Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
Ekonomové od roku 2009 (tedy jedna škola; existuje řada jiných, třeba keynesiánská ekonomie, atd.) tvrdili, že každou chvíli bude inflace, protože se všude např. v USA tiskla spousta peněz…a po pěti letech hrozí deflace; teď si najednou vzpomněli, že možná, možná za to může globalizace, kdy se vyrábí v chudých zemích velmi levně…a to takovou věc nevěděli předem??? navíc, kdoví, zda je to správný důvod
Colombo says:
May 12, 2013 at 12:12 pm
Stefan: Máš to akésik pomotané.
1. nerozumíš evoluci
2. nerozumíš vědě
Zapracuj na těchto dvou bodech.
Hlavne, ze ty tomu vsetkemu rozumies. Poucujes tu okolie, vydavas prikazy… samozrejme, kazdy sa tu nejako prezentuje, nejakym sposobom, ktory mu je vlastny…
Představ si, že i fyzika má někdy pravdu a někdy ne. I biologie má někdy pravdu někdy ne.
Jen matematika má dycky pravdu a chyba je vždy v tom, že daný model neodpovídá realitě.
To, že si blbec pak vysvětlí, že když se biologie nebo fyzika v nějakém modelu mýlí a funguje to trochu jinak, že pak neplatí celá biologie nebo fyzika nebo ekonomie nebo psychologie nebo cokoliv jiného je jeho problém. Ne můj nebo daných věd.
To, že část ekonomie, psychologie, ono i medicíny a podobných se stala oblastí politiků, šarlatánů a magorů, to už je trochu problém oněch věd.
Zajímalo by mě, odkdy to, co říkám, budeš brát s respektem a ne jako něco, co říká “mladý studentík”. Kolik musím mít let? Jaké musím mít tituly, aby si to bral? Škoda, že nehledíš na fakta a díváš se jen na výroky. Pak by si se třeba i někam dostal.
martiXXX says:
slova vždy vyjadřují něco jiného…to je problém vědy. Slova jsou abstrakcí a ne skutečností. Užitečnou, ale pouze abstrakcí
S.V.H.:
Právě tohle problém vědy není. Ve vědě se vždy používané termíny jasně definují. Když se chceme dorozumět, musíme buď termíny intuitivně používat v obdobných významech (většina obvyklé komunikace), nebo si je musíme napřed definovat. Když po Vás chtěl Colombo definici chaosu, nebyl to žádný test znalostí, ale nutný předpoklad další komunikace. Odpověď “nemusím a nechci uvažovat zcela ve vědeckých tzv. zažitýc , rigidních termínech” je znakem nepochopení. Není třeba dávat “rigidní, vědeckou” definici, stačí předložit svou definici.
Stefan: Řekl sem, že já tomu všemu na stoprocent rozumím? Rozumím tomu částečně.
Ale když já, někdo, kdo se o vědu aktivně zajímá, je študovaný matematický biolog, čte hromadu článků a snaží se porozumět evoluci a principech exaktního vědeckého zkoumání, tomu rozumí částečně, jak tomu může rozumět někdo, kdo se prezentuje naprostou slátaninou a vykládá že tou slátaninou tomu rozumím já?
Vložil si mi něco do úst (ateisté tohle, ateisté tamto) a divíš se, že sem to odmítnul jako totální ptákovinu?
Treebeard: “Nedávno napr. zaznelo, že sa zistilo, že rýchlosť svetla je prekročiteľná a že teda nakoniec teória relativity bude vyvrátená.”
K tomu vyvracaniu fyzikálnych teórií:
Klasická mechanika popisuje s istou presnosťou istý výsek fyzikálnej reality a tento výsek reality nezanikol po sformulovaní Einsteinovej teórie relativity. Teda v roku 1905, po sformulovaní STR, sa mosty postavené podľa klasickej fyziky v 19. storočí nezrútili, lode navrhnuté v rámci klasickej fyziky sa nepotopili a generátory elektriny skonštruované na základe klasickej fyziky neprestali vyrábať elektrickú energiu 🙂 Klasická fyzika má svoju oblasť použiteľnosti, rozsiahlu oblasť, v ktorej platí s rovnakou presnosťou, s akou platila v časoch anomalocarisa, v časoch tyranosaurov, Archimeda alebo Newtona a s akou bude platiť aj v 484. storočí (za odôvodneného predpokladu, že fundamentálne fyzikálne zákony sú nemenné v čase). A to isté platí o všetkých fundamentálnych fyzikálnych teóriách, teda aj o STR. Teda keby ten spomínaný experiment ukázal, že rýchlosť svetla nie je medznou rýchlosťou v prírode, neznamenalo by to, že STR je už nepoužiteľná, bola by rovnako použiteľná ako bola doteraz v rámci svojej oblasti použiteľnosti, akurát by sme získali jasnejšiu predstavu o hraniciach jej použiteľnosti, ale urýchľovače by neprestali fungovať, jadrové elektrárne by nevybuchli, a systém GPS, by neskolaboval, len ľudstvo by zistilo, že sa dostalo do oblastí fyzikálnej reality, kde jedna z jeho máp (STR) zlyháva.
Medea says:
May 12, 2013 at 12:27 pm
Stefan: “Avsak to ako vzniklo prve DNA, ako je mozne, ze 4 bazy koduju vsetky informacie potrebne k biologickemu zivotu – to vysvetlit nevedia.”
Ako vzniklo prvá DNA? Je veľa možností … .
Ako kódujú 4 bázy biologicky relevantné informácie? To je predsa jasné, stačí nahliadnuť do učebnice molekulárnej biológie alebo genetiky.
Lenze ja hovorim o prvej DNA, tak ma nechytaj za slovicka. Hovorim stale o prvej DNA, o tom ako je mozne, ze v nej bola zakodovana nejaka informacia. Ze sa z nej mohla vystavat funkcna bunka, ktora bola schopna prezit v okolitych podmienkach. To vysvetlit neviete.
Stefan: To, že to nevíme už tak úplně neplatí. Na tomto poli byli v nedávné době zaznamenány výrazné úspěchy a vypadá to, že za 20 let by mohlo být jasno.
Jinak, stačí náhodný vznik samoreplikující sečástice, která se kopíruje s nějakou chybovostí.
Pak to jde samo.
Skeptik says:
May 12, 2013 at 9:37 am
S.V.H.: co mně osobně zaráží je “zkamenění” – že zkamení kosti to bych dokázal pochopit – ale jak to že zkamení otisk nohy nebo otisk medůzy nebo prý dokonce i embryo ve vajíčku či otisky vnitřních orgánů?
Jarda:
Mám doma několik kousků “zkameňělého” dřeva. V podstatě se ovšem jedná o směs křemičitanů. Za vhodných podmínek je uhlík ve dřevě nahrazem křemičitany – dosud ne přesně známým procesem – přičemž struktura i zbarvení dřeva zůstanou zachovány. Dřeva jsou datována ve stáří 2 – 20 mil. let, nebo až 200 mil. u prvohorních araukaritů.
Proces zkamenění ovšem může, za vhodných podmínek, proběhnout v řádů dnů, jak laboratorně dokázali v USA. Steně jako zuhelnatění. Proto můžeme nalézt 100 let staré sandály nebo kladívko “zarostlé” ve skále (která ovšem byla datována na miliony let), nebo žebřík v jeskyni takřka kompletně zarostlý v krápníkovém vodopádu, když průvodce současně tvrdí, že krápník přirůstá rychlostí několika mm za 100 let.
treebeard says:
Problémom dôkazu evolúcie pre kreacionistu však nie je ani tak to, že je sprostredkovaný, ako to, že sa kreacionistom zdá, že oni tie známe fakty vedia interpretovať úplne inak, že sa im nezdá, že to mohlo ísť “samé”.
Jarda:
Před pár týdny byl v KT rozhovor s P. dr. Váchou. A pan doktor narazil na otázku, kterou jsem mi již položil a na niž neodpověděl. Proč dobrotivý Pán Bůh stvořil biosféru tak, že se všechny organismy navzájem požírají?
A názor Dr. RN? “Ale Bůh to tak přece z počátku nestvořil. To je důsledek neposlušnosti prvních lidí a jejich pádu do hříchu. A Bible nás ujišťuje, že to jednou Bůh zase napraví”.
Stefan: “Lenze ja hovorim o prvej DNA, tak ma nechytaj za slovicka. Hovorim stale o prvej DNA, o tom ako je mozne, ze v nej bola zakodovana nejaka informacia. Ze sa z nej mohla vystavat funkcna bunka, ktora bola schopna prezit v okolitych podmienkach.”
No, ja osobne neverím, že prvé bunky používali DNA, tipujem, že DNA je neskoršia a pokročilá záležitosť. Zo súčasných hypotéz vysvetľujúcich abiogenézu sa mi ako najdôveryhodnejšia javí hypotéza o RNA svete: http://en.wikipedia.org/wiki/RNA_world_hypothesis
Ekonomie je věda? Jaká škola ekonomie je věda? Tato věda není schopná předpovídat. Jistě někdy se trefí. To potom ale věda je i moje denní myšlení, snění atd. Taky se někdy trefím. Jaká škola ekonomie, psychologie, sociologie, politologie, filosofie atd, je ta pravá věda???????
To je k smíchu. Je marxismus věda? Nebo keynesiánská ekonomie? Či rakouská škola ekonomie? Či co hlásá ekonom Roubini? Či co hlásá Kohout? Či Mládek? Či Klaus? Nebo marxisti?
Jarda:
Před pár týdny byl v KT rozhovor s P. dr. Váchou. A pan doktor narazil na otázku, kterou jsem mi již položil a na niž neodpověděl. Proč dobrotivý Pán Bůh stvořil biosféru tak, že se všechny organismy navzájem požírají?
A názor Dr. RN? “Ale Bůh to tak přece z počátku nestvořil. To je důsledek neposlušnosti prvních lidí a jejich pádu do hříchu. A Bible nás ujišťuje, že to jednou Bůh zase napraví”.
S.V.H.:
To jsem zde diskutoval, tuším, s Jirkou. Prohlašoval, že s evoluční teorií nemá problém, a zároveň tvrdil, že smrt je důsledkem prvotního hříchu lidí. Když jsem ho upozornil, že jsou obě teze v rozporu, už se k tomu bohužel nevyjádřil.
Myslím, že pokud existuje Bůh tak existuje ve vyšší nelidské sféře. Možná nás chápe, ale ví, že máme potenciál se dostat výš. Dobro, zlo jsou jasně omezené kategorie platící pro stupeň vývoje a pokud existuje věčný život tak to může být něco nelidského ale vyššího, nad protiklady. Může to být bez myšlení a přesto všechno chápající atd. Můžeme se sjednotit se světem, tedy s tzv. zlem i tzv. dobrem. Mě iritují ty řeči, že by bůh utrpení nepřipustil. Utrpení je možná nutné, možná je to škola, v každém případě je to naše zvířecí dědictví. Tedy nic moc.
Marti: Ty si k smíchu. Říká ti něco pojem Průzkum trhu? To patří do ekonomie. Ať chceš nebo nechceš, vyhodnocování na základě parciální informace a snaha o minimalizaci rizika je kompletně validní aplikace, která vychází z ekonomických teorií toho, jak se trh chová.
To, že ty si pod tím představíš marxismus je opět jen tvoje chyba.
Že biologie je věda? Kreacionismus? ID? To si se snad zblázinl!
Že medicína je věda? Akupunktura? Homeopatika? To si se snad zbláznil!
Colombo says:
May 12, 2013 at 12:25 pm
Mimo to, říct, že ateisté věří ve vědu není nic jiného než projekce vlastní víry do myšlení jiných.
“Já věřím v Boha, voni v boha nevěří a používají vědu, ergo ateisté věří ve vědu”.
Jarda:
“Já věřím, že Bůh existuje, oni věří, že Bůh neexistuje. Takže v podstatě věříme všichni”!
Z tohoto hlediska ateisté nejsou až tak nebezpeční; vždyť oni také vlastně “věří”. Překvapilo mě, když jsem si přečetl, jak se ještě B XVI. “opřel” do agnostiků. Ti jsou vlastně horší než ateisté. Nepopírají možnou existenci Pána Boha, ale opírajíce se o vědu tvrdí (pravdivě), že dosud nebyl prokázaný (viz i názory prof. Halíka, dr. Váchy či dr. Grygara).
martiXXX says:
May 12, 2013 at 12:27 pm
Colombo, to potom mohu říci, že věda je chaos, pokud nenadefinuješ chaos. Jestli je nutné existence chaosu? Já říkám, že podle mě to chaos není. A souhlasím, kdyby byl chaos nebyly bychom my.
Pak ovšem asi život nebyla náhoda, nebyl to vznik z chaosu
Jarda:
Martine, ty asi nevíš (nechápeš?) že i (fyzikální) chaos je strukturovaný.
Průzkum trhu mi říká velmi mnoho. Validita dat je dána matematikou, pravděpodobností. Data jsou významná v závislosti na mnoha faktorech, třeba na množství lidí ve vzorku. To je ale hlavně pravděpodobnost, matematika. A přesto mnoho výzkumů třeba předvolebních nevychází (lidé se stylizují, nejsou rozhodnuti, neberou výzkum vážně, nechtějí přiznat, že volí komunisty, atd.). Ale je to hodně o matematice, ne o společenských vědách. Musí být nějaký vzorek a na tom závisí matematická validita, nějaké metody výběru, nejlepší je pravděpodobnostní, atd.
ááá…strukturovaný fyzikální chaos; Jarda – souhlasím…….