijdu nikdy. Jistota konzervuje chyby.
Křesťanům proto zazlívám jejich pocit jistoty v netriviálních otázkách, kterých se jejich víra týká.
4) Postoj k pochybnostem
Nejen že je důležité nepodléhat v důležitých otázkách pocitu jistoty, ale je navíc důležité být přístupný pochybnostem. Naslouchat kritikům, přemýšlet, a v ideálním případě pochybovat i sám od sebe. Pochybnosti jsou naprosto zásadním nástrojem, který nám může pomoci detekovat naše chybné víry. (samozřejmě ovšem jen v případě, že nám jde o skutečnou pravdu)
Nepřekvapivě pro křesťany jsou pochyby cosi, čemu je třeba se bránit. Pochyby jsou projevem slabosti ve víře – a ideálem je pro ně právě silná víra. Pochybnosti na člověka čas od času přijdou – ale ostatní křesťané pak doufají, že dotyčný se s nimi „úspěšně vyrovná“ = vrátí se zpět k víře. Pochybnostem se podle křesťanů podléhá, a výsledkem je „pád“.
Připomínám, že já vše výše uvedené respektuji a dodržuji, o svých vírách jsem ochoten pochybovat a také o nich pochybuji. Mé přesvědčení je pak silnější PROTO, že pochybnostmi prošlo a prochází.
Největší tragédie je, když věřící vykládají mé pochybnosti (tak jak jsou zvyklí) jako moji slabost, a další z důkazů mého omylu – a mají dobrý pocit z toho, že sami mají jistotu…
5) Pocit morální nadřazenosti
Křesťané v sobě mají a ochotně dále živí a utvrzují mýtus, že morálka bez víry v Boha prakticky není možná. (teď mě napadá, že Muslimové vlastně také mají morálku, založenou na víře v Boha…) Podle nich ateismus nutně implikuje morální neukotvenost. Ateista si podle nich „může dělat, co chce“, zejména např. smilnit, znásilňovat, krást, vraždit. V jistých křesťanských kruzích je ateista prakticky synonymem pro člověka z rozvrácené rodiny, s narušenou psychikou, pedofilními, homosexuálními sklony apod.
Bývalý poradce expremiéra Nečase, Roman Joch, dokonce napsal, že ateisté jsou proto ateisty, ABY mohli smilnit a oddávat se sexuálním zvrhlostem. „Kdyby lidé tak netoužili po sexu, mohla být Evropa ještě křesťanská,“ napsal Joch.
Křesťané proto sami sebe vidí jako morálně nadřazené, a často se tak i chovají, a toto své předporozumění dávají ostentativně najevo.
6) Mentalita vyvoleného lidu
S tím souvisí podobný, ale přesto trochu jiný pocit: pocit příslušnosti k „božímu lidu“, pocit jakéhosi osobního spojenectví, blízkosti a kontaktu s bohem. Z toho ovšem opět pramení pocit nadřazenosti nad lidmi, kteří „boží“ nejsou. Koneckonců, ateisté přece mají svobodnou vůli, a pro svůj ateismus se „svobodně rozhodli“. Svobodně se rozhodli pro život bez Boha. Rozhodli se vlastně pro vzpouru proti Bohu. Jaké lze mít s takovými lidmi sympatie?
7) Nepokora, neskromnost, pýcha
Jistota křesťanů, že jsou majiteli pravdy, není nic jiného než projevem jejich šokující pýchy. Stejně tak je projevem pýchy jejich přesvědčení, že jsou v kontaktu se Stvořitelem Universa, že jsou mu nablízku, a že znají jeho vůli. Pyšné je i jejich přesvědčení o morální nadřazenosti.
Nepokorné a neskromné je i přesvědčení křesťanů o výjimečnosti a významu člověka v rámci celého Universa, o speciálním vztahu našeho druhu s Bohem, o tom, jak jsme byli stvořeni „k obrazu Božímu“ (wtf?!), o tom, jak nás miluje – a nakonec i o tom, jak nás miluje dokonce tak, že za nás obětoval svého jednorozeného Syna…
8 ) Pokrytectví
Dnešní křesťané si verbálně vysoce cení Ježíšova přikázání o lásce k bližnímu. Ježíš označil přikázání „Miluj bližního svého jako sebe sama“ za jedno ze tří nejdůležitějších vůbec (Mt 19:19). Přesto však výrazná část křesťanů k nám ateistům necítí lásku, ale naopak nevraživost, pohrdání, a mnohdy i otevřenou nenávist. Zaklínat se láskou k bližnímu, a přitom se chovat zcela opačně – to je pokrytectví.
Jak by to vypadalo, kdyby nás křesťané milovali, tak jak o tom tak rádi mluví? Co bych udělal já, kdybych viděl, že osoba, na které mi záleží, kterou miluji (třeba i v obecnějším smyslu) sešla z cesty, a po smrti jí hrozí to vůbec nejhorší, co se člověku může stát – totiž peklo? Určitě bych se jí snažil pomoct! Snažil bych se zjistit, co ji k tak nebezpečnému rozhodnutí vedlo, a všemožně bych se vynasnažil, abych jí pomohl vrátit se na správnou cestu.
Co ale udělá reálný křesťan? Zrovna před pár dny nám tu jeden nechal vzkaz: „Však vy ateisté po smrti uvidíte!“
Pokrytectví mnohých křesťanů (nikoliv ovšem všech) vidím v jejich vztahu k bohatství. Ježíš se proti bohatství opakovaně a jasně vyjádřil. Nikoliv zřejmě apriori, ale úvaha za tím je zřejmá: majetek nezíská nikdo jen tak. Aby člověk získal poctivě majetek (o nepoctivém způsobu ani neuvažujme), musí se snažit, věnovat tomu mnoho úsilí a času. Podle Ježíše má ale člověk věnovat svůj čas službě Bohu. Jak může člověk poctivě zbohatnout, a současně brát naprosto zodpovědně službu Bohu? Ježíš říká naprosto jasně:
Mt 19:23 A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
Má to logiku. Výrazná část křesťanů však tuto jasnou myšlenku relativizuje a bagatelizuje. Slyšel jsem dokonce, že to tak Ježíš „nemohl myslet“. Mnohem víc úsilí než zamyslet se nad smyslem tohoto přikázání věnují křesťané výsměchu ateistům, kteří „citují z Bible“.
Jinde Ježíš řekl:
Mt 19:21 Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“
Na tohle jsem dokonce slyšel reakci, že (dotyčný křesťan) dokonalý být nepotřebuje. Lze takovým lidem vůbec věřit, že svou víru berou vážně? Lze jim věřit, že berou vážně Ježíše? Ne, já jim to nevěřím. Jen o víře a o Ježíši mluví, ale vážně je neberou. Jsou to pokrytci.
9) Křesťanství je podporováno neznalostmi věřících, lžemi, případně mlčení ke lžím
Výrazná většina teologů a biblistů se dnes shoduje, že evangelia (zejména Matoušovo a Janovo) nebyla sepsána Ježíšovými učedníky, tedy očitými svědky. I přesto značná část křesťanů věří, že evangelia jsou dílem Ježíšových učedníků nebo jejich blízkých spolupracovníků. Duchovní je v tomto omylu rádi ponechávají.
Většina teologů a biblistů se shoduje, že je obtížné říct, v jakém smyslu je Bible „slovo Boží“ a že doslovně Bibli chápat určitě nelze. I přesto tomu řada křesťanů věří – a kněží z kazatelen nevyvíjejí žádnou snahu, aby své ovečky dovzdělali. Na mších po každém čtení z Bible zaznívá z kazatelny ujištění: „Slyšeli jste slovo Boží…“
Na teologických fakultách se dnes učí, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti – nejstarší, Markovo, až kolem roku 70, a Janovo možná až po roce 90 n.l. – a přesto řada křesťanů věří, že evangelia byla sepsána možná velmi krátce po Ježíšově smrti. Kněží své ovečky opět ponechávají v tomto pohodlném omylu, ačkoliv z teologických fakult moc dobře vědí, jak se věci mají.
Podobně v několika dalších otázkách, např. v otázce kolik toho víme o historickém Ježíši (odborníky uznávaná odpověď: velice velice málo. Chybná odpověď populární mezi křesťany: evangelia jsou spolehlivým pramenem o Ježíšovi a jeho výrocích), jak je to s autorstvím knih Starého Zákona, atd.
Další oblíbená pohádka mezi křesťany vypráví o tom, jak problémy, na které poukazují ateisté, mají teologové už dávno vyřešeny (ale danému křesťanovi se to řešení zrovna teď nechce hledat, jistě ale existuje). Pravda ovšem je, že mnoho ze zásadních problémů na které poukazujeme, vyřešeno NEMAJÍ.
10) Tento svět není náš
Křesťané věří, že skutečný život přijde až po smrti. Mnohokrát jsem už slyšel výroky typu „tento svět není náš, my čekáme až na Boží království“. Tento postoj je problematický, protože může vést k laxnosti k věcem důležitým pro naši společnost a k nezájmu podílet se na řešení světských problémů. Na webu krestanske-diskuze.cz jsem konkrétně toto téma zaslechl. Kdosi se tam ptal, jestli by se jako křesťané vůbec měli v jistých světských věcech angažovat a zajímat se o ně.
Co hůř, tato myšlenka může vést i k laxnosti ke ztraceným životům lidí – ostatně právě v této souvislosti jsem ten výrok také slyšel: Proč zemřelo to či ono dítě na rakovinu? Inu, Bůh tím učinil jen to, co je pro něj nejlepší – třeba už je v téhle chvíli v nebi… Proč zahynulo bezmála 300 tisíc lidí při tsunami? Inu, proč se tím znepokojovat – ti spravedliví jsou v nebi, takže super, a ti ostatní mají, co si zaslouží…
Lukáš Balabán
Proč? Protože když to není pravda, život nemá smysl a pak bychom se tady mohli dočkat, že třeba vezme brokovnici, postřílí svoji rodinu, znásilní několik žen a pak si střelí zlatou lajnu koksu a zemře. Protože proč ne, když bůh není, že? Čili, pro něj je velice důležité, aby bůh byl a aby byla pravda všechno, co je v Bibli, protože na tom stojí a padá jeho bytí normálním člověkem.
To jste to zase nějak popletl. Vůbec nepochybuji o tom, že ateisté a evolucionisté jsou schopni poznat, že život je báječný. Poznají-li to oni bez Boha. Poznám to pochopitelně i já bez Boha. Takže to není tak, že nejprve Bůh a potom smysluplný život. Nýbrž přesně naopak nejdřív život a pak dovození, že existuje Bůh. Tudíž všech těch hrůzných věcí, které jste vyjmenoval, netřeba za jakýchkoliv okolností.
Čili evolucionisté a ateisté, vás nevyjímaje, určitě dovedou ocenit dary a potenciál, který lidský život umožňuje. Jsou si kvality vědomi a když už ne rétoricky, tak jistě v praxi tento svůj život chrání, jako oko v hlavě. To je naprosto v pořádku. Kvalitu vidíte stejně jako křesťané – kreacionisté. Původ této kvality, již však schopen vidět nejste. Místo milujícího a moudrého Dárce, jste zvolil víru v nesmyslné báchorky o miliardách let trvajícího krvežíznivého a nemorálního procesu, který však vyprodukoval morální bytosti.
Tím berete životu smysl! Tím ztrácíte vyšší ideál, neb jste špatně identifikoval původ kvality, které jste si jistě vědom. Tím jste pohanil dar samotný, dehonestoval jeho dárce a odvozováním člověka od opičáka, také zhanobil Boha, neb Bůh stvořil člověka k obrazu svému!
A za to si ponesete před Bohem odpovědnost.
petr: Odmítáte i svobodnou vůli ? I když bude “epistemologicky nepodložená” ? Přestanete ji potom ve svém normálním životě, ve své rodině, mezi svými blízkými užívat ? Dovodíte do důsledků svoji skepsi, nebo propadnete obojakosti ” teoreticky nemohu uvěřit, ale prakticky samozřejmě se chovám jako kdybych ji měl”… ?
Akceptuju pragmaticky koncept svobodne vule, odmitam jeji metafyzicke zduvodneni ci obecne metafyzicky koncept svobodne vule.
I kdyz jakakoliv debata o svobodne vuli by v prve rade mela zacit podrobnym vymezenim pojmu svobodne vule, pak by se IMHO ukazalo, ze cely spor o svobodnou vuli z velke casti stoji na tom, ze ruzni lide pod tim slovnim spojenim chapou dosti odlisne koncepty. Me by treba driv nenapadlo, ze dneska nekdo muze chapat svobodnou vuli metafyzicky.
Santiago: Akceptuju pragmaticky koncept svobodne vule, odmitam jeji metafyzicke zduvodneni ci obecne metafyzicky koncept svobodne vule.
Pro jistotu upresnim – ‘pragmaticky’ ma byt s diakritikou ‘pragmatický’, tedy pridavne jmeno rozvijejici svobodnou vuli, nikoliv prislovce rozvijejici ‘Akceptuju’.
Už se k tomu vyjadřovali Baal, Santiago, Čestmír, Medea, Treebeard i Lukáš, takže možná budu něco z jejich myšlenek opakovat.
Pelagius says:
Moje námitka: Ať se přihlásí ateista na tomhle fóru, který může říct: “Ach, jak já jsem si přál být křesťanem, křesťanství se mi líbí, bylo by krásné, kdyby bylo pravdivé, ale bohužel, co naplat, zjistil jsem, že pravdivé není.”
S.V.H.:
Někdy mezi 16 a 18 rokem jsem podobně jako MartiXXX ujížděl na různém mysticismu, inteligentních energiích, magii apod. (Jitro kouzelníků se mi také moc líbilo). Strašně jsem si přál, aby to byla pravda, a nejspíš jsem tomu i věřil. Pak jsem ale dospěl k názoru, že člověk by měl věřit tomu, pro co má nějaké důkazy či argumenty, a nikoliv tomu, co by chtěl, aby byla pravda.
Určitě nemohu říci, že by se mi líbilo křesťanství, ale na všech možných náboženstvích je velmi lákavá myšlenka posmrtného života (a je to asi jejich největší trumf). Kdo by nechtěl nějaké (samozřejmě příjemné) posmrtné pokračování života? Ale co naplat – pro tuto variantu nic nesvědčí, vše naopak vypovídá proti.
Pelagius says:
Můj dojem je, že ateisté na tomhle fóru si nad svým ateismem chrochtají blahem a považují ho za nejlepší možný názor na svět (nebo přinejmenším za lepší než je kterýkoli jiný konkurenční světový názor). Pokud mohu soudit, tak ateisté z řad exkřesťanů (Médea, Jarda), nijak svého odchodu od křesťanství nelitují – pokud něčeho litují, tak jen toho, že se ateisty nestali dříve. Za férový postoj bych pokládal, pokud by ateisté řekli: Jsme ateisty proto, že se nám křesťanství (a ani žádné jiné náboženství) nelíbí (z komentářů přítomných ateistů je tento postoj zcela očividný).
S.V.H.:
Ateismus/agnosticismus je defaultní, výchozí postoj. Dokud někdo nepřinese důkazy pro jiný postoj, není důvod ho měnit. Nejsem ateistou proto, že by se mi různá náboženství nelíbila (nebo se mi ateismus líbil), ale proto, že mě nepřesvědčila o své pravdivosti. Ateismus/agnosticismus je prostě nulová hypotéza. Netřeba nad ním jásat či dokonce chrochtat blahem.
Pelagius says:
Moje další námitka k tvrzení ateistů, že je zajímá pravda, ať je jakákoli: Představme si, že by byl předložen nějaký zcela nesporný důkaz o existenci biblického Boha, a to právě v té podobě, která vás ateisty nejvíce pohoršuje a irituje – třeba, že by nějaké to kosmické vozítko na Marsu objevilo vytesaný nějaký hebrejský text, který by něco takového dokazoval nade vší pochybnost (či něco podobného): Opravdu byste vy ateisté okamžitě otočili o 180 stupňů, a začali takového Boha horlivě uctívat?
S.V.H.:
Jak již zde bylo řečeno, kdyby byly předloženy přesvědčivé důkazy, neměl bych problém v existenci boha uvěřit (dalo by se říct, že bych neměl na výběr). Což ovšem automaticky neznamená, že bych ho začal uctívat (tím méně horlivě). K tomu, abych ke komukoliv mohl cítit úctu, respekt, obdiv nebo náklonost, nestačí pouze prokázání jeho existence. Byl-li by to opravdu ten biblický Bůh, tak k jeho charakterovým a morálním vlastnostem mám dosti zásadní výhrady, což výšeuvedené pocity asi vylučuje.
Ale je možné, že bych ho začal uctívat pokrytecky, navzdory svému odporu k němu, pouze ze strachu před jeho pomstou (tak jak to lidé někdy činí vůči někomu, komu jsou vydáni na milost a nemilost). Doufám ale, že bych si dokázal zachovat odvahu, důstojnost a hrdost (no jo, ale když on je s to se mstít i na mých blízkých).
Pelagius says:
To, co tímto komentářem chci doložit je, že mezi křesťany a ateisty není v jedné věci rozdíl – oba věří tomu, čemu věřit chtějí – a pro to, čemu se rozhodli věřit, si pak dodatečně dohledávají podpůrné argumenty. Považoval bych za férové, pokud by ateisté na tomhle fóru tady tohle uznali.
S.V.H.:
Vzhledem k výšeuvedenému si myslím, že toto není pravda.
HMC 2011 says:
Irelevantní! Předpoklad, že se různé skupiny populace nacházejí v různých stádiích své technické vyspělosti, nic nemění na celkovém vývoji lidstva. Ano, máme skupiny lidí, kteří žijí “primitivním” způsobem života. Jenže nemůžete nic z toho použít a ukazovat na důkaz, že oni jsou zde dlouho, neb to se teprve (marně) snažíte dokázat. Takže se jedná o argumentaci v kruhu.
S.V.H.:
A oni zde nejsou dlouho? On je Bůh dodatečně stvořil před 200 lety, aby se tím Vaším propagovaným neměnným tempem dostali z nuly akorát k pazourkovým oštěpům?
Jsou zde stejně dlouho jako my.
HMC 2011 says:
Zkrátka máme společenství, které mají letadla, mobily, počítače atd. A pak ty, kteří žijí jako lovci a sběrači. Jenže ten startovní bod může být pořád stejný. Jestliže byl tento před 4300 lety a za tu dobu máme vyspělé společnosti, stejně jako nevyspělé. Pak se ptám, proč zůstávala, dle vaší evoluční fanataziologie, VŠECHNA, společenství nevyspělá, dlouhých 280 000 let ???
Když za velmi krátkou dobu 2000 let se očividně společenství rozrůzňují dle svého technologického pokroku.
S.V.H.:
Společenství byla (či jsou) nevyspělá z našeho pohledu. Společnost doby železné je nevyspělá z našeho pohledu, ale naopak vyspělá z pohledu společnosti doby kamenné. Společenství nebyla neměnná a “nevyspělá dlouhých 280 000 let”, ale postupně se vyvíjela – popisoval to zde Treebeard. Pro naši civilizaci je třeba vyvinout nějaký systém řeči, aby bylo možné efektivněji spolupracovat ve skupině, nový způsob obživy (pastevectví, obdělávání půdy), aby bylo možné uvolnit zdroje, písmo pro předávání a kumulování informací, zpracování nových materiálů a surovin atd. atp. (a přitom se je ještě třeba hádat s různými fanatiky, kteří mečí, že nás všechny tyto novoty odvádějí od bohů, duchů či života našich předků).
Můj příklad s amazonskými kmeny měl ukázat, že vývoj může být po velmi dlouhou dobu velmi pomalý. Závisí především na vnějších podmínkách.
HMC 2011 says:
Růst populace domorodých kmenů, také nemůžete nikterak používat. Jak víte kolik jich bylo před 2000 lety ?? Jak víte kolik jich bylo na počátku a kdy tento počátek nastal?? I kdyby se tato domorodá společenství rozrůstala jen o 7 jedinců z padesáti, za 2000 let, bude to pro evoluční ideologii a jejích fantasmagorických věků, opět fatální.
S.V.H.:
Jak víte, kdy byla potopa a že jí přežilo jen 7 lidí? 😉
Růst populace nemůžeme v této diskusi používat jednoduše k ničemu. Populace může růst, klesat nebo se téměř neměnit v závislosti na podmínkách a stupni vývoje dané společnosti. To, že jste si vymyslel, že průměrný roční přírůstek populace nemůže klesnout pod nějaké číslo, je jen ad hoc hypotéza, aby Vám to vycházelo a “evolucionistům” ne.
HMC 2011:
Váš text jsem ignoroval, podobně, jako vy ty moje předchozí, takže reaguji jen na tu poslední větu, protože byla tučně.
Před žádným bohem si odpovědnost za nic neponesu. Odpovědnost můžu mít vůči své zemi, rodině, přátelům, lidem a věcem, které ověřitelně existují a ověřitelně s nimi interaguji.
Před bohem, který všechno ví, je absolutní, nečasový, nekonečný apod. Žádnou odpovědnost nést nemusím, protože on ví mnohem lépe než já, co dělám a proč to dělám a absolutně to chápe. Pokud takový bůh existuje, není zde prostor pro svobodnou vůli a chování a jednání jakékoliv bytosti se nedá posuzovat jako dobré nebo zlé. Musíte se rozhodnout. Buď máte svobodnou vůli, nebo váš bůh nemá absolutní schopnosti neví vše, nemůže vše.
Jinak, pokud budete na tohle něco odpovídat, nehodlám to číst. Takže si ušetřete práci.
Lukáš Balabán
Jinak, pokud budete na tohle něco odpovídat, nehodlám to číst. Takže si ušetřete práci.
Čeho vy se tak bojíte?? Pravda se nemusí ničeho bát. Pravda může být na čas v defenzivě, může být potlačena, pošpiněna, ale nikdy nemůže prohrát zcela, ze samotného principu, pravda musí nakonec vždy obstát. Pravda nepotřebuje cenzuru, dokáže se obhájit.
Se lží je to jiné. Ta má krátké nohy a tudíž potřebuje cenzurovat informace (většinou pravdu). Například, když komunisté rušili Svobodnou Evropu…
S.V.H.:
Ale je možné, že bych ho začal uctívat pokrytecky, navzdory svému odporu k němu, pouze ze strachu před jeho pomstou (tak jak to lidé někdy činí vůči někomu, komu jsou vydáni na milost a nemilost). Doufám ale, že bych si dokázal zachovat odvahu, důstojnost a hrdost (no jo, ale když on je s to se mstít i na mých blízkých).
Jarda:
Měl bys samozřejmě problém, protože Bůh vidí i tvé myšlenky, takže by snadno odhalil, že jej uctíváš pokrytecky. Před tím páni faráři své ovečky pravidelně varují a vyzývají je, aby Pána Boha milovali upřímě a z celého srdce. K tomu je ovšem nutné aby nepřemýšleli.
Včera v TV Noe prof. Halík zmínil rozpor mezi Dobrotivým Bohem a existencí zla ve světě. A hned dodal, že snažit se pochopit tento rozpor lidským rozumem je hrozné rouhání proti Bohu.
Takže BACHA!!
HMC 2011: Vy jste svoji šanci přesvědčit mě, že na tom, co říkáte, něco je, už dostal. Promarnil jste ji pitomostma. Nepředkládáte žádnou konsistentní teorii, jenom napadáte evoluci. Nejste schopný nijak doložit boha, ve kterého věříte, místo toho přehazujete břemeno důkazu na jiné lidi. Už vám nehodlám věnovat pozornost. To je celé.
S.V.H.:
Můj příklad s amazonskými kmeny měl ukázat, že vývoj může být po velmi dlouhou dobu velmi pomalý. Závisí především na vnějších podmínkách.
Jarda:
V posledních letech jsou v Amazónii objevována zaniklá města. Jeví se, že tam byla vyspělá cdivilkizace, která z nějakých příčin zanikla a celá kultura následně upadla. Podobně jako v Mezopotánii, Africe, vých. Asii.
Lukáš Balabán says:
Před bohem, který všechno ví, je absolutní, nečasový, nekonečný apod. Žádnou odpovědnost nést nemusím, protože on ví mnohem lépe než já, co dělám a proč to dělám a absolutně to chápe. Pokud takový bůh existuje, není zde prostor pro svobodnou vůli a chování a jednání jakékoliv bytosti se nedá posuzovat jako dobré nebo zlé.
Jarda:
Karel Čapek v jedné povídce popsal soudní proces s vrahem v nebi. Nesoudil jej Pán Bůh, ale pozemští souci. Bůh vystupoval pouze jako svědek. Vrahovi vysvětlil, že on, jako Vševědoucí, ví všechno co jej ke zločinům dovedlo a proto jej nemůže odsoudit.
Jarda, k tým vyspelým civilizáciám v Amazónii a inde. Ich objav nie je v rozpore s tým, čo píše S.V.H. Sú to prevažne civilizácie, ktoré využili určité prírodné podmienky, ktoré neskôr zanikli a tie civilizácie neboli dosť vyspelé na to, aby sa s tou zmenou vysporiadali. Toto hrozí aj nám, samozrejme tá zmena by musela ďaleko väčšia ako u tých starých civilizácií. Už len preto, že tá naša je rozšírená na ďaleko väčšej ploche. Staré civilizácie, ktoré boli viazané na niekoľko miest, zanikali ľahko, Stačilo, že v tých mestách im vyschli studne alebo sa vyčerpala pôda, a ich superiorita zanikla. Prípadne aspoň zanikol dôvod byť civilizovanými a rozišli sa späť do pralesa ako napr. Mayovia.
Jarda:
Měl bys samozřejmě problém, protože Bůh vidí i tvé myšlenky, takže by snadno odhalil, že jej uctíváš pokrytecky. Před tím páni faráři své ovečky pravidelně varují a vyzývají je, aby Pána Boha milovali upřímě a z celého srdce. K tomu je ovšem nutné aby nepřemýšleli.
Včera v TV Noe prof. Halík zmínil rozpor mezi Dobrotivým Bohem a existencí zla ve světě. A hned dodal, že snažit se pochopit tento rozpor lidským rozumem je hrozné rouhání proti Bohu.
Takže BACHA!!
S.V.H.:
To je pravda, ale je otázkou, jestli Bůh vyžaduje opravdu upřímné uctívání z celého srdce nebo jen uctívání. Jestli si to dobře vybavuji, tak Bůh v bibli vyžaduje povětšinou pouze uctívání jako takové (a dosti přesně popisuje i způsoby, jakými se to má dít) a přísně zakazuje uctívání jiných bohů. Jestli si někde nárokuje i upřímnou lásku, úctu apod., tak to se nedá asi jen tak poručit. A já budu mít problém. 🙂
Jarda: Jo, to je hezký. Ale protože to napsal Karel Čapek, tak to asi nebude pravda, řekl bych. Křesťané to říkají celkem jasně, že Kristus – tedy Bůh-Syn přijde soudit živé i mrtvé, nikoliv, že bude svědkem 🙂
S.V.H., Boh podľa všetkého vyžaduje čo najpokryteckejšie uctievanie. Aspoň tak súdim podľa vyjadrení tých najhorlivejších kresťanov. Teológia cukru a biča je ich hlavným argumentom.
Lukáš Balabán
Promarnil jste ji pitomostma. Nepředkládáte žádnou konsistentní teorii, jenom napadáte evoluci.
Napadám evoluci, neb evoluce je především pitomost. Tak už to nějak chodí. Když je něco pitomost, je třeba na to poukazovat.
Nejste schopný nijak doložit boha, ve kterého věříte, místo toho přehazujete břemeno důkazu na jiné lidi.
Ale kdepak. Boha můžeme vidět díky jeho tvůrčímu dílu. To je důkaz Boha, že jsme tady, že žijeme. Že jsou zde rostliny, zvířata a vesmír. Tak to říká Bible a apoštol Pavel. A také říká, že kdo nevidí za stvořením Boha, bude na konci času bez omluvy.
Vskutku nemohu za to, že jste si na veškeré tvorstvo naplácl nesmyslnou a velmi absurdní teorii a následně požadujete jakýsi důkaz….?? Toho co je pro vás důkazem evoluce, kterou mimochodem také nikde nevidíte, je ve skutečnosti důkazem Stvořitele.
Co chcete dokazovat na tvrzení, že TOHLE vytvořil Gutzon Borglum a nikoliv horotvorné procesy, sluníčko, deštíček a větříček…?
Jarda
V posledních letech jsou v Amazónii objevována zaniklá města. Jeví se, že tam byla vyspělá cdivilkizace, která z nějakých příčin zanikla a celá kultura následně upadla. Podobně jako v Mezopotánii, Africe, vých. Asii.
Ano, to je také další možný pohled. Tím by se S.V Háho “teorie” úplně zhroutila. Jak vlastně víme, že ti domorodci byli původně zaostalí. Třeba naopak, byli vyspělí a zaostali později. Ve skutečnosti jenom takovouto “evoluci” pozorujeme. Od deseti k pěti.
Někde jsem nedávno četl nějaký citát zapáleného evolucionisty, který pravil, že domorodci připluli do Austrálie na lodi před asi 50 000 lety. To by bylo komické, lidé kteří běhají 280 000 let nahatí v křoví. Nejsou schopni, po gigantické věky ani objevit zemědělství, avšak zvládnou stavět lodě a ovládat námořní navigaci…. 😀
Ateisti vy víte zda je vesmír, či existence poznatelná nebo nepoznatelná? Vy víte zda je existence kvalitativně nebo kvantitativně vyčerpatelná z hlediska “poznání”, novosti? Vy víte, že myšlení je nejvyšší forma inteligence? Velice inteligentní a přesnější je pud. Pavouk utká přesně svoji síť, atd. Může existovat inteligence , která nahlíží vědomím a nepotřebuje myslet či něco jiného, vyšší inteligence nad myšlením, atd, atd. Jste mělcí a povrchní.
Pane hrábě: Napadám Boha, neb Bůh je především pitomost. Tak už to nějak chodí. Když je něco pitomost, je třeba na to poukazovat.
Ale kdepak. Evoluci můžeme vidět díky jejímu tvůrčímu dílu. To je důkaz evoluce, že jsme tady, že žijeme. Že jsou zde rostliny, zvířata a vesmír. Tak to říká biologie a Darwin. A také říká, že kdo vidí za stvořením Boha, je bez omluvy.
Vskutku nemohu za to, že jste si na veškeré tvorstvo naplácl nesmyslnou a velmi absurdní teorii a následně požadujete jakýsi důkaz….?? Toho co je pro vás důkazem Boha, kterého mimochodem také nikde nevidíte, je ve skutečnosti důkazem evoluce.
Ateisti vy jste vlastně teisti, jen já jsem pravý ateista