Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
Jirka says:
January 11, 2013 at 12:08 am
já sice špatně vyvozuju, ale vy měníte FAKTA i tady na této diskuzi proč bych si neměl myslet, že je měníte i jen tak kde a jak vás napadne.
jack:
Ale o co vám Jirko jde. Napsal jste hovadinu a zlobíte se,že jsem neopsal přesně vaše vyjádření? Kdyby mé nepřesné vyjádření byla hovadina a vaše vyjádření hovadina nebyla,tak bych to chápal,ale takhle!!
Uděláme to takto. Já se omlouvám,že jsem pozměnil vaše vyjádření,ALE na věci to nic nemění,napsal jste hovadinu na entou!!! Stačí?
stačí…
A zkusíme i tohle ostatně je to k tématu, které jsme dnes probírali…:
„Nemůžete dokázat, že Bůh existuje, a nemůžete dokázat ani to, že neexistuje.“
To je reakce, kterou často slýcháme, když dojde na otázku Boží existence.
V jistém smyslu je to pravda, ale v jiném — a mnohem důležitějším — je toto tvrzení zcela zavádějící. Pokud užíváme výraz „dokázat“ výhradně ve smyslu absolutní jistoty, je pravda, že Boží existenci nebo neexistenci nemůžeme dokázat. To ale neznamená, že nemáme žádné dobré důkazy nebo argumenty svědčící ve prospěch existence Boha, které by mohly víře v Boha dát dobrý rozumový základ. Jen málo (pokud vůbec něco) víme s absolutní matematickou jistotou, takže jistota není ani rozumným, ani nutným standardem. Stejně jako prakticky ve všech jiných oblastech vědění, myslím, že můžeme ukázat, že je vysoce pravděpodobné, že Bůh existuje.
Je také důležité si všimnout, že pouhá existence možného alternativního vysvětlení není vyvrácením původního argumentu. Potřebujeme alternativní vysvětlení, které je pravděpodobnější. Například většina lidí věří, že země je kulatá; přesto jistá menšina stále trvá na tom, že země je plochá. Měli by se zastánci kulatosti vzdát svého přesvědčení jen proto, že stoupenci „teorie plochy” přišli s alternativním názorem? Jistě ne. Bylo by to namístě jedině tehdy, kdyby stoupenci představy ploché země byli schopni nabídnout přesvědčivé důkazy o tom, že jejich teorie je pravděpodobnější. A to je navýsost nepravděpodobné.
Ve prospěch existence Boha máme nesčetné argumenty. Alvin Plantinga, jeden z nejlepších žijících filozofů světa, nedávno předložil dobré dva tucty takových argumentů. Já se zde musím omezit na dva z nich.
Argument č. 1
Bůh je nejlepším vysvětlením vzniku vesmíru.
Předpoklad č. 1: Cokoli začíná existovat, musí mít příčinu.
Předpoklad č. 2: Vesmír začal existovat.
Závěr: Existence vesmíru proto musí mít příčinu.
Cokoli začíná existovat, musí mít příčinu. S přijetím tohoto principu většina z nás nemá problém. Jeho pravdivost předpokládáme prakticky ve všech aspektech každodenního života. Naše zkušenost ho neustále potvrzuje a zatím se nestalo, že by ho vyvracela. Je ale překvapivé, že filozofové nebyli pravdivost tohoto předpokladu schopni dokázat.
Přesto základním principem filozofie a vědy bylo vždy prohlášení, že „z ničeho nic nevzniká“. I ateistický filozof David Hume, který ukázal, že nemůžeme s jistotou dokázat, že princip kauzality je pravdivý, byl o jeho pravdivosti naprosto přesvědčen. Jistě je rozumnější držet se tohoto předpokladu, než věřit, že věci se mohou jen tak znenadání a bez příčiny objevit.
Vědecké potvrzení
Za druhé máme jak vědecké potvrzení, tak logický argument pro to, že vesmír měl počátek. Podle standardního modelu velkého třesku prostor, čas, hmota a energie začaly existovat současně asi před 15 miliardami let.
Navíc podle druhého termodynamického zákona vesmír, po dostatečně dlouhém čase, nakonec dojde do stavu termodynamické rovnováhy — bude studený, temný, mrtvý a prakticky bez pohybu. Je jasné, že pokud vesmír neměl počátek, muselo již před tímto okamžikem uplynout nekonečné množství času. Pokud je tomu tak, pak by vesmír již nyní měl být ve stavu rovnováhy. Mělo by se jednat o studený, temný, mrtvý a prakticky nehybný vesmír. Neměly by zde být žádné galaxie, sluneční soustavy, hvězdy nebo planety, o živých organismech ani nemluvě. Protože je zde ale zcela zjevně spousta tepla, světla, pohybu a života, pak minulost vesmíru musí být konečná.
Vesmír měl počátek
Třetí a nejsilnější důkaz ve prospěch počátku vesmíru vychází z nemožnosti existence nekonečně dlouhé minulosti. Jde o to, že skutečně nekonečný počet čehokoli nemůže v reálném světě existovat.
Můžeme se domnívat, že vzhledem k tomu, že myšlenku nekonečna užíváme v matematice, neměl by s nekonečnem být žádný problém. Ale matematikové, kteří pracují s nekonečnem, to dělají za pomoci jistých arbitrárně daných pravidel, aby se vyhnuli absurditám a protimluvům, které se s nekonečným počtem věcí pojí. A tato pravidla se nevztahují na skutečný svět. Nekonečno funguje jen ve světě abstrakce a jen při použití jistých zvláštních pravidel.
Abychom si ukázali absurdity a rozpory spojené se skutečným nekonečným počtem věcí ve skutečném světě, představme si knihovnu, v níž je nekonečný počet černých knih a nekonečný počet zelených knih, které jsou střídavě postavené na policích a na hřbetech očíslované.
Dává to smysl, kdybychom řekli, že v knihovně je stejný počet černých knih jako černých a zelených dohromady? Vlastně ne, ale přesně to byste museli říct, kdybyste chtěli tvrdit, že v reálném světě je možná existence nekonečna.
Dejme tomu, že odstraníme všechny zelené knihy. Kolik knih nám v knihovně zůstane? Stále to bude nekonečně mnoho, i když jsme jich právě nekonečný počet odstranili a našli způsob, jak si je přestěhovat domů! Představme si, že odstraníme knihy s čísly 4, 5, 6 a vyššími. Kolik knih nám teď v knihovně zbude? Tři. Něco je tady evidentně špatně. V jednou případě odečteme nekonečný počet knih a přesto nám nekonečný počet zůstane. V jiném případě odečteme nekonečný počet a výsledek je tři — je to jasný logický rozpor. Vzhledem k tomu, že naše hypotéza vede k rozporům, musí být nesprávná — knihovna s nekonečným počtem knih nemůže existovat.
Ačkoli v matematice se těmto rozporům můžeme vyhnout tím, že stanovíme jistá pravidla, jako například zákaz odečítání nebo dělení, v reálném světě nemůžeme lidem zabránit v tom, aby si z knihoven brali knihy.
Vzhledem k tomu, že minulost bez počátku by musela obsahovat nekonečný počet událostí (věcí) a vzhledem k tomu, že nekonečný počet věcí nemůže ve skutečném světě existovat, je logické říci, že minulost vesmíru není nekonečná. Vesmír měl počátek.
Nekonečná minulost je navíc nemožná proto, že skutečné nekonečno nemůže vzniknout pouhým přičítáním prvků. Je to jako počítat do nekonečna — nikdy se nedopočítáte. Stejně jako nikdy neskončíme s počítáním do nekonečna, tak nemůžeme počítat ani do minus nekonečna. Aby ale mohl existovat vesmír, který by neměl počátek, musel by existovat nekonečný počet minulých událostí vedoucích do současnosti. To je ale nemožné, protože k současnosti by vlastně nikdy nedošlo.
Teorie velkého třesku, druhý zákon termodynamický a nemožnost existence nekonečné minulosti podporují představu, že vesmír měl počátek.
Protože vše, co začíná existovat, musí mít příčinu, vyplývá z toho logicky, že vesmír měl příčinu.
Co je příčinou existence Boha?
Nejčastější námitkou vůči tomuto argumentu je „co je příčinou existence Boha?“. Ovšem otázka „co je příčinou X“ má smysl jen tehdy, pokud existuje nějaký náznak toho, že X mělo počátek. V tomto případě není nic, co by vedlo k předpokladu, že příčina velkého třesku měla počátek. Ostatně vzhledem k tomu, že před velkým třeskem čas neexistoval, příčina velkého třesku musela existovat bezčasově. Proto nemohla mít počátek, a tedy ani příčinu. Rádi bychom tohle řekli o vesmíru, ale není to možné, protože — jak už jsme viděli — důkazy ukazují na to, že vesmír počátek měl.
Tak si to pánové zkuste pročíst, propřemýšlet, je to elementární filosofie tak snad tam nebude problém….
Jirka says:
January 11, 2013 at 12:10 am
To vážně ne a ani váš názor ne, každý má na názor právo i když se plete….
jack:
Právo na názor mě nezajímá. Zajímají mě názory,které mají rozumné odůvodnění.
Zatím jste žádný svůj názor takto neodůvodnil. Prakticky pouze něco tvrdíte a tvrdíte,všude máte Boha,ale přitom jste ještě nevyřešil jeho reálnou existenci!
Když už tedy chcete,abychom se vyjadřovali přesně,tak buďte tak hodný a pokaždé když budete něco psát o Bohu,tak to nepište jako fakt,ale napište,že tomu pouze věříte!
Raději příklad.
Nikoliv takto:” Bůh udělal to a to”,ale takto:”Věřím,že Bůh udělal to a to”. OK?
Jirka:
Skutečný důkaz Boží neexistence by to mohl být pouze tehdy, pokud by se popisovaný nepříjemný jev ještě nikdy nestal ani se nemohl stát.
jack:
Máte to celé špatně. Neexistence Boha nejde prokázat,NIJAK!!
Jirka says:
January 11, 2013 at 12:18 am
Pánové to tady ze všech ateistů má úroveň jenom Michal? Jen on ví jak se formoval kánon ST.Z. a N.Z. Kdy vznikaly texty? Jen on zná koncily? Má přehled o filosofii?
Zbytek vypadá takhle?
Jack:
Co je to platné,když ani Michalovi nedokážete nic vysvětlit!! Přitom píše tak hezky logicky. Ale vy si s tím stejně nevíte rady!! 🙂
Jirka says:
January 11, 2013 at 12:40 am
To ale neznamená, že nemáme žádné dobré důkazy nebo argumenty svědčící ve prospěch existence Boha, které by mohly víře v Boha dát dobrý rozumový základ.
jack:
Já už to píši snad podesáté. Já NEVÍM,jestli nějací bohové existují,neznám absolutní pravdu,ale VÍM,že neexistují argumenty,které by rozumně odůvodnily i pouhou víru,že existují.
Ale klidně napište,které “argumenty” považujete vy za tak přesvědčující,že by mohli být dobrým rozumovým základem alespoň pro víru v bohy nebo konkrétního boha!
Jirka says:
January 11, 2013 at 12:40 am
Nejčastější námitkou vůči tomuto argumentu je „co je příčinou existence Boha?“. Ovšem otázka „co je příčinou X“ má smysl jen tehdy, pokud existuje nějaký náznak toho, že X mělo počátek. V tomto případě není nic, co by vedlo k předpokladu, že příčina velkého třesku měla počátek. Ostatně vzhledem k tomu, že před velkým třeskem čas neexistoval, příčina velkého třesku musela existovat bezčasově. Proto nemohla mít počátek, a tedy ani příčinu. Rádi bychom tohle řekli o vesmíru, ale není to možné, protože — jak už jsme viděli — důkazy ukazují na to, že vesmír počátek měl.
jack:
Napsal jste otázku,co je příčinou existence Boha,ale dále už píšete o počátku velkého třesku. Kam se ztratil ten Bůh? Váš křesťanský Bůh má něco společného s velkým třeskem? On je tím velkým třeskem?
Napsal jste toho opravdu hodně o vesmíru,jeho vzniku a jeho možných a nemožných vlastnostech,ale nenapsal jste nám nic o vašem Bohu.
Jak vznikl ten? Jaké může mít vlastnosti,ale hlavně,proč mám řešit existenci Boha,aby potom tento Bůh mohl stvořit vesmír,když mohu rovnou řešit existenci vesmíru?
Víte co chci říci. Vše co jste napsal o vesmíru,jsou nedoložené hypotézy,ale jsou zkoumatelné,protože vesmír evidentně existuje. Ale vše co řeknete o Bohu jsou nevyvratitelné hypotézy,protože Boha zkoumat nemůžeme. Proč bych si tedy bral na pomoc v řešení otázek vesmíru Boha,o jehož existenci nic nevím a ani se nic nedozvím.
Vyřešit existenci Boha je mnohem složitější ne-li nemožné ve srovnání s existencí vesmíru. Tak jak může být Bůh nejjednoduším řešením v otázkách vesmíru?
A proč pořád mluvíte o jednom bohu,vylučuje snad vaše hypotéza existenci více bohů?
Ale dá se říci jednoduchý závěr. To co jste napsal určitě není důkazem toho,že existuje váš Bůh,kdyby to byl DŮKAZ,tak bychom tady vůbec nediskutovali. Nebylo by totiž o čem,BŮH BY PROSTĚ EXISTOVAL A BASTA!!
A ještě něco na závěr! JIRKO!
Řěšíme existenci vašeho Boha a nikoliv vesmíru!
Jestliže váš Bůh stvořil vesmír,tak je Bůh entitou nezávislou na existenci vesmíru.
Proto nechápu,proč se vůbec zabýváte vesmírem,když máme řešit existenci entity na existenci vesmíru nezávislé!!!
jack says:
January 11, 2013 at 12:28 am
protestant:
Doporučuji vám něco ze starozákonní biblistiky nastudovat, nebo se radši do debat o SZ nepouštět.
jack:
Neumíte odpovědět na otázku??
protestant:
To je odpověď. Přece nebudu diskutovat o matematické analýze s člověkem, který nezná malou násobilku. To je vyhozený čas.
jack says:
January 11, 2013 at 12:27 am
protestant:
Vy toho víte ještě mnohem méně než jsem čekal. A to jsem toho od vás moc nečekal.
jack:
Vaše pindy mě nezajímají,jestli nemáte žádný argument,tak raději mlčte,ušetří vám to čas!
protestant:
To nejsou pindy, ale poukázání na to, že absolutně netušíte co je to modlitba. 🙂
jack says:
January 11, 2013 at 12:05 am
Jirka says:
January 10, 2013 at 11:22 pm
Ale ale pán se zlobí……
No na emoce má každý právo
jack:
Proč vůbec odpovídáte,když nemáte co říct? Jirka je trefen na bolavý zoubek?
Utíkejte si kleknout na polštářek a proste Boha,ať mi spadne počítač,ať už vás netrápím!
protestant:
Pokud jak tvrdíte – Jirka odpovídá když nemá co říci, co pak je tento váš poslední příspěvek? Co jste jím k diskuzi řekl?
jack says:
January 11, 2013 at 12:20 am
jack:
To je celkem jasné,protože to jsem tím příkladem také nedokazoval!
Ale co chcete vlastně svým vyjádřením říci. Snad ne to,že protože nebylo dokázáno,že nikdy žádné letadlo nepřistane u nádraží,tak je logické na nádraží na přílet letadla čekat!
protestant:
Jen jsem chtěl říci, že stále čekám na ty vaše stovky důkazů.
jack:
Až mi vysvětlíte, co jste chtěl vyjádřit svou větou!! Jinak by to nemělo smysl!
protestant:
Už jsem to napsal, ale pro nechápavé zopakuji.
Když chci letadlem do Mnichova a Bůh mne pošel čekat na nádraží místo na letiště tak je to z mého i obecně lidského hlediska zdánlivě nelogické. jenže boží logika dosáhne dál. Z pohledu boží logiky je nelogické do Mnichova použít letadlo, tedy nejméně ekologický způsob přepravy a tedy to, že nás Bůh směřuje na nádraží místo na letiště je nakonec velmi logické, protože nás to vede k šetrnějšímu přístupu ke všem svým bližním na Zemi. Chápete už? 🙂
Jack:
Co je to platné,když ani Michalovi nedokážete nic vysvětlit!! Přitom píše tak hezky logicky. Ale vy si s tím stejně nevíte rady!!
protestant:
Michal je sice ateistou, ale na rozdíl od vás probírané problematice rozumí. Má to nastudované. A velmi důkladně.
Jirka says:
January 11, 2013 at 12:18 am
Pánové to tady ze všech ateistů má úroveň jenom Michal? Jen on ví jak se formoval kánon ST.Z. a N.Z. Kdy vznikaly texty? Jen on zná koncily? Má přehled o filosofii?
Zbytek vypadá takhle?
protestant:
Ještě jsi Jirko zapomněl na Slávka a Medeu.
Ano protestante souhlasím a děkuju za připomínku…
A ještě něco na závěr! JIRKO!
Řěšíme existenci vašeho Boha a nikoliv vesmíru!
Jestliže váš Bůh stvořil vesmír,tak je Bůh entitou nezávislou na existenci vesmíru.
Proto nechápu,proč se vůbec zabýváte vesmírem,když máme řešit existenci entity na existenci vesmíru nezávislé!!!
Z druhé strany je vesmír na Bohu závislý. Z uvedeného textu je velmi dobře patrné, že alespoň ve svém vzniku.
Já pochybuju, že jste to celé četl…
Proč bych si tedy bral na pomoc v řešení otázek vesmíru Boha,o jehož existenci nic nevím a ani se nic nedozvím.
Jr to hypotéza, k diskuzi…. nechápete hypotéza. Zkuste přijít s jiným vysvětlením vzniku vesmíru a můžeme se bavit. Vy však napíšete:
,BŮH BY PROSTĚ EXISTOVAL A BASTA!!
Pokud někdo chce diskutovat ve smyslu já mám pravdu A BASTA, tak jaká diskuze?
To nemá smysl a vůbec celým přístupem děláte ateistům na úrovni docela ostudu, ale to už jinde jsme to je jiná vesnice, že. Ivánku.
Jack:
Máte to celé špatně. Neexistence Boha nejde prokázat,NIJAK!!
No hurá Jacku, to je posun! Nejde. A proto neexistuje?
Jack:
ale VÍM,že neexistují argumenty,které by rozumně odůvodnily i pouhou víru,že existují
Tak teď nevím Jacku, nejde prokázat existence ani neexistence? Tak díky to tady od začátku tvrdím….! Gratuluju k tomu jste došel sám. super!
Řěšíme existenci vašeho Boha a nikoliv vesmíru!
Mě se chce plakat… ten článek nebyl o existenci nebo neexistenci Vesmíru!?… prostě nebyl….