Jak funguje víra?

Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.

– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.

– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.

– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.

– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)

– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…

– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.

– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.

– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).

– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo

– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!

Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:

– víra jako taková je dobrá, je to ctnost. Jsme rádi, že ji máme.
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.

Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.

Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?

1,961 thoughts on “Jak funguje víra?

  1. jack

    carlos says:
    August 8, 2013 at 8:43 am

    Čistě teoreticky si představte, že jste součástí nějaké počítačové hry (ne hráč, ale ta postava uvnitř). Jaké jsou vaše šance zkoumat programátora?

    jack:
    PŘESNĚ!! Jako součást počítačové hry by jste VŮBEC NEUVAŽOVAL o nějakém programatorovi. Vy tuto chybu ale neustále děláte o programátorovi uvažujete a dokonce jste došli k přesvědčení,že programátor existuje! 🙁
    Snad uznáte,že dojít k takovému přesvědčení a přitom tvrdit,že se tato entita nedá ani zkoumat,může opravdu pouze psychicky narušený jedinec!

  2. carlos

    jack: Pokud váš Bůh není měřitelný,vážitelný,testovatelný a dokonce ani zkoumatelný,tak potom splňuje všechny atributy nevyvratitelné hypotézy,která je jak známo bezcenná.

    Když toto prohlášení aplikuji na příklad s počítačovým programem dostanu jednoznačný závěr.
    Hypotéza o programátorovi je bezcenná a z hlediska programu žádný programátor neexistuje 🙂

  3. S.V.H.

    carlos says:
    To je nedorozumění. Slovem zmáknutého jsem chtěl vyjádřit představu, že vím se 100% jistotou jak to s Bohem, umím ho přesným a vyčerpávajícím způsobem definovat – to není možné. Proto nemáme zjeveno boží jméno, pojmenováním získáváme vládu (ne doslova vládu, ale umíme ho zařadit, využít, nemáme z toho strach) nad pojmenovaným objektem a to v případě Boha není možné (JHWH znamená “jsem který jsem”, tedy nikdy mě neobsáhneš nějakoi definicí, Hospodin – pán hospodář, Elohim – bůh, Adonaj – pán)
    O Bohu víme jen to co On se rozhodl o sobě zjevit a na základě toho můžeme formulovat atributy, které Ho vystihují, ale ne vyčerpávající definici – proto se asi protestant brání té definici Boha.

    S.V.H.:
    Na základě formulovaných atributů můžeme Boha definovat. I když samozřejmě ne vyčerpávajícím způsobem. „Bůh je entita, která existuje “od vždycky do vždycky”, stvořila veškeré jsoucno a je se světem neztotožněna, ale zároveň je ve světě přítomna“ je solidní definice Boha.
    Protestant se nejen brání definici Boha, on tvrdí, že o něm nemůžeme nic říct, že netušíme nic o jeho atributech. Proto třeba neví, jestli Michal náhodou není Bůh.

    carlos says:
    Tedy v té tabulce v jiném příspěvku jsem za 2.

    S.V.H.:
    Tak to se omlouvám, že jsem Vás zařadil ke špatnému tvrzení. Proč si tedy myslíte, že platí tvrzení 2?

  4. Slávek

    Carlosi, myslím že o tom to je. Ty jsi z veršů o tom, že otrok má poslouchat svého pána udělal verš, kdy zaměstnanec má poctivě pracovat pro svého zaměstnavatele. Prostě něco, co je pro tebe morálně přijatelnější.

    Máš ale pravdu v tom, že věřící může upravit své přesvědčení tak, aby bylo v souladu s jeho interpretací božích přání.

    Ta interpretace je ale jeho. Takže jsme zase na začátku a to tam, že představa o tom co údajně chce Bůh silně koreluje s tím, co chce ten který člověk. A samozřejmě, že každý věřící chce něco jiného. Věřící dokonce používají stejné části mozku, když uvažují o názorech boha a názorech svých.

  5. jack

    protestant:
    Nikdo vám nenařizuje s tím ztrácet čas… 🙂

    jack:
    A proč mi to píšete,já jsem si na nařizování neztěžoval!
    Proč raději neodpovíte na mou otázku,místo těch vašich plků.
    Existuje Kristus se kterým se s vírou setkáváte?

  6. jack

    carlos says:
    August 8, 2013 at 9:12 am

    Hypotéza o programátorovi je bezcenná a z hlediska programu žádný programátor neexistuje 🙂

    jack:
    A proč by jste měl uvažovat o programátorovi,když je tato entita, z pohledu programu,nezkoumatelná??

  7. S.V.H.

    carlos says:
    Čistě teoreticky si představte, že jste součástí nějaké počítačové hry (ne hráč, ale ta postava uvnitř). Jaké jsou vaše šance zkoumat programátora?

    S.V.H.:
    Celkem omezené, ale nějaké přece jen ano. Z toho, že naprogramoval hru, bych mohl usoudit, že má nějakou vůli, že je schopen konat nebo že je inteligentní (i když kdyby se v programu vyskytovaly nějaké mnou identifikovatelné chyby, mohl bych si myslet, že není inteligentní až tak moc 😉 ).
    I kdybych měl ovšem šance nulové, stále by byl prostě v množině neprozkoumaných entit. Takže moc nevím, jak to souvisí.

  8. Slávek

    Takovým dalším příkladem je dnes široce připomínané a ceněné desatero, které je ale často nebiblicky upravováno a verše, které jsou v bibli společně s ním zcela ignorovány.

  9. Slávek

    Programátor je samozřejmě z pohledu postavy v počítačové hře principiálně zkoumatelný. Není v tom sebemenší problém.

  10. carlos

    jack:
    PŘESNĚ!! Jako součást počítačové hry by jste VŮBEC NEUVAŽOVAL o nějakém programatorovi. Vy tuto chybu ale neustále děláte o programátorovi uvažujete a dokonce jste došli k přesvědčení,že programátor existuje! 🙁
    Snad uznáte,že dojít k takovému přesvědčení a přitom tvrdit,že se tato entita nedá ani zkoumat,může opravdu pouze psychicky narušený jedinec!

    Jacku, netrápí vás pomyšlení, že jste právě označil spoustu vědců a jiných obdivuhodných lidí, za psychicky narušené jedince? 🙂

    Navíc mi netvrdíme (nebo já), že se ta entita nedá zkoumat. Jen se nedá zkoumat stejnými prostředky jako stvořený svět. Tedy neplatí na ni ty skvělé vědecké postupy. (Skvělé myslím bez sarkazmu jelikož nám přinesli spoustu důležitých poznatků o tomto světě)

  11. Cestmír Berka

    V počítačové hře žádné postavy ve skutečnosti nejsou, stejně jako tam není krajina, stromy, auta. Jsou to jen shluky pixelů v nějakém tvaru. V hře jsou Král a jeho kůň v podstatě na stejné úrovni.

  12. jack

    carlos says:
    August 8, 2013 at 9:23 am
    Jacku, netrápí vás pomyšlení, že jste právě označil spoustu vědců a jiných obdivuhodných lidí, za psychicky narušené jedince? 🙂

    jack:
    A pročpak? Oni jsou snad vědci postavičkami v nějakém programu?? 🙂

  13. jack

    carlos says:
    August 8, 2013 at 9:23 am
    Navíc mi netvrdíme (nebo já), že se ta entita nedá zkoumat. Jen se nedá zkoumat stejnými prostředky jako stvořený svět.

    jack:
    ??? On existuje ještě nějaký jiný (nestvořený) svět,který se zkoumá jinými prostředky??? 🙁 🙁

  14. S.V.H.

    carlos says:
    Na tom fb to už někdo psal. Není pravda, že by křesťané věřili jen těm pasážím, které se jim líbí a že by Bůh měl stejné názory jako já (to by potom mohl být špagetové monstrum a né Bůh). Když jsem uvěřil, tak jsem musel celkem významnou část svého života přehodnotit podle toho co chce Bůh.
    Tady se podle mého ukazuje slabina vašeho přístupu, kdy pozorujete nějaký objekt a na základě toho pozorování jste přesvěčeni, že můžete udělat závěry (asi to ani jinak nejde). Potom tedy platí, že křesťan, který zaujal své názory podle božích názorů má stejné názory jako Bůh a vaše pozorování s mylným závěrem, že Bůh je pouze projecí toho člověka jelikož důzazy (Bůh má stejné názory jako on) to dosvědčují. To je s prominutím hloupost i když nepochybně jsou lidé hlásící se ke křesťanství u kterých je to pravda.

    S.V.H.:
    Pokud by měly všechny představy Boha, ve které lidé věří, stejné názory, mohlo by to tak být. Bůh má nějaké názory a věřící ty své podle něj upravují. Jelikož se ale názory připisované Bohu liší od věřícího k věřícímu a navíc korelují s názory daného věřícího, tak je pravděpodobné, že lidé prostě své názory připisují i svému Bohu.

  15. Michal Post author

    Občas jo 😀

    Ale občas mám i něco lepšího na práci … třeba vydělávat si na chleba 🙂

    OK, a co se tím zvoláním chtělo říct? Co je špatného na tom, že pro někoho je bůh a náboženství zajímavé téma?

  16. Mára

    Michal : Škoda, určitě by mu to neublížilo … někdy když si čtu názory lidí, že se chtějí nechat odkřtít, tak vůbec nechápu, co to je za požadavek. Vždyť to je bonus k běžnému životu, který není ani vidět.

  17. Mára

    Michal : Navíc si myslím, že je to ještě 2x větší těžký hřích než se nenechat pokřtít vůbec. Doslova tim dávají najevo – ignoruju své rodiče a Bůh mi může vlézt na hrb.

Comments are closed.