Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.
– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.
– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.
– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.
– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)
– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…
– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.
– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.
– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).
– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo
– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!
Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.
Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.
Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?
protestant:
Nejsem sice Hejdánek, ale myslím, že to není zase až tak složité. Prostě bez víry, že má smysl obnovovat mraveniště by mravenci mraveniště neobnovili.
protestant:
Pud sebezáchovy funguje jen proto, že věříme, že se zachovat můžeme. Bez víry to prostě nejde.
S.V.H.:
Vy si opravdu myslíte, že ti jednotliví mravenci skutečně věří, že má smysl obnovovat mraveniště a zajistit podmínky pro přežití další generace? Že jsou si vědomí důsledků svých činů (když tady naskládám jehličí tímto způsobem, budou se mít kukly lépe), věří, že mají smysl, a podle toho jednají?
A co takový strom, když se na jaře začíná zelenat a nasadí na květ? Také si uvědomuje, proč to dělá, a věří, že to má smysl?
Jarda says:
…
Pokud jste četl můj článek, víte, že agnostiky a ateisty nepodceňuji, je mi ale líto, že se takhle ochuzují a sami přesvědčují o tom, jak ten svět a život nakonec za nic nestojí: peníze a sex – a potom už jen plky. …
S.V.H.:
Tak pan profesor agnostiky a ateisty nepodceňuje, ale myslí si, že ve svém ochuzeném světě a životě vidí jen peníze a sex (a zbytek jsou plky). Zajímalo by mě, co si myslí o někom, koho podceňuje. 🙂
jack says:
July 31, 2013 at 10:30 pm
protestant:
Obecná definice: teologie je reflexí víry – v teologii běží o interpretaci víry, její domýšlení a konfrontaci s dějinnými modely naší orientace ve světě….
jack:
Dejte prosím odkaz,odkud máte tuto definici.
protestant:
Odkaz tam máte.
jack says:
July 31, 2013 at 10:38 pm
protestant says:
July 31, 2013 at 7:11 pm
to Berka:
Církev = společenství křesťanů
jack:
Scientologická církev je společenství křesťanů??
protestant:
Scientologická církev jeně co jako NDR
S.V.H. says:
Vy si opravdu myslíte, že ti jednotliví mravenci skutečně věří, že má smysl obnovovat mraveniště a zajistit podmínky pro přežití další generace? Že jsou si vědomí důsledků svých činů (když tady naskládám jehličí tímto způsobem, budou se mít kukly lépe), věří, že mají smysl, a podle toho jednají?
A co takový strom, když se na jaře začíná zelenat a nasadí na květ? Také si uvědomuje, proč to dělá, a věří, že to má smysl?
protestant:
A víra MUSÍ být vědomá? Jak to víte?
protestant:
A víra MUSÍ být vědomá? Jak to víte?
S.V.H.:
Dle mého soudu se víra v to, že má něco smysl, bez vědomí neobejde.
to protestant: Pretože veriť sa dá iba pomocou vedomia. Dokonca aj v prípade, že veriť = dúfať. 🙂
Viera = nádej?
Mmm, tak prečo potom Pavol nenapísal: “to dvoje”? 😀
Protestant: “Církev = společenství křesťanů”
Protestant, viď slovník:
veriť = dúfať bola protestantova téza pred nejakým časom. tento citát by sa nám vtedy hodil 🙂
Ale bez ohľadu na rôzne definície slova viera, dokonca aj tú protestantovu, veriť je činnosť vyžadujúca si vedomie, ba čo viac “uvedomelosť”, schopnosť vnímať veci s pochopením ich širšieho významu a dôsledkov. Rastlina pravdepodobne vedomie nemá, ba ani tie mravce nevnímajú “uvedomelo”, te sú ovládané chemickými signálmi. Nevieme to síce naisto, ale naše znalosti o ich orgánoch a zmysloch, naše pokusy zamerané na schopnosti rôznych živočíchov, nám dosť silno podopierajú hypotézu, že takýto druh vedomia nemajú. Ešte schopnosť primátov alebo šeliem pamätať si nejaké zložitejšie emócie je veľmi obmedzená. Pes sa napr. veľmi ľahko vyrovná so stratou vedúceho postavenia vo “svorke” (čiže rodine), čo je spôsobené zrejme s tým, že toto svoje postavenie nikdy v mysli neanalyzoval, nemal pocity vodcu (napr. hrdosť), len jednoducho vypĺňal priestor, ktorý mu na jednanie rodina nechala. A keď mu ho nenechá, nevznikne nijaká urazenosť ano frustrácia – šlo to a teraz to nedje. Punktum.
A viera, nech už ju definujeme akokoľve, patrí medzi takéto vyššie emócie. Tá náboženská by dokonca mala byť tou najvyššou emóciou. Nejaká asociácia “stlačím zelený gombík a vypadne žrádlo” by vierou nemala byť.
V podstate neviem, či slovo cirkev použil niekto už pred Ježišom. A neviem, aké aramejské alebo grécke slovo Ježiš použil. Anglický preklad Biblie hovorí “church”, čo znamená aj kostol.
Možno chcel Ježiš na Skale (Petrovi) naozaj vybudovať len nejaký chrám. Ale Ježiš zomrel a tak si Pavol vybudoval, čo chcel on – organizáciu. A ak chcel Ježiš náhodou naozaj organizáciu, nepovedal akú.
to Medea:
Církev (řecky κυριακή ἐκκλησία shromáždění Pánovo [z κύριος Pán – tj. Ježíš Kristus a ἐκκαλεὶν svolávat],
https://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADrkev
Taktéž z Wikipedie:
Církev a náboženská společnost je definovaná (resp. jsou definované) v § 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, jako „dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování a duchovní služby.“
Treebeard: “veriť = dúfať bola protestantova téza pred nejakým časom”
Ja viem 🙂
Ale to už zabíháme od tématu, podstata sporu je jinde- nedefinovatelný a nepopsatelný bůh a víra v nepopsatelné a nedefinovatelné…
Treebeard: “Možno chcel Ježiš na Skale (Petrovi) naozaj vybudovať len nejaký chrám.”
Pôvodný význam gréckeho slova ἐκκλησία je “zhromaždenie”.
Boh ako nositeľ superiórnych atribútov je dobre definovateľný.
Celý ten spor o “nedefinovateľnosti” Boha, iniciovaný Protestantom, je účelový a ničotný. Protestant jednoducho chce dosiahnuť, aby jeho ne-pojem “nedefinovateľného” Boha, nebol logicky analyzovateľný 🙂 ale to, či je nejaký Boh “definovateľný” alebo “nedefinovateľný” (čo to slovo, preboha, znamená?!), je pre ateistu irelevantné. Ja ako (pozitívna) ateistka popieram existenciu bytostí, ktoré sú všemohúce, vševedúce, večné, nesmrteľné, s nekonečnou mentálnou kapacitou, nepodriadené fyzikálnym zákonom, … . Predpokladá Protestant o svojom Bohu, že je všemohúci alebo vševedúci alebo večný alebo nesmrteľný alebo s nekonečnou mentálnou kapacitou alebo nepodriadený fyzikálnym zákonom … ? Ak áno, tak jeho existenciu popieram, ak nie, tak si nezaslúži byť nazývaný “Bohom”. 🙂
….Musíme si uvědomit, že vše, co o Bohu a jeho díle říkáme, nejsou definice, ale kulhající přirovnání. Sám Ježíš o Božím království mluvil v podobenstvích, která vyjadřují vždy jen určitou stránku věci a nesmí se z nich vyvozovat další a další důsledky. Myšlenka zástupné oběti nepopisuje jak a proč Ježíš zemřel, ale pokouší se dodatečně vysvětlit význam jeho smrti pro nás a pro naši spásu……
http://brno1.evangnet.cz/node/341
to medea: Fajn, naučil som sa niečo nové. Otázkou ostáva, či to Ježiš Petrovi hovoril po grécky a aké slovo použil, pokiaľ hovoril aramejsky.
Povedať, “na tebe vybudujem svoje zhromaždenie” neznie príliš dobre, malo to teda asi aj význam “spolok” či “spoločenstvo”. Každopádne, dnes to znamená “spoločenstvo s inštitúciami”. Majetok cirkvi dnes znamená majetok tých inštitúcií, nie majetok členov.
Nevedno, či Ježiš si predstavoval práve to 🙂
Spojku “alebo” používam len v zlučovacom význame, tak ako je to bežné v matematike, teda “p alebo q” znamená, že aspoň jeden z výrokov p a q platí.