Pár poznámek k osobnímu bohu

Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.

Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.

***

Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).

Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.

Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?

Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.

Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.

***

Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.

Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.

POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?

***

Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.

Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.

Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.

Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.

Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.

Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?

***

Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.

Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.

O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.

Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.

***

Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.

Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.

Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.

***

Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.

I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.

3,150 thoughts on “Pár poznámek k osobnímu bohu

  1. Čestmír Berka

    MartiXXX, mám to chápat tak, že Dawkins je ateista a proti němu teista Higgs a autorita božského fyzika Higgse zmoderovala Motla? 😀
    Já myslel, že Dawkinsovi oba vyčítají jen přílišnou přísnost na křesťany..ta zmínka o tom, že Dawkins útočí na římské katolíky víc než na protestanty i když je mezi protestanty blbů víc je úsměvná…

  2. Colombo

    Martixxx: ty si vážně debil.

    LHC nebyl postaven pouze kvůli tomu. Čas od času vědecká komunita udělá nějaký rozruch, aby si mohli pepíci jako ty o čem povídat. Faktem je, že s evropskou unií a škrty, s tím, jak pepíčtí úředníci škrtají základní výzkum jenom proto, že “nemá výsledky” (což u výzkumu, který hledá nějakou částici, je neuvěřitelně komplikovaný a bude trvat tak let jde velmi lehce) a místo toho se vybuduje nějaká “dálnice” do bruselu, v takovém momentu je vyvolání humbuku o ničem (neutrina rychlejší než světlo vyvozené z pochybných výsledků).
    Faktem je, a to lidi jako ty, kteří čtou Esoterické listy a vědecké články mají jen z Novinek, nikdy nedokážou pochopit, že Higgsův boson nebyl objeven (jak by si se klidně mohl dočíst i na té blbé wikipedii, kdyby to na tebe nebylo moc složité, protože to není na novinkách, že), ale pouze bylo poměrně výrazně sníženo energetické pásmo (či jak to), kde se může nacházat a zároveň toto pásmo odpovídá predikci z toho slavného 40 let starého modelu. Což je obrovský úspěch, ovšem v žádném případě to neznamená, že Higgsův boson existuje. Povyk, který kolem toho byl udělán (a kdyby si dával pozor, mluví se právě o přiblížení se objevu, nikoliv objevu) výrazně souvisí s ospravedlněním výzkumu, poukázáním na výsledky (velmi důležitá věc ve vědě, přeci jen, někdo to musí platit a chce vidět výsledky, zkus se alspoň na vteřinku ponořit do reálného světa a pochopit to) a popularizace vědy, a to velmi složité abstraktní věci.

  3. martiXXX

    Pokud vím, tak se mluví o velké pravděpodobnosti, že byl Higgsův boson objeven….musí se to potrvrdit,,,je to v mezích standardní vědy…já bych byl naopak rád, kdyby objeven nebyl…protože by to vědcům hodilo písek do jejich předpovědí….to ale nejsou žádné články z novinek……..ale seriozní věc…….komu má věřit takový zaostalý teista jako já, když ani Osel nebo Scienceworld ho neinformují objektivně…… má jen zbožně mlčet a nic nevědět….a přitom věřit vědě??????,,,,,zrovna Higgsův boson je silně diskutován ve vědeckých kruzích; a žádný vědec tyhle informace nezpochybnil……..proč?????? asi proto, že odpovídají skutečnosti; původní vědecké práce samozřejmě nečtu, jsou plné matematiky a odborného žargonu;ale najdi mi nějakého vědce, který by neuznával vysokou pravděpodobnost objevu Higgsova bosonu…pokud to nepotvrdí, budu jen rád…nebudou vědět, proč existuje hmota…:-)))))))

  4. Colombo

    A kdo si tu nepřeje, aby Higgsův boson nebyl objeven? To by byla skvělá zpráva. Ovšem, dokud se to nepotvrdí, nemůžeme tvrdit (a nikdo to ani netvrdí, ani na Oslu, ani na Scienceworld, protože titulek “Byl objeven Higgsův boson?” neznamená, že byl objeven Higgsův boson, musíš si přečíst celý článek).

    Ty opravdu nemáš vědecké (čti racionální) myšlení a podléháš dojmům a emocím.

  5. martiXXX

    Z toho jaké bylo okolo hype, tak vědci jsou přesvědčení možná z více než 90%, že ten boson objevili. Ale ten článek byl o něčem jiné. A to o tom, že Motl, podle mě ateista plně srovnatelný např. s Filipem Tvrdým, připouští, i na základě Higgsovy debaty s Dawkinsem i na základě vlastních zkušeností, že i řada ateistů jsou velcí fundamentalisté tzv. zdravého rozumu a že spousta z nich vlastně nevěří ani v podivnosti např. kvantové fyziky apod. Protože si myslí, že je to příliš esoterické a že to je nesmysl, i když je to realita tvrdší než realita zdravého rozumu a že je to podle Motla ateistické. Takhle argumentuje Motl.

  6. Colombo

    Marti: Ale to, že “vědci jsou přesvědčeni” (to je naprosto příšerné slovní spojení, které poukazuje pouze na slaboduchost toho, kdo to napsal, mimochodem, běžné na novinkách) znamená, že jsme na dobré cestě jej objevit, ale nikoliv to, že byl spolehlivě objeven.
    Když si o tom něco přečteš, zjistíš, co se objevilo a na co se čeká. Je vysoká šance, že existuje. Ale spolehlivě jej ještě “nemáme v ruce”.
    Jsi strašně naivní. Musíš k věcem přistupovat s odstupem.

    Kolik ti je let?

    Co se týče esoteričnosti kvantové fyziky tak ano. Jenže:
    1. motá se kolem toho hromada esoteriků, kteří přikládají kvantové fyzice svoje touhy o objevení “magie” atp.
    2. skutečná kvantovka je postavená na experimentech atp. nikoliv na nedokazatelných teoriích (to je spíš jako koníček, ostatně, spousta vědců se “baví” tím, že vykládají nejrůznější zábavné teorie o konci světa, jenže novináři si myslí, že to vědci tvrdí z vrchu své “vědecké autority” a ne z toho, že si dělají srandu, ostatně, z tohodle vzniklo několik pěkných urban legend, jako o Mayském konci světa).

  7. martiXXX

    V tom svém posledním komentáři pod článkem věnovaném jakémusi Gordonovi zaútočil Motl dost ostře proti Dawkinsovi. Takový ateista jako Motl…….koukám jak blázen

  8. Michal Post author

    Já bych rád slyšel nějakou věcnou výhradu proti Dawkinsovi. Nikoliv “je nenávistný”, ale “v Božím bludu, na straně XY napsal toto …, což je nenávistné”. Nikoliv je fanatik, ale “v knize XY na straně Z napsal toto …, což svědčí o jeho fanatismu”. Atd.

  9. Čestmír Berka

    “scientistické hysterii ” ? A není to naopak? Není to tak, že jsou vědci a věda napadáni za bezbožnost, nemravnost a absenci etiky? Není to tak, že jsou vědci líčeni jako hrozba? Vědci jako někdo, kdo neváhá zničit svět?
    Není spíš hysterie věřících, že se hroutí jedna bašta víry za druhou?

  10. martiXXX

    Mám dojem, že to je otázka fundamentalismu. Já vás nenapadám za bezbožnost., nemravnost a absenci etiky. A generalizující fundamentalisté jsou na obou stranách.

  11. Michal Post author

    Co je vůbec (z hlediska víry!) špatného na fundamentalismu? Fundamentalista je ten, kdo prostě věří, že Bible je Slovo Boží, a na Boha se v tomto spoléhá. Není fundamentalismus jen víra dovedená k dokonalosti? Naprosté spolehnutí se na Boha a jeho Slovo, naprostá důvěra Bohu, a nepochybování o Bohu.

  12. Čestmír Berka

    Fundamentalismus? Dawkins někomu vyhrožuje, že pokud se nevzdá víry, bude se po smrti nekonečně dlouho točit v cyklotronu, či co?
    Dawnins nazývá věci politicky nekorektně! To je jeho jediný “hřích”

Comments are closed.