Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
Medea says:
January 18, 2013 at 1:33 pm
Čestmír, sado-masochizmus je predsa podstatou kresťanstva a RKC je tou najväčšou sadomasochistickou organizáciou na svete
No jéje. Jaké já mám doma krásné důtky! By jste koukali. Takové bičováníčko, to je super. No vážně, zeptejte se masochisty jak si to užívá.
Medea says:
January 18, 2013 at 12:11 pm
Jirka, problémom je, že Ty sa snažíš skombinovať staroveký mýtus o príjemnej rajskej záhrade, s moderným pohľadom na vznik a život pravekých ľudí. Skutoční pravekí ľudia obvykle žili krátke životy, v ktorých spoznali choroby, hlad, stratu blízkeho človeka. Praveký ľudia: homo habilis, homo erectus, neandertálci alebo aj ľudia nášho typu, nežili v rajskej záhrade, ale bojovali o svoje prežitie v drsnom prostredí, v ktorom boli nebezpečné mikroorganizmy, parazity, predátory, v prostredí, v ktorom dochádzalo k prírodným katastrofám. Drsné prostredie formovalo tvrdých ľudí, zmäkčilci, by v ňom neprežili.
Jarda:
Teď jsi mně připoměla jeden biologický příklad: Někdy před 60 lety jeden sovětský vědec začal domestikovat lišky. Z každého vrhu vybíral ta nejklidnější a nejhodnější mláďata. Četl jsem o tom kdysi dávno a pokračování před několika lety. V současném Rusku onen vědec ten pokus prakticky dokončil – asi po 36 generacích toho neustálého výběru získal lišky, které se chovají jako domáci psi – jsou nekousavé, klidné, přátelské vůči lidem; kdyby nezapáchaly, mohly by být chovány jako psi v bytech.
Je ovšem jasné, že neagresivní zvířata v přírodě nepřežijí.- A tak to bylo i s lidmi. Proto ve SZ čteme o nehumáních hrůzách – a tomu odpovídá i popis Boha – tvrdý, nelítostný, nemilosrdný. A v tomto prostředí (snad) vyrostl humanitně založený, hodný, neagresivní Ježíš (možná původně essénský Učitel spravedlnosti), který proti té obecně vládnoucí surovosti postavil své učení o všeobecné lásce. Čili opět nanesl tu prastarou touhu všech chudáků, utlačovaných, vykořisťovaných, zotročovaných, po sociálně spravedlivé společnosti.
Tu touhu posléze “bezvěrci”, kteří se po mnoho staletí přesvědčovali, že dobrotivý Pán Bůh pro lidi nehne prstem, snažili realizovat v rámci občanské politiky. A z tohoto humanitního úsilí, proti vůli církve, která se už dávno spojila s těmi utlačovateli, vykořisťovateli a zotročovateli, nakonec vzniklo to, bez čeho si moderní společnost neumíme představit – humanita, lidská práva, osobní svoboda, svoboda svědomí a vyznání ……. všechno to, co Všemohoucí Bůh za mnoho tisíciletí nedokázal zařídit. A církev, která ještě před 150 lety zásadně odmítala lidská práva, svobodu, volební právo, svobodu myšlení …… se najednopu pasuje do postavení obhájce proti těm zlým socialistům, komunistům, bolševikům …….
“Jirka:Pravdu díš, je to tak. Souhlas”
Ale z toho něco vyplývá! To, co po nás Bůh/Ježíš požaduje je nesplnitelné- místo nedokonalé společnosti by nastal úpadek a rozvrat společnosti- zastavily by se továrny, doprava, upadla by věda… spoustu výrobků by člověk nepotřeboval a nepotřeboval by je ani dopravovat a zdokonalovat…
nakonec vzniklo to, bez čeho si moderní společnost neumíme představit – humanita, lidská práva, osobní svoboda, svoboda svědomí a vyznání ……. všechno to, co Všemohoucí Bůh za mnoho tisíciletí nedokázal zařídit
Souhlas. Jen mi řekněte jak můžete vědět, se stoprocentní jistotou, že v tom Bůh nemá prsty?
Čestmír Berka says:
January 18, 2013 at 1:42 pm
“Jirka:Pravdu díš, je to tak. Souhlas”
Ale z toho něco vyplývá! To, co po nás Bůh/Ježíš požaduje je nesplnitelné- místo nedokonalé společnosti by nastal úpadek a rozvrat společnosti- zastavily by se továrny, doprava, upadla by věda… spoustu výrobků by člověk nepotřeboval a nepotřeboval by je ani dopravovat a zdokonalovat
Vždyť ono se to taky nikdy nepodaří… Život člověka má také eschatologický charakter ztn. nevyčerpá se v plnosti zde na zemi, ale bude pokračovat v Božím království. Proto také zde na zemi nikdy nebudeme opravdu úplně doma. Naše místo je nakonec jinde. To co po nás Ježíš chce, je láska. A ta v našich možnostech je. Láska k bližnímu, protože když někdo říká, že miluje Boha, ale pro bližního nehne prstem je lhář! Proč myslíš, že jsem tady? Že se chci obhájit?
Jirka says:
January 18, 2013 at 1:15 pm
Jarda:
Jirko, když tak opěvuješ Boží lásku k lidem – moje tradiční otázka:
“Jednáš se svými dětmi, manželkou, rodiči, kamarády, přáteli stejně “láskyplně” jako Pán Bůh jedná s lidmi?
No děti právě dojedly oběd co jim nechutnal, ale já vím, že je zdravý… zkuste jim vysvětlit, že je to pro ně dobré..
Jarda:
Někdy před 15 lety, během války v Bosně, (prý) Srbové přepadli katolický klášter a tamní jeptišky znásilnili. Jedna, která otěhotněla, psala o tom představené do Itálie a KT ten dopis otiskl. Psala tam otázku, proč její nebeský Snoubenec, kterému obětovala celý svůj život, ji nechal na holičkách, tak ublížit a ponížit.
Předpokládám tedy, že po příkladu Dobrotivého Ježíše, když někdo napadne tvoji manželku, že se budeš dívat jak ji mlátí, znásilňuje a pak oceníš, jak byla trpělivá, že násilníkovi nespílá, ale že mu z plna srdce odpustí.
Jirka, Boh po poslednom súde stvorí “nové nebo a novú zem”. V tomto prekrásnom novom svete, už nebude utrpenie (okrem pekla, kde ho bude až až 😀 ), spasení ľudia budú mať dokonalé oslávené telá, ktoré nebudú podliehať zmaru, na novej Zemi sa už nič nebude požierať (baránok a lev budú ležať vedľa seba 🙂 ) a tento dokonalý stav sveta bude trvať večne (je to ošetrené dogmaticky, teda ako dobrý katolík, by si tomu mal veriť ;)). Prečo Boh hneď na Počiatku nestvoril to, čo bude na Konci? Prečo si On, všemohúci a vševedúci Boh, k tomu dokonalému budúcemu svetu zvolil cestu plnú utrpenia, prečo časť ľudstva nechá celú večnosť neznesiteľne trpieť v pekle?
Myslím, že sa odvoláš na slobodnú vôľu, tak to trochu rozviniem ;):
Prečo všemohúci a vševedúci Boh nestvoril harmonický a príjemný svet, v ktorom anjeli a ľudia majú slobodnú vôľu a slobodne si vyberú spásu? Ak Boh nedokáže takéto svety vytvoriť, je potom všemohúci? A ak to dokáže a napriek tomu vytvára svety s utrpením a zatratencami v pekle, je takýto Boh dobrý?
Jarda:
Někdy před 15 lety, během války v Bosně, (prý) Srbové přepadli katolický klášter a tamní jeptišky znásilnili. Jedna, která otěhotněla, psala o tom představené do Itálie a KT ten dopis otiskl. Psala tam otázku, proč její nebeský Snoubenec, kterému obětovala celý svůj život, ji nechal na holičkách, tak ublížit a ponížit.
Předpokládám tedy, že po příkladu Dobrotivého Ježíše, když někdo napadne tvoji manželku, že se budeš dívat jak ji mlátí, znásilňuje a pak oceníš, jak byla trpělivá, že násilníkovi nespílá, ale že mu z plna srdce odpustí.
To je bezesporu tragédie. Bůh však miluje toho vojáka stejně jako tu jeptišku. Zeptám se jinak. Kdyby ten voják byl tvůj syn. Miloval bys ho dál, nebo zavrhl?
“humanita, lidská práva, osobní svoboda, svoboda svědomí a vyznání ” Ty snad žiješ na jiné planetě!!! Vždyť právě toto nám mnozí křesťané vyčítají a jsou to pro ně téměř “sprostá slova”. Prý my sekularisté a humanisté a ateisté stavíme člověka na místo Boha!
Jirka:
To je bezesporu tragédie. Bůh však miluje toho vojáka stejně jako tu jeptišku. Zeptám se jinak. Kdyby ten voják byl tvůj syn. Miloval bys ho dál, nebo zavrhl?
Jarda:
Zavrhl bych ho!
January 18, 2013 at 1:51 pm
Jirka, Boh po poslednom súde stvorí “nové nebo a novú zem”. V tomto prekrásnom novom svete, už nebude utrpenie (okrem pekla, kde ho bude až až ), spasení ľudia budú mať dokonalé oslávené telá, ktoré nebudú podliehať zmaru, na novej Zemi sa už nič nebude požierať (baránok a lev budú ležať vedľa seba ) a tento dokonalý stav sveta bude trvať večne (je to ošetrené dogmaticky, teda ako dobrý katolík, by si tomu mal veriť ). Prečo Boh hneď na Počiatku nestvoril to, čo bude na Konci? Prečo si On, všemohúci a vševedúci Boh, k tomu dokonalému budúcemu svetu zvolil cestu plnú utrpenia, prečo časť ľudstva nechá celú večnosť neznesiteľne trpieť v pekle?
K tomuto. Jistě znáš nějaké věci z tzv. apokalyptické literatury. To dost vysvětluje proč je to tak napsáno…” a vidím nová nebesa atd..”
Prečo všemohúci a vševedúci Boh nestvoril harmonický a príjemný svet, v ktorom anjeli a ľudia majú slobodnú vôľu a slobodne si vyberú spásu? Ak Boh nedokáže takéto svety vytvoriť, je potom všemohúci? A ak to dokáže a napriek tomu vytvára svety s utrpením a zatratencami v pekle, je takýto Boh dobrý?
On ho stvořil. Úplně na začátku to tak bylo. Ale ta svobodná vůle je tam taky. Láska má cenu pouze pokud je svobodně zvolena. Žena mě nebude milovat když ji donutím. Láska se nedá vynutit, musí být svobodná a svobodně zvolená. Když je svobodná má nesmírnou cenu. A Bůh není mimo tento svět. Když trpí lidé on taky. Stal se jedním z nich. Lidské slzy jsou i Boží slzy. Když jsou ti lidé v pekle a trpí, Bůh je tam také. Ale to se dotýkáme některých názorů, některých teologů, že peklo je ve skutečnosti prázdné. A že po posledním soudu dostane možnost i had.
“To je bezesporu tragédie. Bůh však miluje toho vojáka stejně jako tu jeptišku. Zeptám se jinak. Kdyby ten voják byl tvůj syn. Miloval bys ho dál, nebo zavrhl?”
Ne, Bůh nemiluje jeptišku- takhle si lásku představuje jen úchyl! Bůh v první řadě miluje utrpení a bolest a vyžaduje oběti.
Pokud Bůh nezavrhne toho vojáka, tak budou v Pekle jen ateisti…
Čestmír Berka says:
January 18, 2013 at 1:51 pm
“humanita, lidská práva, osobní svoboda, svoboda svědomí a vyznání ” Ty snad žiješ na jiné planetě!!! Vždyť právě toto nám mnozí křesťané vyčítají a jsou to pro ně téměř “sprostá slova”. Prý my sekularisté a humanisté a ateisté stavíme člověka na místo Boha!
To je mi líto, že vám to vyčítají. Neručím za ostatní. Já pouze vím jak to mám já. Možná se pletu, možná je to utopie, ale já to tak mám.
Čestmír Berka says:
January 18, 2013 at 1:51 pm
“humanita, lidská práva, osobní svoboda, svoboda svědomí a vyznání ” Ty snad žiješ na jiné planetě!!! Vždyť právě toto nám mnozí křesťané vyčítají a jsou to pro ně téměř “sprostá slova”. Prý my sekularisté a humanisté a ateisté stavíme člověka na místo Boha!
Jarda:
No, jo. Vlastně máš pravdu. Katolická církve hájila svobodu svědomí, vyznání, osobní svobodu …. jen proti “komunistické totalitě”.
Při jedné “křesťanské” diskuzi jsem se jednoho významného “komunistobijce”, katolického historika, otázal, zda by, kdy by si mohl a musel vybrat, raději žil ve zbožném Vatikánském státě, někdy na přelomu 18. a 19. stol, pod vládou Jeho Svatosti Náměstka Božího na Zemi, nebo v totalitním komunistickém Československu za “vlády” dr. Husáka. Neodpověděl.
Jarda says:
January 18, 2013 at 1:54 pm
Jirka:
To je bezesporu tragédie. Bůh však miluje toho vojáka stejně jako tu jeptišku. Zeptám se jinak. Kdyby ten voják byl tvůj syn. Miloval bys ho dál, nebo zavrhl?
Jarda:
Zavrhl bych ho!
to je mi líto. Vidíte a já třeba ne. Ale to říkám teď, berte to jako příklad. Kdysi jsem četl jeden příběh v knize Chatrč. Tam se psalo o muži který byl soudcem svých vlastních dětí. Měl jedno z nich odsoudit k smrti a ostatní zachránit. Advokát mu radil, které si má vybrat. Vyber si Marka, vzpomeň si jak tě urazil minulý týden. Nebo si vyber Luisu, stejně se tahá s tím motorkářem. Nebo Eli stejně je lehce retardovaná a ze života mít nic nebude. On to nedokázal. slezl ze soudní stolice a zeptal se: “a nemohl bych umřít místo nich já”? Tak to má Bůh.
Líčíš Boha jako šílence, který 16 Ženě řekl: „Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout.“ … a pak nad ní pláče :-O
Čestmír Berka says:
January 18, 2013 at 1:58 pm
“To je bezesporu tragédie. Bůh však miluje toho vojáka stejně jako tu jeptišku. Zeptám se jinak. Kdyby ten voják byl tvůj syn. Miloval bys ho dál, nebo zavrhl?”
Ne, Bůh nemiluje jeptišku- takhle si lásku představuje jen úchyl! Bůh v první řadě miluje utrpení a bolest a vyžaduje oběti.
Pokud Bůh nezavrhne toho vojáka, tak budou v Pekle jen ateisti…
Bůh nikoho nezavrhuje. Miluje stejně tak vojáka jako jeptišku. Skutečně. Jeptiška má možnost odpustit a voják litovat. Tím nijak neumenšuji tragédii ovšem musíme mít na paměti, že to byl člověk kdo znásilňoval.
Protestant: takže ještě jednou.
Ty si poskytl odkaz na zdroj, ve kterém:
Daný autor necitoval ono tvrzení.
Daný autor zvrzení nepodpořil vlastním výzkumem a daty.
Daný autor si tedy toto tvrzení vycucal z prstu.
Proto je ten tvůj “odkaz na zdroj” naprosto bezpředmětný.
Čestmír Berka says:
January 18, 2013 at 2:05 pm
Líčíš Boha jako šílence, který 16 Ženě řekl: „Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout.“ … a pak nad ní pláče :-O
Bůh také není takový jakého ho líčím. Kdybych uměl vylíčit Boha, jsem jedním z Trojice. A já také někdy potrestám své děti a pak je mi to hodně líto.
Jarda:
No, jo. Vlastně máš pravdu. Katolická církve hájila svobodu svědomí, vyznání, osobní svobodu …. jen proti “komunistické totalitě”.
Při jedné “křesťanské” diskuzi jsem se jednoho významného “komunistobijce”, katolického historika, otázal, zda by, kdy by si mohl a musel vybrat, raději žil ve zbožném Vatikánském státě, někdy na přelomu 18. a 19. stol, pod vládou Jeho Svatosti Náměstka Božího na Zemi, nebo v totalitním komunistickém Československu za “vlády” dr. Husáka. Neodpověděl.
Já ale nejsem katolická církev. Nezapomeň, že se bavíme o Bohu. Já můžu říct pouze jak to mám já.