Jak funguje víra?

Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.

– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.

– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.

– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.

– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)

– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…

– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.

– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.

– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).

– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo

– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!

Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:

– víra jako taková je dobrá, je to ctnost. Jsme rádi, že ji máme.
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.

Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.

Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?

1,961 thoughts on “Jak funguje víra?

  1. jack

    Mára says:
    July 29, 2013 at 4:58 pm

    Kluci ušatí … zkoušeli jste si večer kleknout u postele a zkusit se pomodlit? Otče náš?

    jack:
    S tím nemám problém,pouze bych chtěl od vás ROZUMNĚ vysvětlit,PROČ se mám modlit zrovna k Otci,tedy k vašemu bohu,když jich prý existují desítky.

  2. jack

    martiXXX says:
    July 29, 2013 at 5:04 pm

    Slova mají mnoho významů..slouží jako prostředek komukace na společenské úrovni; jinak každý má pod slovem jiný pocit, jinou emocionální historii toho slova, jinou představu…židle to ještě jde——každý si může představit jinou židli…a le co třeba láska, pocit, nadšení, atd.

    jack:
    Nechápu!! Ptal jsem se manželky na všechny tři pojmy a pokaždé jsme oba věděli o čem mluvíme. 🙁

  3. Cestmír Berka

    Když je Bůh nedefinovatelný, proč mu mám říkat Otče? Křesťan Pelagius nám sice tady před časem psal, že to je zvyk a že by mu klidně říkal “Matko”…

  4. martiXXX

    jack, to si pouze myslíte, že mluvíte o stejných věcech…..společenské podmínění…když mluvíte o věci, tak to ještě jde…ale u abstraknějších pojmů je to problém……

  5. Cestmír Berka

    Mystiku, co je abstraktního na starším otci, který měl rád skopové a chce, aby si lidské samičky do svatby chránily neporušenost hymenu?

  6. Aniryba

    jack, to si pouze myslíte, že mluvíte o stejných věcech…..společenské podmínění… když mluvíte o věci, tak to ještě jde…ale u abstraknějších pojmů je to problém……

    Myslím že sonda Planck je dost komplexní zařízení v mnoha ohledech potřebuje abstraktní koncepty matematické (malá odbočka, Martixxxi občas tu vykřikuješ že věda je moc materialistická a podceňuješ poznání zákonitostí vztahů matérie) a přece se ti lidé dovedou dohodnout… a sonda funguje (fungovala). Ale asi mi řekneš že si jenom myslím že fungovala 🙂

  7. protestant

    jack:
    ……..Jestliže použiji slovo “televize”,pod kterým já rozumím toto: “Televize je široce používaný jednosměrný dálkový telekomunikační systém vysílání a přijímání televizního signálu – obrazu a zvuku.”…..

    protestant:
    Pro mne je televize instituce zabývající se výrobou pořadů…

  8. Cestmír Berka

    Takže když je vysíláno něco, co ta instituce nevyrobila, tak to není televize?

  9. protestant

    Když je něco vysíláno, tak je to “televizní vysílání”. A zobrazováno je to na “televizním přijímači” či “televizoru”. Tedy jedině ta instituce je “televize”.

  10. Michal Post author

    Protestant: “Tedy jedině ta instituce je “televize”.”

    Zvláštní, já myslel, že televize je to, na co právě koukám, a to není instituce, ale elektronický přístroj…

  11. Cestmír Berka

    Když napíšeš, že se teď koukáš na televizi, Protestant to pochopí tak, že stojíš před budovou…my ostatní to pochopíme tak, že “čumíš na bednu” . Zvláštní…

  12. Medea

    “Televize” je homonymum, ktoré môže označovať inštitúciu, ale aj televízor 🙂

    televise [-iz-], televize, -e ž. (z řec. + lat. zákl.) 1. vysílání, přenos obrazu na dálku pomocí elektromagnetických vln: vynález t.; černobílá, barevná t.; průmyslová t.; dívat se na t-i televizní program; vystupovat v t-i 2. instituce, kt. toto vysílání a jeho program zajišťuje: Československá t.; ředitel t. 3. hovor. televizní přijímač: koupit si t-i; televisní, televizní příd.: t. obrazovka, anténa; t. kamera; t. přijímač televizor; t. vysílač; t. studio; t. obraz; t. signál; t. technika; t. přenosový vůz; t. kanál; t. přenos, vysílání; t. program; t. hra; t. inscenace (hry); t. autor; → přísl. televisně, televizně řidč.: t. uskutečněný přenos televizí; → podst. televisnost, televiznost, -i ž. kniž. vhodnost pro televizi, pro televizní zpracování: t. dramatického díla; televisace, televizace, -e ž. řidč. zavádění, zavedení televize; televisor [-zo-], televizor, -u m. přístroj určený k příjmu televizního vysílání; televizní přijímač: t. s velkou obrazovkou; → expr. zdrob. televisorek, televizorek, -rku m. (6. mn. -rcích)

    http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php

  13. Cestmír Berka

    Protestante, používáš tenhle způsob komunikace i v občanském životě nebo jen tady? ( tady= na tomto webu)? Třeba, že neřekneš svým přátelům místo: “jdu domů” , protože je to nedokonalé, ale řekneš: ” jdu domů, což je do svého bydliště, které pokládám za svůj domov, nikoli k vám domů”?

  14. protestant

    Jen jsem chtěl ukázat, že i u tak jednoduchého pojmu jako je “televize” není jeho obsah jednoznačný a dva lidé mohou mluvit o dvou různých věcech.
    Natož u pojmů “bůh”

    🙂

  15. Cestmír Berka

    A k čemu se sakra máme na Márovo doporučení modlit, když Otec může být klidně Matka?

  16. Cestmír Berka

    Já to zkusím: Nedefinovatelné Něco, které přebýváš všude…… nééé, to je blbý 😀

  17. Cestmír Berka

    Mystiku, než se pustíme do rostlin…už jsi zjistil, jestli jsi tady správně “u ateistů”?

Comments are closed.