Pár poznámek k osobnímu bohu

Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.

Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.

***

Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).

Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.

Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?

Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.

Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.

***

Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.

Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.

POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?

***

Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.

Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.

Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.

Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.

Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.

Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?

***

Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.

Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.

O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.

Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.

***

Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.

Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.

Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.

***

Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.

I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.

3,150 thoughts on “Pár poznámek k osobnímu bohu

  1. Čestmír Berka

    “Rasové inženýrství…hmmmm to zní krásně….. a ty možnosti aplikace! Hrůzou mi vstávají vlasy co ani nemám. A i to je tvář ateismu. Nebo Darwin není ateista?”

    To už se tu probíralo. To nemá s ateismem nic společného. Tohle se uplatňovalo v křesťanských státech- otroctví, rasismus, sterilisace “nevhodných” v USA. Silný odpor byl u křesťanů snad jen u katolíků. Možná proto křesťanský Ku Klux Klan kromě Židů, černochů nenáviděl také katolíky.

  2. S.V.H.

    Jirka says:
    Jakto??!!!

    Po roce 1859 vyšla Darwinova kniha O původu druhů přírodním výběrem s podtitulem „Zachování prospěšných plemen v boji o život“ a o více než deset let později vyšla navazující práce O původu člověka, která původ druhů aplikovala na člověka.

    Tak ještě jednou přečíst!

    S.V.H.:
    O původu člověka jsem sice nečetl, ale pokud vím, tak hlavní myšlenka knihy je, že člověk “pochází z opice”, tj. má s opicemi společné předky.

  3. Jirka

    Komunistickým státem zřízené nápravné pracovní tábory, tábory nucených prací a pomocné technické prapory, jakož i některé věznice, představovaly v podstatě novodobé otrokářské instituce, v nichž byli desetitisíce politických vězňů a „politicky nespolehlivých“ občanů (např. kněží, kulaků, členů nekomunistických stran, šlechticů, hrdinů západního odboje a další lidí s (předpokládaným) „nepřátelským poměrem k socialistickému zřízení“) nuceny k otrocké práci.
    Další skupinou podrobenou nezákonné internaci a využívanou jako levná pracovní síla představovaly řeholní sestry.[10]

    A teď trochu tohohle:
    Otroctví ve starověkém Izraeli se odlišovalo od institutu otroctví v jiných starověkých společnostech. Tato skutečnost vyplývala z toho, že náboženství starého Izraele vytvořilo také na svou dobu ojedinělé etické učení a právní systém, v nichž byly silné důrazy na sociální cítění.

    V židovském právu zůstával otrok lidskou bytostí a byl subjektem práva, tj. byl nositelem práv

    Tak to můžeme srovna s tímhle:
    Obecně odmítavou a závaznou oficiální reakci katolické církve na otrokářství obsahuje encyklika Sicut Dudum papeže Evžena IV. z 13. ledna 1434, která se týkala zotročování domorodců na Kanárských ostrovech španělskými obchodníky. Papež nařídil všechny otroky propustit na svobodu do 15 dnů od vyhlášení encykliky a neuposlechnutí jeho příkazu, jakož i další pokračování v obchodu s lidmi, trestal tehdy nejtěžším možným trestem pro křesťana, automatickou exkomunikací.

    tak to jsou třeba FAKTA milý JACKU

  4. Jirka

    O původu člověka jsem sice nečetl, ale pokud vím, tak hlavní myšlenka knihy je, že člověk “pochází z opice”, tj. má s opicemi společné předky.

    A taky:
    O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život) je kniha, v níž britský přírodovědec Charles Darwin 24. listopadu 1859 poprvé uveřejnil svou evoluční teorii, založenou na přírodním výběru, tedy přežití a množení jedinců lépe přizpůsobených podmínkám, ve kterých žijí

  5. Jirka

    Možná proto křesťanský Ku Klux Klan kromě Židů, černochů nenáviděl také katolíky.

    Upps… křesťanský…to nikde není, jestli členové byli katolící nevíme, nebo jo?¨

    Ku-klux-klan nebo Kukluxklan nebo Kuklos crew, zkratka KKK, je název řady bývalých i současných tajných, teroristických[1] a militantních organizací, původně pocházejících z jižních států USA

    slovo křesťanský tam nikde není

  6. Čestmír Berka

    “Tak to můžeme srovna s tímhle:
    Obecně odmítavou a závaznou oficiální reakci katolické církve na otrokářství obsahuje encyklika Sicut Dudum papeže Evžena IV. z 13. ledna 1434, která se týkala zotročování domorodců na Kanárských ostrovech španělskými obchodníky. Papež nařídil všechny otroky propustit na svobodu do 15 dnů od vyhlášení encykliky a neuposlechnutí jeho příkazu, jakož i další pokračování v obchodu s lidmi, trestal tehdy nejtěžším možným trestem pro křesťana, automatickou exkomunikací.

    tak to jsou třeba FAKTA milý JACKU ”

    Ne, důležité je, že se tím snad nikdo z katolíků/křesťanů neřídil a otroctví kvetlo ještě pár set let…

  7. S.V.H.

    Jirka says:
    A taky:
    O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život) je kniha, v níž britský přírodovědec Charles Darwin 24. listopadu 1859 poprvé uveřejnil svou evoluční teorii, založenou na přírodním výběru, tedy přežití a množení jedinců lépe přizpůsobených podmínkám, ve kterých žijí

    S.V.H.:
    To je myslím všeobecně známo. Jen mi není jasné, jak to souvisí s euthanasií nebo potraty.

  8. Jirka

    Ne, důležité je, že se tím snad nikdo z katolíků/křesťanů neřídil a otroctví kvetlo ještě pár set let…

    Toš to je pravda člověče, ale zase všichni upadli do exkomunikace, což je de facto katolík v pytli. A jinou moc papež neměl, jen se mi líbí, že to řekl

  9. Čestmír Berka

    “slovo křesťanský tam nikde není” – v KKK jsou jen křesťané. Dokonce tvrdili, že první “klansman” byl Ježíš 😀 V roce 1924 bylo 6 milionů členů KKK.
    The burning cross
    Cross burning was introduced by William J. Simmons, the founder of the second Klan in 1915.

    The second Klan adopted a burning Latin cross as its symbol. No such crosses had been used by the first Klan, but the burning cross was used as a symbol of intimidation by the second Klan.[96] The burning of the cross was also used by the second Klan as a symbol of Christian fellowship, and its lighting during meetings was steeped in Christian prayer, the singing of hymns, and other overtly religious symbolism.[15]

  10. Jirka

    původu člověka, která původ druhů aplikovala na člověka. Některých myšlenek z Darwinových prací se ujala skupina evropských myslitelů a dále je rozvíjela – dnes je tato skupina učenců známa pod označením sociální darwinisté. Jejich úprava Darwinových myšlenek se často používala k obhajobě rasového inženýrství
    tak to souvisí s potraty:
    Dnes se eugenika v civilizovaných zemích omezuje zpravidla pouze na těhotenství. První skupina metod používá diagnostiku, která odhaluje dědičné choroby a vady u plodu. Vadné plody jsou pak doporučovány k interrupci.[8] Druhou metodou, která je však zatím spíše věcí budoucnosti, je cílené „inženýrství

  11. Jirka

    1915.

    The second Klan adopted a burning Latin cross as its symbol. No such crosses had been used by the first Klan, but the burning cross was used as a symbol of intimidation by the second Klan.[96] The burning of the cross was also used by the second Klan as a symbol of Christian fellowship, and its lighting during meetings was steeped in Christian prayer, the singing of hymns, and other overtly religious symbolism.[15]

    že někdo zkopíruje liturgii a dá si kříž do znaku fakt neznamená, že je křesťan

  12. Jirka

    Existuje několik koncepcí, filosofických směrů, jež lze chápat jako důležité směry samy o sobě, ale rovněž je lze považovat za skrytou formu ateismu (za ty je často považovala zejména marxistická filosofie). Motivem vzniku takových soustav někdy snad mohla být i oficiální nepřijatelnost ateismu ve společnosti

    A ejhle, tak přece je marxismus v podstatě ateismus
    Takže souvisí s gulagy, souvisí přátelé

  13. S.V.H.

    Jirka says:
    původu člověka, která původ druhů aplikovala na člověka. Některých myšlenek z Darwinových prací se ujala skupina evropských myslitelů a dále je rozvíjela – dnes je tato skupina učenců známa pod označením sociální darwinisté. Jejich úprava Darwinových myšlenek se často používala k obhajobě rasového inženýrství

    S.V.H.:
    Úpravu jakýchkoli myšlenek lze použít k obhajobě čehokoli. Schválně mi dejte nějaký citát z bible a já to zkusím. 😉

    tak to souvisí s potraty:
    Dnes se eugenika v civilizovaných zemích omezuje zpravidla pouze na těhotenství. První skupina metod používá diagnostiku, která odhaluje dědičné choroby a vady u plodu. Vadné plody jsou pak doporučovány k interrupci.[8] Druhou metodou, která je však zatím spíše věcí budoucnosti, je cílené „inženýrství

    S.V.H.:
    Eugenika v jakékoli podobě je aplikace umělého výběru nikoli přírodního. Umělý výběr (šlechtění) byl používán tisíciletí před Darwinem.

  14. Jirka

    S.V.H.:
    Úpravu jakýchkoli myšlenek lze použít k obhajobě čehokoli. Schválně mi dejte nějaký citát z bible a já to zkusím….. To je pravda, ale mezi Darwinismem a eugenikou a Marxismem je souvislost( je to ovšem poue můj soukromý názor).

    Eugenika v jakékoli podobě je aplikace umělého výběru nikoli přírodního. Umělý výběr (šlechtění) byl používán tisíciletí před Darwinem.

    To asi ano, už ve starém Řecku,ale teprve 20 stol. tomu dalo “nový rozměr”.

  15. Jirka

    pozitivismus coby snaha o syntézu poznatků speciálních věd, odmítal spekulace, omezoval poznání na empiricko-logickou úroveň;
    racionalismus, podle něhož má primární úlohu v poznáváni světa rozum;
    scientismus, který za nejvyšší formu poznání a poznávání považuje metodologii a výsledky přírodních věd.

    no já padám, proti tomu jsem úplný břídil
    tak já se asi vrátím do středověku

  16. Čestmír Berka

    “pozitivismus coby snaha o syntézu poznatků speciálních věd, odmítal spekulace, omezoval poznání na empiricko-logickou úroveň;
    racionalismus, podle něhož má primární úlohu v poznáváni světa rozum;
    scientismus, který za nejvyšší formu poznání a poznávání považuje metodologii a výsledky přírodních věd.”

    Co je na tom špatně? Má snad meditace, modlitba, víra nějaký přínos v poznání světa?

  17. Jirka

    Co je na tom špatně? Má snad meditace, modlitba, víra nějaký přínos v poznání světa?
    Má. Ostatně běž si o tom promluvit s budhistickým mnichem, jestli meditace má nebo nemá přínos. Zeptej se mě, jestli má víra přínos v poznání světa. Svět je Bohem stvořený, dobrý a chtěný. Lidká bytost je nedotknutelná od početí až do přirozené smrti. to je malý příklad poznávání světa ve světle víry. Mě se nezdá nic špatného na tom, chránit lidský život. Tím netvrdím, že věda je špatná, to jsem si nikdy nemyslel. Ale tvrdím, že nemá ten jediný klíč k pochopení života.

  18. Čestmír Berka

    “Lidká bytost je nedotknutelná od početí až do přirozené smrti.”

    Tak proč se tím křesťané neřídí? Nebo to platí jen pro potraty?

  19. Jirka

    “Lidká bytost je nedotknutelná od početí až do přirozené smrti.”

    Tak proč se tím křesťané neřídí? Nebo to platí jen pro potraty?

    Můžete být prosím konkrétnější?

Comments are closed.