Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
Jirka says:
January 18, 2013 at 10:11 pm
hm.. to je dost intimní věc komunikace s Bohem. cítím to podobně jako by jste se ptal jak vyznávám manželce lásku. Prostě si mě představte jak prosím za někoho Boha aby mu dal pokoj a tu pravou cestu poznání a pravdy, ať je ten člověk v životě šťastný a nejde to co hledá nebo toho koho hledá.
jack:
Nevím sice co je tak intimního na komunikaci s Bohem,ale nebudu vás přemlouvat.
Už tak jste mi odpověděl.
A teď poznámka. Pokud budu šťastný a najdu to co hledám a toho koho hledám,tak to bude určitě způsobeno Bohem a tou vaší přímluvou,nemám pravdu??? 🙂
Jirka says:
January 18, 2013 at 10:13 pm
Porovnám ho s ostatními? budu pozorovat jak se projevuje ten jiný názor v konkrétních věcech a pak budu pozorovat ten svůj jak se chová v konkrétních věcech.
jack:
Tímto způsobem ale nic nedokážete. Protože vaše hodnocení projevů jiných názorů v konkrétních věcech,je pořád jen pouze vaše subjektivní hodnocení!!
Jirka says:
January 18, 2013 at 10:16 pm
Nevymřeli, někteří nikdy neexistovali,
jack:
CHCETE TÍM NAZNAČIT,ŽE LIDÉ MĚLI VZTAH A KONTAKT S BOHY,KTEŘÍ VE SKUTEČNOSTI NEEXISTOVALI???
Jirka says:
January 18, 2013 at 10:20 pm
Vy (jako věřící) by jste se v takovém případě bál božího trestu,kdyby jste chtěl zneužít dítě?
Ano bál. Kdybych se čistě hypoteticky chystal udělat něco tak strašného.
jack:
Jaké máte tedy vysvětlení pro “VĚŘÍCÍHO” kněze,který toto udělal.
Jirka says:
January 18, 2013 at 10:21 pm
Ale já bych se nejspíš nechal léčit, nebo bych nedělal s dětmi. Aby nebyla příležitost.
jack:
COŽE! Vy by jste se nechal léčit? A já myslel,že by jste prosil Boha,aby vám pomohl a zbavil vás tohoto chtíče. A potom,že prý se věřící v životních krizích obrací k Bohu.
Mažete k lékaři,jako každý ateista!! 🙂 🙂 Aspoň už vím,že je zase další oblast,ve které Boha nepotřebuji! 🙂
Jirka says:
January 18, 2013 at 10:28 pm
Pořád je tady ale svobodná vůle přijímače, který přijímat nemusí když nechce. A potom taky můžou být objektivní podmínky, jako je výchova, rodina, učitelé, to vše může práci přijímače ztěžovat, není to vše jen na něm.
jack:
Ale Jirko,s tím vším snad už vševědoucí Bůh počítal a o těchto problémech věděl předem. Nebo ne? Zase vysvětlení k ničemu! Tak CHCE Bůh,aby v něj a pouze v něj lidé věřili nebo to NECHCE?? Musíme to už jednou provždy nějak vyřešit.
“jack:
Jaké máte tedy vysvětlení pro “VĚŘÍCÍHO” kněze,který toto udělal.”
Já bych měl. A ti, kteří to udělali si to také zdůvodnili- a mnozí si to zdůvodnili opakovaně. Vlastně víme o málo případech, kdy by se dobrovolně některý přihlásil světské spravedlnosti..oni jsou totiž něco víc, než normální smrtelníci..duchovní má ochranu a nemůže se s ním zacházet jako s laikem, či ateistou…. vyzpovídáse, oni ho přeloží….
Jirka says:
January 18, 2013 at 10:30 pm
Tak to je dobrý základ. A všiml jsem si. Já taky nevěřím bezdůvodně, víte kolikrát jsem se za něco modlil a ono se to stalo? Nevíte. Tak vidíte.
jack:
Tak se nám prosím vás pochlubte. Co jste tedy vymodlil?
“Já taky nevěřím bezdůvodně, víte kolikrát jsem se za něco modlil a ono se to stalo”
Já většinou nechávám problémy tzv. vyhnít a vždy! to pro mě dobře dopadlo… To není argument…
Jirka says:
January 18, 2013 at 10:32 pm
Ano hapruje a proto upozorňuju na to, že naše kategorie všemohoucnosti není úplně přesná. taktéž vševědoucnosti. tak totiž o Bohu mluvíme my, ale Bůh takový jak mi přesně říkáme, tak takový není.
jack:
Jirko! Přemýšlejte! Už jste jako Protestant. JAK MŮŽETE VĚDĚT,ŽE BŮH NENÍ TAKOVÝ,JAK VĚŘÍCÍ O BOHU MLUVÍ??????? ABY JSTE TOTO MOHL TVRDIT,TAK BY JSTE PRÁVĚ MUSEL VĚDĚT,JAKÝ BŮH VE SKUTEČNOSTI JE!!!
Naprosto jednoduchá úvaha!! Nebo snad potřebujete příklad? Tak dobrá.
Mluvme tedy o mé ženě. Nikdo z vás ji nezná. Jarda najednou přijde s tím,že má žena je taková a maková. Vy přijdete s tvrzením,že to není pravda a že má žena vůbec není taková,jakou si ji představuje Jarda. Ale to je z vaší strany naprosto nesmyslné hodnocení,protože vy mou ženu také neznáte,tak nemůžete vědět,jestli je Jarda se svou představou vedle!
Je mi líto,že něco tak banálního musím vysvětlovat dospělému člověku,ale co jiného se dá dělat!
Bůh, který mění svůj názor/rozhodnutí na základě modlitby je trapný…
Jirka says:
January 18, 2013 at 10:39 pm
Existuje důvod proč by jste měl toužit po tom aby 2+2=142? Jestli ho máte gratuluji, i když je to podivné. Ale touha po tom vědět kdo jsem, kam jdu a jaký to má smysl, mi přijde mnohem méně iracionální. A tato touha vás může přivést k odpovědi.
jack:
To co jsme řešili byla skutečnost,že ty odpovědi,které mi nabízíte vy pomocí náboženství,jsou z mého pohledu nesmyslné. Vy jste napsal,že stačí touha. Tak reaguji,jestli pouhá touha udělá s nesmyslných odpovědí smysluplné odpovědi.
Čestmír Berka says:
January 18, 2013 at 10:59 pm
“jack:
Jaké máte tedy vysvětlení pro “VĚŘÍCÍHO” kněze,který toto udělal.”
Já bych měl. A ti, kteří to udělali si to také zdůvodnili- a mnozí si to zdůvodnili opakovaně. Vlastně víme o málo případech, kdy by se dobrovolně některý přihlásil světské spravedlnosti..oni jsou totiž něco víc, než normální smrtelníci..duchovní má ochranu a nemůže se s ním zacházet jako s laikem, či ateistou…. vyzpovídáse, oni ho přeloží….
Jarda:
Většina těch případů “pedofilie” nebyla ovšem pedofilie, ale pedofilní homosexualita. Ale i ta “pedofilní” je otázkou. Přece jenom homosexuál v postavení kněze má objektivně horší podmínky pro kontakt s dospělým homosexuálem než s mladíkem. Ale budiž, homosexuální efebofilie.
Představte si společnost, v níž se nesmí o sexu a problémech okolo něj mluvit. A najednou takový mladík u sebe zjistí homosexuální sklony. Neví co s tím, Stydí se o tom jen promluvit. Nemá s kým. V křesťanskémn prostředí a bigotní katolické rodině jej logicky napadne, že stane-li se knězem, že to přejde. A ono ne! No a ti mladí ministranti jsou “při ruce”. Homosexualita, pokud je výrazná, je těžko ovládnutelná porucha. Naše liberální společnost si s ní poradila velmi vstřícně. Homosexuály už od r. 1960 nekriminalizuje a nyní jim vyšla vstříc i legalizací jejich vztahů. To je myslím nejlepší prevence.
Myslím, že je to obdobné, jako posedlost ďáblem. V Evropě je prý tato posedlost nejvyšší na zbožné Sicilii. U nás, v naší “ateistické” společnosti je minimální. Nepochybuji, že čím více se o ní bude mluvit, čím větší prostor k veřejné (sebe)prezentaci bude mít exorcista P. Kodet, tím více se bude množit i u nás.
Jirka says:
January 18, 2013 at 10:21 pm
Ale já bych se nejspíš nechal léčit, nebo bych nedělal s dětmi. Aby nebyla příležitost.
Jarda:
Podíval bych se na problém z jiné strany. Většinou se dozvíme, že pachatel “sexuálně zneužil” dítě. Ale většinou se nedozvíme, co mu vlastně udělal. Před několika lety podezíravé úřednice v Praze odhalily “sexuální zneužívání” chlapců v turistickém oddíle. Na webových stránkách oddílu jim bylo “podezřelé” že chlapci na fotkách jsou málo oblečení. Ty fotky jsem viděl: Kluci v trenýrkách, pomalovaní jako indiáni, “nejzávadnější” fotka byla ta, na níž dva naháči leželi na břiše a zadky měli od písku. Oddíl vedli dva 30 letí, svobodní, velice obětaví vedoucí. Na policii přiznali, že ano, mají “pedofilní” vztahy k těm klukům. Nejzávažnější prohřešek byl ten, že se spolu s nimi sprchovali (“všichni jsme chlapi, tak se přece před sebou nestydíme”). “Vyfasovali”, tuším, po 2 letech.
A upozornění pro rodiče, jak mohou poznat, že dítě bylo zneužito (prakticky jen u kluků)? Že když přijde z tábora, že se přestane před rodiči stydět při koupání.
Čestmír Berka says:
January 18, 2013 at 10:59 pm
………oni jsou totiž něco víc, než normální smrtelníci..duchovní má ochranu a nemůže se s ním zacházet jako s laikem, či ateistou…. vyzpovídá se, oni ho přeloží….
Jarda:
Pokud kněz souloží se (dospělou) ženou, tak jí tím aktem vlastně žehná!
No, “křesťanská logika” je velice zvláštní- takže zneužívající kněz se možná někdy cítí jako oběť, nebo součást nějakého vyššího záměru- jak už se tu psalo- zneužívaný se stane psychologem, protože se bude zamýšlet nad svým traumatem a pak se bude věnovat jiným postiženým. …Bůh mi naložil břímě, aby mě vyzkoušel…já jsem bojoval…ale jsem jen hříšný člověk…všichni lidé jsou hříšní…Bůh miluje stejně vraha, jako zavražděného…budu se hodně modlit….Bože, proč mě tak zkoušíš…může za to Satan, který mě svedl…to by vydržel jen svatýXY, já jsem jen člověk…on na to mladej zapomene-byl jsem jen víc milej…
Tady se mluví lidských výtvorech jako je náboženství nebo ateismus ale nemluví se tady moc o duchovnu 🙁
o….
Jirka says:
Kdo bude definovat jakkoliv bližního který si zaslouží pomoc je tuplovaný lhář. Pro mě a doufám, že pro většinu lidí je bližní každý člověk. Samozřejmě jak říká kolega někteří smrdí… ale to je prostě smradlavý bližní ….
S.V.H.:
Jsem rád, že alespoň ti liberální věřící již dospěli do okamžiku, kdy je pro ně bližní každý člověk. V minulosti měli celkem problémy s vyznavači jiné víry, homosexuály nebo ženami. Třeba se v budoucnosti pojem “bližní” ještě rozšíří – třeba do této kategorie přihodíme i některé další živočišné druhy. Tak jako dnes kroutíme hlavou nad tím, že někdo mohl upírat (nebo se o to stále snaží) práva jiným vyznáním, sexuálním menšinám, ženám nebo ateistům, budou se naši potomci divit, že jsme totéž činili vůči třeba šimpanzům.
Jirka says:
to ČB: anděl a had jsou jedno. Ti co to psali to tak měli. Podívej se někdy na sochu p. Marie, povětšinou stojí na hadovi. Ale to je jen neznalost. to přejde.
S.V.H.:
Pokud vím, tak se sochy p. Marie dupající po hadovi sochali o dost později, než byl zapsán Genesis. Uvádět to jako argument pro to, “jak to měli” lidé v té době dávno mrtví, je dost zavádějící.