Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
Skeptik says:
May 16, 2013 at 9:20 pm
Pochybuju i o tom že existuje člověk co věří všemu – aspoň u lidí co mají přístup k internetu je to zhola nemožné – ano už jsem se setkal s člověkem co věřil nějakému videu na Youtube – jak tady tak na křesťanských diskusích – ovšem když se mu předhodilo jiné video na Youtube tak tomu už nevěřil – tedy i takoví lidé co se odvolávají na jakési video na Youtube a věří mu nejsou lidé co věří všemu
Věřit všemu může teoreticky člověk který má velmi omezený přístup k informacím ale i tak se mi to zdá nepravděpodobné. Tedy – ten tvůj citát není zas tak chytrý jak si asi myslíš, když hned na začátku se zaobírá věcmi které se vlastně nedějí.
Jarda:
Včera byl na TV Zoom pořad o 11. září. Tam se také sváří dva názory – oficiální, že ty teroristické útoky způsobili teroristé napojení na Usámu, druhý, že je zosnovala vláda USA, aby měla záminku zaútočit na Irák a Afganistán. Obě strany předkládají důkazy podpořené rozličnými autoritami, a my, laici, se nad nimi můžeme dohadovat.
Jasněže Pavel věřil, že člověk je ospravedlněn z víry, a proto o této své teologické doktríně píše – ale tím spíš myslí to co píše vážně, ne? Proč bychom si měli myslet, že něco z toho, co není zjevná nadsázka, vážně nemyslel? Naopak, ten názor, že pochybnosti jsou špatné, protože víru, která člověka ospravedlňuje, a skrze kterou je člověk spasen, oslabují – je zcela konzistentní, ne?
Skeptik says:
May 16, 2013 at 9:26 pm
Pelagie – on snad ten pán není křesťan? Mimochodem můžu nadávat i na protestanty – četl jsem nějaké úryvky od Luthera a byl to pěkný humus – nebyly to sice přímo lži ale zase to byly pěkně nemorální věci (zabíjet sedláky a tak podobně).
Jarda:
Ovšem Luther v počátcích své kariéry povzbuzoval sedláky, aby se bouřili proti pánům. Když ti pak, podobně jako husité, začali vypalovat zámky a kláštery, otočil a začal vyzývat pány, aby zmasakrovali sedláky. Možná si uvědomil, že když nebudou bohatí páni ale jen chudí sedláci, že on sám také bude chudý. A to je, myslím, dilema i mnohého současného preláta.
Autor Toulek českou minulostí nanesl otázku, jak by asi zareagoval Hus kdyby nebyl upálen, a kdyby viděl, jak husité vypalují kláštery i s řeholníky. Kdož ví, zda by své názory na “radikální očistu církve” také nezměnil.
Mimo to nesouhlasím, že Ježíš Petra neodsuzoval. Odsuzoval neodsuzoval, to je takové zavádějící vyjádření – ale evidentně ho za jeho pochybnosti pokáral, naprosto jasně. Ptá se ho “Proč jsi pochyboval?”, čímž mu naznačuje že pochybovat neměl, a ještě ho pejorativně označí za malověrného, tedy že mu chybí (potřebná) víra (právě proto, že je oslabena, ne-li úplně přebita pochybnostmi).
Že Petra za jeho pochybnosti rovnou nezatratí do pekla přece neznamená, že i tak jeho postoj k pochybnostem není zcela zřejmý, a to káravý, odmítavý. Všichni nicméně chybujeme, ovšem chyby je třeba pojmenovat, což Ježíš právě zde učinil.
protestant:
Výborný příklad. Všimni si, že Petra za pochyby neodsuzuje.
Přesně o tom jsem mluvil. Tohoto pochybujícího Petra pověřuje aby byl pastýřem jeho ovcí.
Ten člověk s pochybnostmi, člověk, který Ježíše zapřel – to je pro Ježíše ten, kterého pověřuje vést církev.
Potvrdil jsi co jsem psal.
S.V.H.:
Možná ho neodsuzuje, ale evidentně mu pochybnosti vyčítá. Dle Ježíšova postoje by bylo lépe, kdyby Petr nepochyboval.
to Michal:
Můj komentář je tím redundantní. 🙂
Mimochodem, když se vrátím ke svému předchozímu článku – já za tou pasáží zas vidím mnohem spíš promluvu Matouše ke svému čtenáři, než citaci Ježíšovy promluvy k Petrovi 🙂
To Matouš potřeboval u svých oveček utužovat víru, protože žádné reálie už tehdy (a možná že vůbec kdy) neexistovaly – skutečný Petr by byl Ježíšovými zázraky jistě už dávno přesvědčen 🙂
cituji: Jinými slovy: Jediný, koho bychom se měli bát, je Bůh. A ten říká: Nebojte se.
to je sranda – není to tak dávno co tu protestant posílal odkaz kde bylo: “Boha se bojte, milujte ho.”
Skeptik says:
May 16, 2013 at 10:01 pm
Jinak souhlasím s tím že nemá smysl se bavit kdo se čím zaštiťoval při páchání zločinů. Tak jako dnešní komunisti tvrdí že zločiny komunismu nepáchali “praví” komunisté – tak stejně tak dnešní křesťané tvrdí že zločiny křesťanů nepáchali “praví” křesťané… Takže ta debata by nikam nevedla.
Jarda:
Je ovšem nutno říci, že dle křesťanů jsou komunisté “spřeženci pekla”. Takže když páchají zločiny, jednají v podstatě “pravdivě”. Ovšem křesťané jsou “dítka” Boží – křtem obdrželi dary Ducha Sv., Bůh je s nimi, ovlivňuje je anděl strážný, Ježíš na nebesích jim poskytuje mocnou záštitu – jak to, že nejsou uchránění před působením “toho Zlého”? A jestliže takový křesťan, a pozor – i kněz, biskup, ba i leckterý papež se našel – páchá zlo, protože má slabou vůli a náklonnost ke hříchu – což je ovšem podmíněno vlastnostmi duše, kterou mu Pán Bůh extra stvořil, pak jak to, že si takového člověka (kterého udělal špatným) vyvolil, aby byl pokřtěn a pak jej dokonce povolal (Bůh ústy biskupa adepta osobně povolává do kněžské služby), aby sloužil jako kněz, biskup či papež. Jak při posledním konkláve tvrdil kard. Duka – na konkláve bylo cítit, že tam vane Duch sv.
Jarda: Jak při posledním konkláve tvrdil kard. Duka – na konkláve bylo cítit, že tam vane Duch sv.
to mně zajímá – kde to říkal? – já se totiž podivoval že do tv (interview na čt24) o duchu svatém při konláve nic neřekl – jen řekl že tam nejsou zákulisní dohody – holt je to tak jak jsem už psal – je to politik a až potom duchovní
Michal says:
May 17, 2013 at 9:16 am
Jasněže Pavel věřil, že člověk je ospravedlněn z víry, a proto o této své teologické doktríně píše – ale tím spíš myslí to co píše vážně, ne? Proč bychom si měli myslet, že něco z toho, co není zjevná nadsázka, vážně nemyslel? Naopak, ten názor, že pochybnosti jsou špatné, protože víru, která člověka ospravedlňuje, a skrze kterou je člověk spasen, oslabují – je zcela konzistentní, ne?
protestant:
Ten list, stejně jako všechny ostatní a všechny další biblické knihy jsou reakcí na něco. Bez poznání toho “něčeho” nelze správně pochopit o čem je v té konkrétní pasáži řeč.
Jarda:
Je ovšem nutno říci, že dle křesťanů jsou komunisté “spřeženci pekla”.
protestant:
Podle kterých křesťanů? Pár jich znám a tohle jsem od žádného neslyšel 🙂
Skeptik says:
May 16, 2013 at 10:28 pm
Pelagius: sorry – neexistuje žádný jiný důkaz Ježíšova vzkříšení, než je svědectví těch, kdo jím byli zasaženi.
pro mě je to věrohodné přibližně stejně (protože to má podobnou strukturu) jako svědectví přesvědčených komunistů jak je ten Lenin skvělý a komunismus nejlepší
Jarda:
Četl jsem kdysi o nějakém revolucionářovi. Jak se jako malý hošík díval, jak ten venkovský boháč odírá ubohé sedláky, a jak zatínal malé pěstičky a sliboval si, že až bude velký, že toho boháče z vesnice vyžene a sedláky osvobodí.
A pak jsem četl o nějakém (budoucím) světci, jak jako malý hošík celé hodiny klekával před svatostánkem v kostele a modlil se k Pánu Bohu a jak ta kamenná dlažba, “Ach!” tak hrozně tlačila a studila ta útlá kolínka.
My zde v Česku, přesně na Moravě, máme potenciální světici, Aničku Zelíkovou z Napajedel. Právě probíhá proces jejího blahořečení. Anička ve svých 14 letech náhodně vyslechla rozhovor své matky se sousedkou o ženě která byla na potratu (nevím, jak to věděly, potraty tehdy byly nelegální – ale na vesnici se všechno rozkecá). Anička otřesená tím hrozným zločinem na nevinném dítěti nabídla Pánu Bohu svůj život jak oběť za zločiny potratu. Za dva měsíce začala kašlat krev a o tři roky později zemřela.
Skeptik says:
May 17, 2013 at 9:27 am
cituji: Jinými slovy: Jediný, koho bychom se měli bát, je Bůh. A ten říká: Nebojte se.
to je sranda – není to tak dávno co tu protestant posílal odkaz kde bylo: “Boha se bojte, milujte ho.”
protestant:
Ty dvě vety nejsou v rozporu.
Michal says:
Naopak, ten názor, že pochybnosti jsou špatné, protože víru, která člověka ospravedlňuje, a skrze kterou je člověk spasen, oslabují – je zcela konzistentní, ne?
protestant:
Bez těch pochybností nepoznáš zda je to víra Bohu, nebo víra ve své představy.
Michal says:
To Matouš potřeboval u svých oveček utužovat víru, protože žádné reálie už tehdy (a možná že vůbec kdy) neexistovaly – skutečný Petr by byl Ježíšovými zázraky jistě už dávno přesvědčen
protestant:
Matouš neměl žádné svoje ovečky. Tedy tato motivace je nesmysl.
Skeptik:
Lenin psal komunistické kecy – a byl to pěkný humus.
Jarda:
Lenin ty své “kecy” ovšem psal jako reakci na poměry ve společnosti která byla křesťanská a dle křesťanských principů uspořádaná.
Pravda Jardo – být nevolníkem v Rusku nebyl žádný med.
Jarda:
Lenin ty své “kecy” ovšem psal jako reakci na poměry ve společnosti která byla křesťanská a dle křesťanských principů uspořádaná.
protestant:
Myslíš podle principu miluj svého bližního jako sebe sama? Nebo podle miluj své nepřátele? Nebo podle neoplácej zlu zlem?
protestant says:
Víra je právě proto vírou, že je spojena s pochybností a nejistotou. Lépe řečeno víra se z pochybností a otázek rodí. Křesťanská víra není setrvalý stav mysli, kdy člověk o ničem nepochybuje a jde neochvějně za svým cílem.
Jarda:
Hele, Protestante; znáte vy, podobně jako katolíci “jistotu víry”? Viz moji diskuzi s redakcí KT:
“Dobrý den.
Vážená redakce.
Četl jsem diskuzi dvou katolíků o „jistotě víry“. Jeden tvrdil, že to je logický nesmysl, buď vím nebo věřím, druhý zase psal, že ten první neví, co to ta „jistota víry“ je. Mně se to jeho tvrzení také zdá být nelogické; buď něco vím, samozřejmě v rámci obecného poznání a mé schopnosti poznávat a rozumět, nebo nevím a pak musím věřit.
Já jsem už slyšel katolíky jak říkají – vím, komu jsem uvěřil, a to Ježíši Kristu. Já jim to samozřejmě nevyvracím. Ale uvážíme-li, že takový Ježíš, jak jej popisují evangelia, zcela určitě nežil, že v podstatě nevíme, jaký byl, nemáme žádné jeho osobní zápisky ani jeho přímý diktát takže nevíme, co ve skutečnosti říkal a co si evangelisté po těch několika desítkách let „vycucali z prstu“, jeví se mi to výše uvedené tvrzení také velice nelogické. Věřící pak řeknou – to nevadí, já věřím! Lze ale potom takovou víru nazvat rozumnou?
Víceméně pravidelně v KT píšete, jak je obtížné „předávat“ víru. Čemu se divit, když věřící, ale i páni teologové tu víru podkládají nelogickými argumenty. A děti, tedy studenti, kteří se ve škole učí (jakž takž) logicky uvažovat a analyzovat, pak přirozeně „argumenty“ a „jistoty“ víry odmítají.
“Vážený pane, děkuji za názor a za popsanou zkušenost z Orlice.
I našemu sluchu se samozřejmě doneslo, že P. Vacek tam bezmála spáchal
zločin. Já ho znám a vím, že určitě ne. Ale rozhodně bylo zajímavé si to
přečíst.
Přeji Vám vše dobré!
Vážený pane Macháně,
děkuji za odpověď, ale ještě bych se rád dozvěděl, jak to je s tou jistotou víry.
Srdečně zdravím,
Milý pane,
tak na to Vám asi neodpovím. Perte se s tím dál. 🙂
Takže, Protestante; máš nějaký názor na “jistotu víry”?