Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
samozřejmě pokud se dokáže hypotéza mnoha světů (10 na stopadesátou) či toho, že vesmír je mnohem větší a my jsme částí ostrova se správnými fyzikálními zákony, pak moje námitky mohou mírně oslabit; ale to jsou jen hypotézy, zatím
martiXXX says:
December 29, 2012 at 3:52 pm
vidím rozdíl mezi hypotézami o červených trpaslících a špagetovém bohu a různých “pohádkových věcech” a mezi hypotézami o propojenosti vesmíru, kde jim nahrávají i fyzikální teorie včetně supersymetrie; původu všeho z jediné singularity; různé zážitky viz třeba i s ayahuascou; tak velké rozšíření náboženství i mezi vzdělanými lidmi (i když i náboženství je zkreslené); a mnoho jiného; to, že vesmír má potřebné parametry ohledně konstant, aby se vytvořili ty správné prvky, aby existovaly ty správné rozměry atd., neuvěřitelná stavebnicová uniformita i konstrukční možnosti základních prvků přírody. Já si rozhodně nemyslím, že je to na úrovni špagetového monstra či červených trpaslíků.
jack:
Já jsem vaše nev.hypotézy nikde nesrovnával s jiným vyjádřením.
Určitě existují vědecké hypotézy,které vychází ze spoučasných poznatků vědy,ALE ty vaše to prostě nejsou!!!
martiXXX says:
December 29, 2012 at 3:56 pm
samozřejmě pokud se dokáže hypotéza mnoha světů (10 na stopadesátou) či toho, že vesmír je mnohem větší a my jsme částí ostrova se správnými fyzikálními zákony, pak moje námitky mohou mírně oslabit; ale to jsou jen hypotézy, zatím
jack:
Marti,žádné “SPRÁVNÉ” fyzikální zákony neexistují. Fyzikální zákony jsou prostě takové jaké jsou. To co je důsledkem takových zákonů je to, co můžete kolem sebe pozorovat,nic víc a nic míň!!
Pro mě neexistují žádné posvátné vědecké pravdy či posvátné vědecké metody. Je to pro mě pouze velmi omezené dílčí poznání a leckdy jen hypotézy. Věda je pouhý nástroj a vyvozovat z ní něco víc než je nebudu. Nepotřebuji mít fixní, pevný názor z velmi omezeného “poznání”.
Pro mě je dosti tajemné, že elektrony v zatím prozkoumaném vesmíru mají stejné vlastnosti, stejně jako protony, neutrony. Proč ? V chaosu vzniku by přeci mohli vzniknout částice každý pes, jiná ves a navíc bez zákonů. Na co potřebuje chaos či náhoda zákony? a proč vznikly? Ty jediné zákony.
martiXXX says:
December 29, 2012 at 4:38 pm
Pro mě neexistují žádné posvátné vědecké pravdy či posvátné vědecké metody. Je to pro mě pouze velmi omezené dílčí poznání a leckdy jen hypotézy. Věda je pouhý nástroj a vyvozovat z ní něco víc než je nebudu. Nepotřebuji mít fixní, pevný názor z velmi omezeného “poznání”.
jack:
Vědecká pravda není posvátná,to jste si spletl s náboženskou pravdou.
Vědecká pravda je jen a pouze správné (vědecké) vyhodnocení poznatků,které jsou právě v této době k dispozici. Proto se s nárůstem poznatků mohou měnit i vědecké pravdy. Proto také ve většině případů netvrdíme,že známe absolutní pravdu,ale jen a pouze objektivní pravdu. Je to tedy pouze pravda,která splňuje parametry pro pravdu,které si lidé sami nastavili. Proto žádná náboženská tvrzení nemůžeme považovat za pravdivá,protože nesplňují parametry pro objektivní pravdu.
Objektivní pravda potom v žádném případě nemusí odpovídat pravdě absolutní,ale to se také nikdy nemusíme dozvědět. Žádný lepší systém hledání pravdy prostě zatím nemáme!!
Vy také žádný lepší neprezentujete. Vy pouze fantazírujete!
martiXXX says:
December 29, 2012 at 4:41 pm
Pro mě je dosti tajemné, že elektrony v zatím prozkoumaném vesmíru mají stejné vlastnosti, stejně jako protony, neutrony. Proč ? V chaosu vzniku by přeci mohli vzniknout částice každý pes, jiná ves a navíc bez zákonů. Na co potřebuje chaos či náhoda zákony? a proč vznikly? Ty jediné zákony.
jack:
A kdyby stejné vlastnosti neměli,tak by jste se zase ptal,proč stejné vlastnosti nemají.
Ptáte se proč je voda mokrá!!!
martiXXX says: Pro mě je dosti tajemné, že elektrony v zatím prozkoumaném vesmíru mají stejné vlastnosti, stejně jako protony, neutrony. Proč ? V chaosu vzniku by přeci mohli vzniknout částice každý pes, jiná ves a navíc bez zákonů. Na co potřebuje chaos či náhoda zákony? a proč vznikly? Ty jediné zákony.
Karel: Na tom nic divného nevidím. Náš vesmír vznikl se svými zákony a s parametry. Tyto zákony, parametry umožnily vznik složitějších struktur, tedy i života. Pokud by ty parametry byly jiné, vesmír by vypadal jinak, a možná by ani neumožnil vznik složitějších struktur, tedy i nás, tedy bytosti, které by se ptaly tak jak se ptáme my.
K tomuhle toto: Pouhých šest čísel. Martin Rees.
https://www.kosmas.cz/knihy/123766/pouhych-sest-cisel/
Člověk by řekl, že je to skoro zázrak, nemožné, že je vesmír vyladěn tak jak je vyladěn. Věc je však taková, že my vůbec nevíme nic o vzniku, tedy toho co bylo před velkým třeskem. Nevíme, jestli podobných vesmírů jako je náš, neexistuje nekonečná řada, rodících se z nám neznámého jsoucna. Možná, že každý ten vesmír má své parametry odlišné od jiných vesmíru. A jen některé umožní vznik vědomi.
http://motls.blogspot.cz/2012/12/richard-dawkins-vs-peter-higgs.html
světoznámý fyzik, který předpověděl možná největší vědecký objev minulého roku – Higgsův boson-Higgs se pustil do Dawkinse :-))
Hezký odkaz, MartiXXX. Takže ve stručnosti- Luboši Motlovi se nelíbí politická korektnost na univerzitách v USA, ale u Dawkinse by ji uvítal, jelikož je na zvláště katolíky moc přísný, i když protestanti jsou ještě větší hlupáci. S blby nemá smysl polemisovat a proto je Dawkinsova kritika zbytečná a měl by si dát pohov…Přehlédl jsem něco?
přehlédl jsi, že do polemiky s Dawkinsem šel asi největší fyzik současnosti Higgs – podle něhož je pojmenován Higgsův boson, asi nejvýznamější vědecký objev minulého roku. A Motl je dle mě na straně Dawkinse, byl to vždy zarytý ateista. Ale vzhledem k tomu, že proti němu vystoupil Higgs, tak trochu zmírnil své ostré stanovisko
Co? Oni už Higgsův boson objevili? Myslím, že by si měl přestat číst Esoteric science a začíst číst starý dobrý science.
Colombo, možná ne…ale to jaký to vyvolalo hype ve vědeckém světě bylo velmi veliké…Higgs rozhodně patří k naprosté vědecké špičce…
http://www.rozhlas.cz/leonardo/cestopis/_zprava/tajemny-higgsuv-boson–1150025
Rozruch to vyvolalo. Stejně jako NASA vyvolává často rozruch tím způsobem, že si to novináři přeloží jako objev mimozemšťanů vždycky, když začnou NASA docházet peníze.
Colombo…to je ale drsné….ten nový urychlovač ve Švýcarsku pracoval jen kvůli tomu..a ty tu věc, kterou špičkoví vědci nezpochybňují a předpokládají…ty jí zpochybnuješ..chceš říci, že Higgs není špičkový fyzik…a kdyvby ten Higgsův boson nenašli, tak stále neví proč jsou věci hmotné…………:-))))))))…..ateista bojuje proti uznání hmoty jako ty :-))))))…existuje velká pravděpodobnost, že to ten boson byl; já jsem si přál, aby nebyl..nechtěl jsem moc, aby ateistickým vědcům vycházeli jejich předpoklady…ale ta pravděpodobnost je velká…..Podle tebe je dnešní špičková fyzika šunt a jedině jakási molekulární biologie či co děláš je vše???? :-)))))))))…
http://cs.wikipedia.org/wiki/Higgs%C5%AFv_boson
http://en.wikipedia.org/wiki/Higgs_boson
MartiXXX, mezi vědci jsou jistě také lidé, kteří jsou ješitní a mají rádi světla reflektorů- ale věda nemá žádného papeže a neomylnou autoritu. Tvá posedlost tím, co řekne nebo napíše někdo, koho pokládáš za jakousi “celebritu” je úsměvná. Média milují show známých lidí a ty tenhle “vědecký bulvár” žereš 😀
Čestmír Berka – tak já nevím co je vědecký bulvár – koho myslíš Dawkinse nebo Higgse, byla to jejich diskuse :-o; a oba dva jsou dostatečně renomovaní, žádný bulvár…nebo ano? Dawkinse bych za bulvár považoval
Bulvár z toho dělají masmédia. Vybírají si kontroverzní témata a vyrábějí “celebrity” . Dawkins toho účelně využívá. Pro mě není Dawkins žádný idol a autorita ale mám ho rád proto, že neohroženě boří mýty.. Náboženstí ( pl.) si přisvojují automaticky hodnoty , které nemají.