Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
Jack: Protože byli v podrůčí ďábla a příliš daleko na špatné stezce! Protože jim ďábel zatemnil srdce, nemohli cítit živoucího Ježíše a Jeho lásku. Až když flešné modly byly zničeny a vliv ďábla utlumen, mohl tito opět spatřit pravou stezku a ucítit Jeho lásku.
protestant:
Pokud jasně vymezíme boha, pak již nemluvíme o Bohu.
jack:
Asi jste si nevšiml,že křesťané si svého Boha “vymezují” a dokonce velice podrobně.
Problém mají pouze v tom,že původní “vymezení” je tak hloupé,že ho musí neustále upravovat,aby nevypadali jako úplní idioti.
Z mého pohledu je to pořád málo a křesťanský Bůh nemá pořád ani tolik logické konzistence,aby mohl být prezentován alespoň jako nevyvratitelná hypotéza!
martiXXX says:
December 17, 2012 at 10:22 am
Veškeré naše poznání je nesmírným způsobem omezené a přesto se nutně musíme pohybovat v neomezeném. V tomto případě máme neomezené nutně kolem sebe a je dle mého názoru možné ho nějak a nutně nevědecky reflektovat. Protože věda než ho svými exaktními nástroji potvrdí či “objeví” se k němu nemůže nijak vyjádřit.
jack:
K poznání skutečného stavu věcí potřebujete systém. Systém,který obsahuje sebekontrolu. S vaším subjektivním přístupem nevědecké reflexe nebude nikdy vědět co je skutečnost a co pouhý výsledek vaší reflekce!
Co tě na tom Michale tak fascinuje? Co se mu honilo v hlavě nikdo neví a vše jsou jen spekulace. Podle mě to bude nějak souviset s jeho matkou. Ale fakt bych počkal na fakta.
Jeho mamka nějak válčila se školní radou a nakonec si ho vzala do domácího učení. Ale už mu bylo 20 a byl dospělej.
Barák měli luxusní: http://www.examiner.com/video/raw-aerials-of-lanza-home-newtown-conn-2
Co je myslím jasné už teď, že ten kluk nemohl jednat jinak.
Co mě na tom fascinuje? No mimo jiné třeba zrovna to, co píšeš v poslední větě.
Mohl vůbec jednat jinak?
No a za další – takovéto masakry se nestávají často. Zajímá mě to proto, že si moc neumím představit, co se tomu člověku mohlo honit v hlavě. JAK uvažoval. A jak tomu propříště zabránit?
Stefan says:
December 17, 2012 at 12:49 pm
Ak dostane nejake vstupne udaje vyvodi z nich zavery – najroznejsie zavery. A potom im veri – veri im tak, ze to proste vie, ze on ma pravdu. Toto je mechanizmus ako funguje nasa mysel. Pricom kazdy clovek ma mysel. A vsetko dokopy tvori ludstvo – ktore takto funguje.
jack:
Stefane,praxe ukazuje,že nemáte pravdu a veškeré ludstvo takto nefunguje.
Existuje pořád spousta lidí,která vyhodnocuje vstupní údaje a hlídá si logičnost vyvozování z nich. Takže ve finále nedochází k nejrůznějším závěrům a nevěří každé hovadině!!
protestant:
Může. Ale s podobným smyslem jako oponování v oblasti umění.
Zkuste mi oponovat v tom, že Bach je lepší než Haendel.
jack:
A už je to tu zase. Víra,že existuje nějaká nadpřirozená bytost nemá nic společného se subjektivním názorem,kdo je lepší,jestli Bach nebo Haendl!!! Musel by jste také vysvětlit co chcete hodnotit,protože slovo “lepší” to nevyjadřuje!
Náboženská víra NENÍ umění!!!
Dobre, nie vsetci ale vacsina. Preco napr. ludia strajkuju proti vlade? Oni si naozaj myslia, ze vlada im potom da pracu?
Stefan says:
December 17, 2012 at 2:01 pm
Dawkinsovo dielo poznam, ale jeho prace ma o jeho pravde nedokazali presvedcit. Chcem este povedat, ze som sice veriaci, ale neviem preco si ma spajas s papezom. Ked sa povie, ze je niekto veriaci vacsina ostatnych si predstavi papeza, Vatikan atd. Je to nezmyselne klise, ktoremu ateisti podliehaju.
jack:
A proč vám vadí papež? Oslovil snad papeže JINÝ reálně existující Bůh než vás?
A jak je to možné? Že by nakonec existovalo tolik bohů,kolik existuje odlišně oslovených věřících?
martiXXX says:
December 17, 2012 at 2:21 pm
A proč vy mě dáváte do jednoho soudku s církvemi: já jsem teista a ne teista plus nebo obráceně. Církve a organizace jsou zhouba pro teisty i ateisty
jack:
Máte štěstí,že nežijete ve středověku. Přemýšlím nad tím co jste napsal. Že by například organize včelařů byla zhoubou pro ateisty? Nějak nevím! 🙂
martiXXX says:
December 17, 2012 at 2:24 pm
pokud může být ateista na volné noze proč by nemohl být teista na volné noze????????
jack:
Protože pokud existuje jen a pouze jeden bůh,který se nechává poznávat a chce aby lidé věřili pouze v něj,tak by jste vy věřící měli VŠICHNI věřit v tohoto jednoho boha.
Pak by jste neměli nutkání být na volné noze!
Problém je,že bohů jsou desítky a dokonce jsou stovky názorů i na jednoho boha!
martiXXX says:
December 17, 2012 at 2:28 pm
do teismu počítám i řekněme víru v něco, co by se dalo nazvat třeba “inteligentní energií”. Což rozhodně není osoba.
jack:
Marti,to klidně můžete,ale dokud svůj názor neodůvodníte,tak jste vytvořil zase jen a pouze nevyvratitelnou hypotézu. Takových můžete klidně vymyslet deset každý den a za měsíc budeme mít stovky nev.hypotéz, o kterých je zbytečné diskutovat!!
Musíte si uvědomit,že nehledáme pravdu,která BY MOHLA být teoreticky absolutní pravdou,ale hledáme pravdu,která BY MĚLA být teoreticky absolutní pravdou.
Statut měla by být ji má dodat odůvodnění.
Stefan says:
December 17, 2012 at 4:05 pm
Aj ked existuje vesmir, ktory drzi pokope a funguje dokonale ako stroj, nasa Zem je v presnej vzdialenosti od Slnka, ma potrebne vlastnosti, aby na nej mohoj existovat zivot.
Z toho mozeme usudzovat, ze vsetko niekto stvoril, avsak na zaklade toho sa nedaju vyvodit zavery, kto je ten stvoritel a aky je.
jack:
Máte zajímavé vyvozování!
Já třeba vyvozuji to,že život na Zemi je právě proto,protože je v dobré vzdálenosti od slunka a tím se vytvořili vlastnosti vhodné k životu.
Pokud bych uvažoval jako vy,tedy o stvořiteli,tak mám najednou spostu dalších otázek.
Právě jsem přepnul TV na ČT24, a je tam přenos z mše za Václava Havla. Kněz tam zrovna četl nějakou pasáž (hádám že z Janova evangelia 😉 ) a skončil to slovy: “slyšeli jste slovo Boží”.
Tak Protestante, jak to je: vydávají křesťané Bibli za Slovo Boží, nebo ne?
Další postřeh z téže mše: často se zaklínají Pravdou. Kristus je vtělená Pravda a Láska, zrovna jsem si vyposlechl modlitbu za to, aby byli lidé schopni rozpoznat Pravdu, teď zase – chceme stát v Pravdě … to je ale strašně pozitivní, že vám o pravdu tak jde! 😉
Škoda že vás ochota stát si za těmito deklaracemi přejde, jakmile přijde řada na diskuzi. Pod článkem Asymetrie se nenašel snad žádný věřící, který by byl ochoten říct:
Jde mi o pravdu, a jsem připraven ji hledat, a přijmout ji, ať je jaká chce!
Kruciš, to je velmi poučné, sledovat mši 🙂 Škoda že ji nedávají častěji v TV – no, asi budu muset začít chodit do kostela 😀
Ze studijních důvodů, samozřejmě 😉
Každý vydává sám sebe za bernou minci. Pokud existuje vyšší energie, např., tak jí nezajímá, že o ní mají lidé zkreslené představy. Pro mě jsou církve irelevantní.
Michale, je to celkem jednoduche. On jinak jednat nemohl. Kdyby mohl jednat jinak, tak jinak jednal.
A hlavou se mu honilo, ze zabije svou matku a potom nabehne do te skoly a postrili co nejvic lidi bude moci.
Mše jsou absurdni divadlo a vymyvani mozku. Jeste stesti, ze se na to snad krome tebe nikdo nediva:-)
Hlaví zpráva na idnes.cz v ateistickém Česku
http://zpravy.idnes.cz/mse-za-zesnuleho-vaclava-havla-dev-/domaci.aspx?c=A121217_182607_domaci_hro