Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
jack says:
May 24, 2013 at 12:25 am
Pelagius says:
May 23, 2013 at 7:40 pm
A ateista, pokud za něj tedy budeme pokládat někoho, kdo tvrdí, že neexistuje nic za tímto smysly vnímatelným světem – to je také vlastně věřící – protože věří, že nic za smysly vnímatelným světem neexistuje. Ale to je také tvrzení, které se nedá nijak dokázat. Takže je to tak, jak píšu…
jack:
To co píšete je nesmyslné. Za prvé,víra se nedokazuje,ale odůvodňuje.
Nevím jak ostatní ateisté,ale můj ateismus nevypovídá o víře v neexistenci čehokoliv za smysly vnímatelným světem,ALE týká se pouze nevíry v existenci všech bohů,o kterých lidé mluví. Týká se tedy výhradně bohů! To znamená,že můj postoj je takový,že VÍM o tom,že existuje spousta věcí,které nemohu vnímat svými smyslovými orgány,ale mohu je měřit konkrétními přístroji. Ale ateismus pro mě znamená pouze to,že nevěřím v existenci bytostí,kterým říkáte bohové. To je vše.
Ale to je logický nesmysl – pokud neexistuje obecná definice pojmu Bůh, jak můžete říct, že v něj nevěříte? Myslím, že už jsem tady psal, že já se při popisu Boha snažím být velmi uměřený – protože o něm taky nic moc kloudného nevím. Podle mého názoru, a to už jsem tady taky psal, platí: Bůh = první příčina všech věcí, která sama je bez příčiny a absolutní paměť světa. Jestli vás tak irituje pojem Bůh, pro mě za mě, můžeme používat jiné slovo – absolutno, základ bytí, podstata světa, morální řád, jak chcete.
jack says:
May 24, 2013 at 12:37 am
Pelagius says:
May 23, 2013 at 8:56 pm
Jsem toho názoru, že Bůh nemůže porušit přírodní zákony, i kdyby chtěl. Prostě se, obrazně řečeno, těmi přírodními zákony “zavřel do klece”.
jack:
Znamená to tedy,že všichni ti věřící,kteří prosí Boha o pomoc,si tzv. plácají játra zbytečně?? A k čemu je potom takový bezmocný Bůh dobrý?
Tak pokud jde o modlitby typu “Pane Bože, dej ať je pěkné počasí o dovolené”, tak ano, to je určitě nesmysl. Já za sebe nevidím nějaký rozdíl mezi pojmy modlitba a meditace nebo zpytování svědomí (třeba). A jak už jsem napsal dříve: Bůh je v tomto světě zcela bezmocný, ale jde o to, že právě jen v tomto světě. Pokud pro vás žádný jiný než tento svět neexistuje, tak je asi marné s vámi jakkoli diskutovat. Takže já jako křesťan věřím, že smrt neznamená konec všeho, protože existuje Bůh, který křísí mrtvé (jak víme díky tomu, co následovalo po ukřižování Ježíše z Nazareta) – tj. život jakožto následování Ježíše je cestou k tomu, aby měl člověk naději na vzkříšení.
Pelagius says:
Tak jak bys ty definoval věřícího a nevěřícího? Je věřící někdo, kdo věří třeba v reinkarnaci? Nebo amulety? Nebo horoskopy? Nebo pojem věřící necháváš vyhrazený pouze křesťanům? Nebo mezi ně počítáš i muslimy a židy? A co přívržence zoroastrismu, bahaismu, apod.? A co budhisté? Nebo krišnovci? A ateista, pokud za něj tedy budeme pokládat někoho, kdo tvrdí, že neexistuje nic za tímto smysly vnímatelným světem – to je také vlastně věřící – protože věří, že nic za smysly vnímatelným světem neexistuje. Ale to je také tvrzení, které se nedá nijak dokázat. Takže je to tak, jak píšu…
S.V.H.:
Pokud pokládáte člověka, který věří (jelikož to nemůže 100% dokázat), že neexistují víly nebo že počítač nepohání neviditelní trpaslíci, za věřícího, pak jsem asi věřící. Já bych ovšem termín “věřící” používal spíše pro lidi s náboženskou neboli neodůvodněnou vírou. Má víra v neexistenci víl, neviditelných trpaslíků pohánějících počítač nebo bohů je odůvodněná.
Stefan says:
Fixny program. Uz presne neviem kedy som to prvy krat pocul, ale znamena to, ze take zviera – akekolvek – bude priblizne robit stale to, co robi teraz. Gorlily v pralese – ak vidime nejaku tlupu, tak sa mozeme domnievat, ze nejaka tlupa niekde inde sa bude spravat velmi podobne. Ziadne prekvapenia. Prekrocit svoj tien – tuto moznost ma iba clovek. Ziady iny druh. Ked sa narodi clovek – nevieme povedat, co z neho bude. O zvieratach to mozeme povedat. Zvierata ziju stale rovnako. Sice myslia aj citia, ale svoj tien neprekrocia.
S.V.H.:
Byla Vám tu předložena řada příkladů, že se jedinci nebo tlupy určitého živočišného druhu (šimpanzi, kosatky atd.) chovají někde určitým způsobem a někde jinde úplně jiným způsobem. Že v různých prostředích vymysleli různé strategie, zvyky atd.
Zkoušel jsem si “fixní program” vygooglit (česky, slovensky, anglicky) a na nic podobného tomu, co tvrdíte, jsem nenarazil.
Já jsem nikde neřekl, že varianta antikomunista a ateista není možná; jsou možné všechny varianty: antikomunista a ateista; antikomunista a teista; komunista a ateista; komunista a teista (teologie osvobození, Kojot………..); jen se mi zdálo, že mi někdo z vás ateistů chce podsunout, že komunista je automaticky teista a pravičák je automaticky ateista; proto jsem reagoval s Tchatcherovou, Reaganem, Bushem……
Pelagius: Tak pokud jde o modlitby typu “Pane Bože, dej ať je pěkné počasí o dovolené”, tak ano, to je určitě nesmysl.
Jak už jsem psal – jedna z nejčastějších modliteb je “Pane bože ať se uzdraví”.
Myslím že o pěkné počasí o dovolené se modlí minimum křesťanů.
Váš komentář: “to je určitě nesmysl” by je asi pěkně naštval kdyby jste jim řekl že jejich modlitba za uzdravení je nesmysl.
Ateismus byl ovšem velmi většinovým smýšlením v komunistické straně
Stefan stále neodpověděl kdo a jak zjistil že zvířata mají “fixní program”. Připadá mi že to tvrdí bez důkazů, protože se to hodí do jeho víry. Doufám že Stefan odpoví.
Existuje něco jako placebo; proč protestovat proti modlitbě? Podívejte se na ateistické rituály při fotbalových zápasech, co všechno pověrčivě používají tzv. ateisté; co to znamená zaklepat na dřevo a halda dalších rituálů?
Martin: Ateismus byl ovšem velmi většinovým smýšlením v komunistické straně
Křesťanství bylo většinovým smýšlením v inkvizičních soudech.
Pelagius says:
Tak pokud jde o modlitby typu “Pane Bože, dej ať je pěkné počasí o dovolené”, tak ano, to je určitě nesmysl. Já za sebe nevidím nějaký rozdíl mezi pojmy modlitba a meditace nebo zpytování svědomí (třeba). A jak už jsem napsal dříve: Bůh je v tomto světě zcela bezmocný, ale jde o to, že právě jen v tomto světě. Pokud pro vás žádný jiný než tento svět neexistuje, tak je asi marné s vámi jakkoli diskutovat. Takže já jako křesťan věřím, že smrt neznamená konec všeho, protože existuje Bůh, který křísí mrtvé (jak víme díky tomu, co následovalo po ukřižování Ježíše z Nazareta) – tj. život jakožto následování Ježíše je cestou k tomu, aby měl člověk naději na vzkříšení.
S.V.H.:
Připustíme-li, že Bůh Ježíše skutečně vzkřísil, máme tady dva problémy:
1) Bůh zasáhl do fyzického světa, ač podle Vašich tvrzení toto nemůže.
2) Z čeho vyvozujete, že bude křísit i jiné mrtvé? Sám tvrdíte, že to s Ježíšem byla naprosto výjimečná situace, která se předtím ani potom neopakovala. Vezmeme-li v potaz ostatní “boží akce” – tj. stvoření světa – dalo by se spíše vyvodit, že Bůh koná stylem “jednou a dost”.
Pravicovost byla smýšlením u Reagana a Bushe, kteří bojovali proti potratům
Martine: jak se tu už několikrát psalo – nemá smysl hodnotit co bylo většinové – důležitá je motivace konkrétního člověka ke konkrétnímu jednání.
Jistě se našlo dost teistů kteří někoho zabili proto že dotyčný nevěřil jeho versi teismu (říkalo se jim kacíři, heretici, pohani, nevěřící psi a podobně). Nevím o žádném ateistovi který by někoho zabil proto že dotyčný nevěřil jeho verzi ateismu. Vím samozřejmě o komunistech co někoho zabili protože dotyčný vadil jeho verzi komunismu. Ovšem komunista a ateista jsou rozdílné kategorie – tak jako ateismus a komunismus jsou rozdílné kategorie.
S.V.H. says:
May 24, 2013 at 7:35 am
Pelagius says:
Tak jak bys ty definoval věřícího a nevěřícího? Je věřící někdo, kdo věří třeba v reinkarnaci? Nebo amulety? Nebo horoskopy? Nebo pojem věřící necháváš vyhrazený pouze křesťanům? Nebo mezi ně počítáš i muslimy a židy? A co přívržence zoroastrismu, bahaismu, apod.? A co budhisté? Nebo krišnovci? A ateista, pokud za něj tedy budeme pokládat někoho, kdo tvrdí, že neexistuje nic za tímto smysly vnímatelným světem – to je také vlastně věřící – protože věří, že nic za smysly vnímatelným světem neexistuje. Ale to je také tvrzení, které se nedá nijak dokázat. Takže je to tak, jak píšu…
S.V.H.:
Pokud pokládáte člověka, který věří (jelikož to nemůže 100% dokázat), že neexistují víly nebo že počítač nepohání neviditelní trpaslíci, za věřícího, pak jsem asi věřící. Já bych ovšem termín “věřící” používal spíše pro lidi s náboženskou neboli neodůvodněnou vírou. Má víra v neexistenci víl, neviditelných trpaslíků pohánějících počítač nebo bohů je odůvodněná.
Ale já nemluvím o vílách ani trpaslících (trpaslíci myslím, že by měli být viditelní a hmotní). Ale chápu to tedy tak, že vy tvrdíte, že neexistuje nic za tímto smysly vnímatelným (měřitelným) světem – chápu vás takto správně? Dobře, pokud je to tak, já váš názor respektuju, ale domnívám se, že není o nic odůvodněnější (dokazatelnější) než můj.
Skeptik says:
May 24, 2013 at 7:44 am
Pelagius: Tak pokud jde o modlitby typu “Pane Bože, dej ať je pěkné počasí o dovolené”, tak ano, to je určitě nesmysl.
Jak už jsem psal – jedna z nejčastějších modliteb je “Pane bože ať se uzdraví”.
Myslím že o pěkné počasí o dovolené se modlí minimum křesťanů.
Váš komentář: “to je určitě nesmysl” by je asi pěkně naštval kdyby jste jim řekl že jejich modlitba za uzdravení je nesmysl.
To asi ano – proto bych jim to asi neříkal, pokud by se mě na to výslovně neptali
Pravice je plná křesťanství a vždy ho podporovala – Reagan, Bush – bojovali proti potratům, neustále se modlili, v projevech neustále zmiňovali boha; Tchatcherová to samé. Nový republikánský prezident mohl být mormon.U nás pravicové strany doslova obrovským nátlakem protlačili restituce . ODS a TOP 09. Levice – komunisti a ČSSD byli jednoznačně proti. Nejbližším spolupracovníkem prezidenta Klause byl katolík Hájek. Ten seminář o evoluční teorii, kde měl Hájek svůj proslulý projev byl pod záštitou Klause a Klaus byl osobně přítomen. Když tady byl papež, tak se od něj Klaus nehnul a velmi ho chválil jako správného konzervativního papeže. Pravicové strany na západě velmi často mají název křesťanská. Křesťansko demokratická, atd.
Levice byla vždy daleko více ateistická.
Na druhou stranu existují jistě levičáci, kteří jsou nábožensky založení a pravičáci, kteří jsou ateisté.
S.V.H.:
Připustíme-li, že Bůh Ježíše skutečně vzkřísil, máme tady dva problémy:
1) Bůh zasáhl do fyzického světa, ač podle Vašich tvrzení toto nemůže.
2) Z čeho vyvozujete, že bude křísit i jiné mrtvé? Sám tvrdíte, že to s Ježíšem byla naprosto výjimečná situace, která se předtím ani potom neopakovala. Vezmeme-li v potaz ostatní “boží akce” – tj. stvoření světa – dalo by se spíše vyvodit, že Bůh koná stylem “jednou a dost”.
1) Nezasáhl do fyzického světa – velikonoce byla duchovní událost – s ježíšovým fyzickým tělem se nic nestalo – proto jsem psal, že “vzkříšení” je metafora, protože v běžném jazyce to znamená resuscitaci (návrat k předchozímu stavu)
2) Tak řekl bych, že právě takto to pochopili ti, kdo touto událostí byli zasaženi, a že právě to bylo důvodem, proč k této události došlo – dát naději zklamaným a zlomeným Ježíšovým příznivcům – a já to chápu taky tak. Na Ježíšovu vzkříšení bylo výjímečné to, že se odehrálo v našem světě – ke vzkříšení jiných lidí dojde až na konci času v nějaké vzdálené buducnosti.
Pelagius says:
Ale já nemluvím o vílách ani trpaslících (trpaslíci myslím, že by měli být viditelní a hmotní). Ale chápu to tedy tak, že vy tvrdíte, že neexistuje nic za tímto smysly vnímatelným (měřitelným) světem – chápu vás takto správně? Dobře, pokud je to tak, já váš názor respektuju, ale domnívám se, že není o nic odůvodněnější (dokazatelnější) než můj.
S.V.H.:
Asi bych to takto neformuloval, ale tuším, co chcete vyjádřit, a prozatím mohu souhlasit.
A k tomu odůvodnění: Occamova břitva.
martiXXX says: “Ateismus byl ovšem velmi většinovým smýšlením v komunistické straně”
Dajme tomu, lenže pre komunistu šlo asi o dosť okrajový názor. Piliermi “komunistickej viery” bolo čosi úplne iné než ateizmus. S prižmúrením oka môžeme povedať, že ide o jednostrannú implikáciu, čiž dá sa povedať “ak je niekto komunista, potom je ateista”, neplatí však opačná implikácia “ak je niekto ateista, potom je komunista”.
To “s prižmúrením oka” tam mám preto, lebo si nemyslím, že sa dá až tak jednoznačne povedať, že komunista musí byť ateista (viď Stalin a jeho štúdium za kňaza) alebo kopa slovenských komunistických funkcionárov chodiacich do kostola. Od komunistu sa len vyžadovala ochota na požiadanie “mierne poprieť svoju vieru”, alebo skôr len ochota znášať určité posmešky na adresu viery. Nič viac.
Pokud použili Occamovu břitvu v 19. století, kdy vesele kvetla newtonovská fyzika, pak samozřejmě museli odmítnout podivnosti svět za jejich smysly – to zahrnovalo, jak ukázala budoucnost černé díry, kvantovou fyziku, struny, šíření neviditelných televizních a rozhlasových vln, atd.