Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
Čestmír Berka says:
January 18, 2013 at 10:28 am
“že a ještě když ti řeknu, že nešlo o listy,” – jak víš, že nešlo o listy? Lidé se tedy po poznání dobrého a zlého nestyděli za nahotu?
Z historické kritiky, z teologické redakce pentateuchu, z doby kdy a pro koho byl napsán, z toho, že to jsou obrazy pro lepší pochopení lidmi té doby pro kterou to bylo psáno( po babylonském exilu v době královské) atd….
Druhá verze: jsem amatér co si to cucá z prstu jak ho to napadne a poněvadž fanatik tak lžu.
Je to jen na vás.
ZLO v EDENU neexistovalo! Tak nebylo nutné určovat, co ZLO je!
Zlo ale v Edenu bylo, už jsem to psal nahoře. Zlem bylo a pořád je nedělat co chce Bůh.
slavek says:
……Jestliže cílem údajné Ježíšovy/Boží mise, bylo nějakým způsobem změnit lidské chování, tak ta mise skončila objektivním neúspěchem, dalo by se říct fiaskem.
protestant: “…..V souboru osobnostních charakteristik, které hrají podstatnou roli v boji se stresem, je třeba
upozornit i na kladné působení náboženské víry a smyslu pro humor. Věřící lidé jsou více
spokojeni se svým životem, prožívají více štěstí. V těžkých obdobích se mají kam obracet a
také se jim dostává větší sociální opory. Obecně žijí zdravějším způsobem života a jsou
střídmější……”
http://is.muni.cz/th/185760/pedf_b/Balalarska_prace_do_ISu.txt
Takže určit, že zabití je ZLO je špatně?! :-O Dokud to neurčí Bůh, tak je zabití indiferentní?
Ale mi nemáme zapotřebí to určovat, to už určené JE! Co na tom nejde pochopit? Vy máte jít a to určené naplnit, nebo taky ne.
Jirka says:
…JAko už kolikrát zaznělo zde v diskuzi, proč Bůh dopouští toto a války a smrt- on nedopouští, jasně je zakázal a děláme to my. Ovšem je jednodušší to na něj svést. …
S.V.H.:
Tento argument bych jakž takž bral, kdyby války a vůbec člověkem způsobené zlo bylo hlavním faktorem lidského utrpení. Tak to ale není. Největším zabijákem v historii lidstva jsou nejrůznější choroby, mikroorganismy či parazité (tuším, že vede malárie). Na druhém místě je to hlad a podvýživa a na třetím přírodní katastrofy, různé nehody apod. Teprve pak můžeme jmenovat války, genocidy, vraždy a další chuťovky způsobené bezesporu člověkem.
V lidském utrpení je působení člověka podružné.
“Vy máte jít a to určené naplnit, nebo taky ne.” A jak to máme naplnit, když o tom nic nevíme? Neandertálec pobíhal nahatý a cpal se ovocem a souložil s neandertálkou tak, jak mu to Bůh určil! Najednou se mýrixdýrnix objeví had, co mluví shodou okolností neandertálsky a ne cromagnonsky a okolo stromu Poznání se hemží démoni, aby Adamovi zakryli chlupaté tělo…
Jirka says:
Tedy dobro bylo dělat to o čem Bůh řekl, že dobro je a nepochybovat o tom a nedělat to co řekl, že dobro není.
Prostě nenatahovat ruku po tom “jablku”. Otázka by mohla znít proč tam u všech všudy to jabko bylo?! WTF! Na co? Můj názor je, že proto aby člověk jednoduše mohl mít možnost volby. Nemí možnost to je diktatura. Mít možnost se rozhodnout není diktatura. Prostě Já(hospodin) ti říkám: “netrhej to jabko”. Ale jestli chceš můžeš. Stane se to a to. A dál je to na tobě. Můžeš žít dobře, podle zákonů, které jsem dal já( je to ostatně moje právo, já jsem tě stvořil), ale můžeš i nežít podle nich, to je tvoje právo. Ok, rozhodl ses špatně, je mi to líto, vyženu tě tedy z ráje když nechcš být hodný kluk, ale zároveň mi je tě moc líto. Slibuju tedy, že ti znovu pomůžu. A znovu a znovu a znovu…
S.V.H.:
Ve všech diktaturách má člověk právo volby. Buď se podřídí diktátu nebo ne a nese následky. Diktatura je to proto, že tyto diktované požadavky člověk nemá možnost změnit (v rámci diktaturou nastavených podmínek). Vaše pojetí Edenu tedy diktaturou je.
Ale hlavně: právo volby je do značné míry závislé na dostupnosti informací. Neinformovaný člověk se často rozhoduje jinak, než kdyby informace měl. A jak vyplývá z předchozí diskuse, Bůh člověka v ráji informoval velmi nedostatečně a dost možná i lživě.
to SVH: SOuhlasím. Jen doplním nemoci a smrt přišly do světa jako součást smrti(na základě odvrácení od Boha), hlad a podvýživa je důsledkem činnosti člověka, např. kolonizace kde my vykupujeme od zaostalých států suroviny za pakatel a nabalíme se na nich a oni mají výdělek sotva do huby, Afrika- kdyby se peníze na zbraně daly do jídla je po hladu- spočítáno Transparency international, náš stát- kdyby se přestalo krást cca. 130 miliard ročně- rovněž spočítáno, není schodek rozpočtu a můžeš všem přidat. Přírodní katastrofy- tam jsem na vážkách, jelikož nevím a není prokázáno přímé působení člověka, nepočítám-li úniky ropy, ozónovou díru, tání ledovců(neví se jestli to dělá člověk).
Čestmír Berka says:
January 18, 2013 at 11:03 am
“Vy máte jít a to určené naplnit, nebo taky ne.” A jak to máme naplnit, když o tom nic nevíme?
Ale víme. Naplnit co Bůh řekl, že je dobré. Jak prosté milý Watsone… Miluj bližního svého, nekraď, nezabíjej, odpouštěj, čiň dobro, o nikom nesmýšlej zle, a svět bude lepší. TO máme naplňovat, každý den, tam kde jsme, v práci, doma, na ulici…
Jirka says:
To nakone zůstává stejné jako v ráji i dnes. Dobré je milovat bližního a Boha, nekrást, slitovat se jako Samaritán, odpustit, nezabíjet, Mít rád ženu a děti, když je mám, milovat nepřátele. To je dobré. A přes to, kdo to dokáže? Důležité je to zkoušet. Neleknout se když to nejde, ale pokusit se znovu. Jak by vypadal svět, kdyby lidé dodržovali co řekl Bůh, že je dobré? Do písmenka. Mohl bys nechat ležet peněženku na zemi a byla by tam za týden, nebo by ti ji někdo přinesl domů. Každému bys odpustil i té protivné sousedce, nakonec nebylo by proč, ona by byla milá. Nikoho ve vládě by ani nenapadlo, že by mohl krást(taky jsem na postu, kde bych mohl a hodně a nedělám to- jsem za vola), každý by poctivě dělal svou práci, automechanik by ti opravdu vyměnil olej, ne jen zapsal do ser. knížky. Atd… to by bylo, kdyby lidé žili jak řekl Bůh, že je dobré. Těžko pak chápu někoho, kdo o tom pořád spekuluje a říká tak jo a tak ne. Vždyť je to přece věky přesně dané! Ale, začíná to ovšem u každého z nás, bez vyjímky. Každou drobností, každým úsměvem na někoho třeba nesympatického, kažou dobře a poctivě vykonanou prací i když se nikdo nedívá, tím vším se Bůh znovu dostává do světa- a to je náš úkol přátelé. Jsme připraveni přijmout jeho velikost?
S.V.H.:
Teď budu asi fušovat Colombovi do řemesla, ale snad nebudu úplně mimo.
V teorii her se dá dokázat, že popisovaný “dokonale altruistický” model společnosti (kdy nikdo nepodvádí atd.) je nestabilní. I kdyby se teď všichni lidé zázračně změnili a začali se chovat podle Vašeho návrhu, dříve nebo později by se vyskytl “mutantní” jedinec, který by byl trochu sobečtější. A ve společnosti “dokonalých altruistů” by bezesporu prospíval (občas by tu nalezenou peněženku nevrátil), takže by se pravděpodobně více rozmnožoval a předával geny pro mírně sobečtější jednání. Mírně sobečtí jedinci by tak postupně vytlačili dokonalé altruisty. Dokonalý altruismus je dlouhodobě neudržitelná strategie. Ve společnosti nevítězí strategie “hezká” ale stabilní.
S.V.H.:
Ve všech diktaturách má člověk právo volby. Buď se podřídí diktátu nebo ne a nese následky. Diktatura je to proto, že tyto diktované požadavky člověk nemá možnost změnit (v rámci diktaturou nastavených podmínek). Vaše pojetí Edenu tedy diktaturou je.
Ale hlavně: právo volby je do značné míry závislé na dostupnosti informací. Neinformovaný člověk se často rozhoduje jinak, než kdyby informace měl. A jak vyplývá z předchozí diskuse, Bůh člověka v ráji informoval velmi nedostatečně a dost možná i lživě.
Ok. Beru názor. Informoval lživě, možná. Pojďme se bavit o praktické aplikaci a vyberme si z toho to dobré. Je dobré nezabíjet? Je dobré nekrást? Je dobré milovat? Je dobré být vděčný? Tak to dělejme, tím pomáháme Bohu spravit svět. To je náš úkol, nic menšího.
Ano ve všech diktaturách je to buď a nebo. Ale to je právě ten problém, had představil Evě Boží úradek jako diktaturu. Říká: “to co Bůh na vás naložil není pro vaše dobro, On vás omezuje. Pojď a sama si žij jak chceš, bez diktatury! Buď svobodná!
A pokud to berete takto, že nevěříte, že to co chce Bůh je správné pro člověka, berete to jako nátlak a diktaturu, nechcete se podřídit, tka to nedělejte. Běžte a žijte jak chcete, máte tu možnost. Ale bude to drahé, jako v případě Evy. Z toho zákona se nedá vyvázat a je to pošetilé. Boží zákony jsou tady pro plnost a krásu našeho života. Nechceš je dodržovat, fajn, ale má to svou cenu. Cena za “svobodu”, žití bez Boha. Ale je cesta zpět. Nevěřit hadovi a uvěřit BOhu, že to myslí s námi dobře. Méte na to koule?
Dokonalý altruismus je dlouhodobě neudržitelná strategie. Ve společnosti nevítězí strategie “hezká” ale stabilní.
Tak potom na co si stěžujeme? Že vláda krade? No a? Je to stabilní strategie! Že vezmu čtvrd mega úplatek za chodník? Já za to nemůžu otec mi předal “stabilní geny”! Promiň, jsem prostě takový! Potom to ale nesvádějme na Boha! Jestli je to stabilní strategie, tak co? Tohle uvažování někam vede. Vede do pekla. Když je to stabilní strategie a je to v pohodě, proč tedy trestáme krádeže? To bychom měli spíš Oslavovat! Proč trestáme vraždy? Zabil ho? No a měl z toho prospěch! V pořádku, tak to chápeme…. 🙂 pusťte ho.
Jirka says:
…JAko už kolikrát zaznělo zde v diskuzi, proč Bůh dopouští toto a války a smrt- on nedopouští, jasně je zakázal a děláme to my. Ovšem je jednodušší to na něj svést. …
A kdypak Boha napadlo to zlé zakázat? Před Desaterem to zlo je amnestované, protože nebylo ještě zakázané? A zakázal to zlé chování Bůh i Američanům, Eskymákům, Japoncům, když se zdržoval jen v Palestině a Egyptě?
Problém je také v tom, že ty připouštíš , že první lidé byli neandertálci, ale předpokládáš u nich schopnost abstraktního myšlení a že byli nějací zahradníci v EDENu. Přitom generace lidí na Zemi žily na různých místech, živily se sběračstvím a o Božích pokynech nic nevěděli…ZLO se objevilo až později.
Ty se na lidstvo stále díváš očima soudobého křesťana znalého Bible a historie!
“Ale víme. Naplnit co Bůh řekl, že je dobré. Jak prosté milý Watsone… Miluj bližního svého, nekraď, nezabíjej, odpouštěj, čiň dobro, o nikom nesmýšlej zle, a svět bude lepší. TO máme naplňovat, každý den, tam kde jsme, v práci, doma, na ulici…”
Takhle to měl pochopit chlupatý neandertálec, co okopával ovocné stromky v Edenu? Nechceš po něm ( spolu s Bohem) trochu moc? Proč připouštíš, že první lidé byli opolidé a zároveň po nich chceš chování a uvažování, jako by žili na vesnici o desetitisíce let později? Lovec mamutů, co se stydí?
Ty se na lidstvo stále díváš očima soudobého křesťana znalého Bible a historie!
Ano to je pravda. Ani to jinak moc neumím. dokonale objektivní stanovisko to nejde, vždy v tom budu naložený.
Takhle to měl pochopit chlupatý neandertálec, co okopával ovocné stromky v Edenu? Nechceš po něm ( spolu s Bohem) trochu moc? Proč připouštíš, že první lidé byli opolidé a zároveň po nich chceš chování a uvažování, jako by žili na vesnici o desetitisíce let později? Lovec mamutů, co se stydí?
Lovec mamutů, co se stydí? No zní to přitažené za vlasy. Ale já jsem spíš mluvil o nás o člověku dnešní doby. Jako, že to platí stejně pro nás jako to platilo pro ně. Je mi jasné, že to nebyli schopni naplnit v takové míře jako my. To by bylo nemožné, nebo se to tak alespoň jeví. Ostatně ani já ani nikdo jiný to není schopen naplnit v plné míře. To mě ovšem a ani nikoho jiného nezbavuje té zodpovědnosti to zkoušet.. a padat a zase to zkoušet. To jsem chtěl spíš říct.
Když teď na to myslím, že Adam a Eva byli opolidé… to kdyby napadlo první mě, neměl bych si to dát patentovat? Napíšu na to knížku a budu slavný!
Když teď na to myslím, že Adam a Eva byli opolidé… to kdyby napadlo první mě, neměl bych si to dát patentovat? Napíšu na to knížku a budu slavný!
Ale asi nebudu slavný. Spíš se do mě pustí a rozsekají moji teorii jak domeček z karet….. 🙂
Jirka, problémom je, že Ty sa snažíš skombinovať staroveký mýtus o príjemnej rajskej záhrade, s moderným pohľadom na vznik a život pravekých ľudí. Skutoční pravekí ľudia obvykle žili krátke životy, v ktorých spoznali choroby, hlad, stratu blízkeho človeka. Praveký ľudia: homo habilis, homo erectus, neandertálci alebo aj ľudia nášho typu, nežili v rajskej záhrade, ale bojovali o svoje prežitie v drsnom prostredí, v ktorom boli nebezpečné mikroorganizmy, parazity, predátory, v prostredí, v ktorom dochádzalo k prírodným katastrofám. Drsné prostredie formovalo tvrdých ľudí, zmäkčilci, by v ňom neprežili.
Teda Tvoje rozprávanie je taký podivný heterodoxný hybrid, „sen o zlatom veku“ 🙂
Já vím jak to bylo:
Bůh (Daenikenův mimozemšťan) vyšlechtil v Edenu lepší pračlověky. Ti se však množili s běžnýma pralověkama (synové boží s dcerami lidskými) a tak udělal potopu, aby jeho upravená DNA nebyla znečišťována původní DNA – to je ta Noemova potopa.
tak se skloubí Bible s pračlověkama – dobré ne? 🙂
“Druhá verze: jsem amatér co si to cucá z prstu jak ho to napadne a poněvadž fanatik tak lžu.”
“Amatér” – není a priori pejorativní pojem. Ano, cucáte si to z prstu a ještě máte několik verzí téhož! To, co vyčítáte kritikům, děláte sami- vytrhávání z kontextu, zamlčování toho, co tvrzení doplňuje.
Fanatik nejsi, když připouštíš neandertálce a evoluci..jen jsou v trochu veselé verzi- tvůj neandertálec je takovej Pračlověk Janeček…