Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
jack says:
January 8, 2013 at 6:26 pm
jack:
Mám tomu rozumnět tak,že se mnou nesouhlasíte? Podle vás tedy nebyl bůh Radegast “vytvořen” lidmi??
protestant:
Ne.
jack:
Takže bůh Radegast je reálně existující bůh?? Jako ten váš?
protestant:
Jde o stále stejného Boha. Jen jeho poznání se liší.
Jirka says:
No to je pravda, já jsem to spíš myslel tak, že nám je sem přineslo křesťanství ať už je cestou získalo kde chtělo. Tak. Mimochodem to, že tyto základní pravdy znají lidé od pradávna potvrzuje dle mého názoru to, že je lidem dal Bůh. Jako hlas svědomí a později psaných zákonů.
To jsem psal asi před dvěma hodinami.
S.V.H.:
Obávám se, že křesťanství nám je sem nepřineslo. Zákazy ohledně vražd a kradení byly přítomny snad ve všech společnostech dávno před vznikem křesťanství. Křesťanství nám sem (tím myslím třeba Slovanům do české kotliny) přineslo zákony typu “nebudeš mít jiného boha mimo mě”. Těch už jsem se naštěstí ale zbavili.
A ze skutečnosti, že lidé mají morálku/svědomí, opravdu můžeme vyvodit, že jim ji dal Bůh. Podobně jako třeba protistojný palec. Lidé ho mají od pradávna, takže jim ho dal Bůh. Myslím ale, že evoluční vysvětlení je jednak jednodušší, jednak opřené o důkazy a jednak umožňuje predikci.
Jirka says:
Tak pokud bude tato buňka jednou člověkem tak právo na život má. Otázka není od kdy. Prostě od začátku. A začátek je početí.
S.V.H.:
Tak člověkem v budoucnu může být i vajíčko a spermie. Proč dávat začátek právě do okamžiku početí?
Je to určitě složitá otázka. Nejsem biolog ani lékař, takže se v embryonálním vývoji až tak nevyznám, ale upřednostňovat práva buňky nebo shluku buněk nad práva ženy mi přijde nesprávné.
Jednat nelogicky NENÍ rozumné!
Víra v Boha a rozum si odporují
Jednat nelogicky není LOGICKÉ.
Jednat nerozumně je NEROZUMNE.
Nerozlišujete mezi logické a rozumné?
Tedy logika a rozum jsou jedno?
A jedině logika je rozumná?
Jediný rozum je logika?
Jednat nelogicky NENÍ rozumné!
Víra v Boha a rozum si odporují
Sorry ale za takový postup by jste výbornou nedostal…..
1. Vy NEVÍTE s naprostou jistotou,jestli z této buňky bude v budoucnu člověk!
Ne???? A co z ní tedy bude????
Slon, opice či snad mamut???
Velice by mě potěšila odpověď!!!
Samozřejmě tím nemyslím typu, bude samovolný potrat. O tom se zde nebavím. Bavím se o tom co se stane s jedinou buňkou(zygotou) když do jejího růstu nebudeme uměle lidsky zasahovat. Co se z ní stane? O tom mluvím…
Je to určitě složitá otázka. Nejsem biolog ani lékař, takže se v embryonálním vývoji až tak nevyznám, ale upřednostňovat práva buňky nebo shluku buněk nad práva ženy mi přijde nesprávné.
Mě taky. Proto neupřednosťnuju práva ženy ani práva shluku buněk. Stávím je na roveň. Oba jsou lidé. Nebavím se teď o vyjímečných případech ohrožení života ženy, oerace, chemoterapie atd….
Darwinova kniha O původu druhů přírodním výběrem s podtitulem „Zachování prospěšných plemen v boji o život“ a o více než deset let později vyšla navazující práce O původu člověka, která původ druhů aplikovala na člověka. Některých myšlenek z Darwinových prací se ujala skupina evropských myslitelů a dále je rozvíjela – dnes je tato skupina učenců známa pod označením sociální darwinisté. Jejich úprava Darwinových myšlenek se často používala k obhajobě rasového inženýrství
To je úplný ráj na zemi…..silní a jejich děti půjdou vpřed, zpátky ni krok
kde jsem to jenom slyšel…???
Rasové inženýrství…hmmmm to zní krásně….. a ty možnosti aplikace! Hrůzou mi vstávají vlasy co ani nemám. A i to je tvář ateismu. Nebo Darwin není ateista?
Darwin sám také varuje, že pokud „nezabráníme tomu, aby se počet bezohledných, ničemných a jinak podřadných členů společnosti zvyšoval rychleji, než lepší třída lidí, národ bude degenerovat“[3] a uvádí, že během několika staletí civilizované rasy vyhladí a nahradí rasy divošské[4] Darwinova kniha způsobila také rozkvět rasové antropologie — vědci začali vážit lebky a měřit nosy a jiné části těla, zaznamenávat barvu vlasů a očí u populace. V roce 1885 zjišťovala Německá společnost pro antropologii rasové složení obyvatelstva jednotlivých německých států
Tak odtud vítr fouká….. tak se pojďme bavit i o tomto…. to nejsou mrtvé myšlenky, kdepak. Dnes jsou to staří(euthanasie) a taky miminka(do 24 týdnů)…no pěkně, jen tak dál….
všecko aplikace Darwinismu
Proti eugenice se ostře postavila Katolická církev a papež Pius XI. ji explicitně odsoudil včetně její aplikace v roce 1930 v encyklice Casti connubii.[
Tak schválně, co vám přijde přijatelnější. Katolické stanovisko nebo to Darwinovo….
projekt Lebensborn, ale i nucené sterilizace postižených či jejich usmrcování (tzv. euthanasii), které ovšem nemělo pouze eugenickou motivaci, usmrcováni byli i neplodní a sterilizovaní, ale též snahu se zbavit “nepotřebých” v době začátku 2. světové války.
A k tomuto směřujeme vážení přátelé, s tím přece nemůže žádný soudný člověk souhlasit. Ale tenkrát to udělali taky lidé tak co se divit…
Proti původu druhů nic nemám ale ta praktická aplikace….. z toho je mi úzko
Jirka says:
Mě taky. Proto neupřednosťnuju práva ženy ani práva shluku buněk. Stávím je na roveň. Oba jsou lidé. Nebavím se teď o vyjímečných případech ohrožení života ženy, oerace, chemoterapie atd….
V tomto se asi neshodneme – zygotu nebo shluk buněk prostě nemohu považovat za člověka. Dál už bychom asi opakovali jen to samé.
Jirka says:
Rasové inženýrství…hmmmm to zní krásně….. a ty možnosti aplikace! Hrůzou mi vstávají vlasy co ani nemám. A i to je tvář ateismu. Nebo Darwin není ateista?
S.V.H.:
Darwin sice ateista pravděpodobně byl, ale s “rasovým inženýrstvím” nebo “sociálním darwinismem” nemá nic společného. Stejně tak ateismus.
Dnes se eugenika v civilizovaných zemích omezuje zpravidla pouze na těhotenství. První skupina metod používá diagnostiku, která odhaluje dědičné choroby a vady u plodu. Vadné plody jsou pak doporučovány k interrupci.[8] Druhou metodou, která je však zatím spíše věcí budoucnosti, je cílené „inženýrství
Tak se nám to krásně propojilo od Darwina až k potratům.
Darwin sice ateista pravděpodobně byl, ale s “rasovým inženýrstvím” nebo “sociálním darwinismem” nemá nic společného. Stejně tak ateismus.
Jakto??!!!
Po roce 1859 vyšla Darwinova kniha O původu druhů přírodním výběrem s podtitulem „Zachování prospěšných plemen v boji o život“ a o více než deset let později vyšla navazující práce O původu člověka, která původ druhů aplikovala na člověka.
Tak ještě jednou přečíst!
Je hezké bránit Darwina, netvrdím, že to spustil schválně, ale spustil.
Dnes se eugenika v civilizovaných zemích omezuje zpravidla pouze na těhotenství
Tak to jsem si oddechl! ale já myslím, že ostatní na sebe nenechá dlouho čekat a pak se konečně budeme mít dobře. Bez Boha a jeho zákonů, které chrání kdejakého “člověka”. Kdejakou zygotu, či plod do 24týdnů či starého člověka. Kdo to potřebuje?
Jirka says:
Tak odtud vítr fouká….. tak se pojďme bavit i o tomto…. to nejsou mrtvé myšlenky, kdepak. Dnes jsou to staří(euthanasie) a taky miminka(do 24 týdnů)…no pěkně, jen tak dál….
všecko aplikace Darwinismu
S.V.H.:
Jak jste přišel na to, že je to aplikace darwinismu? Víte, co je darwinismus?