Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
Pelagius: Jsem toho názoru, že Bůh nemůže porušit přírodní zákony, i kdyby chtěl. Prostě se, obrazně řečeno, těmi přírodními zákony “zavřel do klece”.
A to zahodil klíč (od té klece) a už na něj nedosáhne a ani si nemůže vyrobit nový?
Pozorujte tedy bez minulých vzpomínek a reakcí, které se okamžitě v pozorování promítají. Jenom pozorujte – bez výběru a bez motivů. Budete-li se tím zabývat intenzivně, shledáte, že mysl utichá. Mysl je pohybem a čas je pohybem – čas je tedy myslí. Toto je skutečná meditace: mysl, jež pozoruje svůj vlastní pohyb a která sleduje, jak vzniká, jak vytváří představu a jak se touto představou zabývá. Znamená to pozorovat tak, že nerozeznáváte, co pozorujete. Abychom to velmi zjednodušili: pozorujte strom, aniž byste jej pojmenovávali a aniž byste uvažovali, k čemu jej lze využít – pouze jej pozorujte. Pak rozdíl mezi vámi a stromem zmizí. Nestanete se však stromem, doufám, že ne! Slovo s neurotickými reakcemi vytváří rozdělení. Může tedy člověk pozorovat svou manželku nebo někoho jiného beze slov, a tedy bez představ a všech vzpomínek na tento vztah? Může jenom pozorovat? Neutichla pak mysl v tomto pozorování, které je naprostou pozorností? Toto vyžaduje velikou pozornost, vyžaduje to pozorovat krok za krokem jako vědec, který vše sleduje velmi, velmi pečlivě. Jestliže toto člověk činí, mysl utichne, a čas se tak zastaví.
-Pelagie – ten tvůj bůh asi není mimo “svět” – kdyby byl mimo “svět” tak by nemohl být omezen přírodními zákony které platí pouze v tom “světě”. S takovou koncepcí jsem se u “křesťana” ještě nesetkal – křesťané vždy tvrdili že bůh je mimo “svět” – jak jinak by ho taky mohl stvořit kdyby byl ve “světě”…
Krishnamurti
Jistým řešením by bylo že Pelagiův bůh vyrobil “svět” a pak do něj “vlezl” a už nemůže ven – tedy je omezen přírodními zákony jak tvrdí Pelagius a nemůže s tím nic dělat. Ovšem fyzikálními zákony by byl omezen pouze tehdy pokud by byl hmotný – pouze hmota se řídí fyzikálními zákony. Takže jsou dvě možná řešení:
1) bůh se učinil hmotným a je omezen fyzikálními zákony a nic už s tím nenadělá – opravdu zajímavá koncepce boha
2) bůh není hmotný a tedy není omezen fyzikálními zákony – v tom případě ale neplatí Pealgiovo tvrzení že nemůže působit na “svět” (na hmotu) a činit “zázraky”
Samozřejmě v téhle koncepci může být rozdíl mezi “přírodními zákony” a “fyzikálními zákony” – já zde řeším vztah mezi Pelagiovým bohem a “fyzikálními zákony”
–Výraz-“přírodní-zákony” chápu jako všechny zákony co řídí “svět” (souhrn všech zákonů “světa”) – tedy nejen “fyzikální-zákony” ale i “chemické-zákony” nebo (pokud existují) zákony řídící “duchovní-část-světa” a další typy zákonů…
Stefan: “Fixny program. Uz presne neviem kedy som to prvy krat pocul, ale znamena to, ze take zviera – akekolvek – bude priblizne robit stale to, co robi teraz.”
To je nezmysel. Niektoré zvieratá dokážu vytvárať doslova lokálne kultúry. Dokážu to šimpanzi, vrany, delfíny, …
Šimpanzí kultura doby kamenné: http://www.osel.cz/index.php?clanek=2451
Vrány z Nové Kaledonie jsou ještě chytřejší: http://www.scienceworld.cz/biologie/vrany-z-nove-kaledonie-jsou-jeste-chytrejsi-899/
Vrány rybaří pomocí návnady: http://www.scienceworld.cz/videa/jak-vrany-rybari-4730/
Krkavci dokážou plánovat výměnný obchod: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5878
Delfíny zo Shark Bay: http://tech.sme.sk/c/4229485/delfiny-zo-shark-bay.html
The Intelligence of Dolphins: http://www.youtube.com/watch?v=kH68iL5SL3g
Hele, je jasný, že Stefan má utkvělou myšlenku, kterou chce mít. Tak ho nechte být, jo, vy zlí ateisté!
Protestante, jsem rád, že jsi to pochopil. Já tvoji víru pochopil už před nějakou dobou, tak sem rád, že teď chápeš i ty mně. Ono už je nakonec jedno, jestli ty mě budeš nazývat křesťanem, nebo já tebe ateistou. Důležitý je, že se na Boha díváme stejnýma očima.
Skeptik says:
May 23, 2013 at 9:05 pm
Pelagius: Jsem toho názoru, že Bůh nemůže porušit přírodní zákony, i kdyby chtěl. Prostě se, obrazně řečeno, těmi přírodními zákony “zavřel do klece”.
A to zahodil klíč (od té klece) a už na něj nedosáhne a ani si nemůže vyrobit nový?
Tak to se mě ptáš moc. Ale jak asi víš, vesmír ani my tady věčně nebudeme, zatímco Bůh ano, takže, obrazně řečeno, mříže té klece jednou zreziví a rozpadnou se.
Skeptik says:
May 23, 2013 at 9:12 pm
-Pelagie – ten tvůj bůh asi není mimo “svět” – kdyby byl mimo “svět” tak by nemohl být omezen přírodními zákony které platí pouze v tom “světě”. S takovou koncepcí jsem se u “křesťana” ještě nesetkal – křesťané vždy tvrdili že bůh je mimo “svět” – jak jinak by ho taky mohl stvořit kdyby byl ve “světě”…
No jasně že Bůh není mimo tento svět! A pokud jsi se s takovouto koncepcí u žádného křesťana ještě nesetkal, tak jsi křesťanství nestudoval dostatečně důkladně. Pro tvou informaci posílám jeden odkaz:
http://www.getsemany.cz/node/515
Skeptik says:
May 23, 2013 at 9:21 pm
Jistým řešením by bylo že Pelagiův bůh vyrobil “svět” a pak do něj “vlezl” a už nemůže ven – tedy je omezen přírodními zákony jak tvrdí Pelagius a nemůže s tím nic dělat. Ovšem fyzikálními zákony by byl omezen pouze tehdy pokud by byl hmotný – pouze hmota se řídí fyzikálními zákony. Takže jsou dvě možná řešení:
1) bůh se učinil hmotným a je omezen fyzikálními zákony a nic už s tím nenadělá – opravdu zajímavá koncepce boha
2) bůh není hmotný a tedy není omezen fyzikálními zákony – v tom případě ale neplatí Pealgiovo tvrzení že nemůže působit na “svět” (na hmotu) a činit “zázraky”
Samozřejmě v téhle koncepci může být rozdíl mezi “přírodními zákony” a “fyzikálními zákony” – já zde řeším vztah mezi Pelagiovým bohem a “fyzikálními zákony”
Tak nemyslím si že je Bůh hmotný, a vůbec nechápu, proč si myslíš, že by nehmotný Bůh neměl být vázán přírodními zákony. Čas taky není hmotný, a je vázán přírodními zákony.
Pelagius says:
May 23, 2013 at 4:33 pm
Že spatřovat jediný smysl života v hromadění peněz bez ohledu na ostatní není správné
jack:
Tak napřed jste psal o primárním životním cíli a teď zase o ohledu na ostatní.
To je potom těžké s vámi o čemkoliv diskutovat,když neustále skáčete z jednoho názoru na druhý.
Kromě toho já nevím,co si vy představujete pod označením ” bez ohledu na ostatní”.
Reagoval jsem na ten životní cíl! A ten může mít i pozitivní dopad na ostatní! 🙁
martiXXX says:
May 23, 2013 at 4:43 pm
Ale houby hokej, neexistuje žádný kvalitativní rozdíl mez ateistou i teistou
jack:
Ten jsem ale neřešil. Řeším pořád vaše nepochopení,že ateismus není komunismus.
Já jsem ateista a antikomunista. Podle vás by snad tato varianta nebyla vůbec možná! 🙂
Pelagius says:
May 23, 2013 at 4:46 pm
Mě ne, protože jsem historik jako Pokorný, a tak vím, že stejnou událost různí svědkové často popisují značně odlišně. O bitvě na Moravském poli z r. 1278 nějak referuje český kronikář, jinak uherský a zase jinak rakouský.
jack:
Vy ale teď mluvíte úplně o něčem jiném! Vaši kronikáři nebyli očití svědkové.
A nejde o to,co se může stát a také se stává,že očití svědkové dochází k odlišným názorům,ale jde o logické vyvozování. To znamená,že pokud se očití svědkové na svém názoru neshodnou,tak se (logicky) považuje jejich svědectví za neprůkazné.
A na historicitě vašeho příkladu s bitvou to právě mění hodně,protože považujeme za pravděpodobné právě pouze to,na čem se všichni kronikáři shodnou.
Nevím co jste za historika,když nevíte,že pravděpodobnost historické události se právě ověřuje shodou odlišných nezávislých zdrojů.
O Ježíši z Nazareta nemáme skoro žádné HISTORICKÉ doložení,natož nějaké se shodující a nejlegračnější na tom je,že ani NÁBOŽENSKÉ texty se neshodují!
Jak potom může člověk,který se označuje za HISTORIKA dojít k vašim neobjektivním názorům,je naprosto nepochopitelné.
Pelagius says:
May 23, 2013 at 7:16 pm
Já si myslím, že žádný “vzorový” ateista ani věřící neexistuje – že jsou to umělé nálepky nebo konstrukce.
jack:
Vzorový “křesťanský” věřící neexistuje určitě,když ani nedovedete obecně definovat co to vůbec křesťanství je! 🙂
Pelagius says:
May 23, 2013 at 7:40 pm
A ateista, pokud za něj tedy budeme pokládat někoho, kdo tvrdí, že neexistuje nic za tímto smysly vnímatelným světem – to je také vlastně věřící – protože věří, že nic za smysly vnímatelným světem neexistuje. Ale to je také tvrzení, které se nedá nijak dokázat. Takže je to tak, jak píšu…
jack:
To co píšete je nesmyslné. Za prvé,víra se nedokazuje,ale odůvodňuje.
Nevím jak ostatní ateisté,ale můj ateismus nevypovídá o víře v neexistenci čehokoliv za smysly vnímatelným světem,ALE týká se pouze nevíry v existenci všech bohů,o kterých lidé mluví. Týká se tedy výhradně bohů! To znamená,že můj postoj je takový,že VÍM o tom,že existuje spousta věcí,které nemohu vnímat svými smyslovými orgány,ale mohu je měřit konkrétními přístroji. Ale ateismus pro mě znamená pouze to,že nevěřím v existenci bytostí,kterým říkáte bohové. To je vše.
Pelagius says:
May 23, 2013 at 8:56 pm
Jsem toho názoru, že Bůh nemůže porušit přírodní zákony, i kdyby chtěl. Prostě se, obrazně řečeno, těmi přírodními zákony “zavřel do klece”.
jack:
Znamená to tedy,že všichni ti věřící,kteří prosí Boha o pomoc,si tzv. plácají játra zbytečně?? A k čemu je potom takový bezmocný Bůh dobrý?
jack says:
May 23, 2013 at 11:38 pm
Pelagius says:
May 23, 2013 at 4:33 pm
Že spatřovat jediný smysl života v hromadění peněz bez ohledu na ostatní není správné
jack:
Tak napřed jste psal o primárním životním cíli a teď zase o ohledu na ostatní.
To je potom těžké s vámi o čemkoliv diskutovat,když neustále skáčete z jednoho názoru na druhý.
Kromě toho já nevím,co si vy představujete pod označením ” bez ohledu na ostatní”.
Reagoval jsem na ten životní cíl! A ten může mít i pozitivní dopad na ostatní!
Pokud jste si přehrál to video, tak bych řekl, že byste to mohl chápat
jack says:
May 24, 2013 at 12:02 am
Pelagius says:
May 23, 2013 at 4:46 pm
Mě ne, protože jsem historik jako Pokorný, a tak vím, že stejnou událost různí svědkové často popisují značně odlišně. O bitvě na Moravském poli z r. 1278 nějak referuje český kronikář, jinak uherský a zase jinak rakouský.
jack:
Vy ale teď mluvíte úplně o něčem jiném! Vaši kronikáři nebyli očití svědkové.
A nejde o to,co se může stát a také se stává,že očití svědkové dochází k odlišným názorům,ale jde o logické vyvozování. To znamená,že pokud se očití svědkové na svém názoru neshodnou,tak se (logicky) považuje jejich svědectví za neprůkazné.
A na historicitě vašeho příkladu s bitvou to právě mění hodně,protože považujeme za pravděpodobné právě pouze to,na čem se všichni kronikáři shodnou.
Nevím co jste za historika,když nevíte,že pravděpodobnost historické události se právě ověřuje shodou odlišných nezávislých zdrojů.
O Ježíši z Nazareta nemáme skoro žádné HISTORICKÉ doložení,natož nějaké se shodující a nejlegračnější na tom je,že ani NÁBOŽENSKÉ texty se neshodují!
Jak potom může člověk,který se označuje za HISTORIKA dojít k vašim neobjektivním názorům,je naprosto nepochopitelné.
Tak za historika se označuju proto, že jsem historii vystudoval. Jinak tedy ještě jednou, co říká Pokorný: “Ježíš byl popraven a v krátké době potom se objevilo nejméně pět různých a někdy si konkurujících výroků, které mají společné jen jedno: týkají se Ježíše a připisují mu klíčovou roli pro lidskou naději.” Čili základní shoda tu je. Takže se Vás ptám: Pokud se nic mimořádného neodehrálo, tak co vedlo Ježíšovy přívržence k takovýmto výrokům, kvůli kterým byli ochotni snášet pronásledování i smrt? To, proč jsou zprávy o Ježíšovi z mimokřesťanských zdrojů tak omezené, už jsem tady taky vysvětloval – odehrálo se to na periferii římské říše, počet lidí, kteří byli velikonoční událostí zasaženi byl omezený, a hlavně, a to už jsem tady taky vysvětloval, být svědkem velikonoční události automaticky znamenalo stát se křesťanem. Abyste to pochopil: Psal jste tady o těch mimozemšťanech – dobře – tak si představte, že by vám na zahradě opravdu přistáli, pokecali by s váma, a pak by zase odletěli (předpokládejme, že jste si je nevyfotil) – jak byste chtěl někoho, kdo u toho nebyl, přesvědčit, že jste se s nimi opravdu setkal, a jen se vám něco nezdálo?