Jak funguje víra?

Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.

– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.

– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.

– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.

– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)

– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…

– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.

– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.

– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).

– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo

– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!

Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:

– víra jako taková je dobrá, je to ctnost. Jsme rádi, že ji máme.
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.

Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.

Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?

1,961 thoughts on “Jak funguje víra?

  1. S.V.H.

    Michal says:
    Nechcete mi někdo zkusit najít článek z rozumnévíry.cz, který stojí za reakci?

    S.V.H.:
    Celé jsem četl jen tři, ale co třeba vzhledem k tvým znalostem Bible (a Ehrmana) toto:

    http://rozumnavira.cz/apologetika/107-bible-plna-chyb-aneb-mnoho-povyku-pro-nic.html

    Ale těžko říct, jestli by to dalo na celý článek (autor se tam zabývá jen chybami při přepisech a pozdějšími vsuvkami a ignoruje kontradikce jednotlivých částí nebo rozpory s realitou).
    Možná by šlo v jediném článku reagovat na více článků z Rozumné víry – ke každému by to na odstaveček nebo dva možná dalo.

  2. Michal Post author

    SVH, výborný nápad! OK, napíšu článek, kde okomentuji více těch článků z rozumné víry. Super!

  3. Medea

    Je peklo stav alebo miesto?:

    Netreba zabúdať na vzkriesenie tela. Podľa tradičných kresťanských predstáv, čakajú zatratencov po ich smrti večné pekelné muky. Najprv budú vystavené týmto mukám duše zatratencov a po vzkriesení aj telá zatratencov. Teda ak môže byť v pekle priestorový objekt – telo, tak peklo je aj miesto (alebo bude miestom).

    Utrpenie zatratencov:

    Poďla scholastikov, čakajú zatratencov v pekle tresty poena damni (odlúčenie od Boha – zdroja všetkých dobrých vecí) a poena sensus (utrpenie zmyslov).

    Podstata pekelného ohňa:

    A čo sa týka podstaty pekelného ohňa, tak väčšina teológov považovala (minimálne) do 19. storočia pekelný oheň za materiálny.

    Viď katolícku dogmatiku od Ludwiga Otta: Fundamentals of Catholic Dogma (1955), v V.1.4. sa tam píše pekle.

    Inak, onoho času, som v jednom mojom príspevku, ohľadom pekla, citovala Katolícku encyklopédiu zo začiatku 20. storočia: http://www.i-ateismus.cz/gotoid.php?id=35463

    A tu som citovala Tridentský katechizmus zo 16. storočia: http://www.i-ateismus.cz/gotoid.php?id=35462

  4. Medea

    SVH, tým pekelným zostupom Ježiša, po jeho ukrižovaní, sa v stredoveku rozumel zostup Ježišovej duše do predpeklia otcov (Limbus Patrum), kde čakali na svoju spásu duše ľudí, ktorí umreli pred Ježišovým ukrižovaním. Dnes sa ten “zostup” obvykle chápe ako nejaké medziobdobie medzi Ježišovou smrťou a jeho vzkriesením, počas ktorého Ježiš oslobodil duše mŕtvych hodné spásy, teda nechápe sa to (obvykle) tak, že Ježiš zostúpil k pekelným démonom a zatratencom.

  5. Medea

    Michal: “Nechcete mi někdo zkusit najít článek z rozumnévíry.cz, který stojí za reakci?”

    Michal, podľa mňa reagovať článkom na primitívne texty internetových pošukov, je len strata času. Radšej, by si mohol rozoberať články nejakých veriacich filozofov alebo teológov.

  6. S.V.H.

    Medea says:
    SVH, tým pekelným zostupom Ježiša, po jeho ukrižovaní, sa v stredoveku rozumel zostup Ježišovej duše do predpeklia otcov (Limbus Patrum), kde čakali na svoju spásu duše ľudí, ktorí umreli pred Ježišovým ukrižovaním. Dnes sa ten “zostup” obvykle chápe ako nejaké medziobdobie medzi Ježišovou smrťou a jeho vzkriesením, počas ktorého Ježiš oslobodil duše mŕtvych hodné spásy, teda nechápe sa to (obvykle) tak, že Ježiš zostúpil k pekelným démonom a zatratencom.

    S.V.H.:
    V katechismu sice mluví o sestupu Krista do předpeklí, ale stejně tak mluví i o sestupu do pekla (paragrafy 631, 632, 633, 634, 636 na http://www.katechismus.cz/ ). Vypadá to, že to považují za synonyma (což podle mě nejsou), nebo to možná jen motají dohromady, a nebo byl Ježíš jak v předpeklí, tak v pekle. Každopádně i v předpeklí “ti, kteří tam jsou, jsou zbaveni patření na Boha” (paragraf 633).

    Pokud je peklo primárně definováno jako odloučení od Boha, byl buď Kristus po nějakou dobu od Boha odloučen (což je dle mého soudu v rozporu s učením o Nejsvětější trojici), nebo ať sestoupil, kam sestoupil, nesestoupil do pekla (ač se to výslovně tvrdí), anebo peklo přestalo být dočasně peklem (takové šalamounské řešení, aby se vlk nažral).

  7. Michal Post author

    Médea: Michal, podľa mňa reagovať článkom na primitívne texty internetových pošukov, je len strata času. Radšej, by si mohol rozoberať články nejakých veriacich filozofov alebo teológov.

    Médeo, jasně, máš pravdu – ale spousta lidí těm článkům věří a oceňují je… nebylo by dobré tomu věnovat aspoň jeden článek? Kdyby mi pak někdo napsal odkaz na tenhle web, jenom bych mu odpověděl zase tím jedním odkazem na tenhle článek… Ne?

  8. Michal Post author

    Médeo, jaké je stanovisko oficiální (?) teologie k evoluci? Jaké jsou jejich postoje

    1) k samotnému faktu evoluce (došlo k ní? Nedošlo k ní?)
    2) k mechanismu, který ji řídí (ID vs. přírodní výběr)
    3) k teologickým problémům s evolucí spojeným (neexistence Adama a Evy, lidská duše, prvotní hřích, smysl Ježíšovy oběti, atd.)

  9. Medea

    S.V.H.: “Vypadá to, že to považují za synonyma (což podle mě nejsou), nebo to možná jen motají dohromady, …”

    Nepovažujú. Zatratenie je trvalý stav, teda v tomto kontexte sa jedná o homonymické použitie slova “peklo”.

  10. martiXXX

    Církve a konkrétní náboženství jsou pro průměrné lidi. Pro lidi, kteří musí být v nějaké skupině, stádu, aby měli identitu. Aby jim někdo řekl, jak to je. Tak se chovají i průměrní ateisté. Každý musí jít svou cestou sám, bez dogmat, organizací, vzorů a autorit.

  11. Michal Post author

    Aha, to je zajímavé, tenhle komentář jsem přehlédl. To IMHO není příliš slučitelný postoj s evolucí…

    Médeo, a co teologové jiných církví? Co postoj pravoslavných, a co postoje Protestantů?

  12. Medea

    No, pravoslávni a protestantské cirkvi nemajú svoj učiteľský úrad cirkvi – Magistérium 🙂 teda nejaké ostré univerzálne vyhlásenia za tieto denominácie nie sú možné. Mám dojem, že mnoho pravoslávnych teológov sympatizuje s kreacionizmom, ale nájdu sa aj teológovia zastávajúci (teistickú) evolúciu.

  13. Michal Post author

    Jasně, myslím že u pravoslavných to takto opravdu je. Ostatně i u těch Katolíků to jejich stanovisko příliš slučitelné s vědeckou teorií evoluce, hnanou motorem přírodního výběru, není.

    OK, a jak je to u Protestantů? Tam těch církví jsou tisíce, není tam žádné Magistérium, jasně – ale i tak: k čemu se jejich teologové nejčastěji kloní?

  14. Medea

    To SVH:

    Limbus Patrum v (starej) Katolíckej encyklopédii: http://www.newadvent.org/cathen/09256a.htm

    A čo hovorí Tomáš Akvinský (v Teologickej summe) o Kristovom zostúpení do pekiel:

    Musí se říci, že se dvojmo říká, že něco někde jest. Jedním způsobem skrze svůj účinek. A tím způsobem sestoupil Kristus do každého pekla; ale jinak a jinak. Neboť na peklo zavržených měl ten účinek, že, sestoupiv do pekel, usvědčil je z jejich nevěry a zloby. Těm pak, kteří byli drženi v očistci, dal naději dosažení slávy. Svatým Otcům pak, kteří byli v pekle drženi pouze za prvotní hřích, vlil světlo věčné slávy. Jiným způsobem se říká, že něco je někde skrze svou bytnost. A tímto způsobem sestoupila duše Kristova jen na místo pekla, kde byli drženi spravedliví, aby také podle duše a místa navštívil ty, které vnitřně navštěvoval skrze milost podle božství. Jsa pak takto v jedné části pekla, rozléval svůj účinek nějak do všech částí pekla, jako utrpením na jednom místě země osvobodil celý svět svým umučením.

    (Tomáš Akvinský: STh. III q. 52 a. 2 co.)

  15. Michal Post author

    Médeo, a Ty jsi citovala Tomáškův Katechismus – nezměnilo se stanovisko Katolíků po II. Vatikánském koncilu?

  16. Medea

    Michal: “OK, a jak je to u Protestantů? Tam těch církví jsou tisíce, není tam žádné Magistérium, jasně – ale i tak: k čemu se jejich teologové nejčastěji kloní?”

    No, v USA sa klonia ku kreacionizmu a v EU je to pestré 🙂

  17. Medea

    Michal, v predošlých odkazoch som necitovala Tomáškov katechizmus, ale Tridentský katechizmus zo 16. storočia. Téza o existencii pekla je však dogma, teda platí aj po II VC. V modernom katechizme sa však o pekle hovorí trochu diplomatickejšie 🙂

    1034 Ježiš často hovorí o „pekle“ („gehenne“), o „neuhasiteľnom ohni“ , ktorý je určený tým, čo až do konca svojho života odmietajú veriť a obrátiť sa, a kde môžu zahynúť naraz duša i telo. Ježiš závažnými slovami oznamuje, že „pošle svojich anjelov a vyzbierajú z jeho kráľovstva… tých, čo páchajú neprávosť, a hodia ich do ohnivej pece“ (Mt 13,41-42) a že vyhlási odsúdenie: „Odíďte odo mňa, zlorečení, do večného ohňa“ (Mt 25,41).

    1035 Učenie Cirkvi potvrdzuje, že jestvuje peklo(393) a že je večné. Duše tých, čo zomierajú v stave smrteľného hriechu, zostupujú hneď po smrti do pekla, kde trpia pekelné muky, „večný oheň“. Hlavný trest pekla spočíva vo večnej odlúčenosti od Boha, lebo jedine v ňom môže mať človek život a blaženosť, pre ktoré bol stvorený a po ktorých túži.

    http://www.katechizmus.sk/?action=getk&kid=1219

  18. Medea

    Keď už citujem z toho moderného katechizmu, tak ešte odcitujem aj o tom zostupe Krista do pekiel :):

    632 Početné tvrdenia Nového zákona, že Ježiš „vstal z mŕtvych“ (1Kor 15,20), predpokladajú, že pred svojím vzkriesením sa zdržiaval na mieste pobytu zosnulých. To je prvý význam, ktorý apoštolské ohlasovanie dalo Ježišovmu zostúpeniu do pekiel (čiže k zosnulým): Ježiš zakúsil smrť ako všetci ľudia a svojou dušou zostúpil na miesto pobytu zosnulých. No zostúpil tam ako Spasiteľ a ohlasoval dobrú zvesť duchom, ktorí tam boli uväznení.

    633 Miesto pobytu zosnulých, kam po smrti zostúpil Kristus, volá Sväté písmo „predpeklie“ (po latinsky inferi), „šeól“ (po hebrejsky) alebo „hades“ (po grécky), lebo tí, čo sa tam nachádzajú, sú pozbavení videnia Boha. Taký bol totiž pred príchodom Vykupiteľa údel všetkých zosnulých, či už zlých, alebo spravodlivých. To však neznamená, že ich údel bol rovnaký, ako to ukazuje Ježiš v podobenstve o biednom Lazárovi, ktorý bol prijatý „do Abrahámovho lona“. „Duše týchto spravodlivých, ktoré v Abrahámovom lone očakávali Spasiteľa, oslobodil Kristus Pán, keď zostúpil do pekiel.“ (1033) Ježiš nezostúpil do pekiel (k zosnulým), aby vyslobodil zatratených, ani aby zničil peklo zatratenia, ale aby vyslobodil spravodlivých, ktorí ho predišli.

    634 „Preto sa evanjelium zvestovalo aj mŕtvym…“ (1Pt 4,6). Zostúpenie k zosnulým je plným zavŕšením evanjeliového ohlasovania spásy. Je poslednou fázou Ježišovho mesiášskeho poslania, fázou zhustenou v čase, ale nesmierne rozsiahlou svojím skutočným významom, ktorým je rozšírenie vykupiteľského diela(605) na všetkých ľudí všetkých čias a na všetkých miestach, lebo všetci tí, čo sú spasení, dostali účasť na vykúpení.

    635 Kristus teda zostúpil do hlbín smrti, aby mŕtvi počuli hlas Božieho Syna a aby tí, čo ho počujú, žili. Ježiš, „Pôvodca života“, svojou „smrťou zničil toho, ktorý vládol nad smrťou, čiže diabla, a vyslobodil tých, ktorých celý život zotročoval strach pred smrťou“ (Hebr 2,14-15). Vzkriesený Kristus má odvtedy „kľúče od smrti a podsvetia“ (Zjv 1,18) a „na meno Ježiš“ sa zohýna „každé koleno v nebi, na zemi i v podsvetí“ (Flp 2,10).
    „Aké je dnes veľké ticho na zemi! Veľké ticho a osamelosť. Veľké ticho, lebo Kráľ spí. Zem sa zľakla a zatíchla, lebo Boh v tele zaspal a zobudil tých, čo spali od vekov… Ide hľadať [Adama, nášho] prvého otca ako stratenú ovcu. Chce navštíviť tých, čo sedia vo tme a v tôni smrti. Áno, Boh a jeho Syn idú vyslobodiť z múk uväzneného Adama a s ním uväznenú Evu… Ja som tvoj Boh a kvôli tebe som sa stal tvojím synom… Prebuď sa ty, čo spíš! Veď som ťa nestvoril na to, aby si bol uväznený v podsvetí. Vstaň z mŕtvych; ja som život tých, čo zomreli.“

    http://www.katechizmus.sk/?action=getk&kid=866

Comments are closed.