Pár poznámek k osobnímu bohu

Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.

Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.

***

Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).

Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.

Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?

Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.

Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.

***

Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.

Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.

POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?

***

Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.

Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.

Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.

Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.

Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.

Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?

***

Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.

Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.

O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.

Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.

***

Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.

Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.

Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.

***

Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.

I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.

3,150 thoughts on “Pár poznámek k osobnímu bohu

  1. Stefan

    Evolucia vobec nevysvetluje, preco je na svete tolko druhov zivocichov a rastlin. Preco napr. existuje tolko druhov motylov a pod.

  2. S.V.H.

    Stefan says:
    Preco by som ju mal stratit? Moja viera nie je zalozena na strachu. Moja viera je pevne presvedcenie, ze zivot smrtou nekonci.

    S.V.H.:
    Ovšem, Vaše víra není založená na strachu. Ale to, že nevraždíte, je na strachu založeno (aspoň mi to tak vyplynulo z konverzace) a strach pramení z víry, že Vás Bůh sleduje. Zmizí-li víra, zmizí strach a vraždění nebude nic bránit.

  3. Stefan

    Nebol som vzdy veriaci, ale nikdy som nevrazdil. Nic nas ale neochrani pred nasledkami nasich zlych skutkov a rozhodnuti.

  4. Stefan

    Čestmír Berka says:

    Jak se máme shodnout na názoru na víru v Boha, když se neshodneme na pojmu “dokonalý”?
    Je-li součástí dokonalosti i utrpení a nemoci, tak vymýcením neštovic jsme narušili dokonalost Bohem stvořeného světa? Je-li součástí dokonalosti nemoc mého dítěte, mám ho vůbec nechat léčit?

    Ak mas teplotu a potebujes, aby ti niekto povedal, ci mozes zobrat aspirin alebo nie, tak by si sa mal nad sebou zamysliet.

  5. Cestmír Berka

    Neměl by ses zamyslet ty? Přirozené je nechat průběh nemoci na Bohu, ne? Aspirin narušuje dokonalost …

  6. Stefan

    Deti, co umieraju v Afrike na rozne epidemicke choroby tvoje chapanie dokonalosti urcite privitaju s otvorenou narucou.

  7. Jarda

    S.V.H.:
    Takže lidé, kteří vraždí a podvádějí, nevěří v Boha? Nebo věří v Boha, ale nevěří, že se dívá? A nebo věří v Boha a věří, že se dívá, ale nevěří, že z toho vyvodí důsledky? Nebo dávají přednost momentálnímu zisku před vzdálenými důsledky? Nebo věří v odpuštění?

    Jarda:
    Kdysi, před mnoha lety, jako student, jsem měl problém s pochopením Božího milosrdenství a odpuštění. To když jsem si přečetl, že za každým odsouzeným v Norimberském procesu poklusával k šibenici kněz aby mu poskytl poslední útěchu a projevil-li lítost i odpuštění hříchů. To mně můj rozum mladého katolíka nebral. A tak jsem to konzultoval s panem děkanem Landsmanem – že církev je ochotná dát jakémukoliv zločinci rozhřešení – takže potom i takový Hitler se může dostat do nebe? Nebo takový Martin Bormann, jeho pravá ruka, jehož rodina byla tak zbožná a katolická, že jeden jeho syn se stal knězem?
    Odpověď pana děkana mě dost překvapila a dlouho, dlouho se s ní moje katolická duše “prala”. “Jejich spasení není vyloučeno” řekl pan děkan, “ti lidé mohli dělat i nějaké dobré skutky; třebas měli rádi své děti.”

    Ještě k tomu zlu ve světě. Jak známo, věřící, pokud se jim narodí mrzáček, nebo se jim dítě zmrzačí, nebo se zmrzačí sami, (nakonec) plni víry tvrdí, že je to ohromně obdarovalo – ta péče o dítě, ta jeho láska kterou jim projevuje, kolik dobrých lidí poznali, jak se nad svým životem zamysleli a lépe pochopili Boží úmysly ……… Samozřejmě kdyby mohli, by se tomu neštěstí vyhnuli jak jen by mohli. To vidíme na tom, jak se snaží, včetně papeže, vyhýbat nemocem, které na ně Dobrotivý Pán Bůh ve své neskonalé moudrosti sesílá. Vidíme, že katoličky užívají antikoncepci a chodí na potraty a jsem si jist, kdyby se podařilo napravovat těžké choroby, genetické vady zmrzačení atd., pomocí kmenových buněk výhradně z embryí, naprostá většina věřících by se vybodla na názor církve a nechala by se léčit. O nějaké obdarování od Pána Boha by nestáli.

  8. Jarda

    S.V.H.:
    Tady bych nesouhlasil. Právě při pohledu na živé organismy narazíme na spoustu nedokonalostí, chyb a nedomyšleností, jak to evoluce za pochodu flikovala.
    To ovšem životu na této planetě neubírá nic na jeho úžasnosti a kráse.

    Jarda:
    No, právě. Pán Bůh tvořil, jak už víme(!?) pomocí evoluce a ty (zdánlivé) nedokonalosti, ve své neskonalé moudrosti udělal jen proto, aby zmátl ateisty.

  9. Jarda

    Stefan says:
    January 31, 2013 at 4:18 pm

    Deti, co umieraju v Afrike na rozne epidemicke choroby tvoje chapanie dokonalosti urcite privitaju s otvorenou narucou.

    Jarda:
    Naopak; nesmyslné je, podle víry v Nanejvýš Dobrotivého a Milostivého Pána Boha, když tam misionáři budují nemocnice a školy. Vzdělání není pro spásu a pobyt v nebi zhola potřebné a nemocnice oddaluje cestu dětí do nebe. Navíc, když ty děti jen trochu odrostou, začnou, dle tamních zvyků, souložit a tak se snadno mohou dostat do pekla. Je to obdobné, jako když zde aktivisté pro život požadují, aby stát nejen katolíkům, ale i ateistům, dokonce i komunistům a bolševikům zakázal užívat antikoncepci a chodit na potraty. I když sami tvrdí, že dítě, resp. dušička potraceného “dítěte”, ba dokonce i jen zygoty, jde přímo do nebe, zatímco takový dospělý nevěřící, ateista, komunista a bolševik zcela jistě, přijde do pekla. Podle víry věřících by tedy měli nevěřící, ateisté, komunisté a bolševici co nejvíce užívat antikoncepci a chodit na potraty, protože jednak – zaplňují nebe nevinnými dušičkami a druhak řeší problém, který zde na Zemi věřící mají s nevěřícími, ateisty, komunisty a bolševiky.

    A k těm umírajícím dětem v Africe. Už jsem to zde psal, ale zopakuji: Když jsem se se jedné velice významné a vzdělané katoličky ptal, proč Všemohoucí Pán Bůh, který stvořil celý Svět, nestvoří ještě pár tun potravin aby děti v Africe neumíraly hlady, řekla mě: “Nesmíte hledět na ten náš krátký život zde na Zemi, ale na věčnost. Ty děti, ano, umřou, ale hned se dostanou do nebe, kde budou žít věčně!”

    Takže, milý Štefane – žádné léčení, ale se modlit, se modlit, se modlit!!

  10. Colombo

    Evolucia vobec nevysvetluje, preco je na svete tolko druhov zivocichov a rastlin. Preco napr. existuje tolko druhov motylov a pod.

    Nechápu, jak někdo, kdo tvrdí, že rozumí biologii, může napsat takovou píčovinu.

  11. Stefan

    Minule som objavil blog na http://www.aktualne.cz, nejakeho profesora biochemie z Karlovej Univerzity, ktory sa aktivne hlasi k viere. Tak sa opytaj jeho ako to je. Co sa tyka Dawkinsa, tak ten sa zasadne myli, ze po smrti nic neexistuje. Na druhej strane mu treba dat v mnohom za pravdu a to taku, ze miesto toho, aby nabozenstvo povznasalo ludi k vyssej realite, castokrat z nich skor vyraba hlupe ovce.

  12. Michal Post author

    “Evolucia vobec nevysvetluje, preco je na svete tolko druhov zivocichov a rastlin. Preco napr. existuje tolko druhov motylov a pod.”

    Tak tohle mě pobavilo 😀
    Je to samozřejmě přesně naopak. Evoluce přesně tohle předpovídá, a navíc předpovídá, že tyhle rozrůzňující se druhy budou ve vzájemně se vnořujících příbuzenských vztazích, či rodinách – přičemž právě tohle pozorujeme. KDYBYCHOM to nepozorovali, pak by evoluce byla vyvrácena. Jenže ta nesmírně složitá struktura živé přírody, kterou pozorujeme, je perfektně kompatibilní s evolucí.

    Problém je tohle pozorování vysvětlit z hlediska křesťanství (proč Bůh např. stvořil ohromnou spoustu různých druhů všelijakých hlístic a jiných červů, které jsou nám nejen odporné, ale mnohé jsou nám i nebezpečné? Jsou to všechno paraziti…)

  13. Aniryba

    tak ten sa zasadne myli, ze po smrti nic neexistuje.
    Nemyslím si že by to někde tvrdil. Určitě tvrdí, že tomu nic nenasvědčuje.
    Přinejmenším, po smrti našich předků, stále existuje tento svět.
    Tento svět má z hlediska vědy dobře defnované limity poznání. Hranice našeho světa se v makro měřítku nachází asi 14 miliard roků daleko (a lze to racionálně dokázat) a v mikrosvětě do Planckovi délky. Vše uvnitř této časoprostorové bubliny podléhá zákonům kterým podléhá i člověk. Toto je prostor který popisuje věda. Popisuje chování hmoty. Pokud se představa o bohu dostane do rozporu s vědeckým poznáním, je to představa o bohu která musí ustoupit. A já bych se rozepsal, ale musím běžet.

  14. Stefan

    Sam Dawkins to hovori v nejakom videu na youtube, ze evolucia nevie vysvetlit to a to.
    Nemyslim si, ze Boh chce, aby sme v neho lahko uverili. Ved ked dokazal stvorit, cely vesmir, preco kazdy den na nejakom verejnom mieste neurobi nejaky zazrak, aby sme vsetci uverili, ze existuje?

  15. Michal Post author

    Stefan: “preco kazdy den na nejakom verejnom mieste neurobi nejaky zazrak, aby sme vsetci uverili, ze existuje?”

    No prečo? 🙂 Já říkám – proto že neexistuje.

    Proč by vůbec Bůh měl chtít, aby pro nás bylo “těžké” v něj uvěřit? A je to opravdu těžké? Pro spoustu obyčejných babiček z vesnice to je naopak ta nejjednodušší a nejpřirozenější věc na světě, není na tom pro ně těžkého vůbec nic… Těžké je to jen pro přemýšlivého a vzdělaného člověka. PROČ by to Bůh měl takto chtít?

  16. Stefan

    Neviem, nie som Boh 🙂 Ale viem, ze vyssie levely existencie su poznatelne, a ze kazdy kto chce, ich dokaze poznat pomocou vlastnej skusenosti.

  17. Jarda

    Drazí v Kristu a Panně Marii,
    je po prezidentských volbách. Zažili jsme sjednocení, ale i hodně bolestného rozdělení, a to i mezi samotnými katolíky.
    Teď je čas se ptát: Kde v tom všem dění a rozruchu je Bůh?
    Církev učí: „Bůh všechno stvořené chrání a vede svou Prozřetelností.“ Pod pojmem „Boží Prozřetelnost“ rozumíme věčný Boží plán se světem. Bůh ve své mysli od věčnosti má na zřeteli uspořádání všech věcí k cíli a tímto cílem je Boží sláva. A Bůh svůj plán se světem uskutečňuje v čase a tomu říkáme Boží řízení.
    Když Bůh řídí události jednotlivých lidí i celých národů s neomylnou jistotou, máme tedy výsledek voleb považovat za Boží vůli, a proto za něco dobrého? To jistě ne! Vždyť jsme volili pouze mezi větším a menším zlem. Teď jen můžeme doufat, že klacek, kterým budeme biti, je o několik milimetrů tenčí než druhá možnost.
    Kniha Moudrosti říká: „Vždyť Bůh smrt neučinil, ani se netěší ze zahynutí živých; stvořil totiž všechno, aby to bylo.“ Ovšem jsme svědky, že existuje i jiný plán se světem než ten Boží. Zlé mocnosti se snaží Boží dílo zničit a člověka zotročit, jak jsem nastínil v minulém dopise, v němž jsem citoval různé prameny, o jejichž autorech nelze bezdůvodně předpokládat, že to jsou lháři.
    Bůh pro nás může dovolit nějaké utrpení, aby nás trestal nebo napravil a přivedl k polepšení. Dokonce dopouští i hřích, aby respektoval svobodu lidské vůle a také proto, aby ve své moudrosti a moci ze zla dal vzejít dobru, a to ještě většímu, než kdyby člověk nezhřešil. Ve velikonočním chvalozpěvu Exultet jáhen nebo kněz zpívá: „Ó, šťastná vina, pro niž přišel Vykupitel tak slavný.“
    Příští prezident bude ateista. To však může být lepší, než když katolík jedná v rozporu s vírou. Budoucí prezident pro Katolický týdeník uvedl: „Já nenutím věřící, aby mě volili. Jen taktně upozorňuji, že jsou i horší kandidáti než já.“ Určitý karabáč na Církev v minulosti křesťany podněcoval k větší horlivosti a důvěře v Pána. Kéž nás tato volba sjednotí v horlivých modlitbách a obětech za národ a za svět, v němž, jak se zdá, právě vrcholí boj zla proti Bohu.
    Žijeme v napjaté době, ale Pán ve svém věčném plánu právě s námi pro tuto dobu počítá a uděluje nám zvláštní milosti, abychom splnili Boží vůli. V ní je naše štěstí. Sv. Terezie z Avily říká: „Boží vůle je náš pokoj.“ Zřejmě nás nečekají velké příjemnosti a brzký početní růst Církve, ale vždy pamatujme, že žijeme v době předznamenané příslibem Panny Marie ve Fatimě: „Nakonec Mé Neposkvrněné Srdce zvítězí.“
    Žehná P. Filip M.

    http://cirkev.wordpress.com/2013/01/29/nevydas-kriveho-svedectvi/#comment-17184

  18. Stefan

    Ano, medituj. Nauc sa astralne cestovanie. Tu je niekolko autorov: Mark Pritchard, S. Laberge, Robert Bruce, Robert S. Peterson, Robert A. Monroe. Na nete su ich preklady v pdf. Vela stastia.

  19. jack

    Jirka says:
    January 31, 2013 at 9:02 am
    Uz jste Bohu od plic vynadal, ze je svet takovy jaky je? Zkuste to. Treba se vam ulevi, Buh ma radsi pravdie ateisty nez nepravdive verici, co se tvari jak hrozne je vse ruzove. No a jestli neni? Na koho to potom svest?

    jack:
    Jirko! Kolikrát to ještě budu muset napsat,než to pochopíte! Napřed musím zjistit,jestli vůbec nějaký bůh (o kterých jsem slyšel) existuje. Potom musím zjistit jestli je za to vůbec nějaký bůh zodpovědný. Musím zjistit,KTERÝ bůh je za to zodpovědný. Teprve potom je logické mu vynadat. Zatím mě ještě nikdo nepřesvědčil,že vůbec nějací bohové existují,natož že nějaký konkrétní je zodpovědný za tento krutý svět. Nemám tedy komu bych vynadal. Jste schopen to pochopit??
    Nezdá se vám to jako logický postup?

Comments are closed.