Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.
– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.
– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.
– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.
– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)
– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…
– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.
– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.
– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).
– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo
– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!
Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.
Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.
Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?
Čestmír: Děkuji za odkaz.
carlos says:
July 17, 2013 at 8:40 am
To první co mě k tomu napadá je potřeba definovat si výchozí stav.
1. Kde se tady vzalo to co tady je? a) materiální vesmír tu byl vždycky, nemá počátek ani konec, prostě tady je a nějak se tranformuje. Tento názor, ale podle mého odporuje známým faktům – ještě jsem neviděl, že by něco hmotného existovalo samo od sebe. b) existuje tu nějaká duchvní bytost nebo existence, která nevznikla, ale je tu od vždycky, nemá počátek ani konec. Říjejme tomu bůh. Problém s tímto tvrzením, je ten, že je nezávislé na zákonitostech matriálního světa a je tedy nezkoumatelný. Ošklivě řečeno “jde to přihnout jak potřebujeme”.
Já jsem si z těchto dvou neověřitelných přístupů vybral ten druhý, ateisté si vybrali ten první (když tak mě opravte). Oba přístupy jsou záležitostí víry a né vědy.
Souhlas?
jack:
Tomuto vyvozování právě vůbec nerozumím.
Co to znamená,že něco hmotného nemůže existovat samo od sebe?
A jestli to znamená,že něco hmotného nemůže vzniknout samo od sebe,tak co jste s Bohem vyřešil? Z čeho to potom stvořil Bůh? A hlavně jste vytvořil v otázce vzniku vesmíru další otázku,vzniku Boha.
Michal: Nevěřím v takovéto “zázraky”, myslím že jsou pro chod světa zbytečné. Nicméně i když jsem životem někdy dost “unaven” a chtěl bych po smrti splynout s ničím, tuším že se mi to nevyplní a že existuje reinkarnace, neb proč by měla paní Nováková za svých 50 let tady přijít na věčnost do nebe anebo do pekla – hrubý nepoměr. Nicméně nejraději bych opravdu byl kdyby život byl opravdu náhoda a tedy by platilo že “vše je dovoleno”. Jak ale říkám, mám blbý pocit že tomu tak není… Jinak ta kniha se dá stáhnout třeba tady namluvená dost kvalitně, cca 4 hodiny poslechu: http://www.uloz.to/xNaRBnP/filozofie-rar
Pavle, děkuji za odkaz; ten archiv je zaheslovaný, máš prosím heslo?
carlos says:
July 17, 2013 at 9:53 am
Pro mě je důležité shodnout (nebo teoreticky přijmou) se na tezi, že ta entita je pro bytosti v systému, za použití nástrojů tohoto systému, nepoznatelná.
jack:
Tím jste ale právě vyjádřil skutečnost,že neexistují žádné indicie se domnívat,že by nějaká taková entita měla existovat!!
Jinak, podle mě rozhodně není vše dovoleno, ani pokud Bůh neexistuje. Proč nejdu, a nevykradu první obchod, a tím si “nepřilepším”? No právě proto, že zdaleka “není vše dovoleno”. Máme každý svoje svědomí, a tam kde to svádí, abychom jednali v rozporu s ním, je zde naše lidská spravedlnost a naše zákony. Žel, lidská spravedlnost bohužel docela často selhává.
Já bych považoval za super, kdyby existovala “vyšší spravedlnost” v podobě Boha, který různé zločince a podvodníky, na které nedosáhla lidská spravedlnost, po zásluze potrestá. JENŽE, to by nesměl být Bůh křesťanský – protože ten trestá primárně za nevíru, a vírou lze vše odčinit. Takže v takového boha ani nedoufám. Takový bůh “po zásluze neexistuje” 🙂
Pavle, myslíš Zezulku, jehož pokračovatelem je biotronik Pfeiffer? ( Pana Pfeiffera si mnozí budou pamatovat z TV, kde stával s dlaněmi k divákům a říkal :bzzz
http://www.dub.cz/cs/tomas-pfeiffer.php
Prcin says:
July 17, 2013 at 11:06 am
Po jeho smrti ovšem pochopili a začali šířit jeho slova uším, které to poselství umí přijmout.
jack:
Problém je možná v tom,že já nad poselstvím přemýšlím,já ho nepřijímám nějakým umem!
Michal : Heslo – omlouvám se je “kms”. Jinak ten výrok že “vše je dovoleno” jsem si nevymyslel a je to podle mě filosofická teze, která v tom případě soudí pokud nad lidmi není vyšší síla, pak je na nich jak si udělají společnost jestli morální nebo dravčí a pak samozřejmě na tomto uspořádání lze stavět co je dovoleno. Ale uspořádat je to dovoleno jakkoliv. tak to vnímám já. v křesťanského Boha samozřejmě také nevěřím – ten má být mimo jiné třeba “osobní”. Nemůže být něco “osobní” když to má být zároveň spravedlivé. Pokud nějaká bytost dokonalá existuje musí mát stejný vztah ke všem. Nebo ty představy že dělá zázraky nebo ovlivňuje dění… pokud byl všehomír stvořen jako dokonalý, pak již žádný zásah nepotřebuje atd. V tom naprosto souhlasím že většina náboženství je zcela mimo. Mimochodem v té knize není nikde ani jednou uvedeno slovo “bůh” a je to tak dobře – v dnešní společnosti má mnohdy zažitý emocionální význam pro každého ať již pozitivní nebo negativní (ateisti) a proto je dobré se mu vyhýbat
Čestmír: Ano. bohužel Pfeifer pouze těžil ze Zezulkových schopností a sám byl spíše šarlatán. Ale jinak dobrý postřeh.
Prcin says:
July 17, 2013 at 11:06 am
Po jeho smrti ovšem pochopili a začali šířit jeho slova uším, které to poselství umí přijmout.
jack:
S tímto přístupem by jste mohl být z náboženského hlediska cokoliv,třeba scientolog,kdyby vás k této církvi někdo přivedl a vy PŘIJAL jejich poselství.
Tím jste tedy křesťanství nevyargumentoval!
carlos says:
Pro mě je důležité shodnout (nebo teoreticky přijmou) se na tezi, že ta entita je pro bytosti v systému, za použití nástrojů tohoto systému, nepoznatelná.
jack:
Tím jste ale právě vyjádřil skutečnost,že neexistují žádné indicie se domnívat,že by nějaká taková entita měla existovat!!
carlos: Ano pokud by ta entita nepodnikla první krok směrem k nám tak máš pravdu.
No otázka je:
1) proč si máme myslet, že událost X je opravdu prvním krokem boha k nám
2) zda si bůh sám může myslet, že X takto pochopíme, a zda neexistují lepší způsoby, jak nás oslovit
Mimochodem, jak je to s tím Ježíšem? Proč si myslet, že vstal z mrtvých? Že je Synem Božím, a Bohem samotným?
Pavel says:
July 17, 2013 at 5:40 pm
Pouze bych dodal, operujete s výrazem věřící a nevěřící. Všichni ateisté jsou samozřejmě věřící – věří že Bůh v inkriminované podobě neexistuje. A jak toho plyne, i to je samozřejmě víra. Dokud nebudou k dispozici nezpochybnitelné důkazy, jsou totiž věřící všichni – pouze v opačné odpovědi na tu otázku že.
jack:
Máte v tom logickou chybu. Všichni věřící být nemohou,tedy pokud posuzujete u všech stejný parametr,což musíte.
1. Pokud posuzujete existenci bohů či boha,tak je křesťan věřící a ateista nevěřící.
2. Pokud posuzujete neexistenci bohů či boha,tak je ateista věřící a křesťan nevěřící.
Chce to tedy jen trochu přemýšlet!! 🙁
Pavel says:
July 17, 2013 at 6:06 pm
Nicméně nejraději bych opravdu byl kdyby život byl opravdu náhoda a tedy by platilo že “vše je dovoleno”.
jack:
Logice těchto úvah vážně nerozumím. Kdyby byl život náhoda,tak to znamená,že je vše dovoleno???
carlos:
Ano pokud by ta entita nepodnikla první krok směrem k nám tak máš pravdu.
jack:
A ono je objektivně prokázáno,že takový krok učinila??
Podle katolického katechismu jsem tedy proklet 😀
naštěstí je zde sekulární společnost se sekulárními morálními normami, která mi skýtá jakousi záruku, že se do mého domu nepřižene dav rozzuřených katolíků a neupálí mě na hranici.
jack: není. nic není objektivně prokázáno, ani Ježíš, ani Marie, ani Mojžíš… Jsou to povídačky.
Říkám to znova: pravost křesťanství a současně důkaz existence takového boha by byl, když by se Bůh, či Ježíš zjevil člověku, který o křesťanství nikdy a od nikoho neslyšel a nic o tom nečetl. To by totiž dokazovalo hned několik věcí, a sice, že bůh existuje, je to teistický bůh a že křesťanství má pravdu.
Takovou událost však popisuje z toho, co znám, jenom jedna kniha a sice Kniha Mormonova. Podle ní Ježíš po vzkříšení odešel do Ameriky kde kázal své evangelium tamním obyvatelům. Bohužel kromě tohoto podivného spisu z roku 1830 pro to tvrzení nehovoří žádné ověřitelné důkazy.
Protestante, napadlo mě: pokud ty říkáš, že Ježíš nemusel zemřít, pak se ptám, co by se tedy stalo, kdyby nezemřel? (resp. zemřel přirozenou smrtí v požehnaném stáří)
Jeho vzkříšením se k němu bůh “přihlásil”, říkáš. Kdyby tedy Ježíš zemřel přirozeně až ve stáří, bůh by se k němu nepřihlásil? Nebo by byl Ježíš “vzkříšen” i po své smrti stářím? Jak by to pak bylo s naším vzkříšením?
Podle mě tvůj názor nedává teologicky smysl.
@protestant: Co to vůbec znamená, že se Bůh k Ježíši “přihlásil”? Znamená to např., že co Ježíš řekl, tomu bychom měli věřit? Že Ježíš byl za doby svého pozemského působení cosi jako “mluvčí” Boha?
Nebo to, že se k Ježíši Bůh “přihlásil”, znamená něco jiného? Např. něco jako “toho ‘si’ použiju!”?