Pár poznámek k osobnímu bohu

Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.

Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.

***

Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).

Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.

Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?

Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.

Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.

***

Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.

Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.

POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?

***

Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.

Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.

Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.

Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.

Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.

Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?

***

Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.

Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.

O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.

Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.

***

Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.

Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.

Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.

***

Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.

I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.

3,150 thoughts on “Pár poznámek k osobnímu bohu

  1. jack

    protestant:
    To si o sobě myslí každý. 🙂

    jack:
    To asi posuzujete podle sebe. Já se domnívám,že myslet si to může pouze ten,kdo vůbec nepozná rozdíl mezi subjektivitou a objektivitou.
    A já vám také neříkám,jaká je objektivní pravda ,pouze vám zděluji to,že mě pouze tato zajímá!
    Už jsem vám to psal několikrát,že vaše subjektivní pocity nemají pro mě žádný vypovýdající význam. Ale evidentně to zase převyšuje schopnost vašeho chápání!

  2. jack

    protestant:
    Pochopil jsem, že vy máte nástroj jak najít objektivně nejkrásnější ženu…. 🙂

    jack:
    Jestli jste toto vyvodil z mého příkladu,tak jste vyvozoval nelogicky!! To je jediné co k tomu mohu říci!

  3. jack

    protestant:
    Blázen bývá dost často jediným normálním členem společnosti. 🙂

    jack:
    S tím mohu souhlasit,ale pouze v malém společenství,třeba v Bohnicích. Tam je bezpochyby NORMÁLNÍ!

  4. jack

    protestant:
    Logika nevznikla. Logiku vytvořil člověk. Je to lidský nástroj. Tedy nástroj, kterým není možné posuzovat Boha.

    jack:
    To je váš omyl. Dokud nebude objeven reálně existují jakýkoliv bůh,tak jsou bohové výtvorem člověka a můžeme je klidně logicky posuzovat!

  5. jack

    protestant:

    Samozřejmě že výběrem premis se MĚNÍ tento proces. Uvědomte si, že ten proces je například plně závislý na premise, že ta logika platí.
    Pokud předpokládám, že logika neplatí, pak tato premisa uplně mění proces logického vyvozování.

    jack:
    Máte to špatně! Za prvé,premisou musí být výrok. Výrokem není jedno slovo,což také nevíte.
    Premisa nikdy nemění proces vyvozování,ale pouze jeho závěr. To je dost podstatný rozdíl!
    Váše vyjádření,že předpokládáte,že logika neplatí,opět ukazuje na fakt,že této problematice nerozumíte.
    Logika je myšlenkový proces. Myšlenkový proces NEMÁ žádný parametr,který by mohl neplatit.
    Myšlenkový proces může být pouze logický či nelogický bez ohledu na premisy. Premisy logičnost myšlenkového procesu neovlivňují. Na logiku vyvozování má vliv pouze schopnost logického uvažování člověka,který proces provádí.

  6. jack

    protestant:
    Za koho mluvíte?

    jack:
    Mluvím za lidstvo na této planetě. Kdyby jsme nějaké bohy objevili,tak bychom všichni VĚDĚLI,že existují. V takovém případě bychom nemluvili o pouhé víře!

  7. jack

    jack:
    Ono to ale vypadá,že právě lidské definice tohoto boha vytvořili!

    protestant:
    Logicky jako ateista nemůžete tvrdit něco jiného 🙂

    jack:
    Mám tomu rozumnět tak,že se mnou nesouhlasíte? Podle vás tedy nebyl bůh Radegast “vytvořen” lidmi??

  8. jack

    martiXXX says:
    January 8, 2013 at 12:11 am

    Co je to logika? Pouhá abstrakce. Je mi líto, život není abstrakce,

    jack:
    Zase někdo nezná význam slova abstrakce. To je potom těžké s věřícími o čemkoliv diskutovat,když neznají ani význam slov!

  9. Jirka

    Otázka je, když je tak dobré a naprosto jasné, že žádní bohové nejsou tak proč u všech všudy je lidé(někteří) pořád potřebují? A to nejen kmeny které jsou ještě v době kamnenné, ale i naprosto průměrně leckdy i nadprůměrně vyvinutý jedinec(mgr. Judr. Mudr.) ale i dělník, otec rodiny, učitel…? Zná někdo z vás ateistů odpověď? Nemyslím teď sbírku dohadů, ale objektivní fakta, proč tomu tak je? Neptám se tedy na “já si myslím, bla bla, ale na FAKTA.

  10. Jirka

    Nebo bychom se zde dohodli, že bůh není, co to pro mě znamená v konkrétní aplikaci na každodenní život? Když jsem uvěřil, můj život se změnil, mám ho teď změnit zpátky? Např: v práci jsem bral úplatky. Mám je zase začít brát? Protože kolegové se mi smějí, že jsem blbec, že neberu.

  11. Jirka

    Možná, že se bude zdát, že provokuju. Taky jo. Ale aplikace toho, že Bůh je mi nedělá žádné problémy. Bůh je atd… dal zákony a protože řekl, že je dobré je dodržovat tak se dodržují. To už nakonec i Aristoteles se nechal popravit kvůli věrnosti zákonu i když měl možnost utéct. Ok, ale nevidím v dnešní době kolem sebe moc lidí co by chtěli něco dodržovat. A teď závěr v otázce: “Jaký má smysl dodržovat platné zákony a morálku když budu třeba jen jeden z tisíce”? Bude si mě někdo vážit? Ocení to někdo? Moje děti? Žena? Vy? Nebo to budu dělat pro svůj dobrý pocit? Ale co je vlastně dobro? To na čem se všichni dohodneme, že je? Já si tedy kupříkladu budu myslet, že být bohatý na úkor ostatních je dobro. To je moje pravda. Jak mi to kdo vyvrátí?

  12. protestant

    jack:
    Premisa nikdy nemění proces vyvozování,ale pouze jeho závěr.

    protestant:
    Tohle je ale také premisa…. 🙂

  13. protestant

    jack:
    Mluvím za lidstvo na této planetě.

    protestant:
    Takových lidí, co mluvili za celé lidstvo již bylo …. 🙂

  14. protestant

    jack:
    Mám tomu rozumnět tak,že se mnou nesouhlasíte? Podle vás tedy nebyl bůh Radegast “vytvořen” lidmi??

    protestant:
    Ne.

  15. protestant

    jack:
    To je váš omyl. Dokud nebude objeven reálně existují jakýkoliv bůh,tak jsou bohové výtvorem člověka a můžeme je klidně logicky posuzovat!

    protestant:
    Můžete se pokoušet. Ovšem bezvýsledně.. 🙂

  16. Jirka

    To mě baví… A jak by jste si představoval takové objevení Boha? Přijde a řekne: “ahoj já jsem Bůh”. To už přece udělal. S Mojžíšem. Problém je, že Mojžíšovi to nevěřili a udělali si tele. Pak komunikoval s proroky, těm to taky nevěřili. Pak dokonce přišel na tento svět, taky tomu nevěří. Dle logiky vývoje kdyby se docela fyzicky hmatatelně objevil před celým národem, vytáhneme posudky psychologů o davové psychóze. Copak tolik lidí nevidělo najednou zjevení panny Marie? Tisíce a jsou podepsaní na arších. To vám třeba nestačí? Jistě P. M. není Bůh, ale bez spojení s ním by to asi těžko dokázala, že?

  17. Čestmír Berka

    “Copak tolik lidí nevidělo najednou zjevení panny Marie? ”

    To myslíš to zjevení v Osvětimi? Nebo v Hirošimě a Nagasaki? Umí panna Marie taky něco jiného, než se producírovat na obloze v nejméně důležité chvíli?

    Myslíš, že jiná náboženství nemají proroky, kteří bohy viděli? Co udělal křesťanský Bůh s ostatními bohy? Zabil je? Poslal do vyhnanství? Nebo jiní bozi šli do důchodu, či abdikovali? Pokud jiní bozi nebyli bohy, proč na ně Bůh žárlí?

  18. Jirka

    Nevím co umí panna Maria, ale lidi ji prostě viděli. A ptal jsem se první, stačí ti to jako důkaz nebo ne?

  19. protestant

    Čestmír Berka says:
    Co udělal křesťanský Bůh s ostatními bohy? Zabil je? Poslal do vyhnanství? Nebo jiní bozi šli do důchodu, či abdikovali? Pokud jiní bozi nebyli bohy, proč na ně Bůh žárlí?

    protestant:
    Kdo je křesťanský Bůh? To je někdo jiný, než JHVH nebo Alláh?

Comments are closed.