Z nebe se zjevuje Boží hněv proti každé
bezbožnosti a nepravosti lidí,
kteří svévolně potlačují pravdu.
Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné,
neboť jim to Bůh odhalil.
Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc
a božství – lze už od stvoření světa rozumem
postřehnout v jeho díle.
Nemají tedy výmluvu.
(Římanům 1:18-20)
Argumentu patrnosti Boha skrze složitost, komplexnost a krásu světa přikládá mnoho křesťanů velkou váhu. Objevuje se v několika verzích:
Bůh je patrný
– skrze krásu živé přírody
– skrze spolupráci v živé přírodě a účelnost v ní
– skrze lidské vlastnosti, jako schopnost milovat, inteligenci, city, a další
– skrze krásu neživé přírody (vodopády, krásné hory, modré nebe, hvězdné nebe, …)
Předně, argument z designu je argumentem z neznalosti. I za předpokladu, že bychom netušili, jaké je vysvětlení účelnosti přírody, její „krásy“, atd., pak použití Boha jako vysvětlovadla je podbíhání laťky. Namísto abychom přiznali, že nevíme, strkáme jako vysvětlení boha – přičemž z historie jasně vidíme, že soustavně během tisíců let poznáváme nové věci, které byly do doby jejich poznání neznámé a nevysvětlitelné, a příčiny které nacházíme, jsou naturální. Pokoušet se vysvětlovat „design“ světa bohem by znamenalo namlouvat si, že teď už poznání dosáhlo vrcholu, a co jsme nepoznali do teď, na to již asi nepřijdeme nikdy.
Udržovací Bůh
Častý je argument “udržovacím Bohem”. Bůh, který “udržuje svět v bytí”, který “drží prst na červeném tlačítku” a kdyby ho uvolnil, vše by bylo pryč. Zastánci této myšlenky argumentují: COKOLIV prokazuje existenci našeho boha. I obyčejný kámen u cesty tu je výhradně kvůli tomu, že On aktivně chce. To je ovšem argument kruhem: věřím, že Bůh stvořil svět a vše udržuje v chodu. Vidím, že svět existuje, a je v chodu, a to potvrzuje moji premisu. Podobně lze ovšem argumentovat pro existenci čehokoliv jiného, počínaje létajícím špagetovým monstrem, přes pantheon starověkých bohů, až po abstraktní pramen všeho bytí (věřím, že všechno vzešlo a všechno stojí skrze Létající špagetové monstrum; vše, co existuje, tedy ukazuje na existenci Létajícího špagetového monstra…).
Myšlenka udržovacího Boha má řadu dalších problémů. Takový Bůh by byl osobně odpovědný za všechny přírodní i jiné katastrofy, nemoci, atd., které se ve světě dějí. Uvažme třeba, jak terorista vyhodí do vzduchu letadlo – a Bůh mechanicky řídí všechny procesy ve výbušnině, osobně řídí vytváření smrtící tlakové vlny, sám slepě „trhá“ těla pasažérů na kusy… Slepě poslouchá ruku nacistického popravčího, naviguje molekuly otravných plynů v plynových komorách Osvětimi z otevřené propustě do dýchacích cest vězňů, a dále pak v jejich tělech řídí smrtící reakce… Absurdní.
Kromě toho, kde by ve světě řízeném takovým Bohem byl prostor pro svobodnou vůli? Odkud by se brala? Jsou snad (jak jsme už dříve ukázali, neexistující) lidské „duše“ jediné entity, na Bohu nezávislé? A nebo jsme jen Boží loutky, a On se baví tím, že část lidstva vede jak kašpárky do hříchu, a pak je „po zásluze“ trestá peklem, a druhou část řídí k pokání a víře, tedy „tak jak on chce“ (tak jak chce?! Chce přece i to, jak se chová ta první, hříšná skupina lidí!) a taktéž „po zásluze“ (vlastně pardon, NEZASLOUŽENĚ!!!) pak tuto druhou skupinu loutek odmění nebem?
Nevím, kdo by mohl na takového Boha věřit. Hádám, že zastáncům „udržovacího Boha“ tohle nějak nedochází. Vraťme se nyní zpět ke standardnímu argumentu z designu, či účelnosti ve světě.
Mrazivý, prázdný a pustý Vesmír
Ve skutečnosti to s designem světa vypadá dramaticky jinak, než si průměrný křesťan představuje. Křesťan se dívá na včeličky opylující barevné květiny, zurčící potůčky, nebe plné hvězd, a srdíčko se mu tetelí, jak v tom všem vidí svého Tvůrce. Jenže Vesmír není jen náš svět. Náš svět je mimořádně netypické a výjimečné místo. Vesmír, tedy dle křesťanů celé Stvoření, je z naprosto drtivé většiny – prázdný. Objemově je v naší galaxii pouhých 6,33*10^-22 % hmoty. V tom jsou zahrnuty veškeré hvězdy, planety, komety, mezihvězdný prach, černé díry, atd.
Tedy v naší galaxii tvoří z 99,999 999 999 999 999 999 999 367 % prázdno. Vakuum. Mezigalaktický prostor je pak ještě prázdnější, je v něm hmoty ještě méně. Jaký je toto signál designu?
I toto pranepatrné množství hmoty, tvořící doplněk do 100%, připadá z velké části na hvězdy. Většina hmoty ve Vesmíru je tvořena převážně horkou směsí dvou plynů ve skupenství plazmatu, tvořících hvězdy: vodíku a hélia. I většina hmoty tvořící planety jsou tyto jednoduché (vlastně nejjednodušší) plyny. „Zajímavější“, tedy pevné planety „Zemského“ typu tvoří odhadem jednu stotisícinu i z toho nepatrného množství hmoty, které ve Vesmíru je. Žel, i tyto pevné planety jsou v drtivé většině případů jen mrazivé nebo naopak přehřáté pusté kamenné koule. Naše Země je zatím jediná známá výjimka…
Ve Vesmíru panuje teplota v průměru pár stupňů nad absolutní nulou. Je v něm černočerná tma, rušená jen slabým svitem nepatrného zlomku hvězd, které jsou zrovna vidět (cca 6000 hvězd v našem koutě Vesmíru). Černočerná tma, a mrazivé nekonečné prázdno. To je „design“ naprosto drtivé (vlastně nepředstavitelně velké) většiny údajného Stvoření…
Jaké znaky designu či Tvůrčího záměru jeví Vesmír bez planety Země?
Design a Země
Vše, co nám na Zemi (a tedy vlastně v celém Vesmíru!) přijde zajímavé a budí zdání designu, je součástí biosféry Země – tedy uzoučké, pár set metrové slupky kolem Země, tvořící cca desetitisícinu jejího objemu. Zbytek (99,99%) je tvořen horninami a kovy, z velké části ve stavu magmatu. My všichni v této uzoučké slupce žijeme celé své životy, a proto celé nehostinné gigantické Universum okolo, bez markantů designu, nevnímáme – jenže ono existuje.
Představme si viditelný Vesmír jako naši Zeměkouli. Pak naše planeta by v tomto měřítku byla o něco větší, než atomové jádro (cca 1000x menší průměr a miliardkrát menší objem, než atom) – a biosféra by byla její tenoučká slupečka.
Jeví-li biosféra, tato tenoučká slupka v našem měřítku sub-atomárního zrníčka, znaky designu, je snad kvůli tomu logické usoudit, že celý Vesmír byl stvořen? Není spíš na místě se spíše ptát, zda náhodou není design biosféry jen zdánlivý, a není vysvětlitelný přírodními procesy? Zda se prostě na povrchu našeho subatomárního zrníčka nestalo NĚCO, poměrně výjimečného, čemu třeba ještě plně nerozumíme?
Evoluce
Zdánlivý design biosféry je ve skutečnosti velmi dobře vysvětlen už 150 let. Charles Darwin si plně uvědomil fakt evoluce, známý vědě už nějakou dobu, a přišel s teorií nesmírně efektivního motoru, který evoluci žene. Tato teorie, známá dnes jako evoluční teorie, se stala mimořádně silně potvrzenou, a stále se objevují nová další fakta, která evoluci hnané přírodním výběrem „hrají do karet“.
Už samotný Darwin ukázal, že přírodní výběr může vysvětlit vznik prakticky jakékoliv struktury, kterou nacházíme v živých organismech. Nic na tom nezměnil ani Michael Behe ani další zastánci „neredukovatelné komplexity“. Všichni byli usvědčeni z omylu: přírodní výběr MŮŽE bez problémů odpovídat i za ty struktury, kteří proponenti inteligentního designu označují za neredukovatelně komplexní.
To samozřejmě neznamená, že ačkoliv evoluci mohl hnát přírodní výběr, tak že ve skutečnosti za ní nestál a neřídil ji Bůh. Uvažme nyní Boha a evoluci řízenou přírodním výběrem jako dvě alternativní teorie patrného designu v přírodě (Zemské biosféře). Ukážu, proč má u mě ta druhá navrch.
1) přírodní výběr je nesmírně jednoduchý a přirozený mechanismus, vyžadující jen minimum jednoduchých předpokladů. Je to vysvětlení, kterak naprosto přirozeně z jednoduchosti mohla povstat nesmírná komplexita.
Naproti tomu, mohl být Bůh jednoduchý, je-li nekonečně inteligentní myslící bytostí, schopnou naprojektovat a z ničeho stvořit tak monstrózní věc, jako Vesmír? Je-li jednoduchý, jako např. elementární částice, pak nevysvětluje nic: jak může jednoduchá entita myslet? Jak v ní vůbec mohou být zakódovány stavy nekonečně složitého myšlení? Jak může být jednoduchá entita mocná, dokonce všemocná?
Je-li ovšem Bůh složitý (snad dokonce nekonečně složitý), pak vysvětlujeme existenci složitého a komplexního existencí něčeho ještě (daleko!) složitějšího.
Evoluce přírodním výběrem je vysvětlení, jak mohla složitost povstat z jednoduchosti. Vysvětlení Bohem je vysvětlení složitosti a komplexity z ještě mnohem větší složitosti a komplexity.
2) Máme-li teorii Boha, který použil ke stvoření metodu evoluce, je nutno klást velký otazník nad motivace takového Boha. Mohl udělat *beng* a mohlo být vše přesně jak chtěl; a místo toho použil miliardy let trvající metodu pokusů a omylů, do které musel neustále zasahovat aby ji tlačil tím směrem jak chtěl, totiž k člověku. Kvůli několika tisícům let, po které trvá doložená historie a kdy měl Bůh dle Bible vstupovat do života lidí použil miliardy let trvající proces, plný smrti, bolesti, trápení, masových vymírání, nemocí – čehož dědictví dodnes neseme, viz další bod.
3) Nikoliv ďábel, ale právě naše evoluční minulost pro nás představuje nesmírnou zátěž. Veškeré naše „špatné“ vlastnosti, počínaje agresivitou, sklonem k nevěře, ochotou vraždit, a to i genocidně, ochotou dělat špatné věci, když myslíme, že nás nikdo nevidí, přes anatomické komplikace, způsobující sklon k bolení zad a později zničenou páteř, kazivosti zubů, až po náchylnost k rakovině, Downův syndrom u dětí, atd. atd. – všechno toto je naše dědictví z evoluce. Pokud si Bůh opravdu zvolil evoluci jako metodu tvoření, asi si už nemohl vybrat hůř.
Věřící chtějí vidět Boha jako jediné smysluplné vysvětlení komplexity a účelnosti života na Zemi, a přitom jde o vysvětlení nejen nikoliv jediné existující, ale naopak jde o vysvětlení, které je v porovnání se svou naturalistickou alternativou velice neuspokojivé.
Vznik života
Problematika vzniku života se od evoluce jako takové liší v tom, že nemáme žádnou teorii vzniku života, která by dávala ověřitelné předpovědi. Máme ovšem hned několik teorií, které naznačují, jak mohla abiogeneze proběhnout – ovšem přijít na přesný scénář je z pochopitelných důvodů mimořádně obtížné, ne-li nemožné.
Věřící, kteří chtějí ukázat na nemožnost abiogeneze, většinou argumentují pošetilými a milionkrát vyvrácenými argumenty typu „tornáda, které se přežene nad vrakovištěm, a vytvoří letadlo“, atd. Jejich oblíbeným cílem je také sto let stará a dávno překonaná Oparinova teorie. Velmi správně podotýkají, že i nejjednodušší dnešní buňka je pořád příliš složitá (nesmírně složitá!) na to, aby ona sama nebo její genetický kód vznikly náhodou. Do omrzení počítají pravděpodobnost, že takový kód náhodou vznikne, a vítězoslavně docházejí k číslům 10^-100000 a pod., končíc posměchem nad pošetilostí naturalistů.
Ve skutečnosti ovšem žádná dnešní teorie abiogeneze nemluví o tom, že „náhodou“ vznikla první buňka. Dnešní teorie abiogeneze počítají se vznikem prvotního replikátoru. Prvotní replikátor je molekula RNA, která je sama sobě autokatalytickým enzymem. V prostředí s volnými bázemi pak taková molekula sama vytváří své kopie. Tyto molekuly byly v laboratoři sestaveny, a to (!) zjednodušováním RNA existujících živých organismů. Dnes jsou známy replikátory, mající pouhé stovky bází, přičemž spodní hranice může ležet ještě níž. To, že v redukčním prostředí, které na Zemi v době vzniku života vládlo, vznikají samovolně poměrně složité organické látky včetně aminokyselin, dokázal ve svém slavném pokusu Muller v 50. letech 20. století.
Replikátory podléhají (molekulární) evoluci. V laboratoři bylo demonstrováno, že jsou schopny si vytvořit a také si vytvářejí nové schopnosti – starým známým mechanismem přírodního výběru. Navíc, báze tvořící replikátor se k sobě neskládají „náhodně“, ale dle chemických i jiných zákonů, přičemž přežití různých méně stabilních mezičlánků mohou pomoct anorganické struktury typu jílové povrchy, nebo krystaly, což je dnes předmětem čilého výzkumu. Proto ani zde nelze uplatnit naivní výpočet pravděpodobnosti, založený na premise „všechny případy (uspořádání bází DNA) mají stejnou pravděpodobnost vzniku“.
Dnes už tedy víme o velice slibně vypadající (jakkoliv z velké části ještě neznámé) cestě, jak mohl vzniknout primitivní život (jediná a poměrně malá sebereplikující se molekula) z neživota, a s vysokou pravděpodobností víme, že tato jediná molekula mohla spustit explozi evoluční diverzifikace a nárůstu komplexity, kterou dnes pozorujeme.
Vysvětlení Tvůrčím aktem Boha má stejné neduhy, o kterých jsem tu už psal. Zatímco naturalistické vysvětlení ukazuje cestu, kterou mohla nesmírně elegantně vzejít komplexita z jednoduchosti, a zdánlivá účelnost z chaosu a neúčelnosti, vysvětlení Bohem „řeší“ problém existující komplexity spekulací o „ještě mnohem větší komplexitě“, „nekonečné inteligenci“, atd.
Dále je i zde problém s Boží motivací. Proč by měl Bůh jen stvořit život, a dál do něj nijak zvlášť nezasahovat? (jak víme ze zřejmých slepých uliček evoluce, reliktních neúčelných struktur, evoluční zátěže, kterou všichni neseme, pozůstatků virů v naší DNA, atd.) Takové jednání by bylo pochopitelné u nějakého mimozemského UFOnského vědce, který se rozhodl udělat pokus, a „podívat se“ co se bude dít – ale nikoliv u absolutní a nekonečně inteligentní bytosti. Proč Bůh nestvořil život tak, jak je to poměrně logicky popsáno v Bibli – totiž tak, jak ho chtěl? Najednou? Pokud nechal vývoj života opravdu „náhodě“, pak neměl logicky žádnou záruku, že vývoj dospěje k inteligentním bytostem, jako člověk (a tím méně k bytostem, které mají PODOBU jako člověk). Pokud vše zpoza kulis řídí, pak jsme opět u udržovacího Boha, se všemi problémy, které to nese, viz výše.
Přírodní zákony
Jak vysvětluje Laurence Krauss ve své knize „Universe from Nothing“, současná fyzika je plně v souladu s teorií vzniku Vesmíru z prvotního nesmírně jednoduchého, nekonečného prostoročasu, ovládaného těmi nejjednoduššími (protože velice symetrickými) fyzikálními zákony. Jeho výklad je však příliš složitý na to, abych jej zde mohl, byť jen stručně, reprodukovat. Proto uvedu mnohem jednodušší argument, který může vysvětlit existenci fyzikálních zákonů, umožňujících vznik života. Stačí nám předpokládat jediný nekonečný Vesmír (a vše napovídá tomu, že náš Vesmír opravdu JE nekonečný), ve kterém se na velkých měřítkách mění fyzikální konstanty a zákony, které současná fyzika povoluje, aby měly jiný tvar, nebo v případě konstant aby nabývaly jiných hodnot.
V nekonečném Vesmíru triviálně platí, že COKOLIV co má nenulovou pravděpodobnost s JISTOTOU nastane. To současně řeší i případnou jakkoliv vysokou nepravděpodobnost vzniku života.
Opět platí, že předpoklad existence nekonečného, věčného, a velmi jednoduchého (vlastně až na kvantové fluktuace prázdného) prostočasu je mnohem jednodušší a elegantnější, než přepoklad existence taktéž nekonečného, ovšem naopak nekonečně složitého a nekonečně inteligentního věčného Boha.
Závěr
1) Argument z designu je argumentem z neznalosti. Je to argument bohem mezer. Je známým a typickým příkladem logicky chybného argumentu (logical fallacy)
2) Bez ohledu na to, Vesmír v naprosto drtivé většině vůbec nevypadá designovaně. Naopak, jde o nesmírně pusté, prakticky prázdné a mrazivé místo, se stopovým množstvím těch nejjednodušších látek.
3) Jediná nám známá část Vesmíru, která budí zdání designu, je povrch planety Země – kde shodou okolností všichni žijeme, a proto žijeme ve falešném dojmu, že zdání designu budí „prakticky vše“.
4) Design biosféry je jen zdánlivý, což ukazují nesčetné nedokonalosti i naprosté „zpatlaniny“ v „návrhu“ živých organismů, čehož důsledky si v sobě v neposlední řadě neseme my, lidé.
5) Zdánlivý design živé přírody je schopna nesmírně elegantně vysvětlit teorie evoluce
6) Teorie evoluce vysvětluje velmi přirozeně zdánlivý design a komplexitu živé přírody z jednoduchého a více méně chaotického počátečního stavu.
7) Konkureční teorie stvoření Bohem vysvětluje komplexitu živé přírody předpokladem existence ještě mnohem (vlastně nekonečně!) komplexnějšího Boha.
8 ) Dnešní věda nabízí i poměrně elegantní, byť zdaleka ne do hloubky propracovaný scénář, jak mohl vzniknout zárodek života (sebereplikující se molekula) z neživého. Toto vysvětlení má opět zásadní náskok v eleganci oproti vysvětlení složitosti předpokladem existence (nekonečně) větší složitosti (Boha).
9) I existenci přírodních zákonů, umožňujících vznik života, lze vysvětlit jednodušeji a elegantněji bez Boha, než s Bohem.
Tím považuji argument z designu za vyvrácený.
In Genesis 2:17 God tells Adam regarding the tree of the knowledge of good and evil, “in the day that you eat from it you shall surely die.” Is this saying that Adam would die physically at the moment he ate from the tree? If so, then since Adam physically died 930 years later, doesn’t this mean that God was wrong and the Bible is in error? Good questions. Let’s consider them.
The phrase “you shall surely die” can be literally translated from the Hebrew Biblical text as “dying you shall die.” In the Hebrew phrase we find the imperfect form of the Hebrew verb (you shall die) with the infinitive absolute form of the same verb (dying). This presence of the infinitive absolute intensifies the meaning of the imperfect verb (hence the usual translation of “you shall surely die”). This grammatical construction is quite common in the Old Testament, not just with this verb but others also, and does indicate (or intensify) the certainty of the action.
V Genesis 2:17 Bůh říká Adamovi o stromu poznání dobra a zla “, v den, kdy bys z něj jedl jistě zemřeš.” Je to tím, že Adam zemře fyzicky v okamžiku, kdy se jedl ze stromu ? Pokud ano, pak od Adam fyzicky zemřel 930 roků později, není to snad, že Bůh byl špatný a že Bible je chyba? Dobré otázky. Podívejme se na ně. Fráze “jistě zemřeš” lze doslovně přeložené z hebrejštiny biblické textu jako “umírající zemřete.” Ve větě hebrejské najdeme nedokonalou podobu hebrejského slovesa (zemřeš) s infinitivu absolutní formě Totéž sloveso (umírající). Tato přítomnost infinitivu absolutním zesiluje význam nedokonalé slovesa (tedy obvyklý překlad “jistotně umřeš”). Tato gramatická stavba je docela běžné ve Starém zákoně, a to nejen s tímto slovesem, ale i ostatní, a přece ukazuje (nebo zesílit) jistotu akce.
martiXXX says:
October 27, 2013 at 10:44 am
Ateisti je to v pořádku, že máte své atheocony a diskusní fora. Jenže jiná hnutí jdou mezi lid – politické strany v předvolebním boji, různé veřejné diskuse s oponenty, přesvědčování na ulici, atd. Tohle moc neděláte. Takhle je to určitě pohodlnější ale vaše ideje se moc šířit nebudou. Takový platonický diskusní kroužek mezi svými.
Jarda:
Už jsem to zde psal 2x. Farář Vacek v Orlici, má kostel plný mladých rodičů. A spoustu dětí. U 1. sv. přijímání celu řadu dětí. Přesto si posteskl, že tím 1. sv. přijímáním většina dětí s docházkou do náboženství končí. A že postupně končí i s docházkou do kostela. Pravda, někteří se později vrátí. Stačí ale porovnat počet obyvatel Orlice s počtem účastníků mše – byť je kostel plný.
Ateisté nemusejí chodit mezi lidi, nemusejí zakládat kroužky a rozvěšovat plakáty. Navzdory mnoha náboženským pořadům v TV a rozhlase, navzdory různým “křesťanským okénkům” v novinách, navzdory křesťanskému radiu a TV, stačí poskytnost prostor pro svobodné šíření informací a už i desetileté děti shledávají náboženské texty jako nepravdivé.
Tak je pak v pořádku a vše spěje správným směrem….vy tady jen přikyvujte souhlasně jak to jde správným směrem – k církevním restitucím např. :-)…k čemu jsou pak kluby ateistů, když ateisté jsou v obrovské přavaze
A ty rodiče těch dětí???????????….
HMC 2011 says:
In Genesis 2:17 God tells Adam regarding…
S.V.H.:
Nezapomněl jste překopírovat i nějakou tu pasáž, která by podporovala Vaše stanovisko? 😉
mladí rodiče???? 😮
HMC, to musí byť smutné mať iba zmätenú knižku, u ktorej sa nevedia zhodnúť ani prekladatelia. Ja by som ju zahodil 🙂
BTW, tie tvoje úryvky (citované z neznámeho zdroja) nijako netvrdia, že Adam s Evou mali podľa toho prekladu zomrieť neskôr, tvrdí, že sa to má preložiť “istotne zomriete” a tak sa to zvyčajne aj prekladá. Problém je, že okrem toho sa tam ešte píše aj “lebo toho dňa, ktorého by si jedol z neho”, “for in the day that thou eatest”.
Čiže Boh povedal, že presne v ten deň, keď to ovocie zje, istotne zomrie:
Vašej technike sa hovorí zahmlievanie, pane hrábě. 😉
Přijdete někdo na tu besedu ateistů s křesťany toho 5. listopadu?
To HMC:
Základné evolučné mechanizmy: mutácia, selekcia, genetický drift, genetický ťah, génový tok. Populácie organizmov sa pôsobením evolučných mechanizmov geneticky menia (teda, v konečnom dôsledku, aj fenotypovo). To je hlavná myšlienka ET 🙂
A tu je schematické vyjadrenie evolučného procesu:
Na to, aby mohla prebiehať evolúcia darwinovského typu, sú potrebné nejaké replikátory, replikujúce sa v prostredí s obmedzenými zdrojmi, pričom ich replikácia nie je dokonalá, teda v priebehu generácií sa u potomkov hromadia odchýlky od pôvodného vzoru – mutácie.
Mutácie menia parametre týchto replikátorov, a teda aj ich schopnosť úspešnej replikácie, v danom prostredí. (1) Mutácie, ktoré výrazne obmedzia schopnosť replikácie, alebo ju dokonca znemožnia, sa do nasledujúcej generácie dostanú len s problémami alebo sa vôbec nedostanú. (2) Šírenie neutrálnych mutácií, ktoré schopnosť replikácie nezlepšujú ani nezhoršujú, je len vecou náhody. A (3) mutácie, ktoré nejakým spôsobom schopnosť replikácie zlepšujú, si svoj prenos do nasledujúcich generácií replikátorov, a svoje šírenie, prostredníctvom replikačne úspešných potomkov, sami uľahčujú.
Neutrálne a výhodné mutácie sa v priebehu generácií kumulujú a replikátory sa postupom času, v priestore mutácií, stále viac vzďaľujú od svojich predkov.
treebeard says:
October 27, 2013 at 11:37 am
HMC, to musí byť smutné mať iba zmätenú knižku, u ktorej sa nevedia zhodnúť ani prekladatelia. Ja by som ju zahodil 🙂
BTW, tie tvoje úryvky (citované z neznámeho zdroja) nijako netvrdia, že Adam s Evou mali podľa toho prekladu zomrieť neskôr, tvrdí, že sa to má preložiť “istotne zomriete” a tak sa to zvyčajne aj prekladá. Problém je, že okrem toho sa tam ešte píše aj “lebo toho dňa, ktorého by si jedol z neho”, “for in the day that thou eatest”.
Čiže Boh povedal, že presne v ten deň, keď to ovocie zje, istotne zomrie:
Vašej technike sa hovorí zahmlievanie, pane hrábě.
Jarda:
To máš podobné jako se stvořením v šesti dnech. K tomu se Martin ani HMC ještě nedostali. Po několik tisíc let věřící pevně věřili, že svět byl stvořen v 6 dnech. Když to věda vyvrátila, vykladači Bible pružně vyložili “6 dnů” jak 6 dlouhých období. Navzdory tomu, že Bible jasně tvrdí – “a bylo ráno, den druhý” – a byl večer, den druhý …….. čili naprosto jasně odsekává dny. A co teď s tím, že?
Jak to řekl JP II.: “Když věda učiní nějaký nový objev, není třeba Bibli přepisovat, ale nově ji vyložit!”
Bing ho!ě
S.V.H.
Nezapomněl jste překopírovat i nějakou tu pasáž, která by podporovala Vaše stanovisko?
ZDE Jinak přesné vyznění v hebrejštině si dohledejte sám. Já však o tomto výkladu nepochybuji, neb se domnívám, že se jedná o přesné vyjádření toho, co hebrejský originál říká. Proto i to “propadnutí smrti” je přesnější. Avšak ateismus způsobuje natvrdlost a účelovou plytkost a povrchnost chápání. Takže nevím, jak u vás. Ale popírat vyznění originálu, by snad nikdo, kdo nechce popírat zjevnou skutečnost, neměl. Ovšem u zapálených evolucionistů, člověk nikdy neví…..
to Treebeard:
No, ono to tam dál je, ale pan hrabě asi úplně přesně neporozuměl, která část textu by se měla překopírovat.
http://www.answersingenesis.org/articles/2007/05/02/dying-you-shall-die
to HMC 2011:
Díky, také jsem to našel. Jak je to v hebrejštině, je zde:
http://www.scripture4all.org/OnlineInterlinear/OTpdf/gen2.pdf
S.V.H.
Díky, také jsem to našel. Jak je to v hebrejštině, je zde:
No to jste našel jen biblický text, tak jak se překládá v biblích. Takže zase tak, aby vám to neznemožnilo kydat na Boží slovo špínu. Měl jsem na mysli podrobnější rozbor samotného hebrejského výrazu. Ale jak vidno, to jsem chtěl od povrchního ateisty asi moc…..
to S.V.H.: Dosť nepresvedčivé 😀
This Hebrew temporal adverb is often translated with the English prepositional phrase “in the day that.” This would be the essentially “woodenly literal” translation (although “the” and “that” are not in the Hebrew but are added to make the English sound smooth). But only sometimes (not always) does beyom refer to a literal day, in which case the context makes it clear. This same construction (beyom) appears in Genesis 2:4 and does not refer to a specific 24-hour day but to the whole creation week of six literal days. See also Numbers 7:10-84, where in verses 10 and 84 beyom refers to a period of twelve days of sacrifice.
Takže ospravedlnením toho, že boží trest meškal 900 rokov má byť to, že v Biblii sa aj inde vyskytujú chyby. To, že autori Biblie mali problém odkazovať správnymi slovami na nejakú periódu má byť dôkazom, že aj Boh s tým mal problém 😀
Nehovoriac o tom, že tie odkazy na “deň stvorenia” (čo bolo šesť dní) alebo “deň obete” (čo bolo 12 dní) stále hovoria o konkrétnom čase a ich jedinou chybou nahradenie jednotného čísla množným. Ale povedať “v tie dni zomriete” a myslieť tým udalosť, ktorá nastane o 900 rokov, to už sa snáď ani senilnému Bohu nestávalo 😀
HMC 2011 says:
No to jste našel jen biblický text, tak jak se překládá v biblích. Takže zase tak, aby vám to neznemožnilo kydat na Boží slovo špínu. Měl jsem na mysli podrobnější rozbor samotného hebrejského výrazu. Ale jak vidno, to jsem chtěl od povrchního ateisty asi moc…..
S.V.H.:
Já myslel, že chcete, jak je to v hebrejštině, ale to nevadí. Rozhodně jsem tím nechtěl uvést nějaký význam – jen původní znění.
Jestli to správně chápu, tak jste opustil svá dvě paralelně zastávaná stanoviska, že tím Bůh měl na mysli smrt Adama v rámci jednoho Božího dne (tedy do tisíce roků člověka) a že tím měl na mysli smrt někoho jiného, a přikláníte se ke stanovisku Answers in Genesis, že se jednalo o okamžitou (ten den) spirituální smrt kombinovanou s odloženou fyzickou smrtí. Je to tak?
to S.V.H.: Mňa by v tejto súvislosti zaujímalo aj to, prečo potom Biblia veľmi detailne opisuje všetky podružné tresty (bolestivé rodenie detí a podriadenosť ženy mužovi, zhorčenie podmienok poľnohospodárstva), ale ani slovkom nezmieňuje svoj hlavný trest (tú spirituálnu smrť a dátum tej fyzickej smrti) 🙂
treebeard
Mňa by v tejto súvislosti zaujímalo aj to, prečo potom Biblia veľmi detailne opisuje všetky podružné tresty (bolestivé rodenie detí a podriadenosť ženy mužovi, zhorčenie podmienok poľnohospodárstva), ale ani slovkom nezmieňuje svoj hlavný trest
To abychom věděli, proč je na světě zlo a uměli ho správně ohodnotit. Tedy jako negativum a tudíž se nechytili do pasti prolhaných evolucionistů a nezačali tyto krvežiznivé, kruté, smrtonosné a zlé procesy adorovat jako božstva, tedy přesně tak, jak to ve své pošetilosti udělali ubozí evolucionisté!
HMC, zas vyhýbanie sa odpovedi. OK, Boh zmienil vedľajšie tresty, aby “sme vedeli”. Ale prečo nezmienil ten hlavný trest? Čo mu bránilo povedať “Nezomriete hneď, ale až o 900 rokov”?
A ako si kresťania vysvetľujú vetu: 22Vtedy povedal Hospodin Bôh: Hľa, človek sa stal ako jeden z nás, aby vedel dobré i zlé. A tak teraz, aby nevystrel svojej ruky a nevzal ešte aj zo stromu života a nejedol, a žil by potom na veky, vyžeňme ho!
Má to znamenať, že človek bol smrteľný aj v raji?
HMC: a tudíž se nechytili do pasti prolhaných evolucionistů a nezačali tyto krvežiznivé, kruté, smrtonosné a zlé procesy adorovat jako božstva
???
Evolucionista nič neadoruje. To je jednou z výhod ateizmu,nemusíš sa nikomu a ničomu klaňať, nehrozí ti za to žiadny trest ani ti to neprinesie odmenu. To práve kresťania adorujú Boha, ktorý na nás to zlo uvalil 😀