Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
martiXXX:
Tohle je typ příspěvků, které podle mě do určité míry degradují celou polemiku. Trancedentní energie pokud existuje samozřejmě pracuje s něčím, vyšším než je “”hmotné, fyzické, psychosomatické ego”. naše utrpení je vzhledem k transcedentnu irelevantní. Resp. může to být tak, jako když rodiče vystavují své děti “utrpení výchovy, trestání, civilizování, docházky do školy, tedy neustálým stresům pro jejich “dobro”. Jde tady pouze o míru. A je jasné, že lpění na fyzické, bytí způsobuje utrpení, protože jakékoliv tělesné vytí je dočasné. Pokud Bůh existuje, tak na vyšším stupni jeho “dobro” a “zlo” je poněkud jiné než naše “dobro” a “zlo”
jack:
Marti,srovnáváte logicky nesrovnatelné.
Výchova dětí znamená,že pokud dítě trestáte,tak dítě MUSÍ vědět za co je trestáno,tedy co udělalo špatně a co mělo udělat,aby to bylo dobře.
Dítě můžete třískat od rána do věčera a nebude to mít naprosto žádný výchovný účinek,pokud mu k tomu toto nevysvětlíte.
Pokud Bůh lidem nevysvětlí PROČ je trestá,tak to nemá žádný výchovný charakter.
A pokud to co lidé vnímají jako trest,je ve skutečnosti dobro z pohledu Boha,tak je to zase k ničemu,pokud Bůh lidem nevysvětlí,PROČ to je pro člověka dobré.
Já myslím,že vaše vysvětlení je pouze neustálé hledání výmyslů,které by pro křesťany dostatečně vysvětlily skutečnost,že nerozumí proč musí lidé tolik trpět,když je jejich Bůh tolik miluje!!
A opět se vracíme k tématu svoboda lidí. Jaká je to svoboda,když za mě Bůh rozhoduje, co je pro mě dobré a co zlé. Proč nedá lidem svobodně vybrat,než nechá umřít jejich dítě,ve jménu nějakého lidem neznámého dobra? Třeba by řekli,děkuji vaše dobro nechci,raději si nechám své dítě!
TvojOponent says:
December 16, 2012 at 5:54 pm
Michal, nechápem, prečo citujete Bibliu21. Nie je autorizovaná.
protestant:
Kým by měla být autorizovaná?
Michal says:
December 15, 2012 at 11:10 am
Já chci jen v rychlosti zareagovat na Martina, který se pohoršoval nad mým komentářem nad dvěma včerejšími tragickými událostmi. Podle mě je naprosto korektní tohle připomenout. Když rodinný pes prokousne děcku krk, tak to je šílená tragédie pro všechny, a je naprosto na místě ptát se, jak s tím jde dohromady existence všemohoucího Boha, který nás miluje.
protestant:
Bůh není totalitní vládce, který by zabraňoval lidem dělat kraviny (pořizovat si bojové plemeno k malému dítěti)
protestant:
“Bůh není totalitní vládce, který by zabraňoval lidem dělat kraviny (pořizovat si bojové plemeno k malému dítěti)”
A Bůh na psa nemá žádný vliv? Každé bojové plemeno musí zákonitě zabít dítě. Jiná plemena nezabíjejí?
S tím totalitním vládcem je to tedy ubohý argument…
Michal says:
December 16, 2012 at 4:12 pm
Právě jsem se vrátil z vánočních trhů v Brně, a mimo jiné mě tam zaujal jeden pán Měl přes ramena ceduli.
Na zádech měl napsáno: Soudný den se blíží
a zepředu měl napsáno: Jedině Ježíš tě může zachránit
V obchodě mě pak napadlo, že bych s ním mohl pokecat, ale už jsem ho nenašel Škoda!
protestant:
Spíše ses měl pobavit s organizátory těch trhů, proč je nazývají vánoční, když vánoce začínají až 25. 12. 🙂
Čestmír Berka says:
A Bůh na psa nemá žádný vliv? Každé bojové plemeno musí zákonitě zabít dítě. Jiná plemena nezabíjejí?
S tím totalitním vládcem je to tedy ubohý argument…
protestant:
Ještě jsem nezachytil jedinou zprávu, že by dítě napadl či zabil pudl ….
protestant: tak to si toho moc nezaregistroval.
http://stafbullterier.com/bull%20type%20breeds/fighting%20dog.html
slavek says:
December 15, 2012 at 10:05 am
No a potom je to už spíš otázka terminologie. Tento vyšší zákon, který evidentně existuje mohu nazvat třeba Bohem.
jack:
Asi jsem to někde přehlédl! Mohl by jste znova napsat,jak jste PROKÁZAL,že EVIDENTNĚ existuje nějaký vyšší zákon??
Doufám,že to nevychází z principu některých věřících,tedy VĚŘÍM,že to a to evidentně existuje,protože BY TO (TEORETICKY) MOHLO EXISTOVAT.
Tímto způsobem se dají vymýšlet miliardy nevyvratitelných hypotéz.
Takovém případě VĚŘÍM,že vše co kolem sebe vnímám (hmota,energie atd.) reálně neexistuje,protože je to pouze projekce v mém mozku. Celý můj život a vše co s ním souvisí se tedy odehrává v matrixu,přesně tak,jako v tom filmu.
MOHLA BY absolutní pravda teoreticky takto vypadat? Odpověď zní ano,není to teoreticky nemožné!!
Vyberu si tedy zrovna tuto “pravdu” a budu jí věřit!
To je systém některých věřících. Vymyslím si (nebo převezmu od druhého) nevyvratitelnou hypotézu ( třeba o existenci transcedentní bytosti), z pravidla tu,které mě oslovuje,CHCI věřit tomu,že odpovídá skutečnosti a ve finále VĚŘÍM,že je to absolutní pravda!
To samozřejmě platí pouze pro nevyvratitelné hypotézy,které BY MOHLI BÝT teoreticky obrazem skutečnosti. To znamená nev.hypotézy,které ve svém definování neodporují logicky sami sobě.
Proto bych mezi tyto nazařadil existenci křesťanského boha. Ten je totiž tak hloupě definován,že jeho existence odporuje sama sobě dokonce i z teoretického hlediska!
Proto se domnívám,že “klasická” křesťanská historka okolo křesťanského boha je vůbec nejhloupější mezi náboženskými historkami!!
Jaký význam má potom jakékoliv vyjádření,které je v podstatě nev. hypotézou se může každý dočíst v definici nev.hypotézy!
Zdá se,že vy Slávku už také začínáte předkládat nev. hypotézy!!
Colombo says:
December 16, 2012 at 6:56 pm
protestant: tak to si toho moc nezaregistroval.
http://stafbullterier.com/bull%20type%20breeds/fighting%20dog.html
protestant:
Kde je tam o napadení či zabití dítěte pudlem?
Slávek:
Existuje určitý jev, říkejme mu třeba morální řád. V tuto chvíli neragumentuji pro existenci osobního Boha. Ten morální řád může být klidně nějaký neosobní princip, který neznáme.
jack:
Slávku,už jsem to tady psal. Základy morálky máme v našich genech,je to tedy výsledek evoluce. Studie na ročních dětech a šimpanzech,která toto potvrzuje proběhla v NSR.
Už jste jako věřící,hledáte Boha i když není k ničemu potřebný!! Dejte si pozor,aby na vás nevybafl z dršťkové polévky! 🙁
http://michalmaly.blog.idnes.cz/c/23145/Fakta-o-vrazich.html
Naznačovat za těchto okolností, že si za to ti rodiče mohou tak trochu sami, bych si odpustil. Vzhledem k těm číslům by už pak člověk taky mohl říct, že za to když nás zajede auto, si můžeme taky sami – mohli jsme žít na samotě v lese a nestalo by se nám to.
tyhle argumenty, že svět je krutý, že by bůh nemohl dopustit, že bůh musí myslet a musí existovat v čase…a další…to je irelevantní veteš, která se stále opakuje…bůh nemusí nikomu nic vysvětlovat; to je jako by člověk chtěl vysvětlit mravenci kvantovou fyziku….a tělesné, zvířecí bytí, ty tzv. tragédie má člověk asi ve svém vývoji překonat, překonat své primitivní, pudové , na tělo vázané zvířecí bytí
martiXXX says:
December 15, 2012 at 1:03 pm
Evoluční teorie…funguje..my vidíme následky..ale je exaktní? navíc vůbec nevíme odkud se to vše nastartovalo…neumíme vytvořit ten prvotní život..ani ten následující
jack:
I kdyby jste měl pravdu,tak vám otázku vzniku života nevyřeší žádný bůh,když NEVÍTE,jak vznikl on sám!!!
Nesouhlasím, není to irelevantní.
Ještě jinak: KDYBYCHOM věděli 100%, že Bůh existuje, pak by víceméně platilo co píšeš. Museli bychom říct – Bůh je svrchovaný, sice nechápeme proč nezasáhne, ale je to prostě tak. Jenže my to vůbec nevíme stoprocentně, právě naopak – nemáme ani nejmenší indícii, ŽE Bůh existuje. A za této situace je jeho nečinnost výrazným faktorem, který by měl náš názor posunovat dále směrem k přesvědčení o jeho neexistenci.
jack. A my víme jak vznikl vesmír? prvními fázemi má být velký třesk…ale co ten velký třesk nakoplo a z čeho? pokud tvrdíme, že předtím neexistoval čas a prostor, pak samozřejmě bůh může existovat taky bez prostoru a času. Existenci to neupíráte ale bohu ano????
Mimochodem, pokud je Bůh tak nepochopitelný, jak říkáš, Martine, pak je pasé jakékoliv teistické náboženství, protože když Bohu nelze porozumět, pak nelze ani pochopit, co po nás chce. Zda chce abychom věřili v Krista, zda je Kristus to čemu křesťané věří že je, atd.
Michal – já myslím, že to pochopit lze. mystici, meditace, atd. Podle mě řada lidí cítí přítomnost vyššího principu, Existence, chcete li boha, atd. ale neumí to pochopit. Prostě co je světské je nutně omezené a vyplývá to z našeho genetického a jiného podmínění. Včetně myšlení, mozku, paměti, vlastního já, atd. Může existovat neomezené “vidění”? Možná, že je v nás zrnko, které to za určitých okolností po odsunutí našeho já ne násilně ale jen prostřednictvím pochopení, umožní. Třeba se objeví něco mimo nás, co nás jakoby nahradí. Něco co nahradí omezené neomezeným a co nesouvisí s námi.
pochopením myslím pochopení sebe, sebepoznání ( a tím i negaci toho), ne pochopení boha, existence, principu, atd. To možné není.
pochopit svoje já a svoje myšlení a tím uvolnit prostor pro to nepochopitelné, uvolnit prostor, který je zahlcen nepochopenou mozkovou činností
naše já, náš mozek je vlastně geneticky a společensky podmíněný; z velké části zvířecí, emocionální, pudový, nepřesný, klamající, držící nás vědomě i podvědomě v lajně