Co mi vadí na křesťanství


V dnešním článku odhlédnu od toho, že považuji křesťanství za nepravdivé. Uvedu několik věcí, které mi na křesťanství vadí bez ohledu na to – ostatně, jeho nepravdivost jako taková mi nevadí v zásadě vůbec, ať si koneckonců každý věří čemu chce.

1) Adorizace víry.

Věřit znamená pokládat nějaké tvrzení za pravdivé. (např. že Země je kulatá nebo že Ježíš Nazaretský vstal z mrtvých). Různé víry se mohou lišit stupněm své podloženosti.

a) Od těch podložených (třeba že Země je kulatá)
b) přes takové, kde prostě nemáme k dispozici relevantní argumenty pro ani proti (třeba že ve Vesmíru existuje mimozemský život)
c) až po víry, kde mnohdy drtivě převažují argumenty PROTI nim (třeba že Země je placatá).

Zde na svém webu jsem ukázal, že křesťanství je tento poslední případ (c), přičemž se o něm zřejmě ze slušnosti často mluví, jako by šlo o případ (b).

Není nic úctyhodného ani ctnostného na tom, věřit tomu, proti čemu silně svědčí celková důkazní situace. Křesťané si přesto své víry jako takové nesmírně cení, vydávají ji za „dar“ od Boha – zřejmě že jim Bůh „umožnil“ odhlédnout od faktů, a „věřit“ bez ohledu na ně. Argumentace proti jejich víře v nich pak vzbuzuje obranné reakce – snažíme se jim jejich nesmírně cenný „dar“ vzít! Křesťan řekne „ale já tomu prostě věřím!“ a je spokojený. Cítí se povzneseně. Tento postoj mi vadí.

Víra je prostě jednou z cest poznání, a to cestou velmi nespolehlivou. Jiné cesty – např. právě racionální a kritické myšlení s uvážením empirických faktů – jsou mnohem spolehlivější.

Uvažme, zda bychom neměli princip víry přenést i do jiných oblastí života? Jak by to asi vypadalo? Neměli bychom začít rozhodovat o vině souzených na základě víry? Neměli bychom odhadovat nosnost mostů a budov na základě víry?

Adorizace víry je věc, která se z křesťanství rozšířila do obecného kulturního povědomí v naší společnosti (v důsledku čehož i mnoho nevěřících před vírou v úctě sklapne podpatky a skloní se, říká se jim faithteisté) – a to je první věc, kterou křesťanství vyčítám.

2) Postoj k pravdě.

Křesťané běžně mluví o předmětu své víry jako o pravdě. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že Bůh jim Pravdu odhalil. Jenže toto je jen další, a to velmi troufalé tvrzení, které sice může, ale také NEMUSÍ být pravdivé. Křesťané nemají žádný patent na pravdu, oni nemají žádné kukátko, „boží oko“, kterým by viděli realitu takovou jaká je. Bible může být zjevená Pravda, ale také NEMUSÍ (a ona s vysokou pravděpodobností není, jak jsem zde opakovaně ukázal) – a to ZDA je či není, je prostě jen další otazník, který nemůžeme překonat nějakým vyznáním. (vyznávám, že Bible je Slovo Boží, je to zjevená Pravda – a proto, věřím-li Bibli, mám Pravdu)

Ptám se křesťanů: pokládáte se snad v těch otázkách, kde se cítíte být majiteli Pravdy, za neomylné? Cítíte se snad být Bohy? (protože kdo jiný je neomylný, než Bůh?)

Je pro mě doteď šokující, jak málo křesťanů je ochotno byť jen říct (!): „KDYBY měla být moje víra chybná, NECHTĚL bych dál věřit. Záleží mi na tom, jaké je skutečná pravda, byť by se mi nemusela líbit. POKUD je realita taková, nechci žít v pohodlné lži, a chci raději poznat méně pohodlnou a uspokojující pravdu.“

Žonglování s pravdou a naprosto neskromný a nepokorný přístup v těchto otázkách – to je další věc, kterou křesťanství vyčítám.

3) Jistota.

V souladu s předchozím mají křesťané často pocit jistoty, že mají pravdu. Mít jistotu je ale velmi nebezpečná věc, pokud nám jde o skutečnou pravdu. Pocit jistoty nás odvádí od náležitého uvědomění si faktu, že všichni jsme lidé omylní, všichni se můžeme mýlit – a omyly je třeba odhalovat. Když se budu mýlit, a budu mít přitom jistotu, že mám pravdu, pak na svůj omyl nepřijdu nikdy. Jistota konzervuje chyby.

Křesťanům proto zazlívám jejich pocit jistoty v netriviálních otázkách, kterých se jejich víra týká.

4) Postoj k pochybnostem

Nejen že je důležité nepodléhat v důležitých otázkách pocitu jistoty, ale je navíc důležité být přístupný pochybnostem. Naslouchat kritikům, přemýšlet, a v ideálním případě pochybovat i sám od sebe. Pochybnosti jsou naprosto zásadním nástrojem, který nám může pomoci detekovat naše chybné víry. (samozřejmě ovšem jen v případě, že nám jde o skutečnou pravdu)

Nepřekvapivě pro křesťany jsou pochyby cosi, čemu je třeba se bránit. Pochyby jsou projevem slabosti ve víře – a ideálem je pro ně právě silná víra. Pochybnosti na člověka čas od času přijdou – ale ostatní křesťané pak doufají, že dotyčný se s nimi „úspěšně vyrovná“ = vrátí se zpět k víře. Pochybnostem se podle křesťanů podléhá, a výsledkem je „pád“.

Připomínám, že já vše výše uvedené respektuji a dodržuji, o svých vírách jsem ochoten pochybovat a také o nich pochybuji. Mé přesvědčení je pak silnější PROTO, že pochybnostmi prošlo a prochází.

Největší tragédie je, když věřící vykládají mé pochybnosti (tak jak jsou zvyklí) jako moji slabost, a další z důkazů mého omylu – a mají dobrý pocit z toho, že sami mají jistotu…

5) Pocit morální nadřazenosti

Křesťané v sobě mají a ochotně dále živí a utvrzují mýtus, že morálka bez víry v Boha prakticky není možná. (teď mě napadá, že Muslimové vlastně také mají morálku, založenou na víře v Boha…) Podle nich ateismus nutně implikuje morální neukotvenost. Ateista si podle nich „může dělat, co chce“, zejména např. smilnit, znásilňovat, krást, vraždit. V jistých křesťanských kruzích je ateista prakticky synonymem pro člověka z rozvrácené rodiny, s narušenou psychikou, pedofilními, homosexuálními sklony apod.

Bývalý poradce expremiéra Nečase, Roman Joch, dokonce napsal, že ateisté jsou proto ateisty, ABY mohli smilnit a oddávat se sexuálním zvrhlostem. „Kdyby lidé tak netoužili po sexu, mohla být Evropa ještě křesťanská,“ napsal Joch.

Křesťané proto sami sebe vidí jako morálně nadřazené, a často se tak i chovají, a toto své předporozumění dávají ostentativně najevo.

6) Mentalita vyvoleného lidu

S tím souvisí podobný, ale přesto trochu jiný pocit: pocit příslušnosti k „božímu lidu“, pocit jakéhosi osobního spojenectví, blízkosti a kontaktu s bohem. Z toho ovšem opět pramení pocit nadřazenosti nad lidmi, kteří „boží“ nejsou. Koneckonců, ateisté přece mají svobodnou vůli, a pro svůj ateismus se „svobodně rozhodli“. Svobodně se rozhodli pro život bez Boha. Rozhodli se vlastně pro vzpouru proti Bohu. Jaké lze mít s takovými lidmi sympatie?

7) Nepokora, neskromnost, pýcha

Jistota křesťanů, že jsou majiteli pravdy, není nic jiného než projevem jejich šokující pýchy. Stejně tak je projevem pýchy jejich přesvědčení, že jsou v kontaktu se Stvořitelem Universa, že jsou mu nablízku, a že znají jeho vůli. Pyšné je i jejich přesvědčení o morální nadřazenosti.

Nepokorné a neskromné je i přesvědčení křesťanů o výjimečnosti a významu člověka v rámci celého Universa, o speciálním vztahu našeho druhu s Bohem, o tom, jak jsme byli stvořeni „k obrazu Božímu“ (wtf?!), o tom, jak nás miluje – a nakonec i o tom, jak nás miluje dokonce tak, že za nás obětoval svého jednorozeného Syna…

8 ) Pokrytectví

Dnešní křesťané si verbálně vysoce cení Ježíšova přikázání o lásce k bližnímu. Ježíš označil přikázání „Miluj bližního svého jako sebe sama“ za jedno ze tří nejdůležitějších vůbec (Mt 19:19). Přesto však výrazná část křesťanů k nám ateistům necítí lásku, ale naopak nevraživost, pohrdání, a mnohdy i otevřenou nenávist. Zaklínat se láskou k bližnímu, a přitom se chovat zcela opačně – to je pokrytectví.

Jak by to vypadalo, kdyby nás křesťané milovali, tak jak o tom tak rádi mluví? Co bych udělal já, kdybych viděl, že osoba, na které mi záleží, kterou miluji (třeba i v obecnějším smyslu) sešla z cesty, a po smrti jí hrozí to vůbec nejhorší, co se člověku může stát – totiž peklo? Určitě bych se jí snažil pomoct! Snažil bych se zjistit, co ji k tak nebezpečnému rozhodnutí vedlo, a všemožně bych se vynasnažil, abych jí pomohl vrátit se na správnou cestu.

Co ale udělá reálný křesťan? Zrovna před pár dny nám tu jeden nechal vzkaz: „Však vy ateisté po smrti uvidíte!“

Pokrytectví mnohých křesťanů (nikoliv ovšem všech) vidím v jejich vztahu k bohatství. Ježíš se proti bohatství opakovaně a jasně vyjádřil. Nikoliv zřejmě apriori, ale úvaha za tím je zřejmá: majetek nezíská nikdo jen tak. Aby člověk získal poctivě majetek (o nepoctivém způsobu ani neuvažujme), musí se snažit, věnovat tomu mnoho úsilí a času. Podle Ježíše má ale člověk věnovat svůj čas službě Bohu. Jak může člověk poctivě zbohatnout, a současně brát naprosto zodpovědně službu Bohu? Ježíš říká naprosto jasně:

Mt 19:23 A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“

Má to logiku. Výrazná část křesťanů však tuto jasnou myšlenku relativizuje a bagatelizuje. Slyšel jsem dokonce, že to tak Ježíš „nemohl myslet“. Mnohem víc úsilí než zamyslet se nad smyslem tohoto přikázání věnují křesťané výsměchu ateistům, kteří „citují z Bible“.

Jinde Ježíš řekl:

Mt 19:21 Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“

Na tohle jsem dokonce slyšel reakci, že (dotyčný křesťan) dokonalý být nepotřebuje. Lze takovým lidem vůbec věřit, že svou víru berou vážně? Lze jim věřit, že berou vážně Ježíše? Ne, já jim to nevěřím. Jen o víře a o Ježíši mluví, ale vážně je neberou. Jsou to pokrytci.

9) Křesťanství je podporováno neznalostmi věřících, lžemi, případně mlčení ke lžím

Výrazná většina teologů a biblistů se dnes shoduje, že evangelia (zejména Matoušovo a Janovo) nebyla sepsána Ježíšovými učedníky, tedy očitými svědky. I přesto značná část křesťanů věří, že evangelia jsou dílem Ježíšových učedníků nebo jejich blízkých spolupracovníků. Duchovní je v tomto omylu rádi ponechávají.

Většina teologů a biblistů se shoduje, že je obtížné říct, v jakém smyslu je Bible „slovo Boží“ a že doslovně Bibli chápat určitě nelze. I přesto tomu řada křesťanů věří – a kněží z kazatelen nevyvíjejí žádnou snahu, aby své ovečky dovzdělali. Na mších po každém čtení z Bible zaznívá z kazatelny ujištění: „Slyšeli jste slovo Boží…“

Na teologických fakultách se dnes učí, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti – nejstarší, Markovo, až kolem roku 70, a Janovo možná až po roce 90 n.l. – a přesto řada křesťanů věří, že evangelia byla sepsána možná velmi krátce po Ježíšově smrti. Kněží své ovečky opět ponechávají v tomto pohodlném omylu, ačkoliv z teologických fakult moc dobře vědí, jak se věci mají.

Podobně v několika dalších otázkách, např. v otázce kolik toho víme o historickém Ježíši (odborníky uznávaná odpověď: velice velice málo. Chybná odpověď populární mezi křesťany: evangelia jsou spolehlivým pramenem o Ježíšovi a jeho výrocích), jak je to s autorstvím knih Starého Zákona, atd.

Další oblíbená pohádka mezi křesťany vypráví o tom, jak problémy, na které poukazují ateisté, mají teologové už dávno vyřešeny (ale danému křesťanovi se to řešení zrovna teď nechce hledat, jistě ale existuje). Pravda ovšem je, že mnoho ze zásadních problémů na které poukazujeme, vyřešeno NEMAJÍ.

10) Tento svět není náš

Křesťané věří, že skutečný život přijde až po smrti. Mnohokrát jsem už slyšel výroky typu „tento svět není náš, my čekáme až na Boží království“. Tento postoj je problematický, protože může vést k laxnosti k věcem důležitým pro naši společnost a k nezájmu podílet se na řešení světských problémů. Na webu krestanske-diskuze.cz jsem konkrétně toto téma zaslechl. Kdosi se tam ptal, jestli by se jako křesťané vůbec měli v jistých světských věcech angažovat a zajímat se o ně.

Co hůř, tato myšlenka může vést i k laxnosti ke ztraceným životům lidí – ostatně právě v této souvislosti jsem ten výrok také slyšel: Proč zemřelo to či ono dítě na rakovinu? Inu, Bůh tím učinil jen to, co je pro něj nejlepší – třeba už je v téhle chvíli v nebi… Proč zahynulo bezmála 300 tisíc lidí při tsunami? Inu, proč se tím znepokojovat – ti spravedliví jsou v nebi, takže super, a ti ostatní mají, co si zaslouží…

This entry was posted in Problémy křesťanství. Bookmark the permalink.

4,104 Responses to Co mi vadí na křesťanství

  1. protestant says:

    treebeard says:
    February 26, 2014 at 1:55 pm
    protestant:
    TakŽe peklo podle tebe EXISTUJE? 🙂

    Nie, dokonca to tam mám napísané. A keby som aj nemal, stále je tvoja reakcia hlúpa. V diskusii o Biblii snáď ateista nemusí donekonečna pri každom spomenutí Boha, či inej rozprávkovej postavy, spomínať že neexistuje. Ani v diskusiách o iných knihách sa tom nerobí. Normálne sa hodnotia činy a myšlienky postáv, ako keby tie postavy boli skutočné.

    Dnes ti tá diskusia veľmi nejde.

    protestant:
    Mně jde. To ty, jako ateista, mne strašíš peklem. To ty jsi nekonzistentní…. 🙂

  2. protestant says:

    S.V.H. says:
    Rozdíl mezi radou a příkazem vidím převážně v důsledcích uposlechnutí/neuposlechnutí rady/příkazu. A zejména pak, když důsledky způsobuje ten, kdo radu/příkaz dává.

    protestant:
    Výborně. Naprosto souhlasím. Jen se asi nedohodneme na tom, zda ty důsledky způsobuje Bůh, či ne. Já tvrdím, že ne. Proto to pro mne nejsou zákony.

  3. Foxy says:

    protestant:
    To ty, jako ateista, mne strašíš peklem. To ty jsi nekonzistentní…

    Kdepak:-) Klidně tě mohu strašit bubákem, ve kterého nevěřím. Podstatné je, zda TY v něj věříš.
    Teprve pokud v boha, satanáše či jiného bubáka nevěříš, stane se takové strašení (strašení bohem, satanášem či jiným bubákem) neúčinné.

  4. treebeard says:

    Ex22:21 Vdovu ani sirotu nebudete utláčať. 22 Ak ich však budeš utláčať a ony budú volať ku mne, ich nárek určite vypočujem. 23 Rozpáli sa môj hnev a pozabíjam vás mečom, takže vaše ženy ovdovejú a vaše deti osirejú.

    Protestant, kto to podľa teba spôsobuje?

  5. treebeard says:

    Num15:32 Keď boli Izraeliti na púšti, prichytili istého muža, ktorý v deň sobotného odpočinku zbieral drevo. 33 Tí, čo ho pri zbieraní dreva prichytili, priviedli ho k Mojžišovi a Áronovi a pred celú pospolitosť. 34 Dali ho strážiť, lebo sa nevedelo, čo sa s ním má stať. 35 Hospodin povedal Mojžišovi: Ten muž musí zomrieť. Celá pospolitosť ho ukameňuje za táborom.

    A toto spôsobil kto?

  6. protestant says:

    Foxy says:
    Kdepak:-) Klidně tě mohu strašit bubákem, ve kterého nevěřím. Podstatné je, zda TY v něj věříš.
    Teprve pokud v boha, satanáše či jiného bubáka nevěříš, stane se takové strašení (strašení bohem, satanášem či jiným bubákem) neúčinné.

    protestant:
    proto je také tvé strašení peklem neúčinné… 🙂

  7. protestant says:

    treebeard says:
    February 26, 2014 at 2:50 pm
    Num15:32 Keď boli Izraeliti na púšti, prichytili istého muža, ktorý v deň sobotného odpočinku zbieral drevo. 33 Tí, čo ho pri zbieraní dreva prichytili, priviedli ho k Mojžišovi a Áronovi a pred celú pospolitosť. 34 Dali ho strážiť, lebo sa nevedelo, čo sa s ním má stať. 35 Hospodin povedal Mojžišovi: Ten muž musí zomrieť. Celá pospolitosť ho ukameňuje za táborom.

    A toto spôsobil kto?

    protestant:
    Autor a redaktor této části Bible…. 🙂

  8. protestant says:

    treebeard says:
    February 26, 2014 at 2:47 pm
    Ex22:21 Vdovu ani sirotu nebudete utláčať. 22 Ak ich však budeš utláčať a ony budú volať ku mne, ich nárek určite vypočujem. 23 Rozpáli sa môj hnev a pozabíjam vás mečom, takže vaše ženy ovdovejú a vaše deti osirejú.

    Protestant, kto to podľa teba spôsobuje?

    protestant:
    Mezi příchodem Izraele do země (+ – 1250) a některými spisy může být více než 700 let, do uzavření kánonu více než 1300 let! A to jde jen o souhláskové znění. Samohlásky byly připojovány později, text opatřený samohláskami čili punktací byl hotov až kolem 800 po Kr. Z toho vyplývá: Starý zákon nás velmi spolehlivě informuje o tom, co Israel věřil a vyznával, ale nedosti spolehlivě o tom, jak kdy co bylo. Mezi událostí a zprávou o ní leží víra, t. j. snaha aktualisovat poselství a tak ve službě zvěsti obměňovat tvar zprávy. Písmo je celé poselstvím z víry a k víře , nikoli referát nebo kronika. Kdo tento podíl víry na utváření konečné podoby Písma pomíjí, počíná si stejně nevědecky a nerozumně jako ten, kdo by začal užívat jako historického pramene Homéra nebo Shakespeara
    http://www.etf.cuni.cz/~nidlova/w-SZSkripta.html

  9. svatahmota says:

    Sem ďábel a již brzo si přijdu pro vás pro všechny kdo nechcete kamenovat čarodějnice a řídit se božími zákony. Ani písmeno ze Zákona nebude zpochybněno, vše platí dál! Je potřeba vyvraždit obyvtele Jericha, to si pamatujte, pokud to neuděláte, skončíte v pekle. Milovat bližního ano, ale bližní jsou jen lidé našeho vyvoleného národa !

  10. protestant says:

    svatahmota says:
    February 26, 2014 at 3:08 pm
    Sem ďábel a již brzo si přijdu pro vás pro všechny

    protestant:
    Je zajímavé, že svatáhmota neumí česky stejně jako Antitheista. Ona i on píšou místo správného “Jsem ….” chybné “Sem …”
    🙂

  11. svatahmota says:

    “Luther nesouhlasil ani s Koperníkem Medeo….
    Jsme v 21. století. Ne v době Kalvína, Luthera či tvého oblíbeného Augustína ”

    Aha, takže bůh mění vyznání podle doby 😀

    Ty máš co řikat protestante, sám píšeš jak žumpa 🙁

    No pokud i Ježíš mluvil o Zákony a ne metafoře, myslel tím zákon, ne metaforu 🙁

  12. svatahmota says:

    „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon a Proroky“, říká Ježíš, jako by se ohrazoval proti nějakému podezření či očekávání. „Nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.“ Ježíš takto musí vysvětlovat, protože z toho, co říká a dělá, z toho, čím je, se zdá, že on přináší právě ve vztahu k Zákonu něco nového, něco, co je překvapivé a snad i znepokojivé. Tak tedy: Neznamená to, že bych Zákon a Proroky zrušil; to považuje Ježíš za potřebné vysvětlit.
    Zákon a Proroci jsou, jednoduše řečeno, formulací Boží vůle. Ukazují člověku, co od něj Bůh, jeho Stvořitel a Vysvoboditel žádá. Co má člověk dělat, aby se mu před Bohem žilo dobře. Zákon je tak vlastně velmi praktické zjevení Boha. Ukazuje, kdo Bůh je, ale tak, že se to týká nás. Ukazuje, kdo Bůh je na tom, co Bůh po nás chce, jak a k čemu nás chce vést. Neukazuje nám Boha nějak abstraktně, jaký je jen tak, sám o sobě, ale docela prakticky.

    🙁 🙁 🙁

  13. svatahmota says:

    “Zákon je tak vlastně velmi praktické zjevení Boha”

    http://nymburk.evangnet.cz/index.php?page=ctikazani&id=155

  14. Medea says:

    Protestant: “Pro tebe je to co ti poradí doktor zákonem?”

    Prirovnávať príkazy boha Jahveho k radám lekára, je nezmysel. Lekár sa predsa pacientovi nevyhráža: “Keď neuposlúcneš moje rady, navodím tebe, i tvojim potomkom do tretieho i štvrtého pokolenia, infarkt”, ale Jahve hovorí jasne: “Ja som Jahve, tvoj boh, boh horliaci, ktorý tresce neprávosť otcov na deťoch až do tretieho i štvrtého pokolenia tých, ktorí ma nenávidia;” 😀

  15. Medea says:

    “Mezi příchodem Izraele do země (+ – 1250) a některými spisy může být více než 700 let, do uzavření kánonu více než 1300 let!”

    Žiaden príchod Izraela do zasľúbenej zeme nebol. Jadro Pentateuchu sa pravdepodobne sformovalo v dobe kráľa Jóšijáša v 7. storočí p.n.l.

  16. Medea says:

    … neuposlúchneš …

  17. protestant says:

    Medea says:
    Žiaden príchod Izraela do zasľúbenej zeme nebol. Jadro Pentateuchu sa pravdepodobne sformovalo v dobe kráľa Jóšijáša v 7. storočí p.n.l.

    protestant:
    Byl jiný než je popsán v Exodu, ale byl. A to jádro vzniklo pravděpodobně už pře Jóšiášem. Ale s tím 7. stoletím nemám problém.
    Naopak to dokazuje, že hledat v Mojžíšových knihách fakta je nesmysl….
    Je to teologie.

  18. Medea says:

    Samozrejme, SZ neobsahuje len hrozby boha Jahveho, ale aj výmer ľuďmi udeľovaných trestov za porušenie zákona.

  19. protestant says:

    Medea says:
    Prirovnávať príkazy boha Jahveho k radám lekára, je nezmysel. Lekár sa predsa pacientovi nevyhráža: “Keď neuposlúcneš moje rady, navodím tebe, i tvojim potomkom do tretieho i štvrtého pokolenia, infarkt”, ale Jahve hovorí jasne: “Ja som Jahve, tvoj boh, boh horliaci, ktorý tresce neprávosť otcov na deťoch až do tretieho i štvrtého pokolenia tých, ktorí ma nenávidia;” 😀

    protestant:
    Ani Bůh ( jméno Jahve je neověřené a nepravděpodobné) nevyhrožuje. Je to teologie, ne kronika.

  20. protestant says:

    Medea says:
    February 26, 2014 at 3:50 pm
    Samozrejme, SZ neobsahuje len hrozby boha Jahveho, ale aj výmer ľuďmi udeľovaných trestov za porušenie zákona.

    protestant:
    Starý zákon nás velmi spolehlivě informuje o tom, co Israel věřil a vyznával, ale nedosti spolehlivě o tom, jak kdy co bylo.
    http://www.etf.cuni.cz/~nidlova/w-SZSkripta.html