Jak funguje víra?

Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.

– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.

– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.

– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.

– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)

– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…

– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.

– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.

– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).

– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo

– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!

Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:

– víra jako taková je dobrá, je to ctnost. Jsme rádi, že ji máme.
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.

Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.

Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?

1,961 thoughts on “Jak funguje víra?

  1. Jarda

    Medea says:
    August 1, 2013 at 11:13 pm

    “vše, co o Bohu a jeho díle říkáme, nejsou definice, ale kulhající přirovnání”

    Je to veľmi bizarný výrok, ak ho berieme doslova, pretože množina všetkých všemohúcich bytostí: OmniPot, je (podľa kresťanov) jednodprvková a jej jediným prvkom je Boh, teda Boh sa dá extenzívne definovať ako prvok OmniPot. Čo je na výroku: “X je Boh, práve vtedy, keď je prvkom OmniPot”, “kulhající” a “prirovnaním” čoho k čomu, má byť tento výrok?

    Jarda:
    Je celkem pochopitelné, že když se náboženská tvrzení začnou rozebírat a kriticky posuzovat, musejí jejich hlasatelé začít intenzívně mlžit a a míchat hrušky s jablkama, aby nevypadali jako hlupáci. A je jedno, zda jde o vědce či VŠ prof. Nakonec má pravdu moje sestra, prostá žena, jinak hluboce věřící: “Ale kdoví, jak to vlastně bylo!”

  2. treebeard

    protestant: …..Jinými slovy, každá naše představa Boha – jakkoli ušlechtilá nebo teologicky sofistikovaná – je vždycky vedle.

    Súhlasím. Dokonca aj predstava, že Boh existuje, je vedľa 🙂

  3. jack

    protestant:
    Protože Medea tvrdí, že křesťané mají jiné názory než jsou názory těchto křesťanů … 🙂

    jack:
    ??? Vy znáte názory všech 1,6 miliardy lidí,kteří se označují za křesťany?? 🙂
    Kromě toho jste dříve tvrdil,že kdo je křesťan určuje pouze Ježíš Kristus!

    A pořád jste mi neodpověděl. To že se vy osobně setkáváte se vzkříšeným Kristem vy VÍTE nebo tomu pouze VĚŘÍTE! Jednu dobu jste totiž tyto pojmy chtěl striktně odlišovat.

  4. jack

    Cestmír Berka says:
    July 31, 2013 at 5:07 pm
    jacku, to nejsou odborníci na nedefinovatelnou entitu ale odborníci na víru v nedefinovatelnou entitu- a to je sakra rozdíl!

    jack:
    Je to možné,ale jedině podle nějaké jiné definice.
    Ale je možné,že se na obecné definici teologie ještě lidé neshodli. Každopádně v mnou uvedené definici se hovoří o nauce o Bohu,nikoliv o nauce o víře v Boha.

  5. jack

    protestant:
    Pud sebezáchovy funguje jen proto, že věříme, že se zachovat můžeme. Bez víry to prostě nejde.

    jack:
    Pud sebezáchovy mají i zvířata,mají tedy podle vás zvířata víru?? 🙁

  6. jack

    protestant:
    Odkaz tam máte.

    jack:
    To ale není definice,to je pouze názor autora článku! Nebo mi snad chcete říci,že pan Pokorný určuje znění definic? 🙁

  7. Medea

    Protestant: “Protože Medea tvrdí, že křesťané mají jiné názory než jsou názory těchto křesťanů”

    Jack, ja som hovorila o tom, že viaceré Protestantove názory, by boli pre väčšinu kresťanov neprijateľné.

    Ukážka:

    Michal: “Jsem já Bůh? Rozumíš té otázce? Jistěže rozumíš, a odpověď je jasná: NE, já (Michal) nejsem Bůh. V žádném smyslu, ani náhodou.”

    Protestant: “Otázce rozumím, ale té tvoji odpovědi ne. Jak můžeš vědět, že nejsi Bůh, když nevíš kdo či co je Bůh a když Bůh je nepopsatelný a nezobrazitelný?”

  8. jack

    protestant:
    Scientologická církev jeně co jako NDR

    jack:
    A třeba je jako NDR vaše církev! 🙂

  9. jack

    protestant:
    A víra MUSÍ být vědomá? Jak to víte?

    jack:
    Pouze u racionálně myslících lidí,kteří svou víru odůvodňují. Z tohoto pohledu jste vy věřící trochu jako zvířátka,že?

  10. jack

    protestant says:
    August 1, 2013 at 2:29 pm

    …..Jinými slovy, každá naše představa Boha – jakkoli ušlechtilá nebo teologicky sofistikovaná – je vždycky vedle.

    jack:
    JAK TO VÍTE??? VY BOHA ZNÁTE???

  11. protestant

    jack says:
    August 2, 2013 at 9:34 am
    protestant:
    Odkaz tam máte.

    jack:
    To ale není definice,to je pouze názor autora článku! Nebo mi snad chcete říci,že pan Pokorný určuje znění definic? 🙁

    protestant:
    Kdo určuje odkaz definic?

  12. protestant

    jack says:
    August 2, 2013 at 9:30 am
    protestant:
    Pud sebezáchovy funguje jen proto, že věříme, že se zachovat můžeme. Bez víry to prostě nejde.

    jack:
    Pud sebezáchovy mají i zvířata,mají tedy podle vás zvířata víru?? 🙁

    protestant:
    Podle Hejdánka ano. Viz mravenci….

  13. protestant

    jack says:
    August 2, 2013 at 9:22 am
    protestant:
    Protože Medea tvrdí, že křesťané mají jiné názory než jsou názory těchto křesťanů … 🙂

    jack:
    ??? Vy znáte názory všech 1,6 miliardy lidí,kteří se označují za křesťany?? 🙂

    protestant:
    Proč bych musel znát názory všech 2.1 miliardy lidí označujících se za křesťany k rozpoznání co je a co není křesťanský názor?

  14. protestant

    jack says:
    August 2, 2013 at 9:51 am
    protestant:
    A víra MUSÍ být vědomá? Jak to víte?

    jack:
    Pouze u racionálně myslících lidí,kteří svou víru odůvodňují. Z tohoto pohledu jste vy věřící trochu jako zvířátka,že?

    protestant:
    Všichni lidé jsou jen druhem zvířete.

  15. Jarda

    Jedna poznámka:

    “V očích Církve je manželství dvou nepokřtěných osob (založené civilním sňatkem) přirozeným dobrem, což plyne i z toho, že je považuje za nerozlučitelné. Manželství je totiž nutné z přirozeného zákona. Problém vzniká jen tehdy, když má pokřtěný pouhý civilní sňatek – takový člověk žije objektivně vzato v konkubinátu. Manželství, které je neplodné, splňuje jiné definiční znaky manželského společenství, jako je vzájemná láska a pomoc a proto představuje velkou hodnotu. Manželský akt, který nemůže vést k početí dítěte z důvodu objektivní biologické překážky je dovolený (proto je dovoleno užívat manželského práva i v průběhu těhotenství), pokud tato překážka není manželi zamýšlena jako ochrana před otěhotněním. Neplodní manželé jsou voláni k jinému typu služby ve společnosti a Církvi, mohou také přijmout cizí děti k adopci či do pěstounské péče. – See more at: http://www.stjoseph.cz/#sthash.28Te7eQc.dpuf

  16. Jarda

    Michale, něco pro tebe:

    “Připomeňme si, že víra je definována jako přilnutí rozumu k pravdám Bohem zjeveným a to na základě autority Toho, jenž je zjevuje. Duchovní život má víru za svůj princip, čerpající ze Zjevení své řádné rozumové vědění o daných tajemstvích. Aniž bychom popírali, že víra musí být obohacena láskou a růst v prostředí milujícího poznání, musíme trvat na tom, že aby byly víra s láskou ve skutečném duchovním životě sjednoceny, musí zůstat ve svých definicích formálně odlišené, a to jak v očích magisteria, tak teologie.

    [2] „Věřit znamená svěřit se milosrdné lásce, která vždy přijímá a odpouští, podporuje a orientuje život, ukazuje moc svou schopností narovnávat pokřivenost našich dějin“ (čl. 13). „Víra přetváří celého člověka, nakolik se otevírá lásce. V tomto spojení víry a lásky lze chápat formu poznání vlastního víře, její přesvědčivost, její schopnost osvěcovat naše kroky. Víra poznává, nakolik se pojí k lásce, neboť láska přináší světlo. Porozumění víry se rodí z přijetí velké Boží lásky, která nás vnitřně přetváří a dává nám nové oči, abychom viděli realitu“ (čl. 26).

    [3] „Život ve víře je jakožto synovská existence uznáváním původního a radikálního daru, který je základem lidské existence a lze jej shrnout větou sv. Pavla z listu Korinťanům: „Máš něco, co bys nebyl dostal?“ (1 Kor 4,7)“ (čl. 19). Týká se to daru stvoření nebo daru milosti? „Ten, který věří, je přijetím daru víry přetvořen v nové stvoření, dostává se mu nového bytí, synovského bytí, stává se synem v Synu; to je řečeno správně, není však výslovně uvedeno, zda tato novost je součástí přirozeného řádu v jeho návaznosti na stvoření nebo zda je překračuje.

    [4] „Světlo víry má totiž jedinečnou povahu, neboť dokáže osvěcovat celou lidskou existenci“ (čl. 4). „Pro tyto křesťany, kteří se setkali s živým Bohem zjeveným v Kristu, byla víra „matkou“, protože je přivedla na svět, zrodila v nich božský život, novou zkušenost, zářivou vizi existence, pro niž byli hotovi vydávat veřejné svědectví až do konce“ (čl. 5). „Druhý vatikánský koncil dal zazářit víře v lidské zkušenosti a vydal se tak cestami soudobého člověka. Tímto způsobem se ukázalo, jak víra obohacuje lidskou existenci ve všech jejích dimenzích“ (čl. 6). „Víra, naděje a láska vytváří podivuhodné sepětí, dynamismus křesťanské existence směřující k plnému společenství s Bohem“ (čl. 7). „Věřit znamená svěřit se milosrdné lásce, která vždy přijímá a odpouští, podporuje a orientuje život, ukazuje moc svou schopností narovnávat pokřivenost našich dějin“ (čl. 13). „Počátek spásy je otevření se něčemu předcházejícímu, původnímu daru, který potvrzuje život a opatruje existenci“ (čl. 19). „Věřící je přetvořen Láskou, které se otevřel ve víře, a ve svém otevření této Lásce, která mu byla nabídnuta, rozpíná se jeho existence za sebe“ (čl. 21). „
    – See more at: http://www.stjoseph.cz/#sthash.OumDqvWA.dpuf

  17. Jarda

    Michal says:
    August 1, 2013 at 10:09 pm

    Jardo jasně! Budu rád! Dej mi kdyžtak potom vědět, zda případně co Ti ctihodní pánové odpověděli…

    Vážený pane,

    problém tohoto textu, jako i dalších na uvedeném webu, je příliš mnoho podivných, vědecky neověřitelných, předpokladů a svérázných interperetací Písma svatého. Z toho potom autoři skládají svůj obraz “vyvrácení” křesťasntví. Ale ve skutečnosti, když se na to podíváte nezaujatě, musíte mít daleko větší “víru” v tento ateismus, než víru v Krista.

    S pozdravem
    P. Jiří Špiřík

  18. Cestmír Berka

    Pan Špiřík nepřekvapil. Já v textu “Jak funguje víra” vědecky neověřitelné předpoklady a svérázné interpretace Písma svatého nevidím. Všeobecně se o svérázné interpretace Písma svatého starají hlavně věřící- co já četl různých naprosto neuvěřitelných a rozporných tvrzení křesťanů…

  19. Jirka

    víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.

    A z čeho usuzuješ, že to “nefunguje”?

Comments are closed.