Argument z designu

Z nebe se zjevuje Boží hněv proti každé
bezbožnosti a nepravosti lidí,
kteří svévolně potlačují pravdu.
Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné,
neboť jim to Bůh odhalil.
Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc
a božství – lze už od stvoření světa rozumem
postřehnout v jeho díle.
Nemají tedy výmluvu.
(Římanům 1:18-20)

Argumentu patrnosti Boha skrze složitost, komplexnost a krásu světa přikládá mnoho křesťanů velkou váhu. Objevuje se v několika verzích:

Bůh je patrný
– skrze krásu živé přírody
– skrze spolupráci v živé přírodě a účelnost v ní
– skrze lidské vlastnosti, jako schopnost milovat, inteligenci, city, a další
– skrze krásu neživé přírody (vodopády, krásné hory, modré nebe, hvězdné nebe, …)

Předně, argument z designu je argumentem z neznalosti. I za předpokladu, že bychom netušili, jaké je vysvětlení účelnosti přírody, její „krásy“, atd., pak použití Boha jako vysvětlovadla je podbíhání laťky. Namísto abychom přiznali, že nevíme, strkáme jako vysvětlení boha – přičemž z historie jasně vidíme, že soustavně během tisíců let poznáváme nové věci, které byly do doby jejich poznání neznámé a nevysvětlitelné, a příčiny které nacházíme, jsou naturální. Pokoušet se vysvětlovat „design“ světa bohem by znamenalo namlouvat si, že teď už poznání dosáhlo vrcholu, a co jsme nepoznali do teď, na to již asi nepřijdeme nikdy.

Udržovací Bůh

Častý je argument “udržovacím Bohem”. Bůh, který “udržuje svět v bytí”, který “drží prst na červeném tlačítku” a kdyby ho uvolnil, vše by bylo pryč. Zastánci této myšlenky argumentují: COKOLIV prokazuje existenci našeho boha. I obyčejný kámen u cesty tu je výhradně kvůli tomu, že On aktivně chce. To je ovšem argument kruhem: věřím, že Bůh stvořil svět a vše udržuje v chodu. Vidím, že svět existuje, a je v chodu, a to potvrzuje moji premisu. Podobně lze ovšem argumentovat pro existenci čehokoliv jiného, počínaje létajícím špagetovým monstrem, přes pantheon starověkých bohů, až po abstraktní pramen všeho bytí (věřím, že všechno vzešlo a všechno stojí skrze Létající špagetové monstrum; vše, co existuje, tedy ukazuje na existenci Létajícího špagetového monstra…).

Myšlenka udržovacího Boha má řadu dalších problémů. Takový Bůh by byl osobně odpovědný za všechny přírodní i jiné katastrofy, nemoci, atd., které se ve světě dějí. Uvažme třeba, jak terorista vyhodí do vzduchu letadlo – a Bůh mechanicky řídí všechny procesy ve výbušnině, osobně řídí vytváření smrtící tlakové vlny, sám slepě „trhá“ těla pasažérů na kusy… Slepě poslouchá ruku nacistického popravčího, naviguje molekuly otravných plynů v plynových komorách Osvětimi z otevřené propustě do dýchacích cest vězňů, a dále pak v jejich tělech řídí smrtící reakce… Absurdní.

Kromě toho, kde by ve světě řízeném takovým Bohem byl prostor pro svobodnou vůli? Odkud by se brala? Jsou snad (jak jsme už dříve ukázali, neexistující) lidské „duše“ jediné entity, na Bohu nezávislé? A nebo jsme jen Boží loutky, a On se baví tím, že část lidstva vede jak kašpárky do hříchu, a pak je „po zásluze“ trestá peklem, a druhou část řídí k pokání a víře, tedy „tak jak on chce“ (tak jak chce?! Chce přece i to, jak se chová ta první, hříšná skupina lidí!) a taktéž „po zásluze“ (vlastně pardon, NEZASLOUŽENĚ!!!) pak tuto druhou skupinu loutek odmění nebem?

Nevím, kdo by mohl na takového Boha věřit. Hádám, že zastáncům „udržovacího Boha“ tohle nějak nedochází. Vraťme se nyní zpět ke standardnímu argumentu z designu, či účelnosti ve světě.

Mrazivý, prázdný a pustý Vesmír

Ve skutečnosti to s designem světa vypadá dramaticky jinak, než si průměrný křesťan představuje. Křesťan se dívá na včeličky opylující barevné květiny, zurčící potůčky, nebe plné hvězd, a srdíčko se mu tetelí, jak v tom všem vidí svého Tvůrce. Jenže Vesmír není jen náš svět. Náš svět je mimořádně netypické a výjimečné místo. Vesmír, tedy dle křesťanů celé Stvoření, je z naprosto drtivé většiny – prázdný. Objemově je v naší galaxii pouhých 6,33*10^-22 % hmoty. V tom jsou zahrnuty veškeré hvězdy, planety, komety, mezihvězdný prach, černé díry, atd.

Tedy v naší galaxii tvoří z 99,999 999 999 999 999 999 999 367 % prázdno. Vakuum. Mezigalaktický prostor je pak ještě prázdnější, je v něm hmoty ještě méně. Jaký je toto signál designu?

I toto pranepatrné množství hmoty, tvořící doplněk do 100%, připadá z velké části na hvězdy. Většina hmoty ve Vesmíru je tvořena převážně horkou směsí dvou plynů ve skupenství plazmatu, tvořících hvězdy: vodíku a hélia. I většina hmoty tvořící planety jsou tyto jednoduché (vlastně nejjednodušší) plyny. „Zajímavější“, tedy pevné planety „Zemského“ typu tvoří odhadem jednu stotisícinu i z toho nepatrného množství hmoty, které ve Vesmíru je. Žel, i tyto pevné planety jsou v drtivé většině případů jen mrazivé nebo naopak přehřáté pusté kamenné koule. Naše Země je zatím jediná známá výjimka…

Povrch MarsuVe Vesmíru panuje teplota v průměru pár stupňů nad absolutní nulou. Je v něm černočerná tma, rušená jen slabým svitem nepatrného zlomku hvězd, které jsou zrovna vidět (cca 6000 hvězd v našem koutě Vesmíru). Černočerná tma, a mrazivé nekonečné prázdno. To je „design“ naprosto drtivé (vlastně nepředstavitelně velké) většiny údajného Stvoření…

Jaké znaky designu či Tvůrčího záměru jeví Vesmír bez planety Země?

Design a Země

Vše, co nám na Zemi (a tedy vlastně v celém Vesmíru!) přijde zajímavé a budí zdání designu, je součástí biosféry Země – tedy uzoučké, pár set metrové slupky kolem Země, tvořící cca desetitisícinu jejího objemu. Zbytek (99,99%) je tvořen horninami a kovy, z velké části ve stavu magmatu. My všichni v této uzoučké slupce žijeme celé své životy, a proto celé nehostinné gigantické Universum okolo, bez markantů designu, nevnímáme – jenže ono existuje.

Představme si viditelný Vesmír jako naši Zeměkouli. Pak naše planeta by v tomto měřítku byla o něco větší, než atomové jádro (cca 1000x menší průměr a miliardkrát menší objem, než atom) – a biosféra by byla její tenoučká slupečka.

Jeví-li biosféra, tato tenoučká slupka v našem měřítku sub-atomárního zrníčka, znaky designu, je snad kvůli tomu logické usoudit, že celý Vesmír byl stvořen? Není spíš na místě se spíše ptát, zda náhodou není design biosféry jen zdánlivý, a není vysvětlitelný přírodními procesy? Zda se prostě na povrchu našeho subatomárního zrníčka nestalo NĚCO, poměrně výjimečného, čemu třeba ještě plně nerozumíme?

Evoluce

Zdánlivý design biosféry je ve skutečnosti velmi dobře vysvětlen už 150 let. Charles Darwin si plně uvědomil fakt evoluce, známý vědě už nějakou dobu, a přišel s teorií nesmírně efektivního motoru, který evoluci žene. Tato teorie, známá dnes jako evoluční teorie, se stala mimořádně silně potvrzenou, a stále se objevují nová další fakta, která evoluci hnané přírodním výběrem „hrají do karet“.

Už samotný Darwin ukázal, že přírodní výběr může vysvětlit vznik prakticky jakékoliv struktury, kterou nacházíme v živých organismech. Nic na tom nezměnil ani Michael Behe ani další zastánci „neredukovatelné komplexity“. Všichni byli usvědčeni z omylu: přírodní výběr MŮŽE bez problémů odpovídat i za ty struktury, kteří proponenti inteligentního designu označují za neredukovatelně komplexní.

To samozřejmě neznamená, že ačkoliv evoluci mohl hnát přírodní výběr, tak že ve skutečnosti za ní nestál a neřídil ji Bůh. Uvažme nyní Boha a evoluci řízenou přírodním výběrem jako dvě alternativní teorie patrného designu v přírodě (Zemské biosféře). Ukážu, proč má u mě ta druhá navrch.

1) přírodní výběr je nesmírně jednoduchý a přirozený mechanismus, vyžadující jen minimum jednoduchých předpokladů. Je to vysvětlení, kterak naprosto přirozeně z jednoduchosti mohla povstat nesmírná komplexita.

Naproti tomu, mohl být Bůh jednoduchý, je-li nekonečně inteligentní myslící bytostí, schopnou naprojektovat a z ničeho stvořit tak monstrózní věc, jako Vesmír? Je-li jednoduchý, jako např. elementární částice, pak nevysvětluje nic: jak může jednoduchá entita myslet? Jak v ní vůbec mohou být zakódovány stavy nekonečně složitého myšlení? Jak může být jednoduchá entita mocná, dokonce všemocná?

Je-li ovšem Bůh složitý (snad dokonce nekonečně složitý), pak vysvětlujeme existenci složitého a komplexního existencí něčeho ještě (daleko!) složitějšího.

Evoluce přírodním výběrem je vysvětlení, jak mohla složitost povstat z jednoduchosti. Vysvětlení Bohem je vysvětlení složitosti a komplexity z ještě mnohem větší složitosti a komplexity.

2) Máme-li teorii Boha, který použil ke stvoření metodu evoluce, je nutno klást velký otazník nad motivace takového Boha. Mohl udělat *beng* a mohlo být vše přesně jak chtěl; a místo toho použil miliardy let trvající metodu pokusů a omylů, do které musel neustále zasahovat aby ji tlačil tím směrem jak chtěl, totiž k člověku. Kvůli několika tisícům let, po které trvá doložená historie a kdy měl Bůh dle Bible vstupovat do života lidí použil miliardy let trvající proces, plný smrti, bolesti, trápení, masových vymírání, nemocí – čehož dědictví dodnes neseme, viz další bod.

3) Nikoliv ďábel, ale právě naše evoluční minulost pro nás představuje nesmírnou zátěž. Veškeré naše „špatné“ vlastnosti, počínaje agresivitou, sklonem k nevěře, ochotou vraždit, a to i genocidně, ochotou dělat špatné věci, když myslíme, že nás nikdo nevidí, přes anatomické komplikace, způsobující sklon k bolení zad a později zničenou páteř, kazivosti zubů, až po náchylnost k rakovině, Downův syndrom u dětí, atd. atd. – všechno toto je naše dědictví z evoluce. Pokud si Bůh opravdu zvolil evoluci jako metodu tvoření, asi si už nemohl vybrat hůř.

Věřící chtějí vidět Boha jako jediné smysluplné vysvětlení komplexity a účelnosti života na Zemi, a přitom jde o vysvětlení nejen nikoliv jediné existující, ale naopak jde o vysvětlení, které je v porovnání se svou naturalistickou alternativou velice neuspokojivé.

Vznik života

Problematika vzniku života se od evoluce jako takové liší v tom, že nemáme žádnou teorii vzniku života, která by dávala ověřitelné předpovědi. Máme ovšem hned několik teorií, které naznačují, jak mohla abiogeneze proběhnout – ovšem přijít na přesný scénář je z pochopitelných důvodů mimořádně obtížné, ne-li nemožné.

Věřící, kteří chtějí ukázat na nemožnost abiogeneze, většinou argumentují pošetilými a milionkrát vyvrácenými argumenty typu „tornáda, které se přežene nad vrakovištěm, a vytvoří letadlo“, atd. Jejich oblíbeným cílem je také sto let stará a dávno překonaná Oparinova teorie. Velmi správně podotýkají, že i nejjednodušší dnešní buňka je pořád příliš složitá (nesmírně složitá!) na to, aby ona sama nebo její genetický kód vznikly náhodou. Do omrzení počítají pravděpodobnost, že takový kód náhodou vznikne, a vítězoslavně docházejí k číslům 10^-100000 a pod., končíc posměchem nad pošetilostí naturalistů.

Ve skutečnosti ovšem žádná dnešní teorie abiogeneze nemluví o tom, že „náhodou“ vznikla první buňka. Dnešní teorie abiogeneze počítají se vznikem prvotního replikátoru. Prvotní replikátor je molekula RNA, která je sama sobě autokatalytickým enzymem. V prostředí s volnými bázemi pak taková molekula sama vytváří své kopie. Tyto molekuly byly v laboratoři sestaveny, a to (!) zjednodušováním RNA existujících živých organismů. Dnes jsou známy replikátory, mající pouhé stovky bází, přičemž spodní hranice může ležet ještě níž. To, že v redukčním prostředí, které na Zemi v době vzniku života vládlo, vznikají samovolně poměrně složité organické látky včetně aminokyselin, dokázal ve svém slavném pokusu Muller v 50. letech 20. století.

Replikátory podléhají (molekulární) evoluci. V laboratoři bylo demonstrováno, že jsou schopny si vytvořit a také si vytvářejí nové schopnosti – starým známým mechanismem přírodního výběru. Navíc, báze tvořící replikátor se k sobě neskládají „náhodně“, ale dle chemických i jiných zákonů, přičemž přežití různých méně stabilních mezičlánků mohou pomoct anorganické struktury typu jílové povrchy, nebo krystaly, což je dnes předmětem čilého výzkumu. Proto ani zde nelze uplatnit naivní výpočet pravděpodobnosti, založený na premise „všechny případy (uspořádání bází DNA) mají stejnou pravděpodobnost vzniku“.

Dnes už tedy víme o velice slibně vypadající (jakkoliv z velké části ještě neznámé) cestě, jak mohl vzniknout primitivní život (jediná a poměrně malá sebereplikující se molekula) z neživota, a s vysokou pravděpodobností víme, že tato jediná molekula mohla spustit explozi evoluční diverzifikace a nárůstu komplexity, kterou dnes pozorujeme.

Vysvětlení Tvůrčím aktem Boha má stejné neduhy, o kterých jsem tu už psal. Zatímco naturalistické vysvětlení ukazuje cestu, kterou mohla nesmírně elegantně vzejít komplexita z jednoduchosti, a zdánlivá účelnost z chaosu a neúčelnosti, vysvětlení Bohem „řeší“ problém existující komplexity spekulací o „ještě mnohem větší komplexitě“, „nekonečné inteligenci“, atd.

Dále je i zde problém s Boží motivací. Proč by měl Bůh jen stvořit život, a dál do něj nijak zvlášť nezasahovat? (jak víme ze zřejmých slepých uliček evoluce, reliktních neúčelných struktur, evoluční zátěže, kterou všichni neseme, pozůstatků virů v naší DNA, atd.) Takové jednání by bylo pochopitelné u nějakého mimozemského UFOnského vědce, který se rozhodl udělat pokus, a „podívat se“ co se bude dít – ale nikoliv u absolutní a nekonečně inteligentní bytosti. Proč Bůh nestvořil život tak, jak je to poměrně logicky popsáno v Bibli – totiž tak, jak ho chtěl? Najednou? Pokud nechal vývoj života opravdu „náhodě“, pak neměl logicky žádnou záruku, že vývoj dospěje k inteligentním bytostem, jako člověk (a tím méně k bytostem, které mají PODOBU jako člověk). Pokud vše zpoza kulis řídí, pak jsme opět u udržovacího Boha, se všemi problémy, které to nese, viz výše.

Přírodní zákony

Jak vysvětluje Laurence Krauss ve své knize „Universe from Nothing“, současná fyzika je plně v souladu s teorií vzniku Vesmíru z prvotního nesmírně jednoduchého, nekonečného prostoročasu, ovládaného těmi nejjednoduššími (protože velice symetrickými) fyzikálními zákony. Jeho výklad je však příliš složitý na to, abych jej zde mohl, byť jen stručně, reprodukovat. Proto uvedu mnohem jednodušší argument, který může vysvětlit existenci fyzikálních zákonů, umožňujících vznik života. Stačí nám předpokládat jediný nekonečný Vesmír (a vše napovídá tomu, že náš Vesmír opravdu JE nekonečný), ve kterém se na velkých měřítkách mění fyzikální konstanty a zákony, které současná fyzika povoluje, aby měly jiný tvar, nebo v případě konstant aby nabývaly jiných hodnot.

V nekonečném Vesmíru triviálně platí, že COKOLIV co má nenulovou pravděpodobnost s JISTOTOU nastane. To současně řeší i případnou jakkoliv vysokou nepravděpodobnost vzniku života.

Opět platí, že předpoklad existence nekonečného, věčného, a velmi jednoduchého (vlastně až na kvantové fluktuace prázdného) prostočasu je mnohem jednodušší a elegantnější, než přepoklad existence taktéž nekonečného, ovšem naopak nekonečně složitého a nekonečně inteligentního věčného Boha.

Závěr

1) Argument z designu je argumentem z neznalosti. Je to argument bohem mezer. Je známým a typickým příkladem logicky chybného argumentu (logical fallacy)
2) Bez ohledu na to, Vesmír v naprosto drtivé většině vůbec nevypadá designovaně. Naopak, jde o nesmírně pusté, prakticky prázdné a mrazivé místo, se stopovým množstvím těch nejjednodušších látek.
3) Jediná nám známá část Vesmíru, která budí zdání designu, je povrch planety Země – kde shodou okolností všichni žijeme, a proto žijeme ve falešném dojmu, že zdání designu budí „prakticky vše“.
4) Design biosféry je jen zdánlivý, což ukazují nesčetné nedokonalosti i naprosté „zpatlaniny“ v „návrhu“ živých organismů, čehož důsledky si v sobě v neposlední řadě neseme my, lidé.
5) Zdánlivý design živé přírody je schopna nesmírně elegantně vysvětlit teorie evoluce
6) Teorie evoluce vysvětluje velmi přirozeně zdánlivý design a komplexitu živé přírody z jednoduchého a více méně chaotického počátečního stavu.
7) Konkureční teorie stvoření Bohem vysvětluje komplexitu živé přírody předpokladem existence ještě mnohem (vlastně nekonečně!) komplexnějšího Boha.
8 ) Dnešní věda nabízí i poměrně elegantní, byť zdaleka ne do hloubky propracovaný scénář, jak mohl vzniknout zárodek života (sebereplikující se molekula) z neživého. Toto vysvětlení má opět zásadní náskok v eleganci oproti vysvětlení složitosti předpokladem existence (nekonečně) větší složitosti (Boha).
9) I existenci přírodních zákonů, umožňujících vznik života, lze vysvětlit jednodušeji a elegantněji bez Boha, než s Bohem.

Tím považuji argument z designu za vyvrácený.

3,952 thoughts on “Argument z designu

  1. HMC 2011

    Jarda:

    Do Mrtvého moře přitéká sladký Jordán. A Mrtvé moře je stále slanější a slanější! Mrška jedna!

    Až se vám z toho vytvoří několik metrů vysoké ložisko soli. Navíc čisté, bez nečistot, tak dejte vědět. Ostatně je divné, že tyto procesy (vznik soli, uhlí apod.) údajně probíhali miliony let, ale dnes jako na potvoru, nikde nic takového nevzniká…. To je ale smůla. Že…!? 😀

  2. petr

    HMC: Samozřejmě, že jako se Vámi citovaní ateističtí vzdělanci (v dobré víře) mýlili v tom, že problémy lidstva záhy vyřeší modernizace, pozitivismus a socialismus, mýlili se i v tomto.

    Problém např. Vašeho přesvědčení o prvním člověku přesně dle Písma spočívá v tom, že hebrejský výraz “ha-adam” (že Bible je sestavena původně v hebrejštině předpokládám víte), je vždy v singuláru a označuje člověka obecně (stejně jako starořecký výraz “hoi antrophoi” nebo současný francouzský “l´homme”). Pouze fakt, že původní překlad Písma do řečtiny (Septuaginta) nechal slovo “ha-adam” nepřeložené, a stejně tak jej nechal nepřeložený latinský překlad řeckého překladu (jak Vetus Latina, tak Vulgáta), vedl k tomu, že čtenáři neznalí hebrejštiny došli k domněnce, že “adam” je vlastní jméno jedince nazývaného “Adam”. Malé nahlédnutí do originálu tedy se znalostí věci může odstranit mnohé nepoučené disputace a dá nahlédnout, že řada vášnivých diskusí je vedena z pouhé neznalosti.

  3. Medea

    “Ostatně je divné, že tyto procesy (vznik soli, uhlí apod.) údajně probíhali miliony let, ale dnes jako na potvoru, nikde nic takového nevzniká …”

    HMC, pomalé geologické procesy a prebiehajú stále …

  4. Jarda

    protestant says:
    protestant:
    Nerozumím. Tradiční katolíci nejsou katolíci?

    Jarda:
    Jsou mezi nimi takové drobné rozdílky. Jestli tě to zajímá, podívej se na stránky Institutu sv. Josefa a Duší a hvězd, a pak třebas na toho Váchu.

  5. martiXXX

    Ať žije duchovno……..:-) 🙂 🙂 proti ateistické úzkoprsosti, omezenosti, šedi, nevědeckosti….

  6. Medea

    Učení o polygenismu je nepřijatelné

    37. Pokud jde o jiný názor, s uvedeným tématem úzce související, totiž o tzv. polygenismus, zde už synové Církve takovou volnost nemají.Pro věřícího křesťana není možné přijmout názor těch, kteří tvrdí, že po Adamovi žili na zemi skuteční lidé, kteří od něho, jako praotce všech lidí, svůj přirozený rodový původ neodvozovali, anebo podle kterých Adam označoval jakousi skupinu praotců, když naprosto není jasné, jak by bylo možné tyto názory uvést v soulad s tím, co říkají prameny Zjevení a rozhodnutí církevního Magisteria o dědičném hříchu, který pochází z hříchu spáchaného skutečným a jediným Adamem; jenž pak plozením přechází na všechny jako hřích vlastní každému jednotlivě.

    (Humani generis: Encyklika Pia XII. 1950.)

  7. protestant

    Jarda says:
    November 6, 2013 at 9:06 pm
    protestant says:
    protestant:
    Nerozumím. Tradiční katolíci nejsou katolíci?

    Jarda:
    Jsou mezi nimi takové drobné rozdílky. Jestli tě to zajímá, podívej se na stránky Institutu sv. Josefa a Duší a hvězd, a pak třebas na toho Váchu.

    protestant:
    Pořád nerozumím. Tradiční katolíci jsou poodmnožinou katolíků.
    Něco jako kolie jsou podmnožinou psů. Věta : “byli tam psi i kolie” je podle mne nesmyslná.

  8. petr

    medea: Nemyslím, že by tato otázka byla od II. VK a od éry Jana Pavla II. dogmaticky závazná. Minimálně ne od té doby, co není na indexu P.T. de Chardin.

  9. Medea

    “Boli tam psy a kólie.”

    Tá veta môže mať dobrý zmysel. Môžem napr. niekomu hovoriť, že v lese som videla nejaké psy a zdôrazniť, že medzi nimi boli aj kólie, teda videla som skupinu psov a v nej podskupinu kólií 🙂

  10. Čestmír Berka

    Čestmír Berka Rudolfe, vždyť vy se ani nedohodnete, jestli jsou (římští) katolíci taky křesťané- ty jsi tvrdil, že ne, pokud si pamatuji
    Před 46 minutami · To se mi líbí

    Rudolf Balog ja som napisal o tejto skupine co sa tu pise…ze kazdi si pise svoje a stale to iste …
    Před 42 minutami · To se mi líbí

    Rudolf Balog a ci su katolici krestania.ja tvrdim nie
    Před 42 minutami · To se mi líbí

  11. Čestmír Berka

    jste se teda katolíkovi pěkně předvedli. Místo odpovědi Patrik napadá Alžbětu naprosto bezdůvodně. Nevím proč. Nic špatného neřekla, jen pravdu. Jeden farář dokonce řekl, že Bible je čtení pro malé děti. Patriku, to tys vylil na Alžbětu špinavou vodu. Buďme rychlí k myšlení ale pomalí k mluvení. Co se vysloví, nedá se vzít zpět.
    2 listopad v 9:07 · 4

    Alžbeta Káčerová Vítězslav Kühn ja som na to zvyknuta ,nie som pohodlna ani pre veriacich a ani pre ateistov .
    2 listopad v 9:09

    Jana Adélka Chmelíčková Nehádejte se tady, stejně to k ničemu není, kde je to pravé místo na to musí přijít každý sám.
    2 listopad v 9:49 přes mobil · 1

    Miroslav Nádaský Dnes som sa “vymazal” z dvoch diskusných portálov pre veriacich…niektoré príspevky s kresťanstvom nemali nič spoločné…aj keď to niektorí prispievatelia o sebe prehlasujú, že kresťanmi sú…modlárstvo, neznalosť Písma, bludy…
    2 listopad v 13:02 · Upraveno

    Zdena Hešíková Adélko, Ježíš se také hádal s zákoníkama a farizei, řekl jim, že jsou pokrytci…co myslíš, soudil je?
    3 listopad v 18:17

    Zdena Hešíková Jakmile má někdo nějaký pohled na náboženství…hned ho napomínají, aby nesoudil a zastrašují ho Božím Slovem, vytrženým z kontextu.
    3 listopad v 18:19

    Patrik Trepáň Alžbeta Káčerová “a tak by asi malo byt aj jedno krestanstvo,ale neni,stale sa to deli,deli a deli.” a kto sa zacal delit? Boli to pravoslavni v roku 1054 a potom Luther a dalsi odpadavali od Katolickej CIrkvi a zakladali si vlastne trucpodniky, nove a nove CIrkvi lebo v tej starej CIrkvi ktoru zalozil Jezis videli hriech ludi… ako keby v tej novej cirkvi ktoru zalozili boli vsetci bezhriesni… cize places sice dobre ale na nespravnom hrobe
    3 listopad v 18:20

    Zdena Hešíková Katolíci doufají a snaží se sblížit s protestanty, aby / jak mi řekl jede farář/ je zase přivedli jako ztracené ovce do katolické církve. Ale to nejde, jak už jednou se staneme učedníky Ježíše, tak už nemůžeme uctívat svaté, udržovat jejich tradice, uctívání Bohem zakázaných model světců,soch, rytin, obrazů…a modlitby k těmto zemřelým…To je jak Bible píše, čarodějnictví. Tak koho budu raději poslouchat? Boha, nebo lidi? Já vím, Komu jsem uvěřila a tedy Ježíše budu poslouchat, Jeho budu následovat a On je mým Pánem!
    3 listopad v 18:32 · Upraveno · 2

    Patrik Trepáň zakladny problem protestantov je ze reformuju neustale svoje cirkvi namiesto toho aby reformovali seba
    3 listopad v 18:36

    Zdena Hešíková souhlasím
    3 listopad v 18:37

    Zdena Hešíková Někteří ovšem říkají, že jsme měli pokračovat v reformaci, kterou začal Luter. No nevím, myslím si, že vše začíná v poznávání Boží cesty, po které zatím jdeme.
    3 listopad v 18:40 · 1

    Alžbeta Káčerová Patrik Trepáň to nevidia,maju klapky na ociach,su nemy a hluchy ? vsak ine kazu a inak ziju o nasledovani Jezisa nemoze byt ani rec .Aspon Vatikan a spol.nemyslim na uprimne veriace ovecky .
    3 listopad v 19:28

    Patrik Trepáň Alžbeta Káčerová ako to povedal Jezis? pocuvajte ich ale nekonajjte podla nich
    3 listopad v 19:28

    Alžbeta Káčerová Skoda,ze nepovadal vsetko v tej Biblii,aby sa ovesali zlatom a zili v blahobyte a aby sa rozvazali v autach a pod.a takto ho nasledovali .
    3 listopad v 19:31

  12. Lukáš Balabán

    Adolf Hitler, kterého kreacionisté ateistům stále vyčítají, zřejmě nebyl evolucionista. Sice hovoří o přírodním výběru a přežití těch nejschopnějších, na druhou stranu nevěřil, že se lidstvo přirozeně vyvinulo evolucí z lidoopů. Hitler podle níže uvedených citátů věřil, že člověk byl stvořen bohem.

    “Byl to projev Boží vůle, že lidé byli utvořeni v určitém tvaru a byly jim dány schopnosti a charakter. Kdokoliv ničí Boží dílo, vede tím boj proti Božímu stvoření a Boží vůli.”

    “Nejúžasnějším důkazem nadřazenosti člověka nad ostatními savci a zvířaty je skutečnost, že pochopil, že existuje Stvořitel.”

    “Kdokoliv by si troufl pozdvihnout rouhačskou ruku proti nejvyššímu obrazu Boha a Jeho stvoření, zhřešil by proti štědrému Stvořiteli tohoto zázraku a přispěl by tak k vyhoštění z Ráje.”

    “Kde jsme vzali právo věřit, že člověk nebyl vždy tím, čím je dnes? Studium přírody nás učí, že v živočišné říši, stejně jako v té rostlinné se objevují variace. Objevují se v rámci druhů, ale žádná z těchto variací nemá význam srovnatelný s tím, co odlišuje člověka od opice – za předpokladu, že se tato proměna skutečně stala.”

    “Tato potřeba udržovat plemeno čisté, kterýžto fenomén převládá v celém světě přírody, má za následek nejen ostře definovanou odlišnost jednoho druhu od druhého, ale také vnitřní podomnost charakteristických vlastností, které jsou jedinečné pro každé plemeno nebo druh. Liška vždy zůstane liškou, husa zůstane husou a tygr zůstane tygrem. Jediná odlišnost, která může existovat v rámci druhu musí tkvět v různých úrovních fyzické a strunturální síly, inteligence, výkonnosti, odolnosti atd. kterými jsou jednotlivci obdařeni.”

  13. martiXXX

    Prosím Balabáne zdroj, chceš sem nafrkat úplně jiné Hitlerovy citáty? Kdo to stále vytahuje? Hodit sem bez zdroje něco takového je naprosto neuvěřitelné…já o ateistech na tomto foru nemám dobré mínění…ale tohle je síla…

  14. martiXXX

    Príroda nás vždy učí, že sa riadi princípom výberu: že víťazstvo patrí silným a slabí musia ísť k stene. Čo nás učí, sa nám môže zdať kruté, pretože sa to týka nás osobne alebo sme boli vychovaní k ignorancii jej zákonov, ale je to napriek tomu potrebné, ak chceme dosiahnuť vyšší stupeň žitia. Príroda nevie nič o pohnútkach humanizmu, ktorý hovorí, že slabé musí byť za každú cenu ochraňované a zachované aj na úkor silných. Príroda nevidí pre slabosť nijaké ospravedlňujúce dôvody, naopak, slabosť si zaslúži odvrhnutie.
    Hitler v roku 1944 skupine kadetov

    Najhoršou rakovinou sú farári oboch vierovyznaní! Svoju odpoveď im nemôžem dať ihneď, ale všetko je zaznamenané v mojom veľkom notese. Príde deň, kedy sa s nimi zúčtujem krátkym procesom.
    Vlčí brloh, 8.2.1942
    Dobre, že som nedovolil kňazom vstupovať do strany.
    Berlín, 13.12.1941
    V mladosti som bol presvedčený o jedinom riešení: chce to dynamit! Dnes viem, že sa to nedá lámať cez koleno. Cirkev musí zhniť. Musíme to dostať tak ďaleko, aby za kazateľnicou stáli len hňupi a v laviciach sedeli len staré baby. Zdravá mládež bude s nami.
    Berlín, 13.12.1941
    Cirkev je v neustálom spore so slobodným bádaním. (…) Dnes sa na hodine náboženstva o 10. vyučuje stvorenie sveta podľa biblie a o 11. na hodine prírodopisu vývojová teória. Oboje si úplne odporuje. (…)
    Cirkev si pomáha vysvetlením, že Bibliu je nutné chápať obrazne. Keby to človek povedal pred štyristo rokmi, upiekli by ho za sprievodu náboženských piesní.
    Vodcov hlavný stan, 24.10.1941
    Títo farári! Už keď vidím tú čiernu menejcennosť prichádzať! Mozog bol daný človeku na to, aby myslel; ale akonáhle myslieť začne, takýto hnusný čierny červ ho upáli! V duchu ju vidím, klasickú, krásnu hvezdáreň na kopci Pöstlingu v Linci. Ten chrám pre bôžikov odstránim a na jeho mieste postavím tú hvezdáreň! A v budúcnosti sem budú každú nedeľu prúdiť desaťtisíce ľudí a všetci budú uchvátení veľkosťou vesmíru. Ako nadpis si viem predstaviť len: Nebesá velebia Večného! Tak vychováme ľudí k nábožnosti, ale súčasne aj proticirkevnosti, pokore.
    Vodcov hlavný stan, noc z 20. na 21.2.1942
    Cirkev je neustále v spore so slobodným bádaním. (…) Veda nie je nič iné než rebrík, po ktorom stúpame nahor: s každou priečkou vidíme ďalej, ale ani veda vždy nedohliadne na koniec veci. Keď vyjde najavo, že posledné poznanie je zase len dielčím poznaním, cirkev prehlási: veď sme to od začiatku hovorili!
    Vodcov hlavný stan, 24.10.1941
    Skôr či neskôr exaktná veda odhalí celú tú záležitosť [cirkev] ako škodlivú.
    Vodcov hlavný stan, 14.10.1941
    Keby sme dnes cirkev odstránili násilím, ľud by začal kričať: kde je náhrada? (…) Preto teraz nepovažujem za správne vrhnúť sa do boja s cirkvou. Najlepšie je nechať kresťanstvo pomaly odumrieť. Pomalé doznievanie má v sebe niečo zmierujúceho: kresťanský dogmatizmus sa rozbije o vedu.
    Vodcov hlavný stan, 14.10.1941
    Cirkev musí už dnes robiť stále viac ústupkov. Tisíce vecí sú postupne vyvracané. Čím viac sa bude cirkev upínať k svojim dogmám, tým rýchlejšie dohasne.
    Vodcov hlavný stan, 14.10.1941
    Veda môže kľudne o tisíc alebo dvetisíc rokov dojsť k iným stanoviskám, a predsa to nebude znamenať, že jej skoršie stanovisko bolo klamlivé; veda vôbec neklame, len sa snaží veci vidieť správne podľa hraníc, ktoré sú jej dané momentálnymi možnosťami rozhľadu. Veda neinterpretuje veci schválne nesprávne. Kresťanstvo klame; dostalo sa do sporu samé so sebou.
    Vodcov hlavný stan, 14.10.1941
    Kto však žije podľa zákonov prírody, dostane sa, či chce, či nechce, do sporu s cirkvou. A na to cirkev padne. Veda zvíťazí!
    Vodcov hlavný stan, 14.10.1941
    Národný socializmus a cirkev vedľa seba nemôžu dlhodobo existovať.
    Vodcov hlavný stan, 11. – 12.7.1941
    Samozrejme, železnou zásobou cirkvi je hlúposť!
    Vodcov hlavný stan, noc z 20. na 21.2.1942
    Kňazi dokázali ľudstvu vyhovoriť krásu prírody… Keď som mal trinásť, štrnásť, pätnásť, už som na nič neveril, ani nikto z mojich kamarátov neveril na takzvané birmovanie, iba zopár úplne blbých šprtov!
    Vodcov hlavný stan, noc z 20. na 21.2.1942
    Nechajte ich, nech si rozbíjajú hlavy krížmi.
    Adolf Hitler o súperiacich kresťanských frakciách
    Musí sa presadiť, že cirkev už nesmie hovoriť do vecí štátu.
    Vodcov hlavný stan, 14.10.1941
    Raz sa ma [učiteľ náboženstva] spýtal:
    „Modlíš sa ráno, napoludnie a večer?“
    „Nie, pán profesor, nemodlím, pretože si myslím, že Pán Boh sa nestará o to, či sa žiak reálky modlí!“
    „Sadnite si!“

Comments are closed.