Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
jack says:
January 15, 2013 at 11:24 pm
protestant says:
January 15, 2013 at 10:53 pm
jack:
Jirko,Bible nedává smysl ani dohromady a ani po částech.
protestant:
Na to je známé přísloví: “podle sebe soudím tebe”
jack:
Mohl jste vysvětlit v jakém vzahu je toto přísloví k mému vyjádření?
Já bych toto přísloví tedy použil v jiném případě. Například kdybych napsal,že všichni lidé kradou. Ale vy mi to určitě vysvětlíte!
protestant:
To je přece jednoduvhé. VÁM “Bible nedává smysl ani dohromady a ani po částech” a tedy z toho usuzujete, že to platí obecně…. 🙂
jack:
Mě je celkem jedno,co si vy představujete pod pojmem “nemá nic společného”.
Já se ztotožňuji s tím článkem.
Tedy:”Máme za to, že intuitivní PŘESVĚDČENÍ O ROZDÍLU mezi náboženstvím a uměním se nám PODAŘILO POTVRDIT pomocí estetické teorie, která rozlišuje mezi dvěma znakovými funkcemi – estetickou a náboženskou.JSME PŘESVĚDČENI O TOM,ŽE NEODLIŠOVÁNÍ UMĚNÍ OD NÁBOŽENSTVÍ,ŠKODÍ JAK OBLASTI UMĚNÍ,KTERÉMU JE PŘIKLÁDÁN VĚTŠÍ ÚKOL,NEŽ JAKÝ MŮŽE PLNIT,TAK NÁBOŽENSTVÍ,KTERÉMU JE NAOPAK UPÍRÁNA JEHO VÝLUČNOST DANÁ PŘEDEVŠÍM JEHO NADPŘIROZENÝM PŮVODEM!”
Jestli tedy aspoň trochu chápete význam textu,tak by jste příště měl tyto dva pojmy ODLIŠOVAT! Máte to v tom textu zvýrazněné. Více už pro vás nemohu udělat!
protestant:
S odlišováním nemám nejmenší problém. Vy jste ale tvrdil, že “nemají nic společného”. To ale pravda není.
Michal says:
Píšete: “Bůh chce po člověku kompletní odevzdání svého života.”
Hm – Bůh tedy člověku něco dal, avšak chce, aby mu to zase “kompletně odevzdal”. Dal mu to tedy doopravdy?
protestant:
To je přece jednoduché Michale. Bůh to sice chce ale nevynucuje si to. Je to na tobě, zda mu svůj život odevzdáš. Nemusíš. Je to dobrovolné.
No a když tedy člověk Bohu svůj život “dobrovolně” “neodevzdá”, má to podle Tebe nějaké důsledky pro pravděpodobnost spasení takového člověka?
Jirka says:
Co to zkusit takhle? V důsledku hříchu přišla do světa smrt, v důsledku toho člověk(logicky) je smrtelný a je lhostejno na co zrovna umírá. Můžeš z toho obvinit Boha, ale způsobili jsme si to sami. Můžeš se vztekat, můžes s tím nesouhlasit, ale to je tak vše. Nebo to můžeš přijmout a začít s tím pracovat. A ano můžeš začít pomáhat ostatním a ano, můžeš se cvičit v soucitu.
S.V.H.:
Někde dříve jste psal, že nevidíte rozpor mezi evolucí a stvořením. Předpokládám, že víte, že evoluce nemůže bez smrti fungovat? Že tady všemi možnými způsoby (včetně působení parazitů a mikroorganismů zmíněných ČB) umírala kvanta organismů stovky milionů let před tím, než se evoluce dohrabala k něčemu, co můžeme nazvat člověkem? A než ten mohl nakrnout Boha nějakým prvotním hříchem?
Možná budu nařčen z fundamentalismu, ale ještě jedna poznámka: Pokud si pamatuji, tak se v Bibli jasně říká, že jedním z trestů za prvotní hřích je zamezení člověku v přístupu ke stromu života a jezení z něj a tím získání nesmrtelnosti. Z toho plyne, že před prvotním hříchem byl člověk smrtelný a Bůh mu pak jen nedovolil nesmrtelnost získat. Netuším, jak to bylo s ostatními živými tvory, ale dle privilegovaného postavení člověka si dovoluji soudit, že na tom nebyli lépe.
Říká se tam vůbec někde, že před prvotním hříchem neexistovala smrt? Teď se neptám ironicky ale z čiré nevědomosti. 🙂
Jirka says:
Ale proč to na mě zkoušíte. Vy přece nejste tak hloupý, že by jste musel vytrhovat věci z kontextu, který je evidentně jinde a pak s nimi argumentovat. Ale odpověď mám i na tohle. Všechny části Bible dávají smysl pouze dohromady. Pokud z nich některou vyberete a budete chtít “logicky vyvozovat” dostanete se, jak sám vidíte do slepé uličky. Kromě toho Bible má několik smyslů, ten historický, ten teologický ten literární. Každá kniha se zároveň vztahuje k ostatním a pouze v tomto vztahu je lze vykládat… uf
S.V.H.:
Uznávám, že žena hmatající po přirození ode mě byla podpásovka. Omlouvám se, bylo to myšleno v žertu. 🙂 Můžeme se dohodnout, že já nebudu vytrhovat tyto největší bizarnosti a Vy nebudete předstírat, že na ně máte smysluplnou odpověď. Ok?
Mě by spíše zajímala odpověď na původní otázku: proč Bůh Bibli inspiroval/seslal/sepsal takovým způsobem, že mnohé části po většinu své historie chápali věřící chybně (tedy doslovně)? Jen několik posledních generací bylo hodno “dorůst do pravdy”?
protestant:
Ale kdepak. To je jen o našem pohledu na Boha. Ne o Bohu. Musíte rozlišovat meziskutečností a lidským pohledem na ni.
S.V.H.:
Už se asi dostáváme příliš na pole filosofie, takže se musím přiznat, že Vaší argumentaci již příliš nerozumím.
Abych si v tom udělal jasno (nebo se aspoň pokusil): Podle Vás konstruujeme výroky o skutečnosti nebo o představě skutečnosti? Např. výrok „Bible je inspirována Bohem“ je výrok o Bibli nebo výrok o představě Bible?
Michal says:
January 16, 2013 at 9:05 am
No a když tedy člověk Bohu svůj život “dobrovolně” “neodevzdá”, má to podle Tebe nějaké důsledky pro pravděpodobnost spasení takového člověka?
protestant:
Podle mne nemá.
protestant:
…a Boží království taky. Nebojte se.
S.V.H.:
Jistě. A jelikož netušíme, co termín “Boží království” znamená, může to být jakákoli událost v budoucnosti. Například tepelná smrt vesmíru, březen roku 2015 nebo havárie letadla na severní polokouli, při které zahyne alespoň 50 lidí. 🙂
S.V.H.:
Už se asi dostáváme příliš na pole filosofie, takže se musím přiznat, že Vaší argumentaci již příliš nerozumím.
Abych si v tom udělal jasno (nebo se aspoň pokusil): Podle Vás konstruujeme výroky o skutečnosti nebo o představě skutečnosti? Např. výrok „Bible je inspirována Bohem“ je výrok o Bibli nebo výrok o představě Bible?
protestant:
Dobrý příklad.
Máte dva lidi (např. vy a já) kteří střídavě tvrdí, že „Bible je inspirována Bohem“ a „Bible není inspirována Bohem“. Myslíte, že se takto střídavě mění skutečné vlastnosti Bible?
S.V.H.:
Jistě. A jelikož netušíme, co termín “Boží království” znamená, může to být jakákoli událost v budoucnosti. Například tepelná smrt vesmíru, březen roku 2015 nebo havárie letadla na severní polokouli, při které zahyne alespoň 50 lidí.
protestant:
…..Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu….
Římanům 8:38 – Římanům 8:39 (CEP)
Michal says:
…
– Tak zaprvé, my věříme Bibli. A ta píše, že potopa byla. Bez ohledu na to, stopy po ní samozřejmě existují – existují vrstvy usazenin na vrcholcích hor…
S.V.H.:
V návaznosti na předchozí debatu:
Máme “teologickou pravdu” a “střežíme” ji. Jinými slovy: věříme, že to co se píše v Bibli je pravda, a jsme ochotni pro její obhajobu i lhát.
to SVH: Jsem ted v praci, tak zareaguju jen na ten konec, zbytek se pokusim doma. S tim “dorustanim do pravdy”. Urcite nejde o to, jak je kdo “hoden”. Bozi milost neni za zasluhy, “hodni” jsou tedy vsichni. Jde(podle meho nazoru) o to jak je kdo ochoten a schopen ty veci prijmout. To,ze to chapali doslovne bylo(podle meho nazoru) jejich dispozicemi, tim jak byli schopni chapat sve okoli, svymi omezenimi. Musime si uvedomit, ze kdysi si mohlo jen velmi malo lidi dovolit ten luxus nad necim badat a premyslet. Dneska je to mnohem dostupnejsi a lehci pro kazdeho, coz je dobre. Zakladni zvest je porad stejna: Buh te miluje, je nas Otec Matka)pro lidi co maji problem s otcem) Jezis je jeho syn a prisel na tento svet. A at to vypada jakkoli zoufale Buh drzi svet pevne v rukach a miluje vsechny bez rozdilu-dobre zle.
to SVH: Neni se za co omlouvat, me ta “zena omylem sahajici na prirozeni” pobavila! Uvazoval jsem si tak pro sebe jak k takove situaci muze dojit?
protestant:
Dobrý příklad.
Máte dva lidi (např. vy a já) kteří střídavě tvrdí, že „Bible je inspirována Bohem“ a „Bible není inspirována Bohem“. Myslíte, že se takto střídavě mění skutečné vlastnosti Bible?
S.V.H.:
Nerozumíme si. Nešlo mi o celý výrok jako takový. Na této vlastnosti Bible se patrně neshodneme. Ale existuje definice Bible, na které se shodnou všichni (např. “soubor knih…”). A takováto Bible byla použita ve výroku, který k definované Bibli přidával další vlastnost. Byl to výrok o Bibli nebo o představě Bible?
Abych to možná zkonkretizoval, tak výrok upravím: “Bible, ležící u mě doma v knihovně, má tmavohnědé desky”. Je to výrok o Bibli (konkrétním ohmataném výtisku u mě doma) nebo o představě Bible (představě konkrétního ohmataného výtisku u mě doma)?
Moc vám nerozumím. Ale zkusím naznačit jak to myslím:
To že tvrdíte že váš výtisk Bible je tmavohnědý (desky) je jen popis toho, že při pohledu na ni vám dopadá do oka světlo s jistým spektrálním složením, které vy navýváte tmavohnědé. Jiný by je nazval jinak, možná jiný vidí i jinak, ale to nic nemění na tom, že vy popisujete vjem který vám vznikl na sítnici a transformován mozkovou činností vytvořil toto vaše tvrzení.
Takže popisujete váš vjem, ne tu Bibli.
🙂
http://dangerousminds.net/content/uploads/images/retgodhnmskilofnmdjaklmnchekmn.jpg
Já nesouhlasím: tu Bibli si klidně můžu vyfotit digitálním foťákem, a v příslušném obrázku pak mohu konkrétně číselně odečíst RGB kód dané barvy, který je definován jako hnědá – proto ta Bible opravdu JE hnědá.
Michal says:
January 16, 2013 at 11:12 am
Já nesouhlasím: tu Bibli si klidně můžu vyfotit digitálním foťákem, a v příslušném obrázku pak mohu konkrétně číselně odečíst RGB kód dané barvy, který je definován jako hnědá – proto ta Bible opravdu JE hnědá.
protestant:
Pak ale zase hodnotíš barvu uloženého obrázku. Ne Bible.
“Dnešní evoluční teorie předpokládá, že se člověk vyvinul z nižších organismů; tento předpoklad není – pokud jde o lidské tělo – v zásadním rozporu s křesťanským pojmem stvoření. ” – Katolík.cz
Bakterie na člověka v Ráji nemohly? A čím se živily? A roupi, tasemnice, komáři? _ žrali taky trávu jako lvi ? ( jak nám tvrdí někteří křesťané 😀 )
Už by se aspoň katolíci mohli dohodnout, jestli Potopa světa byla opravdu ( a Bůh se koukal, jak se topí myšky, laně, starci, stařenky, ženy, muži, starci, těhotné ženy…a všude plavou nafouklé mrtvoly a tělíčka nemluvňat….) a nebo je to jen mýtus.