Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
Podľa mňa hovoriť o náhodnosti prírodného výberu nie je vhodné, minimálne by ste mali používať miernejšiu formuláciu, pretože:
A preto každý, kto chce byť spasený, musí vyznávať túto posvätnú náuku.
Kto ju pevne a verne nevyznáva, ten spasený byť nemôže.
Amen.
Medea says:
Tak potom je aj používanie zubnej pasty alebo toaletného papiera, “z dlouhodobého historického a antropologického hlediska”, len “úchylka”
protestant:
Určitě. Představa, že když já si čistím zuby kartáčkem, tak si je museli a musí čistit všichni lidé ne Zemi je samozřejmě nesmyslná.
A my snad říkáme, že všichni lidé na světě musí být ateisté?
BTW – čistit si zuby kartáčkem je prospěšné ne? Je to dobré. Stejně jako si zdaleka všichni lidé na světě nemyjí ruce před jídlem, a měli by. U ateismu bych to takhle přitom ani neřekl. Určitě bych neřekl, že by všichni lidé MĚLI být ateisty.
Rozhodně bych ale řekl, že by se všichni lidé měli snažit myslet racionálně, kriticky, a přikládat váhu empirickým faktům, a neměli by se bát pochybovat o zažitých “pravdách”.
Medea: ale já s tím textem pořád nesouhlasím. Furt mi přijde lepší formulace jako náhodné přežívání s nějakým nenulovým trendem směrem k větší fitness. Imho na to si mi vůbec neodpověděla.
Michal: “Určitě bych neřekl, že by všichni lidé MĚLI být ateisty.”
Já na přání, aby všichni lidé byli ateisty nevidím nic záporného. Na altruismus nemá náboženství monopol a jiná pozitiva na víře v Boha/bohy nevidím. Kdyby Bůh/bohové umřeli jako Baal, či Perun, nebylo by jich škoda.
Víra v Boha/bohy je deformované myšlení..
Samozřejmě bych neprosazoval ateismus násilím, nebo propagandou- to je kontraproduktivní ( výjimkou jsou samozřejmě destruktivní násilné kulty)
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/288117-proc-sileni-strelci-radi-vzdy-v-usa-a-ne-v-laxnim-cesku-pta-se-die-welt.html
Jenže to by museli přestat říkat to samé “God bless America” a museli by být mnohem méně nábožensky fanatičtí.
Michal says:
December 18, 2012 at 8:46 am
A my snad říkáme, že všichni lidé na světě musí být ateisté?
BTW – čistit si zuby kartáčkem je prospěšné ne? Je to dobré.
protestant:
Lidstvo nepoužívá zubní kartáček tak dlouho, aby se to takto jednoduše dalo zhodnotit.
Protestant: Ano, pořád nevíme, jaký to bude mít dopad na živou přírodu a co se stane, když kartáčky uniknou z řízeného chovu do volné přírody. Vůbec nevíme co se může stát, když začnou mutovat a pouštět zubní pastu i do ostatních rostlin a zvířat.
Colombo 😀
Vtipné! 🙂
http://www.lidovky.cz/zpravy-svet.aspx?c=A121218_120420_ln_veda_khu
Protestant zde několikrát zmiňoval sklon mladých Čechů k pití alkoholu, a naše čelné místo v nějakém žebříčku – a přičetl to Českému ateismu.
Hm, tak já stejnou logikou dovozuji, že ze stejného důvodu u nás nepáchají tolik násilí střelnými zbraněmi ve školách… vděčíme za to našemu ateismu 🙂
Ne, Protestante? Proč je ta logika v druhém případě špatně (jistě že je, protože ateismus přece nemůže moct za nic dobrého!) a v první je OK (jistěže ano, protože za cokoliv špatného včetně alkoholismu může nepochybně ateismus).
protestant:
Lidstvo nepoužívá zubní kartáček tak dlouho, aby se to takto jednoduše dalo zhodnotit.
S.V.H.:
Souhlasím s Protestantem. Zubní péče snižuje evoluční tlak na zdravé zuby. Pokud mám geneticky dané zuby s vyšší kazivostí, tak místo abych zemřel v bolestech na zánět dásně spojený s otravou krve, dožiji se díky zubní hygieně (a občasnému zásahu dentisty či kováře) produktivního věku a budu moci své zkázonosné geny šířit dále.
To platí prakticky o veškeré západní medicíně. Zlatí léčitelé, homeopatika apod. 🙂
jack:
Proč myslíte,že do příchodu španělů na americký kontinent,žádný domorodec neslyšel ani o Ježíši ani o křesťanském Bohu!
Jarda:
No, protože dobrotivý Pán Bůh se jim prezentoval jako dobrotivý Otec Manitou, což zapoměl sdělit evropským misionářům.
SVH, já myslím, že ideální evoluční tlak byl, když jsme žili v tlupách lovců sběračů na Afrických savanách, přežívalo tak jedno dítě z pěti, výrazné procento lidí umřelo před 30 rokem života, atd. Možná by bylo dobré za bohulibým účelem zvýšení evolučního tlaku se tam vrátit – ne? 🙂
to Michal:
🙂
Pochopitelně. Když jde o prospěch druhu, tak je utrpení jednotlivců nepodstatné.
Zpátky na stromy! 🙂
SVH: hehe! 🙂
Colombo: “ale já s tím textem pořád nesouhlasím.”
Colombo, Dawkins má vo svojich knihách mnoho nejasných formulácií, s ktorými nie som veľmi spokojná, ale to rozlíšenie kauzálneho charakteru dvoch evolučných mechanizmov na “náhodné mutácie” a “nenáhodný prírodný výber”, má podľa mňa nezanedbateľnú explanačnú silu. Už viackrát som umlčala evolučného skeptika, spochybňujúceho napr. “úplne náhodný” vznik oka, vyhlásením, že “mutácie sú síce náhodné, ale podliehajú nenáhodnej cenzúre prírodného výberu”. Samozrejme, tá “nenáhodnosť” je idealizácia, niečo ako ideálny plyn alebo absolútne čierne teleso vo fyzike 🙂
Colombo: “Furt mi přijde lepší formulace jako náhodné přežívání s nějakým nenulovým trendem směrem k větší fitness.”
No, tak táto formulácia sa páči aj mne, ale nemá takú údernosť ako “náhodné mutácie + nenáhodný prírodný výber” 🙂
Colombo: “Imho na to si mi vůbec neodpověděla.”
No, nejaká úvaha o pravdepodobnosti, by vydala na veľmi dlhý príspevok, na to by som musela mať chuť, možno neskôr … . Čo sa tých náhodných mutácií týka, tak povedzme, že sú nahodné preto, lebo ich nevieme s určitosťou predpovedať a nevieme ani určiť kauzálny reťazec, ktorý spôsobil objavenie sa konkrétnej mutácie v populácii, dokážeme len odhadnúť častosť ich výskytu v populácii.
Michal says:
December 18, 2012 at 1:28 pm
http://www.lidovky.cz/zpravy-svet.aspx?c=A121218_120420_ln_veda_khu
Protestant zde několikrát zmiňoval sklon mladých Čechů k pití alkoholu, a naše čelné místo v nějakém žebříčku – a přičetl to Českému ateismu.
Hm, tak já stejnou logikou dovozuji, že ze stejného důvodu u nás nepáchají tolik násilí střelnými zbraněmi ve školách… vděčíme za to našemu ateismu
Ne, Protestante? Proč je ta logika v druhém případě špatně (jistě že je, protože ateismus přece nemůže moct za nic dobrého!) a v první je OK (jistěže ano, protože za cokoliv špatného včetně alkoholismu může nepochybně ateismus).
protestant:
Já jsem nikdy netvrdil, že tato dvě prvenství ČR (ateismus a alkoholismus) mají něco společného. To sis vykonstruoval sám. 🙂
Colombo says:
December 18, 2012 at 12:53 pm
Protestant: Ano, pořád nevíme, jaký to bude mít dopad na živou přírodu a co se stane, když kartáčky uniknou z řízeného chovu do volné přírody. Vůbec nevíme co se může stát, když začnou mutovat a pouštět zubní pastu i do ostatních rostlin a zvířat.
protestant:
DDT také jistou dobu vypadal jako dobré řešení…..
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6610&akce=show2&dev=1#diskuze
martiXXX says:
December 17, 2012 at 7:39 pm
A pro mě je vaše věda zase omezená, pravdivá ano, ale omezená a to velmi……Ještě byste chtěli jako novodobá církev někoho upalovat za jeho hypotézy?
jack:
Za hypotézy ani ne,o těch se dá diskutovat. Ale nevyvratitelné hypotézy jsou opravdu bezcenné! Tedy pokud máte zájem o poznání. Jestli hledáte námět na sci-fi film,tak jsou samozřejmě vítány!
A co se týče vědy,jestli máte nějaký lepší způsob,jak poznávat skutečnost,tak ho lidstvu předložte!