Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
“Já se zabývám někým kdo podle mne existuje. Ty se naopak zabýváš někým, kdo podle tebe neexistuje. To je velký rozdíl… :-)”
Takže se nezabýváš někým, kdo existuje, ale někým, o kom věříš/předpokládáš, že existuje. A pokud neexistuje, jsi na tom stejně- zabýváš se neexistujícím Bohem.
Dobrá. Klidně to napíši takto – Michal se hodně zabývá někým o kom předpokládá že neexistuje, já se zabývám někým, o kom předpokládám že existuje. Stale ale vidím diametrální rozdíl v těchto pohledech.
Protestant, ale intenzívne zaoberanie sa vecami, o ktorých neexistencii sme presvedčení, je z intelektuálneho hľadiska úplne legitímne. Matematik môže celé roky svojho života zasvätiť dokazovaniu, že nejaký matematický objekt neexistuje alebo religionista sa môže intenzívne zaoberať postavou Quetzalcoatla, i keď je presvedčený, že toto božstvo neexistuje. Skúmanie neexistujúcich objektov (resp. objektov o ktorých neexistencii sme presvedčení) môže byť veľmi zaujímavé a obohacujúce 🙂
Ten páně Hellerův fiktivní dialog mezi Ateistou a Bohoslovcem
http://www.i-ateismus.cz/gotoid.php?id=49492
je pěkné žvanění:
jednak si pan profesor toho svého Ateistu nadefinoval podle svých potřeb, takže Ateista klade takové otázky a pronáší takové repliky, které se Hellerovi hodí, a jednak, pokud jde o otázku představ o Bohu, pan profesor tam popírá sám sebe:
„Boha si co možno nepředstavovat, a přece v něho věřit. Ale má to vnitřní logiku: Bůh totiž daleko přesahuje či odborně řečeno transcenduje všecky naše představy o něm. Nestačíme na to, si ho představit.”
Tvrzení, že “Bůh totiž daleko přesahuje či odborně řečeno transcenduje všecky naše představy o něm.” je samo právě založeno na určité představě Boha, resp. o Bohu. Tvrdit, že Bůh transcenduje naše představy o něm, mohl pan profesor jen za předpokladu, že právě takto si Boha představoval.
Protestant: ” já se zabývám někým, o kom předpokládám že existuje.”
Pokud o něčem/někom nemůžeš NIC říci, nemůžeš se tím/NÍM ani zabývat.
Jsem zadrátovaný ja jsem. Já si myslím že vesmír je propojený a že pro to jsou všechny možné indicie. Ateisti si nemyslí, že jsou to indicie. Už jsem svoje indicie několikrát napsal a ateisti tvrdí, že to nejsou žádné indicie. Kdo ten spor rozhodne? Jen každý sám za sebe. A můžeme se donekočna hádat, že stavebnicová struktura vesmíru je pouze následkem mnoha vesmírů (což je ale pouze hypotéza) nebo, že tenhle vesmír je jediný možný /ale pak podle mě vykazuje spoustu neuvěřitelně přesných nastavení a vy můžete říkat, že bez toho, bychom tady nebyli (ale co to dokazuje?). Jedná se prostě o přiřazení významu a hodno¨ty k jednotlivým aspektům světa. a zde prostě neí možné někoho “přesvědčit tzv. jedině správným chápáním toho co nás obklopuje. a co je v nás.
protestant says:
December 31, 2012 at 4:47 am
jack says:
Největší stupiditu jsem tedy zatím četl od Protestanta,který dokonce nemá vůbec představu svého boha!!
protestant:
To vás jacku asi zklamu, ale to není moje originální myšlenka:
Dialog o viře mezi ateistou a bohoslovcem (B)
(5. červen 1999)
A: Vy vážně věříte v Boha?
B: Jistě: Ale musím hned připojit, že ten Bůh, v něhož
věřím, není tak docela totožný s tím, co si lidé běžně představují pod slůvkem „Bůh“.
A: To mi není zcela jasné, mohl byste to vyložit blíž?
B: Rád. Už léta se snažím bdít nad obsahem pojmů, tím mám na mysli jakýsi úklid v lidských představách.
I v tom, co si lidé představují pod slovem Bůh.
A: Jak si představujete Boha vy sám?
B: Ten rozdíl není jen v různých představách o Bohu. Spíše je v tom, že lidé si Boha vůbec nějak představují,
kdežto já se snažím si ho co možno nepředstavovat.
A: Skoro se mi zdá. jako byste byl tajný ateista. To by se mi líbilo. Ale vážně: Cožpak je vůbec možné si Boha nepředstavovat a přitom v něho věřit? To je podle mne paradox!
B: Ano, řekl jste to přesné, víra je paradox, a přece docela logická. To se pokusím ještě vysvětlit. Ale začněme od těch představ. Vím, že je to těžké. Boha si co možno nepředstavovat, a přece v něho věřit. Ale má to vnitřní logiku: Bůh totiž daleko přesahuje či odborně řečeno transcenduje všecky naše představy o něm. Nestačíme na to, si ho představit. Vlastně ho těmi svými představami strháváme z jeho nepostižitelných
výšin do svého nitra.
A: Na té nepředstavitelnosti Boha vám zřejmě dost záleží. Ale pořád ještě nechápu proč.
B: Všichni víme. že existuje mnoho věcí, o nichž lidé ani neměli tušení, natož aby si je uměli představit, od elektřiny po galaxie, od kvarků po černé díry. A stále je i dnes mnoho věcí, které si neumíme představit navzdory své domnělé pokročilosti. Proto názor, že existuje či dokonce že může existovat jen to, co si umím představit, považuju za hluboký omyl, za zkrat, ba za pověru. Známé marxistické tvrzení, že existuje jen to, co je poznatelné, činí z poznatelnosti podmínku jsoucnosti. To je logický nesmysl, a proto to není žádný argument proti existenci nepoznatelna a Nepoznatelného, tedy toho, co nebo kdo nás přesahuje.
A: Ale také to ještě není žádný argument, že Bůh jest. Ba víc, když ho nemůžeme sami poznat, tak nás vlastně vůbec nemusí zajímat.
B: Jistě to není důkaz toho, že Bůh jest. Ale tato úvaha
nám ukazuje, že v otázce Boha existují jenom různé
víry. Ti jedni věří, že Bůh není, ti druzí, že jest…
z knihy Podvečerní děkování, Praha: Vyšehrad 2005
Jan Heller
jack:
Tak znova! Ztotožňujete se názorově s tímto textem? Pokud ne,tak proč jste ho napsal??
Protestant:
Chápu toto stanovisko, ale nesdílím je. I
pojem »osoby« je totiž odvozen ze vztahů tohoto světa a Bůh
pravý a živý jej zcela jistě přesahuje čili transcenduje.
jack:
To je vážně masakr. Vy nás chcete přesvědčit,že už pouhá představa Boha je něco špatného a potom napíšete vyjádření,JAKO BY JSTE BOHA DOKONCE ZNAL !!!
To vážně vůbec nechápete co píšete! Píšete,že Bůh ZCELA JISTĚ přesahuje pojem osoby. JAK TO VÍTE?? Když si Boha nechcete ani představovat. Vždyť jasně říkáte,že si Boha nemáme představovat,to znamená,že už je špatně i představovat si Boha jako něco přesahujícího a vy napíšete rovnou,ŽE TAKOVÝ JE!!
Vážně nedokážete vymyslet logický text???
protestant says:
December 31, 2012 at 10:04 am
Nikdy Michale nevím, zda tyto své úvahy myslíš vážně nebo jako srandu… 🙂
JACK:
Tento problém mám já u vás neustále.
Podívejte co jste zase napsal!
“Nikdy ho nevystihneme žádnou metaforou, žádným obrazem či
příměrem. I výraz »osobní Bůh« je metafora – ovšem závažná
a svého druhu.”
Nejste ani schopen pochopit,že jestli je ve vtahu k nám Bůh transcedentní,tak to ví jen a pouze on sám.
Vy v takovém případě nemůžete o něm řící vůbec nic. Tak už prosím vás přestaňte s tím neustálým hodnocením co Boha vystihuje či nevystihuje,to vy totiž NEMŮŽETE vědět!!!
Hellerov bohoslovec: “Proto názor, že existuje či dokonce že může existovat jen to, co si umím představit, považuju za hluboký omyl, za zkrat, ba za pověru.”
Mmm, neviem, kto má takýto názor, ale matematici a fyzici pracujú s „nepredstaviteľnými“ objektami (t.j. s objektami, ktoré sa nedajú uspokojivo „vizualizovať“) napr.: β-obaly nekompaktných tichonovských priestorov, hyperpriestory, množinové univerzá, nekonečno-rozmerné Hilbertove priestory, …, zakrivené mnohorozmerné časopriestory, vlnové funkcie mnohých premenných, trajektórie multi-časticových dynamických systémov vo fázovom priestore, … 🙂 Tieto objekty môžu byť formálne dobre popísateľné, ale nie je možné ich „vidieť“, konečná bytosť si ich nemôže uspokojivo vizualizovať (ale niekedy sa môžu dať (v prípade potreby) urobiť náčrtky, ktoré ilustrujú nejakú konkrétnu situáciu, ktorá je pre matematika alebo fyzika relevantná).
Hellerov bohoslovec: “Boha si co možno nepředstavovat, a přece v něho věřit. Ale má to vnitřní logiku: Bůh totiž daleko přesahuje či odborně řečeno transcenduje všecky naše představy o něm. Nestačíme na to, si ho představit.”
Mmm, Boh „transcenduje všecky naše představy“, to je príliš vágne vyhlásenie. Heller je predsa kresťan, teda (pravdepodobne) verí, že Boh je stvoriteľom sveta, Boh vzkriesil Ježiša, Boh na Konci vekov vzkriesi mŕtvych, Boh niektorých ľudí spasí a iných zatratí. A to sú veľmi konkrétne vyhlásenia o Bohu, ktoré tvoria konkrétny popis, konkrétneho Boha. Ten popis je dobre predstaviteľný. Teda, pokiaľ kresťan dokáže jasne sformulovať svoju vieru, kresťanský Boh, môže byť dobre schematicky popísateľný, totiž ako nejaká čierna skrinka, priraďujúca isté výstupy, na konkrétne vstupy :).
Ak by niekoho zaujímali logicko-filozofické analýzy teizmu, tak môže siahnuť po týchto knihách:
Jordan H. Sobel: Logic and Theism, 2009, ISBN-13: 978-0521108669
Nicholas Everitt: The Non-Existence of God, 2003, ISBN-13: 978-0415301077
protestant says:
December 31, 2012 at 11:51 am
Dobrá. Klidně to napíši takto – Michal se hodně zabývá někým o kom předpokládá že neexistuje, já se zabývám někým, o kom předpokládám že existuje. Stale ale vidím diametrální rozdíl v těchto pohledech.
jack:
Vy předpokládáte? Tak nám už konečně napište,ZE KTERÝCH INFORMACÍ se dá (podle vás) předpokládat existence vašich bytostí (Bůh,2000 let žijící Ježíš)!!!
martiXXX says:
December 31, 2012 at 6:02 pm
Jsem zadrátovaný ja jsem. Já si myslím že vesmír je propojený a že pro to jsou všechny možné indicie. Ateisti si nemyslí, že jsou to indicie. Už jsem svoje indicie několikrát napsal a ateisti tvrdí, že to nejsou žádné indicie. Kdo ten spor rozhodne? Jen každý sám za sebe. A můžeme se donekočna hádat, že stavebnicová struktura vesmíru je pouze následkem mnoha vesmírů (což je ale pouze hypotéza) nebo, že tenhle vesmír je jediný možný /ale pak podle mě vykazuje spoustu neuvěřitelně přesných nastavení a vy můžete říkat, že bez toho, bychom tady nebyli (ale co to dokazuje?). Jedná se prostě o přiřazení významu a hodno¨ty k jednotlivým aspektům světa. a zde prostě neí možné někoho “přesvědčit tzv. jedině správným chápáním toho co nás obklopuje. a co je v nás.
jack:
Marti,vy máte jeden zásadní problém. Domníváte se totiž,že každý člověk MÁ NÁROK na to,aby jeho výroky brali všichni lidé vážně. Ale tak to není,nárok máte pouze na to,že můžete svobodně své bláboly vyslovit,ALE vážně vaše bláboly NIKDO brát nemusí! Chápete?
jack: to není pravda. část lidí může brát moje názory vážně; část nemusí jako třeba vy. Ale i kdybych byl sám tak přeci svoje názory neodvolám na hranici kvůli většině :-))
jack – vaše ateistické názory neberou vážně taky stamiliony a pravděpodobně miliardy lidí. Tím, že jim dáváte punc “vědeckosti” co tím dokazujete. I vědci jsou leckdy věřící.
martiXXX says:
December 31, 2012 at 6:42 pm
jack: to není pravda. část lidí může brát moje názory vážně; část nemusí jako třeba vy. Ale i kdybych byl sám tak přeci svoje názory neodvolám na hranici kvůli většině 🙂 )
jack:
Marti,vyjadřujete se zase k něčemu jinému. Já jsem nepsal,že lidé NEMOHOU brát vážně vaše názory,já jsem psal,že NEMUSÍ,pokud se jim zdá,že vaše názory nemají žádnou vypovídající hodnotu.
Ale jestli opravdu chcete vědět,jestli mají vaše názory nějaký vědecký význam,tak je směrujte na vědecká fóra!
jack: né, to si neměl říkat. Takových lidí je až moc. Třeba takový Zephyr!:(
jack : je mi líto. Pokud za vědce nepovažujete Grygara či Hořejšího či mnoho jiných, je to vaše věc. “Vědecký význam” ve vašem pojetí je jen vhodná zástěrka pro vaše pojetí “vědeckosti”.
martiXXX says:
December 31, 2012 at 6:44 pm
jack – vaše ateistické názory neberou vážně taky stamiliony a pravděpodobně miliardy lidí. Tím, že jim dáváte punc “vědeckosti” co tím dokazujete. I vědci jsou leckdy věřící.
jack:
Marti,musíte se rozhodnout koho chcete oslovit. Jestli se domníváte,že vaše názory mají nějaký význam pro spisovatele či filmaře sci-fi,tak musíte oslovit je. Pokud se domníváte,že mají vaše názory nějaký význam pro nábožensky věřící lidi,tak musíte oslovit je. Jestli se domníváte,že vaše názory mají vědecký význam,tak oslovte vědce!
Zatím je zřejmé,že vaše názory nikoho neoslovily,tedy alespoň teisty a ateisty na těchto stránkách. Spisovatele a filmaře tady asi nemáme.
Ale jestli chcete určovat pravdu podle toho,kolik lidí zastává nějaký názor,tak je každé náboženství rovnou odsouzeno k nepravdivosti a vaše názory jsou úplně mrtvé!
martiXXX says:
December 31, 2012 at 7:08 pm
jack : je mi líto. Pokud za vědce nepovažujete Grygara či Hořejšího či mnoho jiných, je to vaše věc. “Vědecký význam” ve vašem pojetí je jen vhodná zástěrka pro vaše pojetí “vědeckosti”.
jack:
Marti,vědec je člověk,který používá při zkoumání skutečného stavu věcí,vědecké metody.
Pan Grygar věří,že vlastnosti elektronů jsou výsledkem vlivu Boha.
Nevím jak vy,ale mě není známa žádná VĚDECKÁ práce,jejímž závěrem by byl tento názor!
Mě je úplně jedno, zda někdo mým názorům věří. Nejsem stádo. Oni i ti ateisti…řekněte mi nějakého skutečného ateistu mezi vědci……řeknete Dawkins…je to vůbec vědec nebo přihlouplý showman? A budete se bát abych nenašel někoho, kde trchu přihrávají i jinému výkladu. A třeba Hořejší, Grygar jsou vám málo? Pokud mi matematicky přesně nadefinujete vědeckost a matematicky přesně mi nadefinujete proč je v rozporu s nějakým jiným výkladem…ale tohle neumíte, četl jsem řadu popularizačních knih od renomovaných vědců…a většina je smířlivá k jiným světonázorům.