Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.
– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.
– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.
– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.
– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)
– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…
– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.
– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.
– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).
– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo
– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!
Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.
Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.
Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?
Carlos: “Čistě teoreticky si představte, že jste součástí nějaké počítačové hry (ne hráč, ale ta postava uvnitř). Jaké jsou vaše šance zkoumat programátora?”
Carlos, my tu skôr skúmame kresťanské teórie o Bohu 😉
Mára says:
August 8, 2013 at 9:57 am
Michal : Navíc si myslím, že je to ještě 2x větší těžký hřích než se nenechat pokřtít vůbec. Doslova tim dávají najevo – ignoruju své rodiče a Bůh mi může vlézt na hrb.
jack:
Bůh,který v zájmu jakési svobody,nechává umírat malé děti i když má moc je chránit,mi může opravdu vlézt na hrb. Lidé jsou sebranka,ale i ti mají heslo,že když je někdo jediný kdo může pomoci,tak musí. Tedy z morálního hlediska.
Bůh má asi jiné morální hledisko,pro něj je svoboda důležitější než pomoc.
Asi v tom smyslu,mám samozřejmě moc změnit životy lidí k lepšímu,ale dávám vám svobodu bojovat o život! Takový Bůh mě může políbit víte co,takového k ničemu nepotřebuji a už vůbec ho nepotřebuji jako vzor!
Mára says:
Navíc si myslím, že je to ještě 2x větší těžký hřích než se nenechat pokřtít vůbec. Doslova tim dávají najevo – ignoruju své rodiče a Bůh mi může vlézt na hrb.
Slávek:
Haha 🙂 2x těžší hřích! Pozor na to! Budu v 2x horším pekle nebo 2x delší dobu v očistci. Nebo, a to pozor tím dokonce mohu dát najevo, že mi Bůh může vlézt na hrb! Ty jo, fakt lolec…
Slávek says:
August 8, 2013 at 9:19 am
Takovým dalším příkladem je dnes široce připomínané a ceněné desatero, které je ale často nebiblicky upravováno a verše, které jsou v bibli společně s ním zcela ignorovány.
protestant:
Souhlas Slávku. desatero jen jako citace z Ex 20 a dále případně z Dt 5
jack : Myslíte si, že je vina Boha, když se lidi zavírají do koncentráků nebo když strojvedoucí telefonuje a valí 160 do zatáčky, takže logicky dobrovolně porušuje zákony fyziky a převrátí vlak? Nebo je vina Boha, že se kapitán lodi předvádí a drbne dnem o šutr? Bůh nás tady vysadil jak vinou révu a kouká na nás, jak si počínáme. Dobré si bere k sobě a nepřínosné vyhazuje. Chcete říct, že je vina Boha, že nastoupil Hitler k moci? Dyť si ho zvolili slabomyslní lenoši, protože nejlíp sliboval. On se na to všechno dívá zhora a říká si: ,, Já Vám cestu ukázal všiváci, když se mě budete držet, tak budete žít spokojeně, jestli se nebudete toho držet, tak je to vaše volba a budete trpět” … To co my si volíme, to máme. To není jeho vina. Skrze Krista nám dal příručku spokojeného života, kdyby se jí lidi drželi, tak by nemuseli brečet. Syrotci v Africe umírají a proč? Protože nadržení afričani dostali kalašnikovy od rusáků a vypleňují vesnice a znásilňují ženy. Je to lepší, jak něco tvořit, protože je to rychlejší.
slavek : Kdo se směje naposledy.. ten se směje nejlíp 😉
Máro, myslím že vina boha není nic, páč neexistuje;
ale pokud existuje, pak jeho “vin” je jistě spousta, počínaje zemětřeseními, přes hurikány a výbuchy sopek, přes 270 tisíc obětí tsunami v Indonésii před pár lety, až po hromadná neštěstí nezpůsobená člověkem, atd.
Jinak, copak myslíš tím “kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp”? 😉 Kdybych si o tobě myslel něco špatného, viděl bych za tím výhružku peklem okořeněnou výsměchem … ale z něčeho takového Tě podezřívat nechci, takže jakpak to tedy myslíš? 😉
Slávek:
A existuje hmota? Je to skutečně ověřeno?
Jarda:
Klepni se paličkou na maso do čela (doporučuji tu kovovou zubatou stranu)! A přitlač!
Slávek: jakou hypotézu tím budu ověřovat?
Jarda:
No, ověříš si, že hmota existuje.
Ale promiň, později mi došlo, že sranduješ.
Mára says:
August 8, 2013 at 9:46 am
Už jste se dávno mohli všichni nechat pokřtít 😀
Michal says:
August 8, 2013 at 9:52 am
U syna jsem o tom uvažoval! 🙂
Ale nakonec nic nebylo 🙂
Protestant:
To je podle mne správné. Nech mu svobodu volby.
U nás ve sboru je hodně případů, kdy to lidé nechávají až na rozhodnutí těch dětí.
Navíc nepokřtěnost ničemu nevadí:
….Křest sám není prostředkem spásy, nositelem milosti, skutečnou svátostí, nýbrž lidskou odpovědí na boží spásný čin v Kristu (kognitivní pojetí). Křtěný boží milost pouze přijímá, přiznává se vědomě ke Kristu a vyznává jej. V Kristu bylo učiněno vše pro spásu každého jednotlivého člověka, proto křest (jako jednání lidské, jednání církve) nemůže být činěn podmínkou spasení. …
http://www.evangnet.cz/cce_pruvodce:krest
to Mára:
Už to tady padlo vícekrát (ode mě samotného už asi třikrát), ale raději zopakuji: Člověk a jeho války a genocidy rozhodně není největším zabijákem lidí a tím zdrojem utrpení. Na prvním místě jsou to různé choroby, parazité či mikroorganismy (vede malárie), na druhém hlad a podvýživa a na třetím přírodní katastrofy. Teprve na čtvrté místo se řadí člověk se svými válkami, vražděním, genocidami a Hitlery.
BTW: Jestli strojvedoucí porušoval zákony fyziky, pak je Bohem, takže konkrétně za toto neštěstí může přímo On. 😉
Hele Jardo, do jisté míry to legrace je. Ale určitě ne větší, než když se bavíme o tom, jestli Bůh existuje, nebo ne. My nevíme, jestli vůbec něco existuje a co to vlastně znamená.
Druhý pohled, a k tomu se přikláním v běžném životě já, je ten, že o existenci se můžeme bavit jen ve spojení s našimi prožitky. Existují věci, o kterých můžeme mluvit a u nichž má nějaký smysl tu informaci předat druhým lidem. Něco jako “tam je mamut”, “pozor padá cihla”. A čím víc se vzdalujeme tady od toho sdílení ověřitelných prožitků, tím větší nesmysly nám z toho padají.
Ti slabomyslní lenoši, kteří dostali Hitlera k moci, byli pěkně prosím z 95+% křesťané…
Kromě toho, nikdy bych se neodvážil něco podobného o podstatné části národa prohlásit. Tušíš Máro, co je to pokora? Říká ti to slovo něco? Nemluvíte o ní náhodou vy křesťané? Nezdá se ti náhodou to cos právě prohlásil, jako pěkně arogantní – a navíc nesmírně hloupé?
Abych to upřesnil: slovo “existuje” vzniklo jako popis něčeho, co může vidět ten druhý, komu to sdělujeme.
“Existuje pohádkový drak se sedmi hlavami? Ne? Aha, chápu, je to jen příběh, nemusím se bát.”
“Existuje medvěd? Ano? Aha, chápu, musím se mít před ním napozoru.”
Podle mě slovo “existuje” vyjadřuje, že to s námi může alespoň principielně nějak interagovat.
Pokud např. Bůh “existuje” naprosto odděleně od naší reality, není s ní nijak spojen a to ani kauzálně v minulosti (tj. nestvořil ji), nikdy do našeho světa nezasáhl a nezasáhne ani nemá tu možnost, a ani my nemáme žádnou principiální možnost jak s ním jakkoliv interagovat – pak nevím nevím, jestli mu lze vůbec přiznat existenci…
Michal : Ano je to můj výsměch, takže mě podezíráte dobře. Tsunami, bouřící sopky a zemětřesení prostě jsou součástí života. Když si lidé postaví baráky u pobřeží nebo pod sopkou nebo u řeky nebo na hranicích litosferických desek, tak o nebezpečí vědí, ale riskují to a jdou do toho. Takoví Japonci moc dobře vědí na jak nebezpečném ostrově žijí a jsou s tím smíření. Lidi taky moc dobře vědí, že freon ničí ozon a cpou ho do ledniček. Lidi moc dobře vědí, že kouření zabíjí a kouří. To má Bůh poslat přes facebook vzkaz – hele nedělejte to, můžete přijít o život? Moc dobře vím, co se honí hlavou ateistům. Jsme docela dost moudří, už jsme se tak nějak smířili s civilizovaným světem a dá se s ním dobře pracovat – beru ho. Bůh je tak nějak mimo. Jenže společenství a obzvlášť Euroatlantické je postavené na kořenech křesťanství. Když se někdo ohání demokratickým principem, tak musí být podložené na vyšší bytosti, aby fungovalo dobře – tak totiž vzniklo. Pak se totiž stává, že lidi dobrovolně volí psychopatické manipulátory (Klaus, Zeman), protože mají od té osoby jistá vysoká očekávání. Ježíšovo poselství nevyhovovalo ani jedné jediné generaci, která tu kdy byla. Protože to není pohodlné poselství. A člověk je neuvěřitelně líná bytost a za každou cenu nechce být omezována pravidly, které jsou opodstaněné.
slavek says:
August 8, 2013 at 10:56 am
Hele Jardo, do jisté míry to legrace je. Ale určitě ne větší, než když se bavíme o tom, jestli Bůh existuje, nebo ne. My nevíme, jestli vůbec něco existuje a co to vlastně znamená.
Druhý pohled, a k tomu se přikláním v běžném životě já, je ten, že o existenci se můžeme bavit jen ve spojení s našimi prožitky. Existují věci, o kterých můžeme mluvit a u nichž má nějaký smysl tu informaci předat druhým lidem. Něco jako “tam je mamut”, “pozor padá cihla”. A čím víc se vzdalujeme tady od toho sdílení ověřitelných prožitků, tím větší nesmysly nám z toho padají.
Jarda:
Tož to s tebou souhlasím.
To bych asi chtěl vypíchnout: Ještě ani jedné jediné generaci Ježíšovo poselství nevyhovovalo. To je pro mě znakem, že musí byt pravdivé. Protože lidi inklinují ke krásným, pohodlným a zhodnotitelným věcem a názorům a ne k těm, co vyžadují vlastní zodpovědnost a vlastní píli.
No já vás Máro nepodezíral – to až teď vidím, že jsem se mýlil. O nových příchozích mívám sklon předpokládat, že jsou slušní – no a někdy se člověk holt splete. Vy to ještě hrdě přiznáte, hm hm hm…
Jinak, myslíte, že Japonci se před tisíci let vědomě usídlili na pomezí litosférických desek a ignorovali to? To jako myslíte vážně? A dnes, resp. v 50. letech 20. století, kdy vědci příčinu zemětřesení odhalili, měli jako dělat co? Co měly dělat stovky milionů Japonců?
A co obyvatelé Indonésie, ti prokoučovali co, že jich stovky tisíc smetlo tsunami?
Jinak, ta pohádka o nesnadném životě s Ježíšem, a ateistech volících snadný život, už mě fakt nudí :/ nechcete na to zareagovat někdo jiný? Já na tyhle stokrát vyvrácené nesmysly fakt nemám náladu :/
OK, snad teda jenom poznámku: K Ježíšovi se hlásila drtivá většina Západního světa cca 1500 let. Můžete mi zkusit popsat, co na Ježíšově poselství je tak nepohodlného? Co tak strašně složitého po nás Ježíš chtěl?
Teď mě napadá: Kruciš, neoznačil náhodou Ježíš za jedno z nejdůležitějších přikázání “Miluj bližního svého, jako sebe sama”? Neměl byste být Máro v souladu s tím NEŠŤASTNÝ, že nás čeká peklo? A vy se nám smějete a ještě se k tomu hrdě hlásíte – nemáte takhle náhodou v prvé řadě VY SÁM z Ježíšova učení vrtuli? Ježíš mluvil o jistých lidech, kteří se verbálně hlásili k Zákonu, ale reálně dle něj nežili – vy jistě víte, koho mám na mysli, že? A jistě víte, jaký měl Ježíš k těmto lidem postoj…
Jenom aby to “kdo se směje naposled…” neplatilo trochu jinak, než si myslíte, Máro.
to Mára:
Jak fungují zemětřesení, neřku-li nějaké choroby či jejich přenos, a jak se tomu bránit (aspoň jakžtakž) vědí lidé poměrně krátkou dobu. Ještě nedávno to pro nás byly poměrně nevyzpytatelné jevy (tj. zásahy Boží). Nějaký dramatický přesun do zaslíbené země dnes Japoncům asi moc nehrozí – už tam někdo žije, jelikož planeta je silně přelidněná. Proti nějakým rozumným možnostem kontroly porodnosti se většinou staví lidé, kteří se zaklínají právě Bohem. Bůh má pro kontrolu velikosti populace asi lepší nástroje – hlad, choroby, katastrofy.
Michal: Já nevím jestli to víte, ale Rusko několikrát ve své historii nabídlo Japonsku svou zemi. Dokonce i Putin měl takový návrh. Jde o to, že oni jsou smíření. Oni nenadávají, že jim Bůh (nebo oni spíš mluví jen o přírodě) nedopřává klídek a siestu. Oni to ví a tak budují mořské varovné systémy atd. Můžete mít se mnou problém, ale já neumím mluvit jinak než na rovinu. Proč chlácholit lidi, že Bůh je santa Klaus, který rozdává úsměvy a štěstí všem stejně a očekávat od něj výhody a benefity. Takový není a říká to pán Ježíš – blahoslaveni ti, kteří mají bázeň před Bohem. On říká: ,,bděte” a ne: ,, vykašlete se na všecko, stejně pujdete do nebíčka” 😀 Taky tak nějak předvídá budoucnost Země: ,, Kolik spravedlivých naleznu při svém posledním příchodu?” Staroslovanské přísloví říká, že ďábel umí rozdávat cukr po hrstech. A je to tak. Lidi inklinují ke zlu. K dobru jen někteří.